Co ještě dlužím odpovědět...
Požádal mne kamarád, abych odpověděl ještě na jednu otázku, kterou mu někdo položil. Čím přizpůsobuji anténu. Kolem antén už toho bylo napsáno strašně moc. Nesmírně rád bych někdy měl možnost experimentovat s čímkoliv. Bohužel, kdo bydlí v kapitalismu v paneláku ví své. Většinou panelák vlastní sdružení majitelů. Panelák se za několik milionů opraví a pak už Vás nikdo nepustí ani na střechu. jediná možnost ( bohužel) je natáhnout něco z okna. Tak jsem dopadl i já. Kdysi někdo tyto z okna natažené dráty nazval "ležatý vertikál". Skutečně železobeton a rozvod topení je docela slušná "odrazná rovina". Ale vraťme se k našim pokusům. V přizpůsobování bych neviděl zase takový veliký problém. Stačí si prostudovat článek Mirka OK2BUH ( nebo spousty jiných článků )a malinko porozumět Smithově diagramu. Pak je vše jasné. Snad ještě se zamyslet nad ztrátami, které v našem anténním členu mohou vzniknout. Je to ten známý vzoreček o účinnosti ( jedna mínus Q zatíženého obvodu děleno Q naprázdno ). U všech anténních členů se dá předpokládat, že Q naprázdno je někde kolem 180. Jestliže tedy máme provozní Q kolem 3 ( mrkni do smiťáku), pak je účinnost někde kolem 98 procent. Při použití přizpůsobovacích obvodů typu T článek ( prý dotyčný člověk MFJ T články nemá rád ) se dosáhne účinnosti podle nastavení jednotlivých kondenzátorů ( podle "natočeného Q "), ale zase to bude někde kolem 92 procent ( u mé antény). Jestliže tedy někde ztratím 10 procent výkonu přizpůsobováním, asi to nebude zase tak podstatný problém. Koneckonců můj měřič výkonu má psáno, že na 50 Ohmech měří s přesností +20 až -15 procent. Pokud mne někdo chce tedy chytnout za slovo, tak skutečně nevím, jestli můj výstupní výkon je 50 mikrowatt a nebo 60 mikrowatt. To snad není podstatné. Ale pojďme se podívat na parametry mé antény na kmitočtu 3,550 MHz. Vše je v následujících Smithových diagramech jasné. V prvním případě je přizpůsobení L článkem Z11 a v druhém upravenýmT článkem MFJ 971( zvětšena kapacita kondenzátoru).
Tak, doufám, že jsem dotazovateli mého kamaráda snad odpověděl na všechny jeho otázky. Nechápu sice o jakou hru zde jde, ale samozřejmě mohl své dotazy adresovat přímo mně. Pokud na to dokážu odpovědět, rád odpovím. Co tedy říci závěrem.
Ano při slušné anténě lze v pásmu 80m v období slunečního minima slyšet na krátké vzdálenosti ( jeden skok) i signály vyzářené s výkonem 1 mW ( jsem přesvědčen, že i méně HI). Zde se prosím opět zamyslete nad nebezpečností PLC pro naše amatérská pásma. ( Díky za velice nádherný článek v posledním Radioamatéru, tuším, že od OK1SQK). Pokud někdo chce s QRPPP experimentovat s námi, klidně se ozvěte, budu jen rád.
Věřím, věříš, věříme.....
Diskutovali jsme s jedním kamarádem nad otázkami, které mu někdo položil. Jedna z těchto otázek zní. Je možné v době slunečního minima slyšet signály vyzářené s výkonem pod 1 mW? Odpověď je snadná - samozřejmě. Důkaz?
Ale pánové, to už tu bylo. Zatím nejmenší vyzkoušený výkon byl 900 microwattu.
OK2BUH ( 900uW) (122 KB)
Podotýkám, že se jedná o pásmo 80m v období slunečního minima. Přiznám se, že maják s výkonem 50 microwatt je ještě 2S pod tímto signálem. Pokud porovnáte nahrávku ( pochází z FT1000 ), pak musíte uznat, že těch 12 dB je už propastný rozdíl. Přesto jsem již slyšel i signálky stanic řádově 10 microwatt. Ale to už zde také bylo. Bylo to v pásmu 14 MHz.
Ale pojďme dál. Lze tyto signály přijímat denně? Proč to někdy slyšet je a jindy ne? Asi největším limitujícím faktorem je útlum mezi body vysílání a příjmu a samozřejmě okolní šum. O těchto šumech už toho bylo napsáno mnoho. Dnes asi nás nejvíce trápí "aglomerační šumy". To je součet všeho, co se dostane na svorky naší antény lidskou činností. Každý z nás se ve škole zajisté učil o tom, že každý signál charakteru určitých pulsů se dá ( zjednodušeně řečeno) rozložit na součet harmonických signálů o různých kmitočtech. Jestliže tedy pod našimi okny je měnírna pro napájení troleje tramvají, asi těžko budeme provádět pokusy s příjmem super QRPP signálů. Pozornému čtenáři nemusíme připomínat, proč amatéři jsou jak vosy, pokud slyší něco o PLC. Již mnohokrát bylo v literatuře zdůrazňováno, proč není v pásmu 80m důležitým parametrem citlivost přijímače. Ve večerních hodinách nám samozřejmě většinou citlivost 1 microvoltu bohatě stačí. ( Vše okolo nám vlastně "přešumí" náš přijímač.) Ale vraťme se k základní otázce. Co mám dělat, aby super slabé signálky slyšet byly? Odpověď je jednoduchá, pořídit si směrové antény. To jako Yagi pro pásmo 80m? Ano pánové, takových antén už na celém světě existuje pár desítek. Jak říká Jirka OK2RZ - postavit Yagi na 80m je práce pro pořádné amatéry. Ale co naše oblíbené drátové antény? Tak o tom toho bylo napsáno už také mnoho. Velice hezký je článek Martina OK1RR o vlivu výšky dipolu a deformaci vyzařovacího diagramu a zisku této antény.
http://www.c-a-v.com/content.php?article.574
Škoda, že Martin ještě nenašel čas, aby tento článek doplnil o další antény ( LW lambda půl, horizontální smyčka atd..). No dobrá. Anténu nějakou máme a co dál. Dotazující amatér se ptal, jestli antény v místě A a B na sebe mají být kolmo, nebo jak. Tak o tomto toho bylo napsáno již také mnoho. Zkrátka každá anténa má svůj vyzařovací diagram ( mrkněte se na článek Martina). Pokud mnou vyzářená elektromagnetická energie má být odražena od nějaké vrstvy a navrácena na anténu přijímače mého kolegy, pak je jasné, že ve směru šíření je výhodné, abych vyzářil té energie co nejvíce. ( Ale to už jsme zase u těch směrovek ). Co tedy má největší vliv na útlum po trase? U klasického pásma jako je 80m, asi největší vliv má obrovský útlum ve vrstvě D a pak výška vrstvy E.( Mluvíme o místních spojeních, ne DX ) Cože? Vrstva E se nám stěhuje nahoru a dolů? Jasan a jak... Ale o tom už zde bylo také psáno. Myslím, že jsem o tom psal v nějakém sborníku Chrudim. Pro naše pokusy je asi nejideálnější právě sledovat útlum ve vrstvě D a výšku odrazné E po ránu a navečer. Jak? Tak zase takový problém to není. Máme přeci "Dubův" maják OK0EN na 3600 KHz. Ten má výkon 150 mW a vysílá do dipolu. Stačí tedy sledovat sílu signálu v místě příjmu. Krásně např. v létě naleznete dva "píky" signálu. Většinou jeden kolem 19 hodiny a druhý kolem 21. hodiny letního času. Jak je to možné? No v době kolem 19. hodiny je vrstva D ještě docela "zbytnělá". Zkrátka útlum v ní je při našem spojení asi dominantní. Naopak vrstva E ( ta naše holka odrazná) je relativně nízko. Než náš signál se k ní dostane, tak musí tím déčkem projít po celkem krátké trase, ale s obrovským útlumem. No a kolem 21. hodiny se nám Déčko prudce rozpadá ( útlum v něm klesá), ale výška vrstvy E se nám zvedá. Než tedy toho spásného Ečka dosáhneme, tak zase se naše elektromagnetické vlnění dosti dlouho "fláká" v déčku. Sakra, to jsme se zamotali. Co tedy chtěl básník říci? Myslím, že chtěl jen naznačit obecná pravidla, které z praxe zná každý z nás. Že pokusy s příjmem slabých signálků na krátké vzdálenosti je nejlépe dělat jindy než v pravé poledne. A neexistují nějaké speciální podmínky, kdy by to mohlo fungovat lépe? Ale jo....
Pojďme se na to podívat z hlediska našich expedic. Když jsme s Radkem OK1VRR chtěli v rámci "ptákovin" provést naše 80m CW spojení za pochodu ( v pravé poledne ), museli jsme hlídat vrstvu Es ( sporadickou vrstvu E). Pojďme se podívat, jak tyto zážitky popsal "náš taťka" - nestor libereckých amatérů a bratranec Járy Cimmermanna - Jožo Fero.
Dovolená 2006 - pokusy "pěškomobil".
Tak a teď jsme u toho. Proč se podařilo spojení s OK1DAM v pravé poledne s anténou téměř ležící na zemi?
Tento obrázek si prosím zapamatujte. Co nám ten ionogram vlastně říká? Nic zvláštního. Jen to, že v pravé poledne je výška odrazné vrstvy nějak podezřele nízko. Pro náš kmitočet 3,5 MHz se nám to odrazí od vrstvy ve výšce někde kolem 100 km. Ano pánové a jsme u toho. To je právě ta mimořádná vrstva E nebo-li sporadická vrstva E zvaná též Es. Déčko je sice "zbytnělé", ale dráha naší vlny k ní a zpět je relativně krátká. Bude tedy relativně i malý útlum. Pokud máte mobilní telefon s připojením na Internet, pak si tyto obrázky lehce můžete po dvou minutách stahovat např z Průhonic:
A jak se to dá využít prakticky. Nádherně. Přesně podle výše uvedeného odkazu a zážitků z naší dovolené. Jakmile na telefonu zjistím, že je Eska, většinou vykřiknu: "je tu". Radek OK1VRR okamžitě začne budovat anténní systémy a já na speciální adresu ( o tom zde bylo již taky mnohokrát popsáno)
Vyšlu zprávu, že jsme na naší "lesní" expedici ready. Nagano automaticky rozešle zprávy SMS ( všem členům diskusní skupiny expedice ) a můžeme v pravé poledne s 500 mW našeho Rozkmita a do antény se ziskem ( ztrátou oproti dipólu ve výšce lambda půl) -10 dB uskutečnit nádherné spojení na jeden skok. Zde opravdu pozor, funguje to opravdu jen na jeden skok. Ideální vzdálenost je tedy asi tak kolem 80 km.
Jak je to na špatné rádio slyšet? Věřte, že velice slušně. Nevím totiž čím to je, ale v lesích Šumavy nějak není QRM HI.
Jo ještě něco. Někteří z Vás mají problémy s rozeznáváním pojmu slova "Expedice". Tak předně expedice Joži Fera jsou vždy sranda expedice, které nemají nic společného s expedicemi OH2BH. Jsou totiž obtížnější HI. Pokud totiž nejste na příjem super slabých signálků vybaveni, pak nás neuslyšíte. Prý je to tak naschvál, protože Jožo fero nechal vytisknout jen 100 QSL lístků a ty mu musí vydržet na posledních 10 let amatérského života. Pak už všichni amatéři vymřou a ti zbylí se postupně přesunou v našich archivech do adresářů "POS".
Tak "Radio Jerevan" dostalo ještě jeden dotaz. Může nějaký inženýr srovnávat rádia SW80+ a rádia FT1000? Prý je to jako srovnávat Trabanta s Mercedesem. No a proč ne. Pokud pominu věc, že třeba někdo nepochopil, co tím autor chtěl říci, pak můžeme trabanta a Mercedesa srovnávat třeba podle laku. Při zkoušce trvanlivosti papundeklových dílů s díly z plechu např. můžeme dokázat, že papundekl je odolnější na solnou mlhu.
Ale vraťme se k našemu problému. FT1000 za 65000 Kč je určitě lepší než SW80+ za 1350 Kč. A to např. se základního rozdílu a to je ten, že vysílá na všech Hama bandech, kdežto SW80+ jen v úseku 35 KHz pásma 80m. Pokud někomu jde o tento parametr, pak si zajisté nekoupí SW80+. Pokud však máte v peněžence poslední dvoutisícovku, máte skvělou anténu vhodnou pro QRP provoz, jste dobří operátoři ( trénujete denně na Morse runneru pileupy) a chcete si taky zazávodit, pak určitě pochopíte, co Vám Jožo Fero naznačoval. Těm, kteří milují "maso", vřele doporučuji závodit na jednom kmitočtu s přímosměšujícím přijímačem, neodolným, bez AVC, vedle silné stanice. Ale to už zde bylo. Je to masochismus prvního stupně:
http://ok1if.c-a-v.com/pellmell/to_bylo_maso.htm
Že tam nic neslyšíte? Že je to hrůza? Tak to máte pravdu. Že si myslíte že jen "Magor" může něco takového dělat. Ano musím opět odpovědět máte pravdu. Pokud přeci jen to berete jako Sudoku, pak si zapněte Morse runner a trénujte. Tak a co nám ještě zbývá vysvětlit? Ano už vím..... Jak se měří výkon 50 microwattů. Tak to přeci není potřeba rozvádět. Stačí zadat výraz do Googlu a hned jsem tam. Pokud máte slušný a cejchovaný měřič výkonu, pak zajisté víte, že měřit výkon řádově 1W je brnkačka. Pokud se nechcete otravovat s nějakými osciloskopy a malinko si započítat, pak zajisté sáhnete po útlumovém článku. Na super malé výkony a kmitočet 3,5 MHz Vám k tomu stačí pár odpůrků. A tak navrhnout např útlumák 20 dB ( 50 ohm/50 ohm), který Vám zeslabí výstupní výkon 100x ( z toho 1W Vám udělá 10 mW). Je to docela hezká úloha, popsaná snad ve všech středoškolských učebnicích.
Tak a teď mi zbývá snad jen odpovědět na to, kolik zemí se dá udělat s 5W ( a nekrmit někomu uši ). Tak to bude nesnadná otázka, já to fakt nevím a bohužel to nikdy vědět nebudu. Nemám totiž již tolik času, abych to zjistil. Jak říká OH2BH ( v rozporu s teorií Joži Fera v úvodu tohoto webu ). "Nemám tolik času, abych se mohl zabývat QRP". Pokud však se podívám na několik stovek absolvovaných závodů s 5W, pak klidně prohlásím. Během závodu typu CQ WW uděláte na 80m tak kolem 40 zemí za 48 hodin. V pásmu 40m tak kolem 55 zemí a v pásmu 20m se dá během jednoho závodu dosáhnout skóre tak kolem 70 zemí. Že Vám to nejde? No tak to musí být v anténě. Nic jiného to být nemůže ( nebo v operátorovi? Tak to je brnkačka, stačí jen se "učit a učit a učit"..
Hezké velikonoce
A nashledanou při různých expedicích. Jejda, myslím, že jich bylo již asi 10 HI. Jo jedna zahraniční. Ale o tom už zde něco bylo.
Ale těšte se, letos bude expedice Itálie znovu. To by v tom byl ďas, abychom to SW80+ sebou někam nevzali.
Váš Jožo Fero