CQWWCW2022

CQWWCW 2022 na stanovišti OL4W

Povídání si o závodění - aneb, kdo to neumí - tak to učí HI (jsem učitelem na SOŠT Liberec (samozvaná Střední Odborná Škola Telegrafní HI).

Ve znamení pořekadla - z nouze ctnost.

Veškeré další texty je nutno chápat opatrně. Upřímně řečeno to není návod. Vše je zde vlastně špatně. Anténa typu NVIS je naprosto nevhodná pro DX. Pouze důsledným poznáním její vlastností, je možno ji někdy i zajímavě použít. Má však jednu obrovskou vlastnost a to je energetická výhoda pro jednoskoková spojení. Použití výkonu QRP = 5W, znamená totální omezení na nejméně náročné straně. Tedy pro začátečníky nedoporučuji používat QRP. Pokud však patříte k těm, kteří si občas nějaké rádio postaví, pak patříte do skupiny QRPistů. Navazování spojení je zde velice obtížné. Přesto radostné. Následující řádky se tedy snaží přesně podle pořekadla - z nouze ctnost, vám trošku pomoci.

Občas míváme pocit, že naše účast ve světových závodech byla úspěšná a že bude dobré něco "pro svět" opublikovat. Zkrátka něco takového, jako že naše rezatá anténa nerezonanční délky, je to pravé a nebo třeba to, že díky svíčkové před závodem, jsme měli lepší výsledek. Obávám se, že tak napsaný článek by byl dobrý snad jen do hospody "U Pleštilů", tedy do místa naších pivních setkávání. Uvědomme si, že celá naše spokojenost většinou je dána tím, že za velice krátkou dobu uděláme plno krásných spojení. Abychom si dokázali, jak se to dělá "světově", pojďme si z letošných předběžných výsledků portálu 3830 určit "ty lepší stanice".

Kategorie jeden operátor všechna pásma 5W

Kategorie jeden operátor všechna pásma 100W

Kategorie jeden operátor všechna pásma 1500W

Už jen v těchto předběžných výsledcích je něco divného. Zkrátka operátor, který má nejvíce spojení, tak deklaruje, že používal jen 100W výkonu (a vysílal na dvě rádia). Už jen to, že vydržel být aktivní v závodu celých 44 hodin, pak to něco znamená. Zkoušeli jste to někdy? Dodnes si pamatuji na články Martina OL5Y a dalších, kteří popisovali svůj boj s únavou. Kdo to nezažil, tak tomu nevěří. Ačkoliv nejsem AA3B, pak zodpověďně prohlašuji, že bych asi 44 hodin v bdělém stavu nevydržel. Deklaruje cca 9000 spojení za cca 2640 minut. Tedy průměrný rate je 3,4 spojení do minuty. No pane bože.... Jaký já jsem měl nejvyšší rate?

No, to je úsměvné. Jednu minutu i 4 spojení za minutu, ale většinou cca 1,4 spojení za minutu HI. Než začneme hledat proč tomu tak je, pak raději stáhněme ocásek a přiznejme si to. Tak moc to zase neumíme HI. Víte to by mělo být to první, co si vždy řekneme, než dostaneme pocit, že jsme mistři světa HI. Teprve pak samozřejmě říkejme, že třeba má lepší koeficient PP. Jo vy nevíte co je to koeficient PP v závodě? Je to jednoduché a dá se to přeložit třeba jako "jedna paní povídala", nebo "Podvodný koeficient". Atd. Ale jak bych Vám to tak přiblížil. Pokud mi někdo začne říkat, že je veliký QRPista a že teď v závodě uspěl, pak sleduji co má na stole. Pokud jede v kategorii QRP a na stole má třeba FT1000, pak mu to sice věřím, ale v mých očích má koeficient PP hodně vysoký HI. Ale to platí i pro jiné kategorie. Třeba LP a v pozadí jsou vidět dva Jánošíci. Taky mu to věřím, ale PP je hodně vysoký HI.
Tedy BUD AA3B je všeobecně uznávaný borec. Nevím, kolik je mu roků, ale na fotce z roku 2017 vypadá takto:

Jeho antény jsou jiné, než naše rezaté dráty.

Uvedené fotografie jsou naschvál nepopsané. Vaším úkolem je rozhodnout, kdo je BUD a kdo Jožo Fero a komu patří antény vlevo a ty vpravo.

Kromě toho, že mu je závidím, však zcela určitě uznávám, že se s ním absolutně nemohu srovnávat. Podle fotky je tak asi o pár roku mladší, ale..... Tak tomuto se říká hobby HI. Na druhou stranu však jsem možná rád, že toto nemám. Kdysi mi vypravoval DAN OK1DIG, co stojí údržba antén (ne jenom finančně, ale hlavně času). Asi bych nepřežil jejich nějaký pád.

Oslí můstek:

Jak stárnu, ubývá mi sil (já si to na rozdíl od jiných "kingů" přiznávám). Tedy jediná cesta jak vydržet závod pro mne je, si otočit den a noc. Je to jednoduché. Už týden před závodem postupně chodím spát o půlnoci, další den v jednu atd. Pak samozřejmě před závodem jdu spát již někde kolem 18. hodiny. Moje pádlovka je již 20 roků stará. Její přetržení ve větru je pro mne šílený sen. Letos jsem Janě oznámil, že jdu před závodem spát. Ještě předtím jsem zamlkl venkovní dveře a nechal klíče v zámku. Abych se před závodem správně naladil, nasadil jsem si sluchátka, zalezl do dětského pokoje a pouštěl jsem si staré nahrávky ze CQWW. Strašně jsem se smál, jaký nešika jsem, že tohle bylo bratelné a já.... Těch nahrávek mám spousty. Usnul jsem a ve spaní jsem si představoval, jak mi to krásně jde. Rate jsem trvale udržoval na 240, svět mi ležel u kolen a dokonce i předseda jednoho nejmenovaného radioklubu, se ke mne objednal na konzultaci, jak je to s těma nerezonančníma anténama. Uprostřed toho šíleného snového pileupu však jasně slyším rány na okno. Jo to už jsem jednou zažil v Kyrilovi. Anténa se utrhla a já slyšel jen plácání drátu do okna. Teď to bylo to samé. Ještě ve spánku se mi asi 3x zastavilo srdce. Co já budu dělat, ta anténa se uthla. Celý opupínkovaný jsem se probudil. Rány šílené. Bylo to sice do okna v dětském pokoji, ale já běžel vše zkontrolovat do kuchyně - do mého hamshacku. Otevřu okno a vidím, že anténa vede tam, kam má. Vykloním se z okna a nestačím se divit. Od našich sousedů nad námi je někdo vykloněn a za pomocí provázku, na kterém má přidělanou umělohmotnou naběračku, se snaží šílenými pohyby mlátit na naše okno. Byla to Jana. "Co blbneš?, povídám. Ona s pláčem na krajíčku: "Běž mi otevřít, už hodinu a půl se snažím na tebe dovolat, dozvonit. Celý panelák mi pomáhá, už chtěli volat i policii a hasiče, že se ti muselo něco stát".

Tak teď mi ty zastrčený klíče ve dveřích došly. Kdyby to nebyla 4. třída bezpečnosti (ty nejdražší), tak to možná nějak povolilo. Tady je to však uděláno opravdu bytelně. Vysvětlení bylo krásné. Já se sluchátky na uších. Někdo zvonil a kamarádka Jany ji chtěla donést na ochutnávku zaručeně super cukroví. Nechce se však zdržet a tak prosí, aby Jana rychle sjela dolů a vzala si to cukroví domů. Jana nic netuše, sáhla po svých klíčích a..... Dál to nemusím říkat. Kdyby měla u sebe telefon, tak mi mohla i zavolat. Bohužel si však nepamatuje moje telefonní číslo, to má uložené ve svém mobilu. Zvonila prý asi 30 minut. Bouchala do dveří a ....nic. Až spásný nápad s naběrčkou mne probudil.

Tedy závodění je strašně nespravedlivá věc. Hamové podvádí. Jezdí do Karibiku, či někam jinam, aby udělali co nejvíce spojení do EU a to za co nejvíce bodů. Přitom závod CQWW je blbě vlastně koncipován. Ten je celý postaven na násobičích. Tedy nemáš-li násobiče, jsi v.....háji. Jak říká náš největší závodník - Jožo Fero, nejdůležitější ze závodu je si vybrat tu správnou kategorii. U mne to je jasné. Mohu celkem dobře závodit tam, kde NVIS funguje. Tedy 80m, 40m a trošku i na té 160. Na čtyřicítce to však znamená vysílat celý závod. Na 80m však přes den mohu spát. Výběr byl pro mne jasný. Moje 80 a klasický QRP. Na 80m jsem jel HP jen jednou v životě. Měl jsem tenkrát půjčen PA 4xGU50 se ztrojovačem ze sítě. Elyty nebyly v dobrém stavu a tak jsem naměřil výstupní výkon cca 300W. Mé úspěšné antény vždy byly vysokoimpedanční. Nikdy nebyla možnost to udělat tak, abych neseděl v kmitně napětí. Pokud používáte 5W, pak se nic neděje. Pokud však použijete 300W, pak je to docela průšvih. Pamatuji si, jak jsem po takových závodech, jako je CQWW, utíkal na zubní. Bohužel to je jedno z negativ těchto vysokoúčinných antén. HW taky nemusím vybírat. KX3 a ATU Z11 to vše jistí. Samozřejmě kvalitní sluchátka. Co to jsou kvalitní sluchátka můžeme diskutovat. Zkoušel jsem jich plno. Nebyl špatný Heil a jeho kapsle s přemostěnými omezovacími diodami. To celkem fungovalo. Jak však člověk experimentuje, pak jsem objevil v této oblasti nový setup. Používám sluchátka SONY (HIFI) a v KX3 mám nastaveno zpožděné AVC a systém limitace. Tedy snažím se plně využívat vysokého dynamického rozsahu KX3. V KX3 je zabudován i docela slušný ekvalyzér. Zvláště důrazně upozorňuji na poslech se sluchátky, která mají malou citlivost a frekvenční omezení. Musíte si uvědomit, že naše uši stárnou. Již nikdy nebudeme slyšet tak, jako když jsme se narodili.

Jaké používám základní nastavení KX3?

Jsem vyznavač TCVR, které podle mne musí mít 3 knoflíky. Ladění, řízení hlasitosti (citlivosti) a attenuátor. Možná někdo si říká: "Teď tady mluví o špičkovém DR a najednou zase potřebuje ATT". No pokud jsme si tady povídali v minulosti o tom, co je to intermodulační neodolnost, pak všichni už vědí, že zázračný knoflík na její potlačení je právě attenuátor. On nám sice pokazí poměr signál/šum, ale odstraní ten nežádoucí signál vzniklý intermodulací. V naší SOŠT (Střední Odborná Škola Telegrafie) vždy svým žákům říkám. Rádio vždy pomocí ATT zatlum na co nejvyšší míru. Pohraj si s tím, teprve tehdy, když se ti bude užitečný signálek ztrácet, pak trochu to vrať. U KX3 máme k dispozici jak ATT, tak nastavení VF citlivosti. Pohrajte si s tím. Dokonce tam máte i tolik vychvalovaný předzesilovač (zvláště amatéři z rodiny "brejk"), ho tolik milují. Už se mi nechce se stále opakovat. Zkrátka používat rádio na 80m se zapnutým předzesilovačem, jasně říká, že uvedný HAM má mezery ve vzdělání. Teď mne ještě napadá jeden zážitek z pásma.
    Děláme pokusy a jeden HAM má na stole 2 rádia. Dává mi report 56. Ale ještě ho napadá jedna věc. Počkej, já to přehodím na FT991A. Pak se vítězoslavně ozve a říká. No jasně, tam po zapnutí přezesilovače jsi 59 plus 20dB. Je vidět, že to rádio je lepší a je citlivější. Jsem znám tím, že v takovýchto chvílích se špatně ovládám HI. Fakt je to škoda, že už nemáme radiokluby, že mladší a méně zkušení se nemohou zeptat na něco těch starších a zkušenějších.
    Tedy snad jen domácí úkol.

Máte 2 rádia . jedno je KX3 od firmy Elecraft a druhé FT991A od firmy YAESU. Vezmete generátor signálu, nastavíte výstupní napětí -73dBm (to je úroveň odpovídající cca S9) a přivedete to střídavě na KX3 a na FT991A. Když budou oba přístroje ve fabrice řádně nastaveny, pak musí S metr ukazovat u obou S9. Nyní pustíte do obou rádií např. signál -79dBm (signál nižší o 6dB než S9). Co ukáže KX3 a co FT991A?

Odpověď zní, každé rádio ukáže něco jiného. Zkuste nastudovat proč tomu tak je. Použijte strýce Googla a zkuste si vyhledat termín - Japonské a Americké cejchování S metrů.

Tak zatlumení rádia před a během závodu je strašně důležitá věc. Proč je někdo silnější a někdo slabší? Pokud pomineme rozdíly v účinnostech anténních signálů, pak je to samozřejmě ve vyzářeném výkonu PA. Jaké jsou teoretické rozdíly v kategoriích QRP, LP a HP? Podle definice CQWW závodu je QRP definováno výstupním výkonem 5W na 50 ohmech. To samozřejmě nemusí platit v jiných závodech. Např. v nedávno proběhlém závodě LZ DX contest je QRP definováno jako 10W. Proč? Pořadatel se snaží snížit možnosti podvodů. Dnes se stává pravidlem, že na PA stupních malých TCVR se používá geniální tranzistor RD16. Pokud je to originál a ne paskvil z Číny, pak tento tranzistor je téměř nezničitelný. V jeho katalogovém listu se dočtete, že klidně musí vydržet PSV 1 ku nekonečnu a nebo zkrat na výstupu. Tedy ve všech KX3, mcHF, RS918 atd se používá většinou dvojice těchto tranzistorů. Většina zapojení je udělána tak, že pak výstupní výkon těchto TCVR je limitován těmi 10W.
LP je definován 100W. Tedy rozdíl mezi 5W a 10W je cca 13dB (10x větší výkon je 10dB, 2x větší výkon jsou 3dB). To je vlastně rozdíl cca 2S. Nyní se tedy již nebudete divit, když QRP stanice bude u Vás slyšitelná 59 +10dB a ten někdo s 100W jen 59+23dB. A na ucho to znát nebude vůbec (AVC to srovná).
    Rozdíl 13dB je tak něco hrozného, že nemáte šanci stanici LP s 5W "přetroubit". Je to stejný rozdíl jako mezi 100W a Jánošíkem. Tedy jedna rada pro práci s QRP. Pokud se snažíte s QRP volat do pileupu, pak je to na 99 procent k ničemu. Vaše parketa by tedy mělo být osamocené volání (nikdo jiný s Váma nesmí volat, neboť na těch 99 procent asi prohrajete). Toto vše jsou zajímavá témata. Většina nováčků chce a ráda poslouchá rady starších. Jak se vlastně v takovém závodě chovat? Když já jsem v roce 1985 podruhé začínal, pak jsem velice vnímavě sledoval "borce". Oni mne rádi brali sebou na závody. Zajistil jsem jim třeba drát na radiály, dovezl jsem něco, pomohl to postavit. Bohužel mne pak k těm KW už nepustili. Pamatuji si, jak v jednom CQ160 SSB závodu se přišel podívat i jedn borec ze středočeského kraje. Kluci si stěžovali, že i s těmi kilowaty se těžko dokáží udržet na kmitočtu. Tento borec si vypůjčil mikrofon a začal dělat stealth spojení. Zkrátka vymýšlel si značky amerických HAMů a s němi jakoby dělal spojení. Pochopitelně celý band se zaposlouchal a nikdo nic neslyšel. Jen jeden východní Němec hochům vysvětlil, že toto není fér. (Ve 21 hodin se na 160m bandu dělají amíci dost blbě). Do mé nepopsané dušičky se tedy tato příhoda zapsala. Aha, takhle se uvolňuje kmitočet. Jiní používají metody tryskového motoru (ručička při SSB se musí zastavit, nepohybovat a být co nejvíc nahoře). Ale o tom už tady řeč byla. Zase totální nesmysl. V dobách, kdy jsme jezdili ještě bez CW filtru a nebo max. se 650 Hz širokým, byl zase problém, jak to zařídit, aby mi tam nikdo nevlezl. Zase mi jeden CW borec vysvětloval to, že je dobré, po každé relaci se k té rušivé stanici přibližovat tak asi o 20Hz blíž a blíž. Tedy za chvíli musíte skončit na něm. On zcela jistě nebude dojmu, že mu to jeho rádio frekvenčně nesedí a uteče. No nádherné blbosti a prosím toto nikdy nedělejte. Naopak poslední dobou je znát určitá slušnost (stále více a více). Všem nám jde o to, se dovolat. Pokud připustíme šílený nekontrolovatelný pileup, pak tu stanici neudělá nikdo. Tedy snažím se odhadnou, kdo to volá se mnou. Většinou známe konkurenci. Pokud bude se mnou volat někdo z letiště u Mělníka, pak zcela jistě nepoužívá QRP. Pokud já bych volal, budu ho jenom "zaslepovat". To samozřejmě nechci, tedy přestávám volat, dokud on si ho neudělá prvního. Pak volá druhý atd. Teprve až si tyto stanice DX udělají, a nikdo další nevolá, je moje šance QRP. Věřte, že je to nejrozumnější způsob. A dokonce i nejslušnější a nejrychlejší. Zde bych se rád zmínil ještě o zajímavých jevech. Jsem znám tím, že zásadně používám QSK mód. Má to i určité výhody, že pokud slyšíte co se děje, pak můžete třeba i rychle přerušit volání, Zkrátka začnu volat a slyším, že DX reaguje na volání někoho jiného. Já už z mé značky odeslal OL.....klidně to típnu, protože další dokončení celé značky je k ničemu a jen a jen zaruším DX. V tomto závodě jsem zaregistroval i zajímavou věc. Volal jsem jednu 4Z4 stanici. S 5W docela dobrý. On však nemohl přijat to W. Většinou mi dávají OL4M.... Zkoušel jsem vše možné, až nějaký Big Guns (on tam Marek asi moc neměl) přeze mne dal to W. Izraelech okamžitě pobral. Je to správné řešení? Víte, já bych toto toleroval. Pokud by to ten člověk neudělal, pak bychom přišli o čas a možná by to skončilo i tím NO QSO HI. Izraelec pak vyslal OL4W? a to potvrzení ve formě R R R R R R R R, už bylo moje. Víte s novou dobou těch nekorektností v závodě je tolik, že toto je vlastně akt HAMspiritu. Když už jsem zde něco říkal o KX3, pak má její mód QSK veliký problém. Při nastavení FULL QSK a zůžení filtru, při přechodu z vysílání na příjem rádio na chviličku ztratí intermodulační odolnost. Při tom přechodu se něco děje. Projeví se to tak, že najednou zaslechnete lupance (intermodulační zdroje z několika CW signálů). Dost mne to rozčiluje. O vadném Jambickém klíči v KX3 už hovořit nebudeme (někdo dokonce říká, mne to tak vyhovuje). Ano, proti gustu žádný dišputát.
Tak a jaká šíře filtru? My co ještě pamatujeme CQWW odjeté na SSB filtry víme, že se běžně jezdilo i na kmitočtech 3625 kHz a i výše. Zkrátka nejlepší CW filtr se prodával široký 250Hz (pro útlum 6dB). Dnes za pomocí DSP technologie já používám běžně 100Hz a někdy i 50Hz. Tedy stanice se k sobě ladí na vzdálenost běžně 200Hz. Místa je pak plno a vůbec si nevadíme. Jo to SSB stanice jsou na tom hůře. Pamatuji, jak jedna OM stanice mi při SSB lize vlezla do kanálu (použil jsem u FT1000 filtr 1,8 kHz). Když jsem ho upozornil, pak jsem dostal zajímavou odpověď. "Já používám úzký SSB filtr a mně to nevadí". Docela mne to pobavilo, zvláště s uvědomněním si reality, že tam 100W určitě neměl. Tomu se říká crash. Časem jsem dospěl k závěru, že tato odpověď jasně říká, co bude následovat. Od té doby již tak blbé otázky nekladu. Zkrátka klasické řešení je:

Nikdy se nehádej, nikdy si nestěžuj a chovej se korektně. Než někomu něco vysvětlíš, pak je lepší v QRP kategorii uhnout. Nepřijdeš o tolik času a možná ani nepřijdeš o kamaráda HI. Tak jsem se zase rozpovídal. Musíte to brát, že je to vlastně text do našich závodních script. Tedy rádio máme nastavené a tak snad dvě první nahrávky (nikdy to neposlouchejte na repráčky z PC, ale nasaďte si sluchátka). I tak to není přesné, protože u KX3 mám zapnut mód stereo příjmu stanice. Pak ještě omluva. Můj Hamshack je v kuchyni. A tak nahrávky obsahují i data o mytí nádobí, či varu polévky. Mne to už nevadí a vy to berte jako nutné a výukové QRM.

Pokus o RUN.mp3

Začátek závodu.mp3

V této nahrávce si všimněte 11:13 doby nahrávky a signál VY2TT (jeho soufázové beverage jsou známé). Dále si všimněte nesportovního chování SP9JZT v 16:32 nahrávky. Jasně to nebylo pro něj a stále volal. Tak to je to otravování o kterém jsem nahoře mluvil. Jen zdržel naše spojení. V závodě MWC je těchto stanic z SP docela dost.

Tak asi takhle to mám nastavené já. Jak si můžete všimnout, AVC je potlačené a funguje maximálně jako omezovač. Nesmí dojít k tomu, aby slabý signál zmizel, když někde něco prskne. No a co vliv šíře filtru. Kdo je trošku zkušenější, tak jeho ušní filtr funguje dobře. Pojďme si udělat nahrávku na KX3 s různou nastavenou šíří filtru. (Simulace našeho dětství HI).

KX3 a šíře filtru.mp3

Tak co? Dokážete současně přečíst ty 3 stanice ve filtru?

KX3 má celkem slušný DR. Co by to však udělalo, pokud bychom jeli na rádio např. s DR nižším cca o 35dB?. Nic jednoduchšie. Zkusme to. Vezmu rádio (tr)uSDX. Familiárně mu říkáme krystalka. Je to něco strašně jednoduchého, kde dynamický rozsah je cca někde o -35dB horší než u KX3. Použitý procesor Atmega 328P má jen 8 bitů a používá 10 bitový AúD a D/A převodník. Tedy i algoritmy pro DSP filtr asi nebudou nejdokonalejší. Pozorný posluchač si zajisté všimne (koeficientu pravoúhlosti filtru). Co to je, si najděte na googlu. Zkrátka propustná křivka filtru má tvar rozšláplé brambory. Potlačení druhého (neužitečného) postranního pásma jsem naměřil cca -38dB. Ve zvukové ukázce si můžete všimnout, jak to vadí. KX3 má stejnou strukturu, ale používá 32 bitového procesoru. Přesto ani ona není dokonalá a to potlačení má někde kolem -65dB. Při vhodném používání ATT nám to tedy nevadí. Pokud se však vrátíme ke klasice (třeba i s obvody NE612), pak vězte, že dobrý krystalový filtr jen tak něco nepřekoná (potlačení -95dB je realitou).

Zde pro vážené P.T. čtenáře uvedu jednu zajímavou věc. Pokud si koupím profi rádio (měl jsem jich docela dost), pak než se na něj naučím poslouchat, tak mi to trvá 3 měsíce. Naučit poslouchat znamená to, že v každé situaci vím, co udělat, aby poslech byl optimální. Zajímavé na (tr)uSDX však bylo to, že tato seznamovací doba trvala cca 1 den. Čím to je? No buď to rádio je geniální a nebo stojí za.......
Ale pojďme si dokumentovat, co by se stalo, pokud bych na (tr)uSDX vyjel v pásmu 40m (odpoledne).

(tr)uSDX a pásmo 40m.mp3

Tak co myslíte? Jisté je to, že je to horší než na KX3. Ovšem KX3 stojí cca 10x tolik než (tr)uSDX. Ovšem je to k nevíře, ale praxe ukázala, že pokud bych místo KX3 jel závod na krystalku, tak udělám jen cca o 10 procent spojení méně. (A uspořím 36000 Kč na chleba důchodcům HI). Ale na toto téma budu mít na setkání Chrudim QRP 2023 přednášku.

Jaké byly podmínky?

Musím se přiznat, že je mi to skoro pokaždé fuk. Pokud jsou vynikající, tak jako v SSB části, pak je to příjemné, ale pro mne to většinou znamená malý úspěch. Skoro pokaždé se za takových podmínek blbě umístím. Je to dáno mojí NVIS anténou a jejími vlastnostmi. Tentokrát při Sfi něco kolem 110 a K=3, se nedal čekat zázrak.

Tak takto to vypadalo po začátku závodu.

No není to špatné, band je otevřen. Taky první noc byla ze závodu asi tou nejlepší. Daly se dělat amarické stanice a to, že se člověk občas někam nedovolal znamenalo spíše to, že stanice ještě stále měly co dělat a nedošlo k saturaci. Bohužel jsem si myslel, že se to zlepší. To byla chyba v úvaze. Kdybych o té poruše věděl, snažil bych se v první noci o více násobičů.

Kdo se zajímá o QRP, tak při této situaci zastříhá ušima. Je to ionogram z poslední noci (neděle). Okamžitě poznáte jev známý (ten termín jsem vymyslel já HI) jako směrnicový efekt. Kritický kmitočet zvolna leze přes pracovní kmitočet 3.5 MHz. Za této situace jsem věděl, že snažit se o nové násobiče nemá smysl. 10 spojení mi ten jeden násobič vynahradí. Tedy vlezl jsem na kmitočet a jel jen RUN. Za celou dobu mne nikdo nevytlačil a spojení s EU krásně naskakovala. Při přednáškách v Chrudimi, jsem několikrát říkal, že za těchto podmínek můj signál s NVIS vykazuje nárůst až cca o 15 dB. Jinými slovy, jakobych měl výkon cca někde kolem 300W. Fungovalo to skvěle. Bohužel ani cca 150 spojení nemohlo nahradit málo násobičů. Výsledek tedy podstatně horší jak vloni.

Přesto pouze jen svoji leností jsem neatakoval hodnotu 1000 QSO. (Spal jsem v noci a nedojel závod regulérně až do konce). Na to měla vliv i válka a neúčast UA stanic.

Nebýt silné základny Němců, tak se nemáme s kým spojovat HI.

Počítač ano a nebo ne?

Tak to je otázka, asi jako - Ruční klíč ano a nebo ne.... Myslím, že touto otázkou se určitě nemusíme zabývat. Pamatuji, jak jsem v roce asi 1990 si na Commodore 64 psal v basicu program na logování. Do té doby jsem používal jen veliké plachty a zápisu rukou. Aby se mi do Commodora vešlo cca 1500 spojení, musel jsem do logování zapojit i kazetovou jednotku. Vyhledání DUPE pak trvalo řádově 15 sec. Byla to taková bomba, že jsem trvale podlehl práci na počítači. Jestli to někdo chce dělat ještě ručně, pak mu strašně fandím a má mé plné uznání. Myslím, že bychom v OK našli tak asi 10 Hams. HI. A jaký program? Tak to je otázkou. Každý používá něco jiného. Je to jako u TCVR. Zkrátka ten program co používám já , tak ten je nejlepší HI. Pokud je ještě zdarma, tak opravdu nevím, proč bych ho používat neměl. Tedy jezdím na N1MM+. Zde snad je důležité (nedůležité), jak máme nastavena okna. V Liberci jsem zavedl naší normu.

Dnes si již nedovedu představit to, že třeba band mapu bych měl úplně vpravo, tak jak to používají naši špičkoví závodníci. Opravdu nepamatuji, že bych měl s N1MM nějaký problém. Ale je tedy faktem, že nejezdím třeba kategorii MULI/MULTI. I v práci jsem nenáviděl nějaké změny v SW. Pokud se člověk něco naučí, pak je blbé zažité návyky měnit. Co se týká ovládání KX3, pak zde je nepříjemné např. to, že nejde programově měnit rychlost vysílání (nebo to neumím). Ovládání KX3 musí probíhat pře makra. Já používám toto:

Nepříjemné je to, že zastavení makra musím provést klávesou F11. Připojení na PC je bez problémů.

Ale to samozřejmě u každého TCVR je jiné.

Je otázkou, jakou používat rychlost. Se zájmem sleduji pokusy OK1FIG v MWC závodě. Kromě toho, že umíme nastavit téměř libovolnou rychlost a mačkat tlačítka, tak to naopak nevede ke zvýšení rate. Tedy pozor hlavně u QRP, aby to člověk nepřehnal. Veliká rychlost vede ke zvýšení chybovosti. Tedy pokud budete velice dobře slyšeni, tak max bych u QRP doporučil cca 34WPM. Jakmile Vás někdo blbě bere, pak má šanci si akorát snížit šíři filtru. Podle Shannon teorému však při úzkém filtru dojde k zaoblení hran. Současně při impulsním rušení na straně příjmu je pak délka tečky třeba srovnatelná s kliksem. Aby se to dalo přečíst, je nutné snížit rychlost a to třeba i na nějakých 18WPM. Ale to si všichni vyzkoušejte sami. Dost se dá odposlouchat z následujících nahrávek.
Občas se vyskytnou na bandu provokatéři. Třeba uvnitř největšího světového závodu dávat výzvu cca 5 minut dlouhou s upozorněním NO CONTEST. HI - úsměvné. Přeji mu mnoho klasických spojení. Nebo je hezké toto:

Blbneme QRQ.mp3

Copak vyslat to stiskem tlačítka umí každý, ale co příjem? HI Většina takovýchto provokatérů pochází z DL.

Jak tedy používat NVIS?

O vlastnostech NVIS zde už bylo mnohokrát mluveno.
Pokud jsou zde uváděny zvukové ukázky, pak vězte, že při klasickém využití beverage, či vertikálu, byste toho slyšeli daleko více. Pamatuji si, jak v roce 2008 jsem na FT817 dělal JA stanice (od Jirky OK2RZ) a slyšitelnost byla fantastická. Pokud zde někdy zazněla ukázka poslechu JA stanice, pak to vždy byla hrůza. Proč tedy tu NVIS používáme? Jednoduchá odpověď. Je to typická anténa panelákového závodníka. Já ji mám např. nataženou z okna na břízu v okolí. Jaké to má asi vyzařovací charakteristiky?

Pokud si představíte pro DX nejvhodnější vyzařovací úhel - dejme tomu 12 deg, pak jasně pro výšku NVIS 15m vidíte, že anténa zde má ztrátu -20dBi. To je cca 3S. Pokud bych chtěl tuto ztrátu dohnat výkonem (neuvažuji o tom, že bych to ani neuslyšel HI) pak 6dB je 4x výkon, 12dB už 16x a 18db 64x a 20dB je 100x. Tedy bych to dohnal jedním klasickým PA o výkonu cca 500W. Pak by mne DX stanice možná slyšela. Zkuste si takový experiment a počkejte si, až Jirka OK2RZ bude dělat DXy. Když Jirka bude nějakému amíkovi říkat, že je u něj 59, pak si nevymýšlí a je to možná realita (má tam beverage). Přitom vy toho amíka slyšíte na hranici. Naopak pro spojení po EU je např. optimální vyzařovací úhel třeba 45 deg. Aby Jirka u německé stanice vytvořil pak stejnou sílu signálu (samozřejmě za stejného vyzářeného výkonu), potřeboval by na vertikálu udělat oproti izotropnímu zářiči zisk jako naše NVIS a to je cca 6dBi. To by se mu na vertikál nepodařilo. Proto Jirka udělá "CVAK" a přepne na dipol. A je to..... Tedy kde je síla naší NVIS? No samozřejmě v navazování blízkých stanic. Tedy všude tam, kde se jedná o jednoskoková (dvouskoková) spojení. Tam my vlastně máme ideál. Od vyzařovacího úhlu cca 45 deg záříme kolmo nahoru a "ohříváme" mraky. Když začínal závod MWC, pak se ho začali zúčastňovat i někteří Jánošíkovští DX mani. Je tam sice povoleno jen 100W. Oni si však všimli, že jim k vítězství někdy nestačí ani 500W. A tak jsem občas musel odpovídat na dotazy, kolik těch Watts tam vlastně mám. Nevěřili, že je to jen TS480.
Tedy shrňme to. NVIS je super na blízká spojení a špatná na DXy. Pokud bych si chtěl zazávodit v takovém závodě jako je CQWW, kde rozhodují násobiče (tedy počet zón a počet zemí ) pak by snad nemělo ceny se tam plést. Někteří to z paneláků vzdali a dali se tou lepší DX cestou. Tedy na tak veliký závod odjedou někam na velikou louku (většinou letiště), tam před závodem vybudují pořádný vertikál (přemýšlí, jestli těch radiálů dají jen 40 a nebude-li lepší jich dát 80), vybudují pořádné beverage a pak si to užívají. V této fázi bych to dál nerozváděl. Zjistí pak to, co už generace HAM před němi. Že totiž nejlepší opatření k lepší slyšitelnosti, je zvednout výkon. Je to dokonce nejlacinější řešení. Že je však v závodních podmínkách uváděn max. výkon 1500W? Nu a co... Nejlepší odpověď je ---- vždyť to tam má každý HI. Ale už jsem jednou slíbil, že nebudu otravovat. Jen jsem chtěl mít jasno a tak jsem na to šel přes spotřebu elektřiny u těchto stanic . Věřte, že to nemají až tak laciné HI.
No a my drátaři jsme domýšleli věci dál. Má smysl vůbec CQ WW jezdit? Abych v tom měl jasno, požádal jsem před cca 15 roky Jirku OK2RZ, zda by mi nezapůjčil log ze závodu CQWW (80m). Z jeho logu jsem vypreparoval všechny DX a nechal jen spojení do 15. zóny a zóny kolem. Přitom jsem porovnával můj výkon 5W do NVIS a Jirka tam měl asi trošku více. Najednou jsem zjistil, že vlastně po EU dělám to samé co on. Totální propad ve výsledku však dělají ty DXy. To znamená 3 bodová spojení a násobiče. Stanovil jsem si standardní podmínky pro násobiče (lze udělat asi 10 až 12 zón a dejme tomu 60 zemí). Tedy cca 70 násobičů. Z toho jasně vyplývá závodní taktika. Já musím se snažit "nabouchat" co nejvíce těch jednobodových QSO. Cca 10 až 15 spojení mi nahradí jeden násobič. A tak plynul čas.
Pak se objevil fenomén skimmeru. Většina těch big guns to asi moc nemilují. Jejich minulá taktika vždy byla:

1. Udělej pro antény maximum
2. Udělej pro výkon maximum
3. Sedni k rádiu a jeď systémem RUN (S&P je zbytečná ztráta rate)
4. Udělej si nějaký podvůdek (poslouchej na remote RX v jiných světadílech, předem si domluv některá spojení.....)

Jejich minulá starost bylo to, uchránit si cenný a jedinečnný kmitočet. Po zavedení skimmerů, však najednou začínají zjišťovat. Kde jsou ty minulé pileupy? Najednou dávají výzvu i 2 minuty a nikdo je nevolá. Jak je to možné?

Naopak QRP stanice si to užívají. Pokud dříve bylo nemyslitelné najít někde volný flek, pak dnes v době DSP si klidně vlezu 200 Hz od Big Guns a drze si dávám výzvu. Zkrátka moderní rádia to umožňují. A protože mne okamžitě zachytí skimmer, pak zpráva o mé značce a kmitočtu je okamžitě vyslána do celého světa. Tedy já nevolám big guns, ale klidně si počkám, až mne zavolají. Zde prosím P.T. čtenáře, ať si to vše sesumírují v hlavě a dokonce začnou vymýšlet svoje závodní taktiky. BIG Guns nezbývá nic jiného, než jet třeba systémem SO2R(2 TCVR) a poskakovat po nás QRPistech. Totiž proč já bych měl ztrácet čas jeho voláním v pileupu. Ať si dojde on pro mne HI. Dokonce pro BIG GUNS nastává šílená doba. (Sledujte některé nahrávky CN3 stanic). Oni totiž musí regulovat (stahovat) výkon. Co je to za ptákovinu? Vždy jsme přeci říkali, že čím je to lépe slyšet, tím lépe. No ne tak docela. Pokud Big Guns není schopen i za pomocí beverage spolehlivě vybírat stanice (zvládat pile up), pak potřebuje ty stanice nějak omezit. Stačí k tomu např. stáhnout výkon z 10KW na 100W. Tím pádem u spousty stanic přestane být slyšen a oni přestanou otravovat. Pile up se sníží a on se chytne. Totiž není nic horšího, než obrovský pileup neukázněných stanic na jednom kmitočtu. Tam je opravdu záchranou snížit vysílaný výkon (Ha a jste QRPisti - vítejte).

Tedy dobrá. Už víme základní taktiku QRP s NVIS. Nasekat maximum spojení. Pokud to domyslíte, pak je Vám i jasné proč se my QRPisti objevujeme na pásmu v době, kdy Big Guns tam nejsou HI. No dobrá, ale pokud cestujeme po pásmech, tak občas narazíme na stanici DX, která je u mne slyšitelná a nikdo ji nevolá. Jak je to možné. A už jsme u dalšího fenoménu NVIS antén. Existují totiž podmínky, kdy je na DX výhodnější než třeba beverage. A kdy to je? A jak to poznat? Mám na to teorii, ale nechám to i na Vás. Zkuste, kdy to takto bude fungovat i u Vás. Pošlete pak nahrávku a začneme domýšlet souvislosti, Podívejte si i na úvodní obrázek z referátu o CQWWCW2021 (vloni). To vymyslel ON4UN a já s tím souhlasím. Jo a pam Devolder, to byla hlava.... Jeho scripta o Low Band DXingu se budou číst ještě hodně dlouho. No a aby tady nějaké ukázky byly, pak zde něco dám. Musíme si však uvědomit, že CW část se moc nevyvedla. SFi poklesl někam ke 108 a K bylo dokonce i 4. To fakt nejsou dobré podmínky (pro QRP dvojnásobně). Tedy pokud to nějak fungovalo, tak snad ještě trochu první noc. Pak už to byl odvar....

3B8M.mp3
PJ2T.mp3
TF3SG.mp3
HK1MW.mp3
RW9DX.mp3
PJ4K.mp3
TF3SGa.mp3
P44W.mp3
V47T.mp3
P44Wa.mp3
HK1MWa.mp3
PJ4K.mp3
KP4DX.mp3
PJ4Ka.mp3
E2A.mp3
KP3DX.mp3
XE2X.mp3
E2A soliter.mp3

Někde v textu píšu, že CN3A je přísně utajován. Není to pravda. Našel jsem toto video. Bohužel pro mé výzkumy potřebuji log sri.....

Video - CN3A - Morocco (dxnews.com)

A co říci závěrem?

Když se Vám contest totálně nepovedl. Tak vždy musíte mít v záloze nějakou kategorii, kde hravě zvítězíte HI. Letos jsem chtěl překonat svůj elektrický rekord ve spotřebě. Tak to se mi nepovedlo. Spotřebu jsem měl o malinko vyšší než vloni.

Elektrická práce věnovaná ohřívání mraků = 1,202 kWh. Při ceně cca 10Kč za kWh jsem tedy okradl rodinku o 12,02 Kč. Je v tom spotřeba PC, světla, anténního tuneru a vše kolem. (A to ještě jsem zjistil, že Janička v době mého spánku si dělala na počítači účetnictví HI). Při udělání 943 QSO jsem měl náklady na 1 spojení ve výši 12,02/943=0,0128Kč/1 QSO. Pokud z toho vyhodímu tu cenu, tak je to 0,00128 kWh/QSO, což je 1,28Wh/QSO.

Tím jsem prosím ustanovil nový světový rekord. Výsledky zasílám Grétě. Kdo mne překoná? HI

PZ