Dostal jsem dotaz na to, co je to maják MIB


O tom se zde psalo už mnohokrát. Maják MIB (Micro Inospheric Beacon) slouží k určení stavu ionosféry na jednoskoková spojení. Svým výkonem cca 5mW (mění se s napětím baterie) umožňuje doplnit dvojici majáků vhodných pro studium útlumu ionosféry na jednoskoková spojení v pásmu 80m.
Nejsilnější z těchto majáků je soustava pěti majáků OK0EU
OK0EU QRP Beacon (fud.cz)

Ty mají výkon 1W a pracují přibližně na kmitočtu 3594.5 kHz.  Další v řadě majáků je OK0EN na kmitočtu 3600 kHz.
QRP beacon OK0EN / List of A1A MF/HF Beacons below 14 MHz (ok1dub.cz)

Tedy s výkonem přibližně -10dB menším, než je soustava majáků OK0EU. Dalším v řadě je tedy občasný maják OK1IF/B, pracující na kmitočtu 3579.72 kHz. Jeho výkon je tedy zase asi o -10dB menší než výkon majáku OK0EN.

Dá se tedy přibližně říci:

Problém však je ten, že maják OK1IF/B nevysílá trvale. Pokud není dobrý stav baterií, tak se dokonce vypíná (uspává). Vysílací schéma je popsáno zde:

Maják Luž (staré provedení)

Popis MIB.pdf


Lze ho většinou zaslechnout při rozbřesku a po západu slunce, kdy vysílá svoji telemetrii. Jeho hlavním úkolem je studium stavu ionosféry při přechodu světlo, tma a naopak. Tedy v oblasti grey line. Pokud je dobrý stav baterií, ozývá se i během dne po cca každých 8 minutách. Postupně bylo zprovozněno celkem 5 MIB majáků (nejdále na Bobíku na Šumavě). V současné době je v činnosti jen jeden maják a to na kmitočtu 3579.72 kHz. Vysílá do NVIS antény 2x20m a pracuje v Jizerských horách ve výšce ASL cca 750m. Zajímavé na tom je to, že byl spuštěn v září 2021. Je vybaven malým slunečním článkem cca 300mW, který dobíjí trojici baterií AA typu Eneloop (jediné baterie Eneloop přežijí i teploty -15C a teploty 40C). V tomto majáku byla použita zvláštní ochrana baterií (prototypově) a to tak, že neobsahuje regulátor dobíjení, ale zvláštní způsob regulace činnosti majáku. Např. při vyšším napětí baterií než 4.2V, se automaticky zapne trvalé vysílání majáku, kde spotřeba je vyšší, než kolik je schopen dodat miniturní sluneční článek. Naopak, pokud napětí klesne pod mez 1, pak se omezuje vysílání. Pokud napětí klesne pod kritickou mez, pak dojde k odpojení elektroniky a procesor přechází do režimu spánku se spotřebou cca desítky uA. Každých 24 hodin však dochází k opětovné kontrole napětí baterie a rozhodování o další činnosti. Tento systém např. ochránil maják na Šumavě, kdy byl ve spánku přes týden (sluneční článek zapadal sněhem) a pak znovu ožil.
    Maják je z mého QTH dosti obtížně sledovatelný (zastíněný), přesto v dobách lepších podmínek je jeho telemetrie dobře čitelná. Dnes večer např. byl slyšet takto.

OK1IF.mp3