Dovolte, abych začal  citátem

„ἔοικα γοῦν τούτου γε σμικρῷ τινι αὐτῷ τούτῳ σοφώτερος εἶναι, ὅτι ἃ μὴ οἶδα οὐδὲ οἴομαι εἰδέναι.“


Nebojte, to není z mé hlavy a neumím řecky. Ale některým z Vás, co umí úplně vše, to dá práci na cca 1 minutku, než to za pomocí umělé inteligence rozluští. Chtěl jsem tím říci i to, že klidně můžeme přiznávat i to, že něčemu vůbec nerozumíme. Od toho jsou naše zápisníky (weby), kde si píšeme nějaké poznámky o něčem, co se nám nezdá. Třeba proč nám něco bručí. Prosím však nekomentujte některé věci. Zvláště pokud tón komentářů je stále stejný.

Také se zkuste zamyslet, jestli věci kolem ionosféry jsou tak jednoduché, jako odraz od ideálního prostředí. Ta potvora nám dělá věci. Tuším, že na nějakém španělském ionogramu jsem třeba našel toto.

AnimovanyGIF.gif

Také je otázkou, zda při tak dynamickém jevu s plno proměnnými a neznámými má smysl sledovat Průhonice, když vlastně můj paprsek se třeba odrazí 100km severně ode mne. Tam to přeci může vypadat úplně jinak jak na jihu. Možná děláme chybu a docházíme ke špatným závěrům. Co by vlastně pro nás měl být ideální stav? No asi to, že do nějakého computeru zadám vlastnosti mé vysílací antény, vlhkost půdy, stav počasí a údaj, jestli mi tu anténu třeba soused neufiknul. Ten program by si posbíral dalších asi 150 parametrů a pak mne vzbudil v noci (lepší by bylo aby mne nebudil a to spojení udělal sám). Samozřejmě by mne budil jen tehdy, pokud by prakticky bylo možné se někam dovolat, ale to ještě jen tehdy, kdy ostatní by měli šanci menší než já. Jde někde ty parametry posbírat? Určitě nějaký vědec se o to již pokusil. Určitě vznikla teorie. Pokud to však zrovna teď nefunguje (proletělo letadlo a došlo k jinému odrazu), pak se musí do modelu doplnit něco, aby se to zpřesnilo (dalších 20 parametrů). Víte....pamatuji OK1NB (cca rok 1990), kdy na svůj vysílač s krystalem vysílal předpověď počasí. Já to chytal a bylo divné, že mu to vycházelo líp jak na stanici Hvězda. Jak je to možné? Dnes máme u meteorologů ty nejvýkonnější počítače pro předpověď a ať dělají co dělají, stále nějaký parametr chybí a ono to nevychází. Pak to člověka svádí k tomu, že ve slabé chvíli prohlásí: "Jsou to blbci a vůbec tomu nerozumí a o to více, že už to dělají 100 roků."
Když se připravovala západní invaze ve 2. světové válce, byl v Anglii z důvodu předpovědi počasí vybudován obrovský meteorologický tým, který měl se trénovat na určování počasí v kanálu. Osobně Sir Winston Leonard Spencer-Churchill - To si nepamatuji, ale celé jméno mi dodala umělá inteligence, dohlížel na jejich výzkumy. Problém špatného počasí invazní vojska děsil. Když Sir byl na kontrole a položil otázku meteorologům, jak jim ta předpověď jde, oni s hrdostí říkali, že docela dobře a dokáží to předpovědět s přesností asi 40 procent. Sir se zamyslel a pak řekl posvátnou větu: "Tak to říkejte opačně a budete mít úspěšnost 60 procent."

Včera jsem spustil na majáku 40mW. V rozporu s očekáváním, SDR v Jindřichově Hradci vybouchl. To samozřejmě myslím v legraci. To, že neumí poslouchat 160m band má plno příčin. Na ten vertikál to asi nebude dobré a ta zázračná G5RV ve výšce 16m (ideální NVIS na 80m band) je na 160m nízká.
Ale pusťme si to:

Pozn. Je dobré, že tento SDR přijímač dostal familiérní pojmenování DR.Vebík. Jsem dokonce rád, že mým printscreenem to celé vzniklo HI. Zkrátka tam má být SDR.vebík, ale to S jsem nějak odřízl.

Dr.vebík01.16UTC.mp3

Na 80m by takto bral cca ten 1mW.

Prošel jsem všechny dostupné SDR v okolí a někde to taky hrálo, ale asi stejně blbě jako na Dr.vebíku. Nakonec jsem zvolil svůj oblíbený v OE9 (cca 530 km ode mne.

OE901.18UTC.mp3

Zde si všimněte, jak signál zázračně na konci relace zesílil. Opět prohlašuji, že tomu vůbec nerozumím proč. Samozřejmě budu rád, pokud mi někdo pošle odkaz a obrázek, čím to bylo způsobené.

Ionogram v Průhonicích vypadal takto.



Nechci někomu ježit chlupy pracovní terminologií. Já to pracovně nazývám - asi směrnicový efekt na mimořádném paprsku zdola. Určitě na tom bude něco dělat i to, že protony začaly bláznit.
Jak to šlo dál?

OE901.38Z.mp3
OE902.39Z.mp3
OE903.33Z.mp3
OE903.38Z.mp3
OE904.17Z.mp3



Bezesnou noc mi způsobil i Karel OK1CF, na jehož signálu jsem jasně pozoroval zesílení v určitou dobu o cca 10dB. A zase tomu vůbec nerozumím. Jedna věc je však jasná, Karlovi to chodí dobře.



Tak toto má KX3 nikdy neudělá. Ale asi tuším, čím to může být HI.

Ale těšte se zajíci. Dost bylo 40mW. Od 17.4. 0800 UTC snižuji výkon na 20mW (musím teď pomaleji). Ten výkon se vždy dozvíte v textu majáku.

PZ holoubci

Jak jsem předpokládal, 400mW je moc. Hezkou ukázku poslal Karel OK1CF. Od 16.4. 2015 UTC jsem snížil výkon na 40mW

Příjemný lov.
Díky Karlovi OK2BWB, jsem dostal vysvětlení (po kolikáté již) mne nejasnému jevu.

Karel poslal nádherný odkaz a komentář. Karle díky moc.

SWS - Other Topics - Introduction to HF Radio Propagation (bom.gov.au)

Přesto jsem někdy rád, že teorii ON4UN vůbec nerozumím a vidím to jinak. A svíčková od babičky byla vždy nejlepší.

QRPP ohlasy a co dál? Pokračujeme s výzkumy pásma 160m a to v části vhodnější pro spojení.
Dne 16.4. ve 9.30 UTC byl spuštěn dočasný maják OK1IF/B na kmitočtu 1999.5 kHz




Podle vašich ohlasů, Vás QRPP (ušní) běsnění zaujalo. Pixid je přímo stvořen pro takové pokusy. Abych ukojil Vaše chutě po poznání, spustil jsem tedy maják i v pásmu 160m. Jak říká klasik. Vysílání je sranda, ale TOP band, to je pošušňáníčko. Maják má výkon 400mW a pracuje do antény, která již na tomto kmitočtu není tak výhodná. Pro pásmo 160m a pro NVIS je už nízko a oproti vyšším anténám bude ztrácet cca (až 4dB). Maják má však obrovský výkon 400mW a tak na rozjezd to ve večerních hodinách musí brát každý. Pokud to neuslyšíte, pak se pásmu 160m dále asi nevěnujte. Nemá to pro Vás smysl. Maják dává následující text:

CQ OK1IF/B JO70MS 400mW LW42M+   pak následuje 8sec pomlky a nové spuštění

Pochopitelně se těším na Vaše nahrávky. Kmitočet 2MHz je mým oblíbeným. Zde pracovala stará vojenská fone stanice RO021 - Libeň.
Obrázek pochází z tohoto pramene.

Československá lidová armáda - RO-21 Libeň (csla.cz)

 Je to dokonalý kmitočet pro krátká spojení do cca 30km, vzhledem k povrchovému šíření. Ne nadarmo vznikly u německé armády M.W.E.C. tak oblíbené přijímače. V této části kmitočtů podle německých příruček se spojovalo až do vzdálenosti cca 35km. je tedy pravda, že vysílač 30W.S.A a později 70W.S.A měl toho výkonu více než náš Pixid. Jedna stará HAM poučka říká, že povrchová vlna je použitelná do vzdálenosti co metr vlny, to km ve skutečnosti. Tedy zcela určitě by to mělo být slyšeno i v Ustí nad Labem a Mostě. Naštěstí tam bydlí 160m borci a tak se máme na co těšit. Nejsem odborník na pásmo 160m. Ale doufám, že dostanu nahrávky i z pivovarů od Sládků. Celý výzkum mne zajímá hlavně z těchto hledisek.
  1. Jaký nejmenší výkon bude zachycen
  2. Chci porovnat útlum na kmitočtu 1999.5 kHz s útlumem na 1810.5 kHz ve stejnou dobu
Tím chci dokázat, že pro místní popovídání je kmitočet někde kolem 1990 kHz tím nejdokonalejším HI.

Nemohu radit zkušeným DX manům z tohoto pásma. Jedno jim však mohu poradit. Pro svoji činnost poslechu se věnujte zvláště efektu "směrnicového efektu" zdola. Občas se to na tom kmitočtu vytvoří (zvláště při šedé zóně). Na 80m to znamená fokuzaci ionosféry a zlepšení poslechu až o 20dB. Kolik to bude dělat na 160m nevím. Projeví se to asi takto:



Je to to ohnutí červené čáry (řádný paprsek) směrem nahoru a to na pracovním kmitočtu majáku. Pokud se do toho někdo z Vás trefí, pak prosím změřte sílu signálu a sledujte to až do doby rozpadu efektu. Pochopitelně nahrávka je pro mne strašně cenná. Připravuji totiž obecný popis (po 10 letech výzkumu), kde to zkusím trošku shrnout i se zvukovými nahrávkami ( i když jak to funguje po 10 letech nevím HI). Děkuji tedy předem. Bude to audio kniha o "anomálním šíření".
Budu samozřejmě moc vděčný i pivovarníkům. Nezlobím se na ně, oni stejně jednou pochopí to, co já už dávno HI.



Testování módu WSPR s výkonem 70uW



Tomuto CW konkurovat nemůže.


Maják OK1IF/B s 1mW out, vypnut 14.4.2024 v 06.40UTC


Jak jsem už psal. Nejlépší SDR přijímač je u Radka OK1CPR. Radek mi k železu napsal toto:

Ahoj Milane.

Díky za pochvalu.

Pár informací pro upřesnění.

KiwiSDR na adrese http://ok1kki.vebik.cz:8073 používá v současnosti
pouze G5RV anténu a občas je připojena do anténního přepínače i GP pro
160m. Tebou zmiňovaná anténa s předzesilovačem od LZ1AQ je umístěná na
jiném QTH s mým druhým SDR přijímačem, který není běžně veřejně přístupný.

Co se týká KiwiSDR příjímače, jde o první verzi (teď už je v prodeji
verze 2). Tento přijímač je na klubovém QTH OK1KKI.

Použitá anténa je G5RV v poloze s jedním ramenem uchyceným na stožáru ve
výšce 15m a druhým ramenem vedeným vodorovně na břízu.

Žebříček je veden vodorovně ve výšce asi 4m. Zakončení žebříčku je na
proudovém balunu 1:1. Balun je na straně SDR připojen jedním vývodem na
hromosvodní uzemnění a druhým do svodu RG58. KiwiSDR je na vstupu osazen
anténním přepínačem s možností dálkového přepínání ve webovém rozhranní
přijímače. Každý připojený posluchač může anténu připnout i odepnout
nebo i antény mixovat dle libosti. Antenní přepínač odpojené antény
uzemní. Po odchodu posledního posluchače se všechny antény do 15ti minut
automaticky odpojí.

Za anténním přepínačem jsou osazeny antiparalelně zapojené diody a
paralelně ke vstupu SDR i sestava sériově laděných rezonančních filtrů
pro odladění silných rozhlasových stanic.

Do KiwiSDR je zaveden i signál pro spínání koncového stupně pro KV
provoz, proto pokud na klubu běží nějaký provoz (TX), může docházet k
odpojování antén u SDR při vysílání na KV stanovišti.

To je ve stručnosti asi vše.


73, Radek, OK1CPR, OK6IK
ok1cpr@vebik.cz
http://ok1cpr.vebik.cz


Činnost majáku byla načasována tak, aby byl aktivní době největšího setkání HAMů, kteří se převážně zaobírají příjmem "neslyšitelných" signálů (CSDXC). Bohužel jsem do dnešního dne nedostal žádnou zprávu, domnívám se tedy, že maják v Makově na setkání nebyl zachycen. Není to žádná tragedie a může to mít několik důvodů:
 Zatím vím jen o tom, že signál zachytil Radek OK1CPR a to nepřímo. Zachytil to jeho SDR přijímač, ovládaný Jožem Ferem HI. Požádal jsem Radka, zda by něco k tomu neřekl. Podle mne je to v současné době nejkvalitnější příjmové středisko a to možná i v širším okolí. Jeho SDR přijímalo můj signál na vzdálenost 180km. Liberec je od Jindřichova Hradce přesně na sever (0 stupňů). Protože i Průhonice jsou cca v půlce trasy, změřené údaje z digisondy tedy jsou velice cenné pro stanovení podmínek pro extrémní jednoskok. Škoda jen, že Radek anténu od SDR vypojuje. Přesto mohu potvrdit nalezení (možná už to někdo někde popsal) jedné zajímavé podmínky množiny "fokuzace ionosféry", kterou jsem pracovně nazval "Hole Effect". Bude však potřeba mnoha experimentů k ověření této teorie. Určitě se k tomu vrátíme.
    V průběhu činnosti majáku s 1mW jsem používal dvě kontrolní hesla. Bylo to z toho důvodu, abych eliminoval nějaké "lumpárny". Ani teď hesla nechci zveřejnit, ale máte možnost si je přečíst sami. Dostal jsem i dotaz, proč kiwi SDR nastavuji při příjmu na nejnižší BW. Někomu to dělá problémy. Jsem si toho vědom, ale příjem takových signálků je téměř nemožný, pokud nenastavíme šířku BW filtru na 50Hz (věřte mi HI). Pokud však někdo má v této oblasti zázněje ušní anomálii, pak to chápu. Tedy následující nahrávky použijte jak trénink files pro studium.
Žádný jiný SDR nedokázal 1mW zachytit, jen Radkův. Na začátku pokusů jsem vyslovil domněnku, že v dobách skoro maxima, je útlum na jednoskok v pásmu 80m větší o cca 10 až 20dB oproti rokům ve slunečním minimu. Vše má svou logiku. Po těchto pokusech však svůj odhad koriguji a prohlašuji, že tak veliký rozdíl to není a odhaduji ho do max 6dB (možná i 3dB). Při klasických klidných podmínkách však útlum na trase jednodkoku je tak veliký, že signál 1mW je "přešumněn" různými vlivy. Samozřejmě ionosféra není "vodivý plech", ale nastává na ní rozptyl. Pokud však nastanou zvláštní podmínky typu "Směrnicový efekt", či "Hole efekt", pak dojde vlivem fokuzace k zesílení v určitém směru a signál je možno přijímat. Někdy toto zesílení trvá jen desítky sekund, jindy při vývoji ionosféry tento efekt může trvat i několik minut. Pojďme si poslechnout nahrávky ze dne 14.4.2024 s heslem č.2.

14.4.2024

 Nahravka 05.24.mp3
Nahravka 04.42.mp3
Nahravka 04.44.mp3
Nahravka 04.46.mp3
Nahravka 04.47.mp3
Nahravka 04.48.mp3
Nahravka 04.50.mp3
Nahravka 04.57.mp3
Nahravka 04.58.mp3

K tomu odpovídají v daném čase i další obrázky.

Zde je i porovnání s OK0EN (tedy ten 1mW sedí)



Z výše uvedených nahrávek by mělo jít složit heslo č.2. Tak kdo mi ho napíše? (Není to tak jednoduché a chce to určitou zkušenost s příjmem slabých CW signálů). Berte to jako křížovku ke kávě.

Pravděpodobně půjde výše uvedené nahrávky pomocí různých audio programů vylepšit (umí to dokonale OK1HDU Jarda). Pokud to někdo vylepší, prosím pošlete mi to, rád se poučím, jak zlepšit moje možnosti.

Tak zachytil to už někdo a nebo ne?


Na Vaši otázku musím odpovědět. Ano zachytil to jeden KiWi SDR na vzdálenost 180km. Důkaz až pak. Po zachycení jsem předělal okamžitě heslo. Bude dost času na vyhodnocení. Zatím se zdá:
  1. Nedá se to zachytit při běžných podmínkách
  2. Dá se to zachytit při anomáliích (nárůst signálu při fokuzaci ionosféry). Známe několik nárůstů:
    1. Es vrstva
    2. Směrnicový efekt zdola
    3. Směrnicový efekt shora (Ten v této době moc nehrozí)
    4. "Hole Effect" (viz dole) (Upozorňuji, že opět se jedná o pracovní název efektu, který jsem si vymyslel)
  3. Hlídejte si tedy anomálie. Zdá se, že v této době je nejúčinnější "Hole effekt". Při něm si mi to podařilo dnes cca v 01.45 UTC zachytit signál přes jeden SDR.
  4. Ale uvidíme, jak na tom bude skupina CSDXC a hlavně její technické anténní vybavení
  5. Napovím. Podařilo se to zachytit na Hole effekt na anténu LZ1AQ s nízkošumovým předzesilovačem (dobrá práce autora). Škoda jen, že jeho SDR s touto anténou pracuje jen někdy (nedokázal jsem zjistit jak to má nastavené).
  6. Napovím ještě více obrázkem vítězné antény a obrázkem vodopádu.


Můj signál je ten uprostřed, vpravo je OK0EN. Nahrávka bude zítra.

Report z Kaliningradu

Dostal jsem od Dalibora OK2JKD zajímavou nahrávku z Kaliningradu (vlastně ani nevím, zda z nějakého SDR).

Kaliningrad.mp3

Bylo to včera večer (11.4.2024) ve 22:55 UTC. Škoda, že Dalibor má nastavený offset někde kolem 650Hz. Opět se ukazuje, jak je CW účinný druh spojení. Bohužel vyžaduje jen jedinou vlastnost - naučit se ji. Nahrávka je ještě s výkonem 40mW.

POKUS "Makovák 1mW" zahájen


Cca v 6.45 UTC jsem spustil maják 1mW. Vysílá tempem 8 WPM a prodleva mezi relacemi je nastavena na 8sec. Výkon reguluji z PIXIDA tak, že na výstupu je ruční ATT s možností attenuace až do -48dB. Jsem tedy v průběhu testu schopen se okamžitě přesvědčit, že vše je OK a to tak, že na chvíli vypnu ATT. Jak to pak vypadá na vodopádu je vidět zde.



Vpravo OK0EN a ta čárka je ode mne s výkonem 400mW. Pokud se podíváte pozorně, tak ten 1mW tam je. Jen to přečíst HI. SDR bylo jedno z nejlepších v OK (jeho značku jsem uřízl HI. Tak doufejme Roberte, že to budeš zkoušet na vlastní anténu. HI. GOOD LUCK

Na tom nejlepším SDR v Čechách jsem pak poslouchal a podařilo se mi "nachytat" důkaz funkce směrnicového efektu (podmnožina efektů fokuzace) a to zdola.
Takto vypadal ionogram z Průhonic, který měřil přesně ve středu vzdálenosti mezi mnou a SDR (ideální stav). Je to klasický jednoskový ideální odraz.



Je tam znázorněn směrnicový efekt zdola. To funguje také a hlavně je to využitelné v pásmu 160m. Hlídejte si to.

Na vodopádu je 1mW znázorněn takto.



Jasně tam ten 1mW je vidět a dokonce i slyšet. Abych se přesvědčil, že to není nějaký vtipálek, na chvíli jsem ATT vypnul (to je ta stopa). Nahrávka přibližně ze stejného času je zde:

1mW smernicovy efekt zdola.mp3

Ta stopa vypnutí ATT je zde jasná. Ano je to můj signál. Tedy pro loviče.
Asi není šance zachytit a přečíst 1mW jinak než na Es vrstvu a na směrnicový efekt ze spoda (Z vrchu to v době slunečního skoro maxima asi nepůjde). Ale nechme se překvapit.
Je až neuvěřitelné, že v době plně rozvinuté vrstvy D to takhle je slyšet. Ano to umí směrnicový efekt.

Chvíli po té směrnicový efekt "odešel"



Na vodopádu nejsou znát žádné stopy po majácích.
 Poslech je také "hluchý". Zkrátka nic tam není.

Mám šťastný den, náhoda zapříčinila potvrzení a důkaz o "Směrnicovém efektu".  Samozřejmě to takto funguje pouze na jednoskoky. Ovšem dá se to ve vhodnou dobu využít i na DX, zvláště v době Grey Line. Ale to je o něčem jiném.
GOOD LUCK

Jak dopadlo srovnání OK0EN se 150mW a OK1IF/B se 40mW


Dne 11.4. 2024 jsem snížil výkon mého majáku na 40mW. Toto se oproti výkonu majáku OK0EN (150mW) muselo nějak projevit. Je to rozdíl cca 6dB. Neuvědomil jsem si však v předchozích měřeních jednu zásadní věc. A to je, že můj maják "provokuje" RBN tím, že na počátku relace dá jednou CQ. To je to klíčové slovo, na které RBN většinou čekají. Maják OK0EN toto nedává a proto se nám zdálo, že není slyšen. Ne, tomu tak skutečně není. Je to tím klíčovým slovem CQ. Koneckonců nahrávky to dokazují. Zde je OK0EN vždy silnější (má 4x větší výkon). Tentokrát jsem při tvorbě nahrávky rychle přelaďoval z kmitočtu jednoho na kmitočet druhý. Který maják je který, poznáte podle rychlosti dávání (OK1IF/B jede 12WPM a je rychlejší jak OK0EN). Také struktura textu je jiná a OK0EN na konci dává dlouhý tón.

Srovnani 23.08 UTC.mp3

Srovnani 04.10 UTC.mp3

Nahrávky jsou z RBN cca 500km vzdáleného na rozmezí OE a HB9.



OK0EN



OK1IB/B

Ještě jednou opakuji. Maják OK0EN v textu svého vysílání nedává klíčové slovo CQ a proto není zachycován ostatními RBN. V nahrávce však poznáte, že ve většině případů je silnější o cca 3dB (To co ztrácí malou výškou antény NVIS - cca 3dB, lehce dožene zvětšeným výkonem o 6dB (150mW versus 40mW). Všimněte si i ionogramů z té doby.





Někdo toto zesílení zdůvodňuje interakcí řádného paprsku s paprskem mimořádným (červená a zelená čára), mně se však líbí název, který jsem slyšel od Franty OK1DCP - fukuzace ionosféry. Je to jev (doufám, že nám to někdo brzy vysvětlí), kdy dochází k zesílení odrazu. Podle mne to může mít více příčin. Podle ionogramu však se to projeví tím, že čáry řádného a mimořádného odrazu se k sobě přiblíží a na ionogramu je jasně vidět - vykousnutí čáry a nahromadění teček v oblasti pracovního kmitočtu. (Hole efekt?). Asi bude potřeba (pokud to již někdo nemá sesbíráno), se tomuto efektu věnovat. Franto OK1DCP nemůžeš k tomu něco říci? Váš systém majáků měří průběžně a tak ty data musíte mít. Problém s Vašimi majáky je jen ten, že jsou "moc" silné HI. (1W je strašně moc)

OK0EU QRP Beacon (fud.cz)

Jak to bude dnes?

CCa v 9 hodin SELC nastavím majáku OK1IF/B výkon na 1mW a uberu mu rychlost dávání na 8 WPM (umožním na přijímací straně zužovat filtry - Shanon Kotělnikov HI). Text změním na:

CQ OK1IF/B JO70MS 1MW XXXXX +

Za tím XXXXX bude schován tajný text, který od Vás budu chtít slyšet. Původně jsem tam chtěl schovat poslední doplněné písmeno do morse zanků a to je @. Pak jsem si uvědomil, že členové CSDXC asi nejsou odborníky na morse. Jen pro zajímavost oznamuji, že znak @ je podle mezinárodních pravidel interpretován morse znakem .--.-. (Mnemotechnická pomůcka - písmeno A zabaleno v písmenu C). Včera se na kmitočtu 3600 kHz objevilo AM rušení. Skoro to vypadá, že to někdo dělá naschvál. Ale to rušení pocházelo pravděpodobně z místa cca 700 km jižně od mého QTH.

Uděláme tedy dohodu. Pokud se to rušení na 3600kHz AM tam bude vyskytovat i dnes, přeladím maják na kmitočet 3591.5 kHz. Tedy sledujte v případě rušení raději oba kmitočty.

3599.5 kHz a 3591.5 kHz Používám VCXO a tak ručím za přesnost kmitočtu do několika Hz.
Samozřejmě nahrávky jsou strašně ceněny a tak prosím je udělejte třeba i nejprostším zůsobem a to do mobilního telefonu. Do Makova tedy přeji "dobrý lov" a Vám všem též.

Maják vypnu v neděli 14.4 v ranních hodinách.

Co je to Theorie Joži Fera?



Při všech pokusech s QRPP, se většinou končí na 1mW. Teorie Járy a Joži říká, vše končí na 1mW. Pokud se jde dolů, pak už to je problém. Abych naše CSDXC posluchače neprovokoval, zkusil jsem s Karlem dnešní večer při relativně dobrých podmínkách zapnout 1mW. Kvůli rušení jsem to i přeladil. Karel to poslouchal na svůj ALT-512 TCVR s filtrem 50Hz. A zde je důkaz, že ta mez je taková, jak se říká.

Video OK1DWF 1mW.mp4

Tedy jsem zvědav, zda se našim CSDXC podaří dekódovat 5 morse znaků (platí morse tabulka platná k datu roku 2024, pozor na to).

Pokud nastavím 40mW (40x větší výkon), pak je nahrávka zde.

Video OK1DWF 40mW.mp4

Pro Vaše srovnání z praxe. Pokud budete volat v pileupu a budete mít 100W a současně s Vámi bude volat někdo s Jánošíkem 4KW, pak ten rozdíl je úplně stejný. A teď Vás vlastně napadne myšlenka, jak je to s tím sběrem zemiček. Má smysl je sbírat, když máte 5W, nebo 100W? Hi Chcete-li je sbírat, pak je nejlepší rada - pořiďte si Jánošíky dva. Na anténě zase tak moc nezáleží HI. Mějte to na paměti a těmito očima se dívejte na QRP nadšence. To nejsou blázni, ale vědí s čím pracují. Současně se dívejte těmito očima na sbírání zemiček. To není o schopnostech Vás a Vaší antény, to je o schopnostech Vašeho PA stupně.

Porovnání dvou stejně výkonných majáků - OK0EN a OK1IF/B  


Maják OK0EN (3600kHz 150mW NVIS) je všeobecně znám. Aby bylo možno srovnávat účinnost antén, přeladil jsem svůj maják těsně pod OK0EN na kmitočet 3599.5 kHz a pomocí ATT nastavil shodný výkon na 150mW. Pomocí SDR rádií je pak možno opticky na první pohled určit, jak jsou majáky slyšitelné. Kvalita kiwi SDR je samozřejmě dána anténou a tak většina SDR přijímačů díky anténě není schopna tyto výkony registrovat. Pokud majitel udává přijímací anténu, pak lze konstatovat, že nejlepší výsleky pro příjem z našich NVIS, vykazují antény typu celovlnný Loop.



Takto např. vypadá srovnání na vzdálenost přesahující 500km. Při ranní špičce jsem prošel mnoho SDR rádií a mohu konstatovat, že rozdíly v příjmu jsou jen dány mojí menší ztrátovostí NVIS (mám ji umístěnu v optimální výšce pro pásmo 80m a to je výška 16m). Za celou noc pak nás srovnávaly RBN.

OK0EN

OK1IF/B

Tedy rozdíly jsou dány jen výškou antény. V příspěvku

CQ160CW2023 (hamqth.com)

je i graf popisující ztráty NVIS antény s výškou nad zemí. Zkrátka všechny drátové antény pro pásmo 160m jsou většinou nízké a tedy srovnatelné. Pokud někdo "trčí" více, pak většinou to není v anténě. S jídlem roste chuť.

Pro další dny jsem připravil bonbónek. Dnes (11.4.2024) jsem snížil výkon majáku na 40mW. Mělo by to být slyšet bez problému. Tedy tomu, komu se to nepodaří zachytit, tak toho lituji. Má vše zřejmě zarušené. V pátek je pak setkání hamů posluchačského klubu (v OM). Pro ně speciálně připravím překvapení. Od rána 12.4.2024 bude na kmitočtu 3599.5 aktivní maják OK1IF/B s výkonem 1mW (to je ta hranice, kde už to není legrace). Bude předávat text ve formě:

CQ OK1IF/B JO70MS 1mW  XXXXX +

To XXXXX je tajná kombinace čísel a znaků, abych si ověřil, že to někdo zachytí. I mezi posluchači jsou "chytači", kteří umí poslouchat. Ostatní většinou se věnují něčemu jinému a nejsou specialisté na příjem super slabých signálů. Většinou neumí morse a tak se jim omlouvám a radím. "Ušní" formy příjmu jsou zajímavější, jak to nechávat na stroji HI. Samozřejmě, pokud někdo pošle nahrávku, budu jen rád. Statisticky ten 1mW zachytí jen cca 5 procent všech Hams. V klasickém městském QRM to je vždy problém. A tak se těším na Vaše reporty.

V příštím týdnu pak zkusíme 1mW v podobě WSPR. To bude asi zajímavější HI.

Sluneční maximum a pokusy QRPP v pásmu 80m?

Od 10.4.2024 maják přelaďuji na kmitočet 3599.5 kHz a snížím výkon na úroveň majáku OK0EN, tedy 150mW. Pak srovnávání bude jednodušší. Upozorňuji, že se jedná o krátkodobé provozování majáku.


Pokusy s PIXIDEM  a 400mW mne docela zklamaly. Vše funguje jak má, ale oprotí velkému blbnutí v době covidu  Koronavirový čas a blbnutí QRP (hamqth.com) 

zde je jasně znát něco nenormálního. I výsledky OK QRP závodu mne letos neuspokojily. Proč to vše bylo tak slabé? Proč to se 400mW nefunguje tak, jako dříve? Měl jsem jediné vysvětlení a to takové, že se něco muselo stát s mojí anténou. Našel jsem však její měření před cca 5 roky a provedl jsem to samé letos. Hodnoty impedancí jsou skoro stejné. Kdyby někde se něco utrhlo, zkratovalo, pak by to nebylo možné. Vzpomínal jsem i na měření majáku OK0EN, to co slyším nyní se 150mW, tak to není možné. Ten maják mi zde hrál jako Praha1. Pamatuji, jak jsem i v pravé poledne na Šumavě zkoumal podmínky na základě poslechu tohoto majáku. Vždy jsem říkal, že problémy s příjmem super slabých signálů nastávají vždy až od 1mW níže. Pokud nemá člověk zarušený příjem, pak signál 10mW (80m pásmo) musí spolehlivě slyšet. Teď dělám pokusy se 400mW a slyší mne podstatně méně stanic, než dříve. Anténou to asi nebude a pak už zbývá jen jeden fenomén. Moje "veliké" pokusy vždy probíhaly v době slunečního minima. Co něco z toho zopakovat.
    Dnes kolem 9 hodiny našeho času jsem tedy pustil můj oblíbený SDR přijímač v Alpách. Bohužel nebral z 400mW vůbec nic. Zkoušel jsem zvyšovat výkon a teprve při přidání cca 5dB (něco málo přes 1W, jsem byl přijímačem zaregistrován. Pochopitelně v dnešním dni při nízkém SFi a K=3 nejsou ideální podmínky. Přesto však cítím, že v době slunečního maxima nejsme na tom jako QRPisté tak dobře, jako v době slunečního minima (pásmo 80m). Ale poslechněte si sami, jak byl slyšet můj signál cca 1.2W.

OK1IF.mp3

V době slunečního minima by to muselo řvát jako tur. Jaký je tedy rozdíl ve zvýšení útlumu? Nevím a budu se někde muset podívat do literatury, zda tento rozpor někdo změřil, či teoreticky dokázal. Podle mého odhadu (neberte mne za slovo), to může dělat 10 až 20dB. To je opravdu hodně.
Má někdo s tímto jevem zkušenosti?

Pro studium tohoto jevu nechám několik dní aktivní maják OK1IF/B se 400mW na kmitočtu 3579.5 kHz. Pokud ho zaslechnete, zkuste porovnat můj signál se signálem majáku OK0EN (3600 kHz 150mW).

HOLE EFFECT?

 Nechal jsem běžet maják přes noc. Z celého záznamu byl maják zachycen jen párkrát. Na daleko výhodnějším kmitočtu (3600 kHz) pracuje i maják OK0EN se 150mW. I když nemáme shodné antény, dá se předpokládat, že budeme produkovat přibližně shodný signál. U mého výkonu by to mělo být cca o 3dB silnější. Zde jsou záznamy z RBN.



OK0EN byl spotován jen trvale RBN DM5GG na vzdálenost cca 123km. Zajímavé na tom je to, že tento RBN můj maják nezachytil.



A toto je sběr dat z RBN pro můj maják. Na krátké vzdálenosti nic. Je zde i jeden podezřelý efekt od stanice DL9GTD, kdy slyšitelnost byla 33 dB. To by mohlo souviset se směrnicovým efektem.
Při studiu ionogramů si můžeme všimnout zajímavého efektu - HOLE EFFECT, kdy jakoby ionosféra v určitý čas a pro určité kmitočty přestala odrážet (spíše se zvětšil na tom kmitočtu útlum). Vyskytuje se to na více ionogramech v EU.



Rozdíl mezi výkonem OK0EN a mým majákem je cca 3dB. Ovšem při praktickém poslechu to vypadá opačně. Zajímavé však je to, že na QRPP "DXy" má můj maják větší úspěšnost. To samozřejmě bude souviset s anténou, vzdáleností od RBN a dalšími vlivy. Také rušení od signálů stanic co nepotřebují uši, je na kmitočtu 3579.5 kHz větší. Ale pojďme si poslechnout signály obou majáků v různou dobu.

Pojďme si poslechnout srovnání:
8.4.2024  15.48UTC

OK1IF/B.mp3
OK0EN.mp3
9.4.2024  01.26UTC

OK1IF/B.mp3
OK0EN.mp3
9.4.2024  01.31UTC

OK1IF/B.mp3
OK1IF/B.mp3
9.4.2024  04.33UTC

OK1IF/B.mp3
OK0EN.mp3
9.4.2024  09.50UTC

OK1IF/B OK0EN RX Jindrichuv Hradec.mp3

Měření 10.4.2024

Maják OK0EN

Maják OK1IF/B

Zajímavý efekt je zesílení poslechu kolem 03.50UTC. Pokud se podíváme detailně na ionogram z této doby, pak je zde:



Tento efekt budu sledovat.

Od 10.4.2024 jsem maják přeladil do blízkosti OK0EN a to na kmitočet 3599.5 kHz a snížil mu výkon na 150mW.



Nejprve jsem ho spustil s výkonem 15mW a v závěru nahrávky skokově jsem změnil výkon o 10dB na 150mW. Maják jsem poslouchal na SDR v Jindřichově Hradci.

Jindrichuv Hradec majak ok1if/b.mp3