Vůbec to nepotřebuji, ale....

Všichni si určitě pamatují, jak jsem vychvaloval G0UPL a jeho konstrukcí QCX. Byl to skutečně novátorský čin. Sám mám 4ks tohoto TCVR a to 2ks v provedení QCX mini. Hans však začal (podle mne) trošku blbnout. Jeho největší průšvih byl stabilizátor 5V v QCX mini. Celý život jsem dělal konstruktéra a vím, co to je, když se něco nepovede. Proto, když mne to vypálilo desku, jsem to nebral katastrofálně. Napsal jsem Hansovi dopis s tím, ať mi jako prodejce vysvětlí, kde jsem udělal chybu, když mne to vlastně stojí cca 2000Kč navíc. On je buď blbý psycholog a nebo, nevím. Odepsal mi údajem z katalogového listu a ani náznakem nechtěl se omluvit. Objednal jsem si tedy celou desku jako náhradní díl. Opět průšvih. Došlo to bez procesoru. Reklamoval jsem to a dozvěděl jsem se, že to dodává bez něj (ale neměl to na webu uvedeno). Docela mne to naštvalo. Za celou existenci QCX jsem mu říkal, že má chybu v algoritmu dávání CW. Jeho odpověď typu - jsi jediný, který si na to stěžuje, mne opravdu vytočila. Až nakonec se ukázala chyba u něj. Vstup pro pádlo má sdílený pro vstup z GPS. Za celou dobu existence, jsem mu pomohl odhalit 2 totální chyby ve firmwaru. Stejně mne však nikdy nebral jako pomocníka, ale spíše jako rejpala. Tedy muselo to dopadnout tak, jak to dopadlo. S Hansem jsem se rozešel, ačkoliv mu stále děkuji za originální myšlenku. Celý jeho další vývoj ustrnul v té době, co ho 15000 prodaných kusů QCX začalo živit. Je to skutečně obrovský úspěch. Bohužel na vše je sám, myslí si, že jeho nápady nebude měnit podle požadavků odběratelů.

Parta kolem PE1NNZ a DL2MAN je zajímavější. Vlastně v prvopočátku šlo o doplnění SSB módu k hardwaru QCX (Hans šíleně protestoval). Po různých vývojových stupních nakonec vznikl (tr)uSDX. Sám jsem si postavil dva kusy SDX s otevřeným firmwarem. Nikdy jsem z toho však nebyl nadšený. Bylo to nestabilní, divné. Až mne OK1DWF Karel přesvědčil, že už je to ve stádiu použitelnosti. Chtěl jsem se přesvědčit, zda Karel má pravdu.......

Dnes to došlo.



3D krabička působí laciným dojmem. V rychlosti jsem dnes prošel návod. Je to tak malé, až je to krásné.

manual.pdf

Pokud Vám prošlo rukama cca 50 TCVR, jako mne. Jasně víte, co to asi bude zač. Přesto musím říci, že mne to mile překvapilo- Při napájecím napětí cca 11.5 V jsem např. v pásmu 80m naměřil toto.



Výkon 6.52W a účinnost PA (třída E) 86 procent. No to je fantazie. Ale chystám kompletní proměření a tak zcela určitě zjistím, zda je to pravda.

Než si o tom začneme povídat, tak snad jen dvě ukázky z prvních spojení.

OK1FUN.mp3
IK3OTW.mp3


Než to začneme rozebírat, tak snad odpověď na základní otázku. Došlo to od autorizovaného prodejce v Číně. Cena (včetně DPH a cla) byla cca 4280 Kč.
Poznávání (tr)uSDX pokračuje

Musím se přiznat, že po zkušenostech s free versí uSDX, jsem od tohoto zařízení moc neočekával. Koncepce je novátorská, jednoduchá, plno věcí by šlo vylepšit. Např. jedna z nepříjemných věcí, která nás na sotě vede k šílenostem, je to, že na sluníčku nejde číst displej. Nevidíte vůbec nic. To třeba Hans u svého QCX mini má dávno vyřešeno. Bohužel toto je dáno typem použitého displeje. Kdyby Manuel chtěl toto nějak řešit, pak to nebude tak malé. Také jsem si všiml, že při napájení TCVR přes USB port (na rozdíl od napájení přes napájecího jacka), displej normálně svítí. Nestudoval jsem proč, ale je to zajímavé zjištění. Při tomto napájení TCVR skutečně normálně funguje s výstupním výkonem cca 0,5W. Pokud mám na ucho porovnat kvalitu filtru stejné šíře (200Hz) s filtrem analogovým u QCX mini, pak jasně analogový filtr vítězí. Přeci jenom 8 bitů a 10 bit převodník asi nebude to veliké BIG GUNS. Ovšem já zde mám 5 bandů a hlavně SSB mód. To normální porovnání lze provést až v nějakém závodě (MWC). Do závodu nutně potřebuji CAT. Ten zde je a  simuluje Kenwood TS480 mód. Musím konstatovat, že vše funguje a s nastavováním nebyl žádný problém. Více z videa.

CAT1
CAT2
Ovládání PA

(tr)uSDX obsahuje konektor pro ovládání PA stupně. Pokud má být PA zapnutý, pak se na výstupu objeví log 0 (0V). To je přesně opačně, jak to má udělán Hans v QCX mini. Tedy bylo třeba invertovat tento ovládací signál. Provedl jsem to jednoduše v malé krabičce.
Light měření na (tr)uSDX

Asi hlavní otázkou vždy je, proč si kupovat nový TCVR a co od toho vlastně čekat. Před cca 15 roky jsem zde uvedl, že se těším na dobu, kdy se v Číně budou vyrábět laciné TCVR a my je budeme kupovat. Mnoho HAMů mi popřálo hodně úspěchů a sami za ceny cca 100000 Kč si kupovali výrobky z USA, které dnes už dávno nemají, protože to byla dosti předražená bedna. V době před 20 až 30 roky, jsme byli posedlí sledováním parametru IP3. Byla to pro nás modla a snili jsme o tom, až budeme mít na stole něco, co má IP3 alespoň +15dBm. Dnes naprosto běžný parametr. Ano v té době se ještě vysílalo na KV a to dokonce velice silně. Pamatuji, jak jsem si v roce 1990 koupil z druhé ruky TS520. Jen mi vrtalo v hlavě, proč to nehraje v pásmu 40m. Teprve, když jsem tento stroj vybavil ATT, tak to začalo něco poslouchat. Krátkovlnná pásma, zvláště v pásmu 40m, byla plná rozhlasových stanic, s výkony řádově stovek kW. Intermodulační produkty pak vytvořily něco, co úplně schovalo amatérský band 40m. Dnes je to celkem legrace. Na KV snad už vysílají jenom v Číně a v Rusku. I s výkony se už šetří. Není třeba "přemazat" konkurenci. Tedy hrát si na DR rádia už dnes není na KV tak moc důležité. Jestliže jedno rádio je lepší o pár dB, tak se vůbec nic neděje.
    Jako odběratelé TCVR, nás začíná být velice málo. Vývoj nového TCVR stojí veliké peníze. Stále si můžeme všímat toho, že některé typy TCVR se prodávají dodnes a přitom koncepčně sahají do dobý devadesátých let. Pokud si ještě někdo dnes koupí třeba FT818, pak investuje do naprosto zastaralé koncepce. To číslování FT817 a FT817ND, či FT818 je jen obchodní trik. Jedná se o shodný TCVR, který se nepatrně liší v blbostech. Aby se firmě vyplatil vývoj, tak většinou TCVR vyrábí jen ve dvou výrobních sériích. Každá čítá max několik tisíc kusů, což je málo. Jen u FT817 se povedla věc, že jich bylo vyrobeno cca 100000 kusů. První série byla brzy rozebrána a tak se vyráběla série FT817ND. Dělá se to tak, že se vyrobí opět v jedné sérii několik desítek tisích kusů, které se zabalí a zakonzervují. Postupně podle potřeby se dodávají dealerům. A tak si někdo kupuje třeba TCVR, který je už 3 roky starý a myslí si, že byl vyroben včera HI. Při výrobě další série, má výrobce obrovské problémy se zajištěním některých komponent. Typickým příkladem jsou např. keramické filtry. A tak cena roste a pokud chcete obyčejný YF-122CN, tak za něj začnete dávat horentní sumy. Přitom je to jen keramický filtr, který vám stejně za několik desítek let se rozladí. Firma už nemůže investovat do úpravy PS a do nové koncepce. To by byl nový TCVR s novými přípravky atd. Mezitím konkurence nespí a vypouští něco s podobnými (lepšími) parametry a to dokonce za méně peněz. Složitý vývoj se firmám přestává vyplácet. Pokud se podíváte na schéma FT818, pak je to dosti složitý stroj. Tak a teď se podívejte třeba na srdce (tr)uSDX, což je QSD směšovač.



Dokumentace (tr)uSDX.pdf

To je legrace že? Jednoduchý multiplex a pár operáků. Pokud se použije SI5351 a nějaký procesor, pak to taky hraje. Jestliže jsme říkali, že FT817 se prodalo největší počet kusů ze všech TCVR, řádově stotisíc (pozor všech hamů na světě je dnes už jen cca 3 milióny), pak TCVR typu QCX se během chvilky prodalo cca skoro 18000 kusů. Jak je to možné? Vše je dáno moderní koncepcí a cenou. Jestliže celá stavebnice QCX mini stojí jen jako jeden keramický filtr do FT817, pak je to snad jasné. Přitom parametry QCX možná předčí FT817 (na jednom pásmu). A tak proč si nekoupit novou hračku, která udělá skoro stejnou práci, ale za podstatně menší investici? Bohužel QCX nemá SSB a tak skupina kolem PE1NNZ a DL2MAN vymyslela něco nového. Postupně vznikl uSDX, který měl otevřený firmware. Během asi 2 roků Manuel DL2MAN vymyslel versi 5 bandového "skutečného" (true) uSDX, který nazval (tr)uSDX. Samozřejmě již se zamčeným firmware, aby mu to Číňani nezačali houfně vyrábět a kopírovat. Vznikla tedy laciná konstrukce. Dnes za 2 měsíce se jich prodalo už cca 3000 kusů.




Na tomto obrázku je porovnání (tr)uSDX a QCXmini. Rozměry jsou skoro stené. Když jsem viděl krabičku z 3D tiskárny (zvláště odpudivě působí ta oranžová), tak jsem si říkal, že toto ne. Zvědavost však byla veliká. Když to mám na stole, pak už mi to tak odpudivé nepřipadá. Koneckonců teorém Joži Fera říká, že nejlepší TCVR je vždy ten můj. Jinak to ani nejde.
    Ale pojďme se vrátit k tomu měření. Sám jsem si stavěl dva kusy uSDX podle varianty od WB2.....

uSDXOLD

Po celé dva roky jsem sledoval vývoj a stále zkoušel nový a nový firmware. Nějak to fungovalo, ale hlavní problémy byly:

- Celková nestabilita
- Malé potlačení druhého postranního pásma
- Špatné generování SSB signálu

Když jsem slyšel signál z (tr)uSDX, bylo mi jasné, že si s námi Manuel tak trochu hrál. Ale pojďme měřit.

Podotýkám, že moje vybavení k měření není na vysoké úrovni a není plně profesionální. Přesto mi stačí na to, abych mohl jednoduchými prostředky porovnávat dva tcvr navzájem a provádět základní měření. Měřící stanoviště pro RX hodnocení je na fotografii.



Obyčejný regulovaný napěťový zdroj, multimetr (měření proudu) a tinySA, jako generátor a spektrální analyzátor s utlumovým členem.

 Při U=6,5V odběr 73mA
Při U=9,0V odběr 78mA
Při U=12V odběr 78mA
Při U=15V odběr 78mA

TCVR spolehlivě pracuje i při napájecím napětí cca 5V (možno emergency napájet pře USBC z mobilního telefonu). Bohužel však zhasne displej. Displej je k přečtení pokud napájecí napětí je větší než 5,6V.

 Běžné S9 by mělo být cca -73dBm. Zde jsem napěřil cca -76dBm. Cejchování S metru je děláno pro hodnotu pod S9  ve formátu 1S=6dB (americký způsob).  Potlačení druhého postranního pásma cca -38dB (poněkud méně, než uvádí Manuel). Všichni dnes vědí, že parametr citlivosti je k ničemu a to zvláště v pásmu 80m, kde stejně ionosféra šumí většinou cca 1uV. MDS jsem naměřil cca -116dBm. Tedy je to malinko (oproti konkurenci) méně citlivé.

 Při napájecím napětí 12V a na kmitočtu 3560kHz, jsem naměřil výkon osciloskopem 4,82W, kdežto displej na uSDX ukazoval cca 4,74W. Účinnost se podle skutečnosti nelišila o více než 5 procent. Při kontrole na jiných bandech to bylo cca stejné. Koncový stupeň je nastaven na všech bandech tak, že jeho účinnost je cca 65 procent. Při nižším napájecím napětí, se dosahuje vyšší účinnosti.

 Měřeno na kmitočtu 3560 kHz ( na jiných bandech obdobné.

U=5,5V P=1,12W
U=7,0V P=1,43W
U=9,0V P=2,5W
U=11V P=3,8W
U=13V P=5,5W
Zde je nutné Manuela pochválit. Na výstupu nejsou klasické Čebyšovovy propusti, ale ....



Na rozdíl od Čínských klonů, z kterých leze hrůza, je to zde dokonalé a perfektně je splněn požadavek FCC.

Tvar značky je dokonalý. Má to opravdu hezký tón.

No a poslechové zkoušky? Samotného mne bude zajímat, jak se TCVR osvědčí v závodě. Zkusím ho jak v SSB lize, tak v MWC.

Zajímavé je i použití DSP filtru. Pro Vaši jednoduchou orientaci jsem udělal následující záznam.

filtr DSP CW.mp3

Co říci závěrem. Podle mne je cena malinko nastřelena výše, než by mohla být. Samozřejmě cca 800 Kč dělá DPH a něco podobně clo (můj TCVR byl proclen pro EUasi v Belgii). Ale abych byl upřímný, nečekal jsem nic zázračného, ale byl jsem mile překvapen. Rádio je celkem stabilní a signál SSB je hodnocen jako zvláštní, ale použitelný. Tedy ideální rádio na Soty i pro SSB mód. Jsem celkem spokojen.

Pomsta zlodějům softwaru od DL2MAN


Cesta HAM TCVR SDR, je cestou moderní a zdravou. Sám jsem si zkusil postavit uSDX TCVR. Byl jsem velice překvapen, jak to funguje a jak jednoduše se to postavit dá. PE1NNZ spolu s DL2MAN vydávali stále nový a nový firmware. Až najednou se objevil opět čínský klon. Něco jako kopie mcHF a RS918. Tentokrát to však DL2MAN měl vymyšlené a tak číňani nemají jeho poslední firmware. Ten se dá stáhnout pouze se sériovým číslem, které přidělí PE1NNZ na základě příspěvku za vývoj. A tak vznikly asi 3 čínské klony, kde sami u té hrůzy Číňani píšou, že je to málo kvalitní a pak originál od DL2MAN. Karel OK1DWF má obě verse TCVR, jak čínský, tak originál od DL2MAN. Dnes jsme se domluvili a udělal jsem nahrávku, jaký je mezi tím rozdíl.

Porovnání uSDX čínský klon a originál DL2MAN.mp3

Tím se mi potvrdilo to, co jsem tušil. DL2MAN se na klony připravil a docela slušně se jim pomstil HI. Tedy pokud by někdo ještě chtěl kupovat čínský klon, pak si pozorně poslechněte tuto nahrávku (omlouvám se za zhoršenou kvalitu).
Informativní měření IMD (tr)uSDX

Musím opět zopakovat to, co jsem zde již několikrát řekl. Moje měřící vybavení je ryze amatérské a tak výsledky nelze brát jako profi měření. Přesto to má určitou vypovídající úroveň. Jednou ze šíleností původního  uSDX s free firmwarem bylo to, že signál na SSB byl nádherně rozprskán. Při malém výstupním výkonu to třeba nebylo tak šílené, ale dovedete si představit, že třeba Váš HAM soused bude bydlet ve vedlejším paneláku. Pak mu svojim vysíláním znemožníte práci na stejném bandu. Samozřejmě jádro pudla je v intermodulačních produktech. Ty se dají celkem jednoduše změřit pomocí dvoutónové zkoušky. Pamatuji si, že snad nejhorší výstupní signál lezl z FT747. To je ten nepovedený bakeliťák z konce 80. let minulého století. Tam bylo při výkonu100W naměřeno potlačení intermodulačních produktů většinou kolem -15dBc.  A jak u (tr)uSDX, který má PA stupeň ve třídě E? To zajímalo i Vila OM0AAC a koneckonců i mne. Udělal jsem tedy informativní měření (ruku do ohně nedám) a to pomocí dvoutónové zkoušky s kmitočty 700Hz a 1900Hz. A to při výstupním výkonu 2W a to na kmitočtu 3600kHz. Podle DL2MAN je nastavení  TX Drive (menu 3.3) na hodnotu 4, dobrým kompromisem, mezi linearitou a řádnou kompresí. Pro lineárnější nastavení je třeba tuto hodnotu ponížit. Pro měření jsem tedy tuto hodnotu nastavil na 4. Výsledky máte zde na obrázcích:



cca

Tedy odhadem IMD3 je cca -23dBc a IMD5 cca -27dBc.  To sice není zázračná hodnota. Většina moderních TCVR to má přes -30dBc. Zde však se jedná o třídu E a ještě k tomu s velikou kompresí.  Jinými slovy to raději nezesilujte (je to ryzí QRP), ale na druhou stranu se nemusíte bát, že Vám někdo bude nadávat. Znovu opakuji, že tyto hodnoty platí pro originál (tr) uSDX a ne pro čínské klony na bázi free firmwaru. Tam je to většinou šílenost, která se nedá použít. Až bude nálada, zkusím to přeměřit pro nižší nastavení TX drive. Co by někteří BIG GUNS na VKV za to dali, pokud by to měli takto HI. Pokud tinySA měří dobře, pak dost veliký problém je generování šumu, který je potlačen jen cca o -55dBc. Ale čert ví. Chtělo by to provést serióznější měření na serióznějších přístrojích.
Úvod do testů (tr)uSDX na SSB

Po včerejší aktivní fázi poruchy, dnes se kondy zhoršily. Vylezl útlum. Škoda, mohl jsem provést alespoň základní SSB otestování. Takto to budu muset nechat až na SSB ligu. Při testování jsem zapomněl uvést ještě jeden základní "stařecký" parametr soťáků. Zde je:



Díky 3D tisku krabičky, byl dosažen bezkonkurenčně nádherný parametr. Zkusil jsem udělat i pár SSB spojení. Podmínky špatné, ale alespoň něco se dalo odzkoušet. Jinými slovy Manuel velice výhodně navolil filtry pro SSB. Je k dispozici filtr 4kHz (ten se hlavně uplatní u AM příjmu). Dále 3kHz filtr (podle mne zbytečně uřízl nižší kmitočty), dále standard 2,4 kHz a nejužší 1,8 kHz. Docela to vše funguje. Ale posuďte sami z nahrávky:

SSB40m.mp3

Zkusím ještě nějakým způsobem změřit IP3 (porovnat třeba s FT817). Jinak z parametrů jsem nadšen. Když vznikla FT817, tak byla tak prodejná z toho důvodu že se to každému líbilo a každý věděl, že sice nekupuje špičku, ale docela dobře užitné rádijko, za rozumnou cenu. Myslím, že (tr)uSDX bude trhat prodejní rekordy. Za pár korun (jak pro koho HI), dostáváte docela užitečnou hračku, která na 95 procent splní vaše nároky na QRP zařízení a provoz. Zvláštní je i účinnost té záhadné PWM modulace. Opravdu velice skvěle se s tím dovolává. Je to skutečně "bomba" a před umem DL2MAN a PE1NNZ smekám. Kluci díky.

(tr)uSDX a jeho křest ohněm

Nejlépe se něco testuje přímo v boji. Dnes jsem se v Holicích dohodl s Lubošem OK1FGD, že nedělní závod dne 28.8.2022,  pojedu jako pileup stanice. Je to trošku riziko a předem se omlouvám za určité zmatky. Ty mohou vzniknout:

 No nevadí, ať je příčina jakákoliv, předem se omlouvám. Nebudu tentokrát hledat nějaké speciální kmitočty, ale použiju klasiku. Pokud se rádio nerozvaří, chci ho testovat v režimu AGC OFF, BW 200Hz, ATT OFF. S 5W by bylo netaktické jezdit vysokou rychlostí. Tedy pojedu cca 32WPM. Zkusím z celého závodu udělat nahrávku a kriticky vyhodnotit okamžik, kdy se to zavařilo (nebo operátor). Ještě jednou prosím o shovívavost. Jinak mi dejte, ať si to taky trošku užiju HI.

    Potom, co jsem dopsal tyto řádky, jsem si všiml, že probíhá YO DX Contest. Nedalo mi to, aby to malinko neprovětral. Připojil jsem tedy uSDX k PC. Jako klíčovací kabel jsem použil v Číně zakoupený kabel s CH340 označený LD-C103. Ten má na výstupu oddělovací optron a klíčuje signálem RTS. Snad jenom zkušenost s tímto kabelem. Vždy nejprve strčte do TCVR jacka 3,5mm a teprve až potom to zasuňte do USB počítače. V opačném případě jsem musel optron měnit (je to obvyklá 817).
    Vše celkem fungovalo. V docela slušných kondech jsem chtěl otestovat základní závodní nastavení. V TCVR uSDX je dobré vypnout AGC (když ho necháte zapnuté, tak jeho dlouhá časová konstanta Vám celkem lehce znemožní poslech slabých stanic). V prvé fázi jsem nastavil šířku filtru na 200Hz, což se mi zdálo optimální. Velký ATT jsem nastavil na 0 a začal jsem jet závod. Kontroloval jsem, kdy mi začnou vadit intermodulační produkty. Na 40m to fungovalo celkem slušně. Nahrávka je zde:

40m.mp3

Ostřílení borci okamžitě poznají negativa. Filtr DSp je ostrý, ale použitelný. Při velké úrovni signálů již algoritmus DSP to nezvládá a začne to chrčet. V tu chvíli stačí snížit jen hlasitost volume o jeden stupeň níže. Horší to bylo v pásmu 80m, kde již výrazně začaly intermodulační produkty vadit. Poznáto to podle toho, že na prázdném kmitočtu slyšíte takové divné tečky čárky, které však vůbec nedávají smysl. Ano to je již intermodulační produkt vytvořený ze dvou CW signálů. Tedy pokud se potkají dvě čárky, je to delší, pokud se potká čárka s tečkou je to krátké a zrovna tak krátké to je i když se potkají dvě tečky. Někteří amatéři (méně zkušení) tento jev znají zvláště z VKV. Soustřeďte se a jasně to tam uslyšíte. Zde Vám pomůže jen ATT na vstupu. Někdo to tam komentuji a zapínám -13dB attenuaci. Pochopitelně tento efekt zmizí. Nejsem schopen se svým vybavením změřit DR tohoto rádia. Ale podle tohoto efektu to zase tak úplně blbé není. Odhaduji to na hodnotu IP3 někde maličko v plusových hodnotách (asi jako FT817). Tak poslouchejte:

80m.mp3

Pochopitelně se mi s 5W výkonu nepodařilo vyvolat pileup, aby mne zavolalo více stanic. Tento test snad proběhne zítra při nedělním závodu. Přesto (tr) uSDX mne svými parametry jen překvapuje a udivuje. Opravdu je to naprosto nesrovnatelné s free programem pro prvotní uSDX. Začínám být spokojený (a to je co říci HI). Tak počkejme ještě na zítřejší nahrávku.


(tr)uSDX prohlídka železa (HW)





V prvopočátku jsem měl silné výhrady ke krabičce vytvořené 3D tiskem. Jakmile jsem to však rozebral, uvědomil jsem si, že toto musel konstruovat zkušený vývojář. Je to skutečně robustní konstrukce se zaměřením na minimalizaci ceny a na opakovatelnost výroby. Vývojář myslel i na zadní kolečka a tak na desce je plno jumperů, které se mohou buď aktivovat, či ne. Jedná se o celkově čistou práci. Jen jsem pro jistotu ještě jednou umyl desku od zbytků fluxu. Uchycení desek přes krabičku je geniálně vymyšleno a zaručuje opravdovou tuhost. Okamžitě jsem vyvojářskou skupinu Dl2MAN a PE1NNZ podpořil příspěvkem přes paypal (prosím udělejte to též, ti kluci to dělají zdarma a mají jen ten náš příspěvek). Dobrá práce se musí dobře ohodnotit. Za pozornost stojí i ochrana obvodů před přetížením.




Měří se jak SWR, tak i napětí, výkon a proud koncového stupně. Dopočítává se účinnost a plno dalších parametrů. Při prvotním přizpůsobování antény se nejprve klíčuje pomocí teček (kvůli omezení ztrátového výkonu). Při špatném přizpůsobení se omezuje výstupní výkon. Až se člověk diví, jak do té 328 se vešlo tolik softwaru. Zkrátka po hlubším poznání, jsem se do tohoto rádijka zamiloval. Je to skutečně novátorská cesta QRP. Vyvažování I/Q je děláno automaticky za pomocí SW. Vše perfektně domyšleno za pomocí několika variant prototypů. Udělat QRP zařízení se spotřebou RXu kolem 75mA a s účinností PA stupně kolem 80 procent - to je opravdu "zelené" řešení. A to zodpovědně prohlašuji, že co znám několik zelených, tak skoro pokaždé se jedná o blbce a kariéristy.

(tr)uSDX a ještě pár testíků

V souvislosti s testy, jsem si vzpomněl na jeden životní zážitek. Kdysi jsem byl jeden z prvních, který si pořídil FT857. Měl jsem i zkušenosti s docela nepovedeným (z mého hlediska) TCVR TS570. Ptal se mi tenkrát jeden CBčkář, zda mu mohu tu FT857 doporučit. V dobré víře jsem mu začal povídat o výhodách a že podle mne je to odolnější než TS570. Nevím, zda ten CB člověk věděl o čem mluvím. Ale prodal to a koupil si FT897. Nakonec jsem se pro něj stal nepřítelem č. 1. On totiž si prý pohoršil. Protože TS570 krásně poslouchala letecké majáky, kdežto toto ne. V tu chvíli jsem si (pozdě) uvědomil, že nikdy nikomu se nesmí nic doporučovat. Nikdy více jsem tedy toto už neudělal. Zrovna tak různé recenze v časopisech jsou většinou k ničemu. Dovedete si představit, že v časopisu na jedné straně bude reklama třeba na IC705 a jako hlavní článek bude uvedeno to, že v ní odcházejí stabilizátory napětí? To zkrátka nejde. Pokud rádio má nějaké klady, tak samozřejmě každý to rád uvede. Pokud však má nějaké nedokonalosti, pak záleží na autorovi, jak mezi řádky naznačí HI. Jinak to ani nejde. Výrobci nejsou blbci a jsou si jasně vědomi toho, co za tu cenu stvořili. Jirka OK2RZ má dokonce teorii "velké bedny". Pokud je rádio veliké, pak to nutí výrobce do toho nastrkat spousty naprosto neužitečných věcí, které silně zvyšují cenu. Zrovna tak napsat recensi na něco ve smyslu, že hmotnost je a bylo to zabalené do.... Určitě zajímavé, ale pro většinu HAMs nepodstatné informace. Pokud někde uveřejníte nahrávky, pak je to samozřejmě taky zavádějící. Stačí jen mít "díru" v uších a budeme to vnímat úplně jinak. Strohá a přesná měření od Sherwoodu jsou sice dokonalá. Nejsem si však jist, zda za cenu 150000 Kč musím mít větší DR o 5dB. A zase jsme v tom kruhu. Zkrátka každý se musíme spálit sami. Veškeré reklamy a testy, brát jen jako pomocníka při rozhodování. Jožo Ferův teorém - nejlepší rádio je to moje, samozřejmě platí a bude platit. Ale jestli budu mít ještě sílu, zkusím shrnout nedostatky tohoto rádijka. Předem říkám, že mne velice příjemně překvapilo. Je to skutečně dobré rádio v cenové relaci rádií do 150 USD. Snad ještě jedno srovnání. Porovnání dnes už malinko starší koncepce QCX mini s (tr)uSDX. Je sledován 150mW maják OK0EN, Tedy poslech relativně slabého signálu. Nestuduje se zde odolnost, ale srovnává se to jen tak uchem. No posuďte sami, zda investujete skoro stejnou cenu do jednobandového rádia, které má jen CW a nemožnost měnit šíři filtru, či investujete do rádia CW/SSB (úmyslně nepíšu FT8 HI), které má těch pásem 5. Zkrátka porovnání HW koncepce s koncepcí založené na SW.

Ušní porovnání QCX mini a (tr)uSDX.mp3

Ještě počkáme na SSB ligu, uděláme nahrávku a budeme si hrát s něčím jiným. Předem však (jsem vědma) si myslím, že během chvilky bude prodáno několik tisích těchto TCVR. Budou to kupovat i ti, kteří nosí žlutá trička s nápisem S.... Totiž zde se nabízí úžasná zábava za pár korun. Další zvýšení výkonu však stojí statisíce HI. Jak říká Jožo Fero, stejně se sejdeme všichni u krystalky HI.
Nahrávka ze závodu MWC 29.8.2022

Dnes jsem chtěl vyzkoušet, jak k ničemu je AGC v tak jednoduchém TCVR. Pokud jsem si liboval, že s vypnutým AGC je v závodě DSP filtr 200Hz celkem k použití, tak při výběru vzorku signálu za filtrem se špatným pravoúhlým koeficientem, asi vzniknou problémy. Pokud se k tomu přidá ještě menší intermodulační odolnost, pak se skokově výsledek v závodu sníží cca o 15 procent (oproti třeba KX3). To už je docela dost.
Tedy v počátku závodu bylo nastaveno:
AGC ON, ATT 0dB, BW200Hz

Intermodulační produkty však dost otravovaly a tak jsem pak zapnul alespoň útlum -13dB. Signály však byly tak silné, že i s tímto nastavením intermodulační produkty rušily příjem. Silný signál z vedlejšího kmitočtu občas zavřel AGC a tím dosti zobtížnil příjem něčeho slabého. Typická ukázka toho, jak blbě se rádio dá nastavit HI. Nakonec jsem s tím odjel celý závod, ale spíše jen pro demonstraci toho, jak ne HI.

MWC.mp3

Pochopitelně AGC uhlídalo přeřvání A/D převodníku a tak k degradaci signálu docházelo méně často, jako když je AGC vypnuto. Zkrátka DR (dynamický rozsah) tohoto rádia není veliký (Pracuje se se vzorky 10 bitů (cca 1000 hodnot). Přesto však za vhodného použití ATT toto rádio dosahuje lepších příjmových vlastností, jak třeba jednoduchá rádia typu RockMite a nebo ATS-3B, bez úpravy zavedení vstupního attenuátoru. Ještě nám zbývá jeden test a to je použítí (tr)uSDX v SSB závodě. Samozřejmě i zde je nutné mít vypnuté AGC. Jinak konstanta AGC je pro CW vyloženě dlouhá (ve free versi byla možnost časovou konstantu měnit).
Nahrávky ze závodu NZ dne 28.8.2022

Zatím bez komentáře. Díky OK2BDF je možné srovnat nahrávku přímo ze sluchátek (tr)uSDX s nahrávkou ze SDR OK1KPU. Protože jsem nechtěl používat AGC, dochází u silnějších signálů k limitace A/D převodníku. To se projeví silným zkreslením (A/D převodník je jen 10 bitový). Nastavení bylo následující: BW 200Hz, AGC OFF, ATT -13dB, Volume 11. Výstupní výkon 5W.

Sluchátka.mp3

SDR_OK1KPU.mp3

Bez zapnutého AGC je rádio choulostivější k rozkmitání, pokud je zúžen CW filtr. Koeficient pravoúhlosti filtru je u tohoto jednoduchého DSP filtru dosti špatné a to zvláště v oblasti vyšších kmitočtů (je to poznat i na nahrávce dole při rozmítání). Ale upřímně řečeno je to naopak docela dobré, operátor má stále přehled, co se děje kolem. Při ATT -13dB intermodulační produkty již tolik neruší, ale jsou tam. Tvar značky, stabilita kmitočtů je fantastická. Kvalita tónu bez kliksů. Trošku problém je příposlech při nastavení straight key. Tedy pro klíčování počítačem. Většinou se tón příposlechu v tomto případě generuje za pomocí funkce PWM. Bohužel zde je to divně uděláno a tak příposlechový tón ve formě obdélníků (bez dodatečného filtru) vyloženě ruší. Měl jsem někdy pocit, jako bych jel na mechanický bug s divně definovanými tečkami. Napsal jsem o tom Manueli DL2MAN. Uvidíme, zda to bude v dalším firmwaru řešit. Funkce QSK bez problémů. Vnitřní klíč je udělán dobře. Zajímavé je třeba to, že u celkem slušného rádia Elecraft KX3 je vnitřní klíč vadný od samého počátku a už nikdy to firma neřešila. Ovšem jsou hamové, kteří si na to zvykli a taky to neřeší HI. Škoda.

Aby testování bylo úplné, tak dnes v MWC contestu se soustředím na jiný setup. Použiju AGC ON. Tím pádem sice kvůli dlouhé časové konstantě pravděpodobně vzniknou problémy s příjmem slabých signálů. Ovšem degradaci signálů by to mělo pomoci. Uvidíme.

Závěrečná řeč o intermodulační odolnosti (tr)uSDX

Tak tomuto jsem se šíleně bránil. Byl to můj horký knedlík a je to silně napadnutelná věc. Dělat nějaké závěry.....Nejsem perfektně vybaven měřící technikou, mám snad jen pár desítek let zkušeností se závody a s různými TCVR. Jen QRP rádií jsem postavil přes 20 kusů a jezdil jsem cca se 20 různými typy TCVR. Mám ušně zafixován zvuk dobrých i špatných rádií. Je to asi dáno tím, že ročně v průměru jezdím cca 100 až 150 contestů (v průměru 3 týdně). Rozčiluje mne i např. v rádiu typu NE612 dioda ve zpětné vazbě operačního zesilovače. Všichni to tam dávají a přitom je to veliký zdroj zkreslení IMD. Závěry ke kterým se dostaneme vychází ze zkušeností s prací QRP na antény NVIS. To je možná malinko něco jiného, jak mít 8 antén beverage a ještě schované ve světě svoje SDR a používat 3 jánošíky jako PA. Přesto si myslím, že bych se ani tady moc neztrácel (vytahování je mi vlastní). Tak a pro ty z Vás, kteří to se mnou vydrželi až sem, mám jednu špatnou a jednu dobrou zprávu.

Ta špatná:

(tr)uSDX se nemůže ani v náznaku srovnávat s moderními stolními TCVR. Opravdu FTDX101MP je fakt lepší HI

Ta dobrá:

Těch dobrých vlastností v kategorii TCVR do 150 USD je tolik, že je to ideální začátečnický (možná pro někoho i konečný) TCVR, který je běžně použitelný dokonce i v nenáročných závodech. Už nemám sil Vám vnucovat nějaké přiblblé nahrávky. Zkusil jsem udělat takový průřez (zmatečný a někdy i nepřesný) tím, jak jsem k tomuto závěru došel. Pro tvrdé závodníky ve žlutých tričkách s nápisem S, to bude ideální trénovací stroj. Někteří z big Guns si možná i uvědomí, co je to intermodulační odolnost a proč jim jejich IC7600 občas sama pobírá nějaké divné nemorse značky (to opravdu myslím vážně a skutečně jsem to zažil). Jinak dopředu děkuji za Vaše upozorňování na nepřesnosti. Jsem Vám za to vděčen, ale už někdy nemám sílu se k tomu zpět vracet HI. Takový jsem halt já.

IMD část 1
IMD část 2
IMD část 3
IMD část 4
IMD část 5
IMD část 6

Pokud si někdo z BIG GUNS tuto hračku zakoupí a jen malinko se zamyslí tím směrem, že QRO bez mezí je vlastně strašně podlá věc, pak budu strašně rád a osobně mu v Chrudimi koupím pivo.

Váš Jožo Fero
No mně se to zdá dobrý, takže si nemám kupovat KX3 za hříšné peníze a stačí mi toto rádio?

Tak o toto se snaží obchodníci. Zkrátka v nějakém testu Vám ukázat něco, kde budete mít pocit, že za málo peněz vlastně kupujete skoro špičku. A je to tak? Samozřejmě není. Toto rádijko stojí cca 4300 Kč a špička od Yaesu cca 130000 Kč.



Proč je to tak drahé? A co je to vůbec špička? Potřebuju to? Tak to jsou otázky. Musíme si uvědomit, že k vývoji špičky mezi TCVR je potřeba šíleného úsilí. Nic se nemůže nechat náhodě. Platíte většinou za špičkový vývojový tým, který Vám zvýší dynamický rozsah rádia o 5 dB za cenu třeba 40000 Kč. Tak a teď znovu otázka - potřebuju to? Pokud budete dispečerem na letišti a budete brát plat 300000 Kč měsíčně, tak zcela určitě ano HI. Pokud budete mladík studující na střední škole se zájmem o contesting - tak zcela určitě ne (nemáte na to). Nahrávek od (tr)uSDX už zde bylo plno. Ale zkusme si přehrát nahrávku z KX3 (podobná koncepce přes QSD směšovač).

KX3.mp3

Je to nahrávka z části contestu MWC a naschvál jen z RUN části, abych nezatěžoval Vaše uši. Čím se to liší od (tr)uSDX? Vždyť je tam taky ten Tayloe směšovač a proč to tedy hraje jinak? Ale postupně. Pokud budete zarytý telegrafista, jako Jožo Fero, tak si okamžitě všimnete jedné vady KX3. Sakra ta potvora při plné QSK tam oproti (tr)uSDX má malé zpoždění. Ano máte pravdu, pokud budu dobrým obchodníkem, tak okamžitě v testu napíšu:

 (tr)uSDX v BK provozu je lepší než KX3. A klidně to tam změřím i o kolik ms to je HI. A zase. Je to tak důležitý parametr? Pokud do toho budu vidět více, tak dokonce v testu uvedu, čím je to vlastně způsobeno.
A co dál. Sakra není to na tu KX3 takové čistší? Ano máte pravdu - je. A proč to tak nemá to SDX? Byl bych špatný obchodník, abych na to odpovídal HI. Ale přiblížíme se k tomu nepřímo. Pusťme si do sluchátek tón A1, což je 440Hz a to ve formě sinusovky (asi to tak přímo v nahrávce nebude, ale přibližně ano). A pak si pusťme ten samý tón, ale v obdélnících.



Sinus a obdelnik rozdil.mp3

Slyšíte to? Ano ten obdélník nám připadá jako výstup z (tr)uSDX, kdežto KX3 hraje jakoby ten sinus. Pokud jste toto rozeznali, pak Vám blahopřeji a jste na dobré cestě. Nebudu Vás zatěžovat teorií Fourierovi transformace. Každý obdélník jde nahradit za pomocí nekonečného počtu harmonických sinusových signálů. Tedy spousty věcí jde odfiltrovat. Proč to tak nehraje tomu (tr) uSDX je jasné. Stačí se jen podívat do geneze vývoje tohoto TCVR. Hansovi G0UPL se podařilo udělat náramně jednoduchý a laciný CW TCVR. Soustředil se na analogové vyvážení I/Q signálu a k tomu použil jednoduchého procesoru (laciného) na bázi Atmega 328. Procesor pak dělal nepodstatné menší věci, jako řídil displej, dělal dekodér CW, řídil kmitočet, klíčoval atd.  Na to jeho výkon stačil. Když se před lety pokusil k tomu dodělat SSB, tak strašně naletěl. Třeba jenom tím, že už (myslel si on) nemůže použít koncový úsporný stupeň ve třídě E. I to HW vyvažování pro SSB není už tak jednoduché. Zkrátka z toho vycouval, protože by si namlátil hubičku. Chtělo to úplně jinou koncepci. Dost by šla cena rádia nahoru. No a jeho QCX ve 3 versích zaznamenalo prodej 18000 kusů. Jejda, co by za to dali profíci. Tak a teď si představte, že PE1NNZ přišel s nápadem (Karel mi kdysi psal, že na to je nějaký patent z roku 1930) a nahradil SSB signál konečným počtem signálů, které mají dvě proměnné. Změnu kmitočtu a změnu PWM parametrů. Ta změna kmitočtu je nutná, protože i náš hlas je tvořen těmito složkami. To PWM je také nutné, protože změnu amplitudy potřebujemu u hlasu též. Guido PE1NNZ si odzkoušel, že to sice není plnohodnotná náhrada SSB, ale je tomu rozumět, Když to začnete používat, pak okamžitě Vám kolegové začnou říkat - hele je to dobrý, ale je tam málo výšek. No Guido měl tu smůlu (štěstí), že první pokusy začal dělat právě na TCVR od Hanse G0UPL (QCX). Tedy začal vyvíjet algoritmy na bázi 8 bitového procesoru s 10 bitovými převodníky A/D. Omezený výpočetní výkon, omezení na  8 bitů atd. A tak i jeho převzorkovávání našeho hlasu nemůže být dokonalé. Přesto to dotáhl do stádia, že je to naprosto dokonale použitelné. Docela se vysmál čínským plagiátorům, když vydal už zamčenou versi firmware. Nemusí totiž na svých stránkách psát to, co musí psát Číňani:

it is optimized fromuSDX QCX-SSB open source hardware. The powerful software supports the use of less hardware to complete the SW transceiver and supports the SSB mode (reception quality is very good, transmission quality is slightly worse). In addition, the developer also developed an AM/FM mode for it, but AM/FM is defined as a gift function. Don't expect AM/FM too high.


Jinými slovy. Je to úplně dobrý, my to nevymýšleli, za to může někdo jiný, ale ten SSB je trošku horší kvality.

Znovu opakuji. Jestliže to chcete použít na SSB, pak nekupujte čínské klony s otevřeným firmware. Zkuste algoritmus od PENNZ v zamčené versi pro AM a zjistíte, že to hraje krásně.

Tak jsme malinko utekli od těch obdélníků. Když už jsme tady, tak určitě vzpomínáte na big beatový čas. Ano, taky mne to zasáhlo. V letech cca 1970 kytaristi vzhlíželi k tomuto:



Bylo to elektronkové. Když se to "nahulilo" tak to sice limitovalo, ale v pohodových tónech (efekt boosteru).  Zkrátka elektronky generovaly při přebuzení převážně oktávy a to celkem nevadilo. Pokud jste něco takového ("nahulit") zkusili u transistorových zesilovačů, pak se Vám ježily chlupy na těle. Proč? No elektronky svoji převodní charakteristikou  sudých řádů produkovaly ve spektru oktávy (oktáva je dvojnásobek původního kmitočtu). Bipolární tranzistory produkovaly zkreslení 3. řádu, což v muzikantské teorii znamenalo doplnění kvinty. Fuj, to okamžitě nepříjemně změnilo zabarvení. Tak něco takového se děje i u (tr)uSDX. Bohužel si občas konstruktéři toto neuvědomí. Kdysi jsem na tento efekt upozorňoval u TCVR Alinco DR130. Dnes na to upozorňuji i u modulací a neodfiltrované kvintové zabarvení u ruček typu YAESU (nebudu dělat zápornou reklamu). Ale poslechněte si modulaci jedné stanice z Páky v ranním kroužku na OK0BC. Jo Honzo, vždy mi z toho začnou bolet mé muzikantské uši HI. Ale čert to vem. I u Yaesu zřejmě přichází nová konstrukční škola a začínají se dopouštět blbostí.

Tak jsme si zase pobrečeli. A než to celé uzavřeme (určitě v tom smyslu, že moje rádio je nejlepší), tak ještě počkáme na nahrávku z SSB ligy.


Ještě jeden test (tr)uSDX

Už jsem Vám sice slíbil, že Vaše uši nebudu s krystalkou obtěžovat, ale.... Nikdy jsem se nevěnoval automatickým dekodérům CW. Vždy jsem to považoval za něco méněcenného. Dnes však vím, že i tomuto se musíme věnovat, protože je to potenciální zdroj nových CW operátorů. Skutečně existují tací, kteří neznají morse kód, ale mají PC a CW si dekódují a naopak pomocí klávesnice dokáží CW vysílat. PC dekodéry jsou již na takové úrovni, že zdekódují mnoho. Ani jsem netušil, jak je na tom krystalka. Dnes jsem to však zkusil a nestačím se divit. PE1NNZ a parta kolem vytvořila opravdu něco vynikajícího. Ale pojďme si říci, kde jsou problémy CW dekodérů. Dříve jsme vysílali na ruční klíče. Tedy každý z nás měl svoji typickou řeč, která se u každého jedince malinko lišila. My starší si ještě pamatujeme, jak nám stačilo přijmout jedno písmenko a už jsme věděli, kdo ho vyslal. Dnes však se vysílá strojově přesně (pozor není to strojově přesně - viz. nahrávka) a tak při stejně tvarovaném tónu to již nejde přesně určit. Samozřejmě, pokud ještě někdo vysílá na ruční klíč, pak je to jasné. Tondu OK1AHB, Toníka OK1DAM a další bychom jasně poznali. Pokud však HAM vysílá na elbug, pak si musíme všímat jiných rysů jeho vysílání. Např. někteří jedinci používají elektronický jednoduchý klíč, který po odvysílání písmene nectí správnou mezeru do dalšího písmenka. Tak tito jedinci občas "nalepí" další písmenko k tomu prvnímu. Mohl bych tady zveřejnit příklady, kdo to dělá, ale je to choulostivá věc a tak raději ne.  Jiní jedinci zase nectí mezislovní mezery. V naší telegrafní škole za to dávám pohlavky HI. Samozřejmě si vymýšlím, ale někdy mám chuť. Takovému vysílání říkáme v Liberci "patlalové". Mozek je úžasná věc a umí i zdekódovat dlouhý text, kde nejsou mezislovní mezery. Bohužel však se zbytečně unavuje a musí na tento atribut dávat pozor. Nemám to rád. Vždy svým žákům říkám - dělejte mezislovní mezery třeba delší, to vůbec nevadí, ale když to patláte, pak pan Morse se obrací v hrobu. Není to hezké na poslech. Samozřejmě všichni děláme při vysílání chyby. Je dokázáno, že slovo, ve kterém je jedna, dvě, nebo i 3 chyby náš mozek umí automaticky odstranit a domyslet si správný význam. Ano může se to stát a stává se to nám všem, ale neměli bychom v tom dlouhodobě pokračovat. Jestliže určité tempo nezvládnu, pak není přeci problém zpomalit. Tam už těch chyb budu dělat méně. No a teď si představte stroj (dekodér), který toto vše má zvládat. Jak ho naprogramovat? Dnes je sice moderní dělat složité algoritmy umělé inteligence, ale když to neumí přečíst ani náš mozek, pak se blbě vymýšlí, co s tím. Asi dnes při vysílání na elektronické klíče nebude problém s definicí tečky, čárky a správných mezer. To umí každý pořádný klíč. U ručního klíče ten problém bude vždy. Zde snad jednu perličku. Asi před 15 lety jsem měl problém s jedním hamem, který měl kořeny ve vysílání s nadměrným používáním slova BREJK a majk na tebe. O mrtvých vše jen dobré, ale to co mi provedl se těžko zapomíná. Jeho specialitou bylo automatické dekódování morse. Cokoliv jsem kdekoliv vyslal v morse kódu, tak bylo okamžitě použito. Naštěstí jsem si vymyslel ruční dávání na morse klíč a speciální "mršení" vysílání. Zajímavé na tom bylo to, že HAM to dokázal přečíst, ale automatický dekodér se zhroutil. Taková malá CW Enigma HI. Ale vraťme se k tomu dekódování. Není to jednoduché. I tento dekodér musí bojovat s mezerami a poruchami. Není to u tak jednoduchého procesoru jednoduché. Zkusil jsem nahrát v rušení (QRN) část spojení. Jak si můžete všimnout, někdy se dekodér úplně rozvařil a přestal dekódovat. Jindy však pracoval jako správný otrok. Co slyšel, tak zobrazil. Byl jsem překvapen, jak účinný nástroj to v (tr)uSDX je. Posuďte sami.

https://youtu.be/HLSLmDbErCI
https://youtu.be/gws1bZnL5zg
https://youtu.be/zBcMfYqQOCw

Fakt mne to dekódování mile překvapilo. Pokud to někdo začne používat a neumí ušní dekódování, pak mne to vůbec nebude vadit. Pro mne je to morse, jako morse.

Ach.....to si oddychnete, zvukové nahrávky (tr)uSDX končí

Opravdu se velice omlouvám. Zahltiti web nahrávkami.... Je to zbytečně dlouhé, chtělo by to vytáhnout jen určité momenty a poukázat na negativní věci. Bohužel to však už vyžaduje spousty času. Přitom pro zkušeného závodníka stačí už jen to, že si poslechne šum, případně jedno spojení, aby si udělal jasný závěr, jak to rádio na tom je. Tedy nahrávky zde jsou dlouhé. První je ze začátku závodu (jako OK1IF) a druhá část je před koncem závodu. Tam už tak moc nejde o rušení, ale o důkaz účinnosti modulace. Útlum je veliký a výkon byl nastaven cca na 2,5W. Pokud by nebyla nastavena účinná komprese, pak bych se v tom útlumu špatně dovolával. Současně jsem chtěl demonstrovat, jak rádio bere extrémně slabé signály. Chtěl jsem i udělat nahrávku takovou, aby se v ní našlo co nejvíce stanic a mohli posoudit, jak jsou slyšeny. Svým žákům v našem telegrafním učilišti vždy říkám. Dělejte si nahrávky a před spaním si je pouštějte. Je to úžasná zpětná vazba, která Vám odkryje Vaše taktické a jiné chyby. K tomu ta nahrávka má sloužit.

Nahrávka po začátku SSBL.mp3

Nahrávka před koncem závodu.mp3

Tak jaký závěr? Asi definovaný větou - použitelná hračka. Dá se s tím i závodit, ale FTdx101D to není HI. Už jenom to, že kvalitný AGC by mělo mít rozsah řádově desítky dB (klidně 70 a výše). Kde by chudák rádio s 10 bit A/D převodníkem mohlo tak fungovat. Tedy každou chvíli dochází k přetečení převodníku (vytvoření chrchlu), který se dá eliminovat jen stažením hlasitosti (volume), což má podobný efekt jako nastavení ATT. Pokud zapneme AGC, pak sice tento moment degradace signálu posuneme, ale ohrožujeme příjem slabých a zarušených stanic. Zkrátka dynamický rozsah rádia je velice nízký, ale použitelný. Kupodivu nastavený filtr 2,4 kHz byl též docela použitelný. Rádio za 150 USD pro 5 bandů s použitelným přijímačem v rozsahu celých KV a vybavené možností použít ho jak v CW, tak SSB módu....to je bomba. Úmyslně jsem rádio nezkoušel při FT8 provozu. To opravdu po mne nemůžete chtít HI. Pokud však hledáte lacinou hračku pro Vaši činnost z přírody (SOTA, GMA, OKFF...), pak toto rádio má svými parametry vysokou užitnou hodnotu, která bych řekl je v současné době mezi QRP zařízeními opravdu vysoká. Vynikající kompaktní zařízení pro začátečníky a možná i pro reinkarnaci MVT. Pro staré páky a big guns, je to fantastický tréninkový nástroj a hračka, která se dá nosit v kapsičce u košile. Za tu cenu? HI
Howg....
Není cesta použití SSB signálu s koncovými stupni ve třídě E cestou do slepých uliček?

No možná nějaký starší amatér slyší pojem "koncový stupeň ve třídě E" poprvé. Byly ještě elektronky, tak se mluvilo o třídě A, AB, B a C a něco mezi tím. Když jsme si stavěli před 57 roky svůj první vysílač (RSI), pak jsme věděli, že ten PA stupeň je ve třídě C. Elektronka je v klidu bez klíčování zavřena a neteče tam žádný anodový proud. Pokud jsme ji klíčovali, tak se otevírala na část sinusovky, ale v jiný čas zase byla zavřena. Chápali jsme, že tímto opatřením já vlastně zvyšuji účinnost koncového stupně. Zkrátka nepálím zbytečně energii a snažím se ji co nejefektivněji vyzářit. Všichni jsme věděli, že účinnost takového PA stupně je někde kolem 50 procent. No a pak se stalo něco, čemu jsem nerozumněl. Postavil jsem si stavebnici TCVR ATS-3B. Chtěl jsem si změřit závislost výstupního výkonu na napájecím napětí. K mému velikému překvapení jsem zjistil, že autor nemá chladič na PA transistorech. Sakra, jak je to možné? I když mi z TCVR lezlo poctivých 5W ven, tak transistory byly jen mírně teplé. No to není možné, když by to bylo ve třídě C s 50 procentní účinností, pak se na těch 3 tranzistorech přeci musí dalších 5W pálit (1,65W na jednom). Změřil jsem tedy účinnost a najednou koukám, že to vychází přes 90 procent. Teprve pak jsem začal hledat, co je to za divné zapojení. Ano přátelé, to je třída E. Teorií najdete u strýce Googla hodně. Zkuste třeba toto:

https://www.microwavejournal.com/articles/24658-a-synthesis-based-approach-to-quickly-and-easily-design-a-class-e-amplifier?gclid=CjwKCAjw7eSZBhB8EiwA60kCWys5qoDEAkOlx8jc_k
v7LfUbpFWdhVS6o44sJyxD_zt21MbFRLClNRoCXEQQAvD_
BwE?v=preview?v=preview?v=preview?v=preview?v=preview

Pak se to začalo objevovat v různých TCVR pro CW. Hans G0UPL na tom měl postavené své geniální rádio QCX. K čemu je to tedy dobré? Dosáhlo se vynikající účinnosti. Tedy tepelná ztráta na PA stupni je velice malá. Nebylo třeba dělat pro PA transistory chladič. A samozřejmě nám déle v přírodě vydržely baterie. Všichni jsme tleskali. Pak přišel nápad PE1NNZ, který si vymyslel převzorkování nf signálu (našeho hlasu) a to tak, že zhruba po 100Hz sejmul amplitudu k ní vytvořil metodou PWM obdélníček (čím větší amplituda, tím vyšší obdélníček) a pak pomocí změny kmitočtu to posunul o dalších 100Hz a udělal to vše na celé hovorové spektrum. Asi takto nějak to vypadá.



Pokud to poslal do PA ve třídě E, pak takový signál obsahoval jak údaj o amplitudě (cca po 100 Hz), tak údal o kmitočtu (výška zázněje). Pokud se to vše spojí, dá se tomu rozumět i když.... nejsem teoretik. Určitě to není vhodné pro HiFisty, ale čitelné to je (mozek čte data vyslaného hlasu). Tedy suprová věc, já do toho divného PA ve třídě E posílám signál, který po detekci se jeví jako normální SSB signál. Tedy opět dosahuji veliké účinnosti PA, nepotřebuji chladič a šetřím baterky. Pokud to posloucháme, poznáme nějaké divné zkreslení, ale.....

Porovnání uSDX čínský klon a originál DL2MAN.mp3

Koupíme si třeba (tr)uSDX a začneme to používat. Zjistíme, že některé stanice nám říkají, že je to zahuhňané a bez výšek. No co, už za Petra ARE všichni umíme ovlivňovat frekvenční charakteristiku mikrofonu a to většinou se změnou 6dB na oktávu. Začneme hledat, kam ten kondík dáme. Trošku je nám divné, proč to tam už nedali autoři (DL2MAN a PE1NNZ). Dokonce se objevují i návody, jak provést úpravu na výstupu z procesoru. (Nemám zdroj, ale poslal mi to Ruda OK1FFI).



Než to provedeme, tak si zkusíme ověřit to staré provedení. Jak nejjednodušeji? No metodou lízání šroubováku, přeci. Zapneme nějaké SDR a podíváme se na charakter signálu. Samozřejmě pomíjíme různé vlivy jako komprese a funkce AVC. Ale něco vidět je.



Co se dá z toho přečíst? No plný rozsah je cca 50dB. Je jasně vidět, že druhé postranní pásmo není moc potlačené. Signál má dominantní položku na kmitočtu cca 750Hz a pak výšky klesají, ale mimo šíři kanálu 3kHz jsou potlačeny veškeré produkty tak max 25dB. Jinými slovy to asi moc dobré nebude. Pokud můj signál je relativně slabý, pak nejsem linčován. Pokud bych to však zesílil na nějakých 100W, pak bych byl asi ukamenován. Proč autor to tak dělá? Nebylo by lepší přidat výšky (jiná směrnice)? No domnívám se, že autor je si vědom vznikajících intermodulačních produktů. Čím dříve omezí výšky, tím méně nadávek. No zkusíme to ustřelit zespodu (Areho kondík). Vznikne toto:



Ustřihl jsem basy. Někteří hamové tvrdí (Honza ATE), že je to daleko lepší a srozumitelnější. Nechci ho však nabádat, aby se podíval, jak je to široké HI. Tedy pravděpodobně u třídy E narážíme na dva problémy. Čitelnost a šíře signálu (spletry mimo hovorový kanál). Rád jsem poslouchal ruské vojenské stanice s mikrofony DEMŠ, kteří to měli přebuzené. Nádherně se to četlo, ale prskalo to ještě 8 kHz od kmitočtu. Tak toho bych asi dosáhl, pokud bych se snažil přidat výšky metodou 6dB na oktávu. No dobře. Ukaž synu nějaký lepší signál. Vytáhni KX3 a nastav modulační cestu pomocí ekvalizéru. No dobrá, nastavím Vám obecně krásnou křivku, tzv, Arovku. Tedy signál pro silné stanice, kterému  se obecně říká - máš dokonalou modulaci. Tak jo. Nahrávku mi udělal Lexa OK1CQ.

KX3.mp4

Jak jsem nastavil ekvalizér?



A jak to vypadá na lízacím šroubováku?



Potlačení druhého postranního pásma sice nic moc (problém SDR rádií a jejich vyvážení), ale v hovorovém spektru mimo kanál je potlačení vyšší jak 50dB. Zkrátka to udělá šup a dál skoro nic není. Pokud bych se v tom chtěl hrabat a dělat modernosti, pak bych mohl ještě posunout hloubky k nižším kmitočtům (tak to provozují většinou nadšenci strojů IC7300). No a co třeba FT817 už s rozpadlým keramickým filtrem a mikrofon Heil HC4 s kompresorem 2116?



Tak to zrovna není ideální. Takhle časem skončíte všichni s FT818 (degradace filtru).

Tak hergot, co jsi nám chtěl vlastně Jožo Fero říci?

No snad jen to, že nejlepší je CW. Tak takové problémy nevznikají. Pokud však chceme rozumět i slabým signálkům, pak je to věda. Kdysi jsme s Honzou OK1IR dělali pokusy s nastavováním ekvalizéru a to uprostřed závodu CQWW SSB. V tom šíleným bordelu jsem stahoval výkon, až mne Honza přestal číst. Pak jsem se snažil něco udělat, aby mi rozuměl. Pokud se něco povedlo, pak jsme se podívali na charakteristiku. Byla to vždy hrůza a bylo to něco jiného, než co jsem ukazoval u KX3. Blížilo se to tomu, co produkuje (tr)uSDX. Totiž u super slabých signálů vždy jde o kompromis a to je vyzářit co nejvíce výkonu v tom nejužším spektru. Tak a teď mne napichujte na kůly. Když můj super slabý signálek se někdo snaží přečíst, pak podvědomě stahuje šíři filtru (třeba až na 1800Hz). Vůbec mu nejde o to, aby mi říkal, že mám moc hloubek a nebo co. On potřebuje přečíst značku. Když přejdu na CW a zahraju mu to morse, pak okamžitě začne vykřikovat, že je to dokonalé a bere to. Pokud ten samý výkon vyzářený na jednom kmitočtu (CW) mu rozestřu do amplitudy hovorového spektra, pak čím užší, tím lépe. Ale hlas nějakou šíři potřebuje. Kde je ta mez?
Pokud někdo můj slabý a úzký signálek přečte a já se ho zeptám, jakou mám modulaci. Pak skoro pokaždé odpoví - Good HI. Proč lže? Je mu to úplně jedno a je rád, že tomu rozumí.
Pokud však má nějaká stanice můj signál 40dB nad základním šumem, pak samozřejmě kromě srozumitelnosti vnímá i barvu a krásu přenosu. Asi je to tak správné. Jen jsem Vás chtěl upozornit, že třeba kmitočtově užší hlasový signál, může být u slabých signálků čitelnějsí, než standardní a dokonalý ARák signál.
Kdyby někdo nesouhlasil, jako kdysi Petr, pak má taky pravdu a já mu ji neberu HI. Chtělo by to předložit důkazy. Možná se k tomu jednou vrátím.

Zkoušel někdo upravovat modulační řetězec na (TR)uSDX?

Jsem si vědom problémů kolem uSDX TCVR. Nikdy jsem se nezkusil se poslechnout. Uklidnilo mne vždy to, že TCVR je stabilní, že zabíraná šířka pásma je dobrá a měření dvoutónovou zkouškou vychází celkem slušně. Stanice celkem neprotestovali. Nejsem zastáncem SSB provozu (a zvláště některých stanic mluvících až moc) a tak jsem si myslel, že vše je OK. Dnes jsem se však podíval na svůj signál a bylo mi jasné, že to nemůže být dobře čitelné. Hovorové spektrum má dominanci kolem 500Hz a pak potlačuje výšky. Možná to je snaha autorů pro PA třídy E, omezit šířku zabíraného spektra. Ale podívejte se na to sami.

  Vysílané spektrum při hlasu "AAAA"

Spektrum.mp4

Pokud se podíváme na schéma, pak jsou zde dva prvky, které ovlivňují kmitočtovou charakteristiku.



Je to vazební kondenzátor C17 a dále i C18. Než začnu dělat vlastní pokusy a dostávat se do neprobádaných uliček, mám dotaz. Nezkoušel někdo s tím něco dělat? Ušetříte mi práci HI. Díky, napište mi.
Hrůzné pokusy s (tr)uSDX

Volné pokračování úvah na téma:
Není cesta použití SSB signálu s koncovými stupni ve třídě E cestou do slepých uliček?

Na počátku se musím přiznat, že patřím mezi typické bordeláře. Tedy většinou i to, co je zde uváděno, tak si většinou píšu pro sebe. Pokud náhodou to někoho zajímá, pak jsem rád. Jsem si však naprosto vědom toho, že povídání o (tr)uSDX se musí u mne číst odspodu nahoru. Pokud bych to chtěl zobecnit a někde publikovat, pak se to musí učesat, doplnit, zkontrolovat pravopis (přečíst to alespoň po sobě) a vůbec tomu dát štábní kulturu. Doplnit prameny, vyhodit úvahy (lidi nezajímá moje úvaha, která dokonce může být i vadná). Tedy vlastně úplný opak toho, co můžete číst v nějakých časopisech. Já když takový článek někde čtu, pak ho vždy dělím na román a pak ten zbytek, který technicky je možná pro mne zajímavý. Pak zjišťuji, že mi přečtení článku zabralo pouhé 3 minuty a že ten časopis byl zbytečně drahým HI.

To jenom úvodem.

Už jsme tady prohlásili, že cesta jednoduchého SDR TCVR s Tayloe směšovačem, je cestou dobrou. Je to jednoduché, žádné nastavování. Vše za nás odpracoval programátor. Každé rádio se chová mravně a stejně. Když je to i laciné, pak k tomu nemáme žádných připomínek. Zkrátka na CW je to bezva. Je to až tak jednoduché, že to má i na tom CW malé chybičky.
No bóže. Nekupovali jsme si to jako naše základní rádio na doma, ale jako něco, co chceme používat v přírodě. Zkrátka na sotách, výletech OKFF atd. Tam je to odzkoušeno (mnou) a opravdu s hodnocením - vynikající. Výhody jsou jasné:

 Určitě bychom ještě něco našli. Tak to vše je OK a klobouk dolů. Pro CW nádhera. Ale plno z těchto zázračných parametrů je zde jen kvůli tomu úspornému PA stupni ve třídě E. Většina z nás ví, že i CW (tak jednoduchá věc) nám může způsobit peklo na bandu. Víte co jsou to kliksy? No, pokud si koupíte rádio profi, pak to asi vědět nebudete. (I když některá rádia typu např. FT1000 se nás dost natrápila a bylo to profi). I tady autor DL2MAN udělal krásný průběh značky. Nádhera.

Ale co to pseudo SSB?

Tak to je problém. Autor nám dal něco, co nám zvedne užitnou hodnotu. Zachoval obrovskou úspornost rádia. Udělal algoritmus, že tomu je rozumět, ale..... Co proti tomu někdo může mít? Z čistě technického hlediska, pokud nebude můj signál vylézat z obecně uznávaného standardu šíře (cca 3kHz), pak nemůže ani FCC něco namítat. Pokud říkám 3kHz, tak si prohlédněte signály některých stanic používajících SUNSDR II. Klidně ho provozují tak, že šíře jejich signálu je až 3,4 kHz a teprve pak to prudce klesá. No a teď někdo má algoritmus takový, že mi pouští obdélníčky různé výšky. Už jen náběh je problematický. A teď to spolu souvisí a začne to tvořit intermodulační produkty. Dlouho jsem přemýšlel, proč ten signál vypadá takto:



Zkrátka celá amplituda našeho hlasu je přeměněna na cca 10 obdélníčků (v závislosti na kmitočtu). Pak autor tvrdě začne ořezávat výšky a vzniklé intermodulační produkty. Co je nad hovorovým spektrem (šíře kanálu 3kHz),
tak je potlačeno cca 40dB a více. Ještě jednou mrkněte na to, co umí KX3 a lineární zesilovač PA.



Zkoušel jsem to roztáhnout (vyrobit hezčí barvu mého hlasu), ale tvrdě jsem narazil na to potlačení u vyšších kmitočtů. Způsobil bych něco, co by mi nebylo odpuštěno. Já bych svými spletry "prudil" všechny uživatele spektra. Nevím, jestli DL2MAN a PE1NNZ má certifikát od FCC. Asi ne a řeší to tak, že to rádio vyrábí v Číně a on jen kontroluje, zda parametry jsou shodné s tím, kde on to měl sám. Možná časem někdo ten algoritmus opraví tak, aby to bylo lepší. Domnívám se však, že už to pak nebude s procesorem Atmega 328P.

Tak a teď jsme u toho hlavního:

Pokud někoho zavoláte, pak zcela určitě se mu ta omezená modulace nebude líbit. Co mu mám říci? Čím větší google inženýr, tím budou větší stížnosti. Zkrátka někdo z mého hlasu dělá 10 telegrafních signálů, kde u každého mění velikost amplitudy. Do toho se už barva mého hlasu nevejde. Čím to bude silnější, tím větší nadávky. Možná bych měl říkat - "hele mrkni se, zda ti vadím ještě 4 kHz vedle. Pokud ano, pak máš pravdu. Pokud ne, pak co je ti po mém hlasu HI". No to bych dopadl. Mám otázku. Když telefonujete, pak někomu říkáte, že má blbou modulaci? Já určitě ne, buď mu rozumím, pak je to OK a nebo ne a tak mu to řeknu.
A jejda, to zase naletím. Určitě mi to nějaký Čestmír vysvětlí, co je to za blbost. Už mi jednou vysvětloval, že rozdíl mezi CW a SSB žádný není a on ty VK stanice na SSB dělá častěji, než já s tou CW. Zkrátka CW je blbost a měla by být zrušena. Uf.... není ji totiž rozumět HI.

Ale pojďme si povídat dál. Zkrátka pokud vyrobíme přijatelnou modulaci, pak bude problém s šíří signálu. PE1NNZ asi zvolil nějaký kompromis. Na rozdíl ode mne do toho vidí, protože to programoval. Předpokládejme tedy to, že neruším (šíře mé modulační obálky se vejde např. do 4kHz. Pak puritáni mohou ještě říkat. To je tak hrozná modulace, že tomu není rozumět a nikam se s tím nedovoláš. Hlavně na DXy. Máte prvdu. Myslel jsem si to taky. Když jsem začal znásilňovat (tr)uSDX v závodech, docela mne překvapovalo, že jsem se na těch fifty najn docela slušně dovolával. Měl jsem pocit, že možná lépe, než na klasickou FT817. Co vůbec stanice slyší z mého slabého signálku. Asi nejlepší bude to zkusit. Je u slabého signálu potřeba se bavit o nějaké barvě hlasu? A tak jsem v pásmu 40m zapnul jedno SDR na internetu (ve Švýcarsku) a jal jsem něco testovat.

Test úzce kmitočtově omezené modulace.mp3

V (tr)uSDX je v SW jeden nastavovací parametr, který se jmenuje TX DRIVE. V návodu se píše, že nižší hodnota má být používána k větší linearizaci. Ta vyšší hodnota nám z hlasu skoro vytvoří CW HI. Aby se to celé nerozkmitalo, pak je tam ještě nastavovací menu NOISE GATE. To je to, že když to přeženeme, abychom nevysílali jen šum. Pochopitelně s nižší hodnotou TX DRIVE klesá úroveň komprese a je to slyšet slaběji. Pokud to dám naplno, pak to pomůže, DX stanice si něco domyslí, ale fakt to není hezké. Ještě jsem udělal záznam, jak to vypadá.

Záznam.mp4

Zkusíme ještě jeden SDR  v západní EU. Na zaprskaném kmitočtu pustím 5W pomocí CW. Pak při stejné šíři filtru přijímače zkusím pustit SSB (tedy jako bych vysílal minimálně 5W rozdělených do 10 spektrálních kmitočtů). Naschvál jsem to pomocí driverů přehnal. Kupodivu se to dá přečíst. Při poslechu Vám půjde o barvu hlasu? Nebo je Vám to jedno. Stačí, když tomu rozumíte. Pokud bych se to snažil z toho dostat, pak samozřejmě nastavený filtr na 2,4 kHz mohu zúžit. Tím pádem zmizí šum, zlepším si pozadí signálu. Přitom kvalitě signálu neublížím, protože on ten pseudo SSB stejně ty výšky tam nemá.

Porovnání CW a SSB úzké při stejné šíři filtru RX 2,4kHz.mp3

A teď modelový příklad. Požádali jste ZL1AJU o spojení v pásmu 160m. On se omlouvá a říká, že má jen (tr)uSDX, kde tomu asi nebudete rozumět. Pak zavolá, vy ho slyšíte, rozumíte. On se zeptá, jakou má modulaci HI. Co mu odpovíte? Asi to, že je Vám to úplně jedno, že jste jeho report 59 přijali a je to pro Vás poslední nová zem HI. Tak asi tímto směrem se bude (a už se tak děje) vyvíjet budoucí komunikace hlasem. Zúžit to co nejvíce, aby tomu ještě bylo rozumět.  A fakt si někdo myslí, že CW je k ničemu? Pusťte si to ještě jednou a možná Vám dojde, proč ta CW je krásně slyšet. A to všechno je ještě komunikace just in time. Pokud bychom předávali data ve smyslu FT8 a pak nám to nějaký program převedl na řeč, pak místo spojení trvající 5 sekund to bude trvat 5 minut, ale pak uslyšíme nádherné fifty najn. Ale to je ten Shannon Kotělníkův teorém. Pokud Vás nezajímá komunikace, pak jezděte FT8. Počítače to stejně umí líp jako my. Proč si tu hru s ním nezahrát HI.


Tak a teď se vrátíme zase k tomu, co chtěl pisatel říci-

 Tedy používat a nebo ne?

Já už to mám rozmyšleno. Teď už záleží jen na Vás, abyste vyjímečně tento signál tolerovali. Asi Vám i pro budoucnost nic jiného nezbyde. Berte to třeba tak, že někdo vysílá na ruční klíč (a blbě) a někdo vysílá rychle a nádherně. Nemám tedy ty s tím ručním klíčem volat (když se mi ta muzika nelíbí?). No.... mám kliku, že neslyším a už nidy neuslyším Petra OK1ARE, jak by se k tomu vyjádřil.

(tr)uSDX a CAT v programu N1MM+

Původně jsem pro klíčování počítačem používal externí COM. Využíval jsem i vnitřní paměť. Bohužel po odehrání docházelo k přerušení spojení s PC a bylo nutné TCVR resetovat. Až pak jsem se dočetl, že mohu ke klíčování používat signálu RTS. Tedy nastavení je následující:



Pochopitelně využijete svůj com, pod kterým se zařízení přihlásí. Vše funguje dokonale, včetně vlastního klíčování pádlem. Vše je stabilní bez výpadků.

Znásilnění (tr)uSDX nastaveného do pásma 14MHz, pro vysílání v pásmu 18MHz

Standardní (tr)uSDX je navrženo od Manuela DL2MAN jako pěti bandové. Tedy deska propustí obsahuje relátka pro přepínání 5 LPF. Je možno si objednat provedení  Jak pro dolní pásma 80,60,40,30,20m, tak pro horní pásma 20,17,15,13 a 10m, případně pro pásma clasic, to je pro pásma 80,40,20,15 a 10m. Já mám provedení pro dolní pásma. Zkoušel jsem znásilnit (tr)uSDX pro vysílání v pásmu 17m. Jde to celkem lehko. TCVR se nastaví do pásma 14MHz a pak změnou kroku ladění, nastavíme kmitočet v pásmu 18MHz. Je sice znát, že LPF již vnáší jistý útlum cca 3dB. Ale FCC by neměla mít námitek. Potlačení vyšších harmonických je pochopitelně dobré.



Výstupní výkon je omezen cca na 2W. Ale to za dobrých podmínek je dostatečný výkon pro spojení v tomto pásmu. Přeci jenom však doporučuji (pro jistotu) stáhnout výstupní výkon. Ten se dá velice efektně nastavit změnou velikostí napájecího napětí. Přibližná závislost je asi následující.



Ve veliké nouzi je možno pracovat ještě i v pásmu 21MHz. Ale tam je zatlumení již tak veliké, že toto nedoporučuji. Bylo by nepříjemné měnit PA transistory.