Při dlouhodobém sledování se ukázalo, že naše signály v rámci QSB dosahují při stejném výkonu cca stejné špičky. Vůbec není rozhodující, jakou anténu kdo používá. Ve výšce do lambda čtvrt se neuplatnil žádný zásadní směrový účinek.  Pokud se objevil Honza OK1FUN, pak (nevysílá z Liberce, ale z Turnova), pak přeci jenom byl o poznání cca 3dB slabší než my a to do všech směrů. Z praktického hlediska platí věta ON4UN (Jestliže anténa vykazuje PSV do 1:2, pak z praktického důvodu nemá smysl s ní nic dělat.)  Ale uvidíme, skutečná pixiáda je ještě před námi.

Typický spektrogram

PA8E SDR v 604 SELC

PA8E SDR v 605 SELC

Signály zleva: OK1JRU, OK1USP, OK1IF,OK1ZP, OK1VPU a OK0EN (má asi o 4dB menší výkon). Mezi OK1JRU a OK1USP jsou stopy signálu po OM3TY.


Tedy prakticky řečeno: Provozujete dipol ve výšce 10m s PSV 1:1,7. Umísťujete se na čele domácích závodů. Ve stejné výšce uděláte LOOP  a máte PSV 1:1. Dá se předpokládat, že výměnou antény se nic zásadního nestane.  Pozor i na algoritmus měření. Signál se vztahuje k základnímu šumu bandu. Ten však je vytvářen veškerými signály, které se tam vyskytují.  Tedy nejspravedlivější je vždy porovnávání dvou signálů se stejným výkonem, pracující na těsně blízkém kmitočtu. Jinak trápit se tím, že anténa není přesně 1:1 je naprostá hloupost. Je to naprosto zbytečná práce. Horší pochopitelně by bylo, kdyby oněch 1:2 nesnášel PA stupeň, pak to řešit musíte.

Brácha mi před chvílí psal:
Nastavil jsem poťákem výkon 400mW podle mého osciloskopu, což je otázka, jak je přesný v kalibrační poloze citlivosti a sondě na 10x. Poťák jsem tam nechal, ani nevím co to dělá na 0 Ohm. Změřená hodnota celku R11=311 Ohm. Tak tam mám 390+5k trimr.



Pokud tedy někdo naměří moc, podle tohoto návodu ví, kolik asi ten R11 vychází, aby to bylo 400mW.

Zkrátka tak vysoko nám to už dlouho neodráželo. Tedy není to standardní jev. Nám však je to jedno, jde nám o porovnávání našich signálů generovaných stejným výkonem a vysílajících z jednoho místa do různých antén. Nakonec se přidal i OM3TY a OM4AQP (Dano). Nevím, jakou Dano používá anténu, ale předpokládám, že mi o tom napíše. Při první předpremiéře jsme zjistili předpokládaný jev a to je to, že když vysíláme z jednoho místa (Liberec) se stejnými výkony, pak slyšitelnost našich signálů s anténami NVIS je všude skoro stejná. Nelze skutečně tvrdit, že by někdo od někud trčel. V tom je ta NVIS krásná. Ono vlastně mluvit o ničem jiném než NVIS v pásmu 80m, nemá smysl. Nebo znáte někoho, kdo má na 80m anténu ve výšce 1 lambda a nebo 3 lambda? Pak bychom mohli začít mluvit třeba i o směrovosti klasického dipólu. Z našich libereckých HAMů se pak přidala i Jana OK1VPU a Zdeněk OK1ZP. V porovnání s námi však jejich antény dosahovaly velice mizerné účinnosti, cca kolem 2 procent. To snad ani teoreticky nejde, u drátů dlouhých kolem 20m, tak pokazit. Zdeněk našel chybu v propojovacím kabelu, ale podle mých zkušeností tam musí ještě nějakou chybičku mít. Jana je začátečnice, zatím s malými zkušenostmi. Když jsme ji vyzpovídali, jak tu svoji anténu přizpůsobuje, bylo nám to jasné. Pixida měla zapojeného na ATU Elecraft a dále na balun (unun) 1:9 a na to teprve svůj drát. Tedy transformovala impedanci toho drátu LW20m (může být někde desítky ohm) na jednotky ohm a pak teprve pomocí ATU na 50 Ohm. Obecně já ununy 1:9 zavrhuji, zrovna tak jako zázračné antény typu mag loop. Zkrátka jsem si to jednou ověřil, že klubko drátu v kapse je lehounké a dosahuje daleko větší účinnosti. Tedy včera Jana odstranila tu transformaci 1:9 a najednou jsme ji začali z pochopitelných důvodů slyšet. Snad ještě musím zdůraznit, že Jana má Pixida nastaveného na cca 200mW. Tedy oproti nám ztrácí cca 3 dB, které už nemůže nikde dohonit. Mohl jsem ji to sice nastavit správně, ale při tomto experimentu mne zajímalo, jak se to projeví. Jak uvidíte později, projevilo se to fantasticky. Do tohoto kolečka se přidal i Šaňo OM3TY. Jeho anténa je však provizorní drát, kde (jak mi vypravoval) ho nastavoval i tak, že někde omotával strom) je naprosto nevysílající. Každý z nás věří na zázračné antény. Šaňo však vyrobil anténu asi takového typu, jakoby by vysílal na dvoumetrový vertikál s obrovskou prodlužovací cívkou. Ano takové antény v pásmu 80m mají účinnost půl procenta a to ještě ta cívka musí mít Q minimálně 500 HI. Tedy Šaňa jsme zaslechli, ale nemá cenu, aby v experimentu pokračoval. Vše je u něho v pásmu 80m špatně.

    Trošku mám doma ustřižená křídla. Bojuji s jednou firmou (následníkem Pegasu), která mi poskytuje internet a TV signál. Dva měsíce reklamuji. Výpadky zpočátku kolem jedné hodiny asi jednou týdně. Poslední týden však výpadek každý den na cca 2 hodiny. Technická podpora k ničemu, arogantní jednání atd. Až včera jsem se dovolal na jednoho technika, který se podřekl. Jeho věta mne šokovala, "ano ve Vaší oblasti je hlášen výpadek - vypadává nám tam jistič". Ještě snad připomínka, volání na jejich linku si platíte sami a čekání na spojení (čekejte všichni operátoři právě hovoří se zákazníky, kteří se dovolali před Vámi) Vás při 20 minutovém čekání při 4.50 Kč na minutu stojí stovku. Úžasná firma (jednička na trhu v rychlosti dat). Zkrátka svět se zbláznil a nebo já jsem rychle zestárnul a už nechápu plno normálních kapitalistických věcí.

Celkem samovolně jsme pokračovali v testování i včera. Aby to bylo zajímavější, použil jsem tentokrát druhou anténu, kterou zde mám k dispozici. Místo LW42m ve výšce cca 16m, jsem tentokrát použil moji DX anténu pro pásmo 40m. Je to LW33m ve výšce 18m. Tedy pro pásmo 80m je to krátké. Zatímco u antény LW42m pracuji  (lambda půl) s impedancí stovky ohm, u LW33m jsem podstatně níže. Při běžném provozu jsem zjistil, že nefunguje tak dobře jako lambda půl, ale na vyšších bandech je skvělá a lepší. Kromě toho, že je krátká, se zde projeví i větší ztráty při přizpůsobování. Jinými slovy jsem hned dosáhl asi o 50 procent nižší účinnost. Okamžitě se to na mém signálu projevilo. Vlastně jsem se dostal na úroveň Jany OK1VPU. Ve všech směrech oproti liberečákům, jsem byl tak asi o 3dB slabší. Oproti prvnímu dnu nám taky trošku spadnul i Karel OK1JRU (že by déšť mu někde zvyšoval ztráty?). Stálicí je brácha OK1USP, kterému to chodilo stále stejně. Bohužel tento experiment je spuštěn živelně a vlastně nám není ani jasno, jak ho řádně vyhodnotit. Využívat reportů RBN v podstatě nelze. Jsou necitlivé na naše slabé signálky a také každému nedávají report ve stejný čas. Jako nejefektnější metodou se ukázalo uch. Když zvolíme SDR KIWI v takové oblasti, aby naše signály byly v šum, pak ucho rozezná i 1 dB rozdíly v čitelnosti. Ale nejde to změřit ani zaznamenat.  Dnes ráno asi ve 4 hodiny jsem začal tímto stylem prohlédávat různé SDR. Zatímco včera večer Dano (OM4AQP) nepatřil k jedničce, dnes ještě hodinu před východem sluníčka nás cca o 3 dB drtil. A to téměř do všech směrů. Když jsem ho poslouchal v Tambově (asi 500km JV od Moskvy), pak jeho značka zde byla čitelná, zatímco snad ještě já jsem byl malinko čitelný, ale kluci nečitelní. Na Janu jsem zapomněl. Pak jsem se ještě jednou podíval na 3599.9 kHz (Janin kmitočet) a nechtěl jsem věřit svým uším. I s handicapem -3dB byla lépe čitelná jak já. Jak je to možné, co to způsobuje? Janinu anténu jsem s bráchou stavěl. Stavěli jsme to jako totální provizorku s tím, že Jana si vše rozmyslí a časem udělá něco lepšího. Dokonce ani nevíme, jak ten drát je dlouhý. Stavělo se to rychle (kvůli sousedům) a nebyl čas na nějaké analýzy a stříhání. Podle mne to může být spíše kratší než delší (lambda čtvrt). Tedy buď ta anténa tam někam šilhá a nebo nevím.
Po těchto dvou předpremiérách Pixiády už tuším, že bude oříšek vymýšlet nějaký algoritmus vyhodnocení. Z pochopitelných důvodů budeme všichni sledovat především své antény. Snad jen upozornění. SDR KIWI jsou většinou nastaveny tak, že Vám dovolí se připojit na max. dobu 3 hodin denně. Je tedy nesmysl, abyste tam viseli a šli si vařit kafe. Prosím připojte se, poslechněte co potřebujete a zase se odpojte. Neblokujme se navzájem. K ránu jsem poslouchal i na Kanárských ostrovech, abych mohl konstatovat, že i tam Dano exceloval.
Určitě nějaké vyhodnocení uděláme. Ale dnes jen nám už jasné to, co jsme tušili. Kvalita antény na 80m pro malé výšky se ne tak zásadním způsobem podepisuje na síle signálu. Tedy věta "tobě to chodí, máš bezvadnou asi zem", je větou zcela falešnou. Jestliže někdo na 80m "trčí" o 10 dB více než průměrné sto watové stanice, pak nikdy to nedělá anténa, ale výkon. I když dotyčný říká, že má 100W, není to pravda. Jinými slovy - vliv dobře přizpůsobené antény v běžných výškách do 20m , je na sílu signálu nepodstatná. Daleko větší vliv má výkon. Dokázat být silnější třeba o 3dB pomocí antény, jde velice špatně, zdvojnásobit výkon umí každý hlupák.

Pro ty, kteří nemají PIXIDA (standard 400mW) pak doporučuji si tuto teorii ověřit. Nechám neobsazený kmitočet 3599.8 kHz. Tedy v době PIXIÁdy se tam nalaďte, zapněte si nějaké SDR, zapněte si spektrum, stáhněte svůj výkon na 5W (to umí každý TCVR) a zaklíčujte. Ve spektru SDR se na tom kmitočtu uvidíte a porovnejte svůj signál s námi. Teorie říká, že byste při průměrně shodné anténě (NVIS výška do 20m´) měli naměřit, že budete cca o 11dB silnější. Pokud to bude méně, pak Vaše anténa vykazuje oproti nám ztráty a zamyslete se, co s tím.

Už dnes závěry z těchto měření mne vedou k definici nového projektu. Ten projekt nazveme PIXIM. To M na konci znamená Maják. HI Je to nejefektivnější metoda porovnávání antén a studia podmínek šíření.

Tedy zatím termín PIXIÁDY platí. Věřme, že vše s počasím dopadne dobře.

Prostudujte nahrávku OK1VPU Jany v Tambově. Janu poznáte i podle toho, že má vyšší zázněj než my ostatní. V nahrávce je Jana první v pořadí, pak až ti ostatní.

OK1VPU Tambov.mp3

Poslech všech v Bavorsku je zde:

Bavorsko.mp3



SDR OE9GHV. Stejný výkon, různé anténya co vidíme? HI Poznáme jen, že Dano je zde cca o 4dB slabší, já asi o 1dB silnější atd. Hrbolky od leva jsou:
OK1JRU, OK1USP, OM4AQP, OK1IF, OK1VPU (handicap -3dB), OK0EN (handicap -4dB). Kdybych začal dělat ukvapené závěry, tak se zdá, že moje LW33m šilhá a má nějaký hrbík cca 2dB směrem na jih. Ale fakt to nelze takto říci.

Včera 26.9. jsem odeslal Mojovi OM6MW Pixida nastaveného na 3599.1 kHz. Někteří z Vás mají problémy s nastavováním výkonu. Sestavoval jsem asi 10 Pixidů a žádný takový problém jsem nezaregistroval. Možná používáte nesprávnou dokumentaci. Schéma zapojení je v sekci "Aktuální dokumentace Pixid". U prvních Pixidů jsme měli jinou hodnotu odporu R9, ale po zavedení vícepásmových Pixidů jsme tento odpor změnili na hodnotu R9=220R (Bylo tam kdysi 470R , ale pro vyšší bandy to nešlo dobudit). Pak se výkon nastavuje odporem R11 a jde to snadno. Defaultní hodnota je těch R11=390R. Ale upozorňuji na jeden efekt. S tímto odporem se můžete dostat na výkon až 800mW. Ovšem při napájení cca 14V je pak na stabilizátoru 8V z kterého se to celé napájí, velká ztráta výkonu a začne v tomto obvodu fungovat výkonová tepelná ochrana a hrozí, že při delším zaklíčování Vám to přestane vysílat. Tedy odpor R11 nastavte tak, aby Váš výkon byl cca 400mW. Včera jsem kontroloval výkon i u Moja a při použití R11=560R jsem naměřil toto:



Tedy napětí Vpp=13.5V, což na 50 ohmech představuje výkon cca 456mW. Výpočet je snadný Pout=Vpp*Vpp/400. Nakonec jsem ten odpůrek malinko zvětšil a tak Mojo má nastaveno 422mW. Někdo má i problémy s nastavením přesného kmitočtu. V dokumentaci je na to návod, jak se to dělá. Samozřejmě nejlepší je použití nějakého přesného čítače. Pokud ho nemáte, pak lze použít i zázněje z rozhlasové stanice, případně Váš TCVR. Pokud je TCVR dobře nastaven , tak ho nalaďte na požadovaný kmitočet a na Pixidu nastavte ten stejný. Pak krátce zaklíčujte Vaším TCVR a poslechněte si výšku zázněje příposlechu ve sluchátkách (bude taková, jak jste si nastavili offset pro CW). Pak zaklíčujte Pixida, uslyšíte v původním TCVR nový zázněj a ten musí být stejný jako výška příposlechu. Modul SI5351 není sice teplotně kompenzován, ale podle mých zkušeností se změnou běžné teploty o plus mínus 5C to neujede o více jak plus mínus 20Hz. Spíše méně. Dá se to nastavit i podle kiwi SDR, ale jak jsem si všiml, některá rádia dost driftí (třeba náš oblíbený Dr. Vebík). Podle sdělení Mirka OK1DUB se lze na kmitočet OK0EN spolehnout taky asi plus minus 20Hz.

Počítám, že někdy asi ve středu Mojo dostane Pixida do svého QTH. Zcela určitě Mojo provede zkoušky (bude na 3599.1 kHz). Pak bych vyhlásil opět z pátka na sobotu (oznámím) novou Pixiádu. Zachovám původní kmitočty z minula a pokud někdo nový se chce přidat, prosím napište). Pro porovnávání NVIS a DX antény Moja (anténu má ve 40m jeden konec a druhý v 27m) pak nutně potřebujeme referenční signál poblíž, tedy OM4AQP. U  antény Moja by se měl již projevit vliv vyzařovacího úhlu do určitých směrů a hlavně vzdáleností. Ten by měl dosahovat již nezanedbatelných hodnot cca 6dB, ale energie je jen jedna a tak do jiných vzdáleností pochopitelně signál Moja musí být slabší. Pokud toto vše vyjde, doplníme u nového majáku PIXIM druhý konektor na anténu a tak Pixim bude umožňovat "zviditelňovat" vyzařovací úhel Vaší antény, když ji budete porovnávat s klasickou NVIS zapojenou do druhého konektoru. Tedy další užitečná funkce.

• Stejný výkon 400mW
• Jana OK1VPU jen 200mW (-3dB)
• OK0EN jen 150mW
• Různé antény od LW do V dipolu G5RV
• 3 stanice vysílali ze stejného QTH

• Antény NVIS do cca 16m výšky nad zemí se chovají naprosto stejně a nemají vyzařovací hrb v horizontílní rovině
• Antény NVIS jsou velice dobré pro místní spojení
• Absolutní síla pole stanic ze stejného QTH dosahovala stejné max hodnoty u stejných SDR (kolísání cca 4dB)
• U jednoskokových spojení byla síla signálu přibližně stejná, vliv typu antény neprokazatelný
• Pokud anténa vykazovala malou účinnost (OK1ZP, OM3TY) pak tato účinnost méně než 50 procent, byla okamžitě odhalena
• Antény NVIS jsou dobré při šíření směrem východním v době, kdy tam vzniká D vrstva
• Antény NVIS nemají směrový účinek
• Vliv antény na sílu signálu je nepodstatný
• Vliv výkonu na sílu signálu je zásadní
• Citlivost na určení síly signálu je vynikající měřit tehdy, pokud signál je na úrovni základního šumu
• Zdvojnásobení výkonu (3dB) je jasně poznat a představuje dominantní navýšení čitelnosti
• Pokud někdo je silnější o 3dB, pak to nelze přičíst u NVIS k vlastnostem antény, ale vždy k výkonu

Ano SWR 1:10 je ztráta cca 70 procent. 1S u amerických TCVR je 6dB, což je 4x výkon. Tedy rozladění na SWR 1:10 udělá pokles síly signálu někde o 1S. U japonských TCVR pod S9 to budou 2S. Tedy věty: "Počkej mám PSV 1:1.3, já to doladím a řekneš mi, o kolik to bude silnější. Odpověď tedy známe - skoro o nic.

https://youtu.be/cSG3odvCE8Y

Na tomto místě jsem původně chtěl umístit nahrávku ze závodu SSB liga. Chtěl jsem dokumentovat, že 10dB nad průměr 100W stanic jasně ukazuje, že někdo provozuje jiný výkon. Asi bych si udělal několik nepřátel a podvody bych zcela jistě nezastavil. Nebudu to zveřejňovat. Návod máte. Kdysi jsem zdravil jednu stanici vybavenou 3 Jánošíky pozdravem: "Ahoj kilowaťáci". Dopočítaval jsem na základě měření, že použili v SSB lize výkonu cca 8kW. Jako odpověď jsem dostal od jednoho mladšího Hama tuto větu: "Jsi trapnej". Opravdu mi ta věta sále zní v uších.
Dnes už se to neděje. Bylo by to moc průhledné.
Jako má pan Devolder větu, dovolím si říci větu Joži Fera:

Už jen zdvojnásobením výkonu, tedy o 3dB, Vám dělá obrovskou konkurenční výhodu. Nikdy nemůžete dohnat výkonovou výhodu 10dB. (Tedy jestli si někdo myslí, že s PA 800W porazí stanici s 8kW, pak věřte, že to nejde.) Ledaže by u toho seděl totální patlal a nebo totální začátečník.

Zatím v našem OK QRP závodě jsem několikrát naměřil jen cca 20W (6dB výhoda). Ale to už je pár roků zpět.
Jestliže pojedete na Olympijské hry a dokáží Vám doping, pak zcela jistě žádný metál nedostanete. A co v našich contestech? HI Někdy už chápu i takové věci jako: "Závody už nejezdím, nebaví mne to". Možná, že i v té větě je slyšet něco, čemu začínám rozumět. Možná začínám rozumět i tomu, že se velké závody jezdí z míst mimo EU. Jo, to se fakt blbě  měří HI. Kde vzít tu referenci? HI.
Ale dělejme to, co nás baví. Jen je potřeba si uvědomit, že nejlepší srovnání contestmanů je v tělocvičně při závodě SPT (Sálová Pivní Telegrafie). Tam vždy vyhraje jen ten nejlepší, za rovnocených podmínek HI. (Dodnes účastníci bývalých MVT vzpomínají na nějaké Sládky). Porazit někoho s výhodou 10dB asi nebude ten nejlepší pocit. (10dB je rozdíl výkonů 10x. Tedy třeba někdy při volání DX stanic místo 5W použít 50W). Takovou stanici nikdy nemůžete porazit. To zkrátka nejde.

Howgh

Dostal jsem i dotaz, jak přizpůsobuji moji anténu k PIXIDU. Na videu je to vidět. Ale líbí se mi způsob pro "lenochy", tedy nepopisovat to na papíře, ale říci o tom na videu. Je to sice veliké riziko, člověk občas (já zvláště) říká kraviny, ale má to tu výhodu, že si i hluší mohou zapnout titulky a vlastně to, co říkám (nepřipraveně) mohou číst. A je to rychlé a je to jenom pro někoho HI. Kdyby to bylo totálně pro všechny, tak budu muset ten mobil dát do stojanu, předem si rozmyslet co chci říci.... Fakt jsem už "Old Man" a každá uspořená chvilka mého života je docela dobrá. Tak se omlouvám, ale bude to takové jaké to je. A kdyby někdo náhodou...mu to vadilo. Prosím nezapínejte to HI.

https://youtu.be/KzLRM0GahBw

Příští PIXIÁdu vyhlásím v pásmu 160m. Tedy pomalu si své PIXIDY na to připravte (změna LPF).

P.S. Díky všem za účast, bez ní by nebylo možné se dostat k určitým závěrům, či předpokladům.

4.10.2024

Podmínky pro DX jsou vynikající.



Není tedy divu, že naše NVIS antény si poradily s Atlantikem.

https://youtu.be/u4rYTe0Ees8

Proč je někdo silnější než druhý? Souvisí to s kvalitou antény? Co je to kvalita antény? Je definována minimálním ztrátovým odporem? Samozřejmě, ale takové chyby z nás nikdo nedělá.  Vždy se snažíme Rz mít co nejmenší. Tedy souvisí to s vyzařovacím úhlem antény? Existuje ideální vyzařovací úhel, kdy v druhém místě to bude nejsilnější? Co vliv země a vypočtené ztráty pomocí výpočtových modelů? Proč NVIS ve výšce 4m produkuje silnější signál než anténa ve 40m výšky? A další a další otázky? Když je někdo totálně silnější ( třeba o 15dB), může to dělat výška jeho antény? Proč , proč, proč? Můžeme při kontrole signálu v místě B uvažovat ztrátu tak, že si představíme, že naše anténa to vyzáří pod nějakým úhlem, pak to letí nahoru a ve výšce stanovené Ionosondou se to odrazí zpět. Jak vlastně funguje Es vrstva? Proč vznik a rozpad vrstvy D nám vyhovuje při DX spojeních?

V literatuře se dočtete plno věcí. Není nic horšího než idealizace nějakého jevu. Pak se vše dá spočítat, ale ono se to chová jinak. Mám věřit teorii a nebo mám zkusit experiment a pak se v tom babrat dál?

Než budete číst dál, tak se zamyslete nad tím, proč Mirek OK2BUH, když vysílal ze dna Macochy, byl slyšet i tam (a dobře), kde by podle teorie vyzařovacího úhlu a odrazu od "vodivého plechu = ionsféry", vlastně být slyšet nemohl. Jak je to možné? To šíření v pásmu 80m je asi nějaké jiné. Zcela jistě zapomeňte na kreslené obrázky vyzářené vlny a odrazu od toho vodivého plechu. Zde musí fungovat rozptyl a další věci. Zcela určitě na toto vše existuje teorie, kterou jsme akorát nečetli. Jak je to s tím ztrátovým odporem antény. Má smysl anténu ladit z PSV 1:1.78 na 1:1 (Zde si odpovíme hned = absolutně zbytečná práce - viz. poučka pana Devoldera ON4UN).  Při PSV 1:2 ztrácíte jen cca 11 procent výkonu. Může se to nějak projevit? Ano může. Jestliže Váš PA má 10KW out, pak v ty krabici se Vám na anodě musí rozptýlit 1KW (taková malá etavíra)- Tedy to není dobrý nápad. Ale my QRPISTé máme na PA RD16HHF1 tranzistor, který je nezničitelný. Jestliže z něj beru 5W a nepřizpůsobením se mi ztrácí 500mW, tak se to docela dobře dá uchladit. Na síle signálu se to téměř neprojeví.  Občas ještě někdo říká větu jako: "Jedná se o QRP a tedy každý miliwat ztráty je špatný, musím to doladit na 1:1". Věřte, že je to teoreticky dobře, ale naprosto k ničemu. Nedolaďujte a běžte raději na pivo, je to zábavnější.

    Vznik odražené vlny při nerovnosti výstupní impedance vysílače s impedancí antény



Ztrátový výkon při nepřizpůsobení antény

3dB = polovina výkonu ztracena = Půl S na příjmu (japonské TCVR 1S na příjmu pod S9)= cca SWR 1:5
Neblbněte zbytečně. Věta ON4UN:

Jestliže anténa má SWR lepší než 1:2 a nevadí to PA stupni, pak prakticky nemá smysl s ní něco dělat.
Věta jednoho bývalého šéfa vývojové skupiny ve VUTS (Jožo Fero).
- Miluji líné konstruktéry, svoji leností vymýšlí geniální konstrukce.

 Ale než budete číst dál, znovu si přečtete Mirka OK2BUH.

Zcela určitě ne.
Vymodelujme moji anténu.



Jak to bude vypadat přibližně u Moja OM6MW?



Jak se to projeví v šíření po EU (neschvál se nechci pouštět do DX). Pokud by to tak fungovalo, jak říká

Pavel se objevil na 3600.16 kHz.






Mojo píše:

Rádio vynalezl italský fyzik a vynálezce Guglielmo Marconi. V roce 1896 předvedl první bezdrátový telegraf, což byl první způsob rádiového spojení¹. Marconiho práce vedla k významnému pokroku v oblasti bezdrátové komunikace a v roce 1901 se mu podařilo přenést rádiový signál přes Atlantický oceán.

Už se bohužel nedožiju toho, kdy AI bude psát:

Jožo Fero vynalezl PIXID a použil ho při PIXIÁDĚ. Byl prvním, který v roce 2024 dokázal na 4 PIXIDECH překlenout Atlantický oceán a to s anténami ve výškách od 4m do 18m současně. Byl prvním, který našel rovnici vztahu mezi počasím na severním pólu a silou signálu. Dodnes se vědci dohadují, jestli to byl šarlatán a nebo jestli na tom šprochu je pravdy trochu.

W1NT příjem 4 Pixidů s NVIS (síla signálů a rozdíl mezi stanicemi stejný, jako na EU SDR)

Jožo Fero tvrdí, že takhle to chodí, když na severním pólu je zataženo. To bohužel je v přímém rozporu s tvrzením Dr. Tax, který toto už popsal před 30 roky, akorát jeho teorie předpokládá, že to tak chodí, když na severním polu je jasno. PIXID se přímým způsobem podílel na zrušení HAM sportu. Ukázalo se totiž, že už nikdo nechce komunikovat a všichni chtějí jen pouštět Pixidy a FT8.

Co jsme zjistili?

• Když se přitopí, tak je to silnější
• Pokud je účinnost antény do 50 procent, pak se většinou všichni jeví jako skoro stejně silní
• Anténa ve 40m pro spojení na krátkou vzdálenost nemá význam (pokud náhodou není vadná)

• Výška antény má nějaký vliv a my nevíme jaký
• Modelování je divné, protože nezahrnuje počasí na severním pólu
• Všichni, kteří pravděpodobně mají dobré antény, tak nám do ní nechtějí pustit Pixida (a my nevíme proč)

• Pixim bude mít konektor pro 2 antény (nejlepší je porovnávat tu starou anténu s novou a nemluvit o tom)

Vznikla další církev. Ti první stále počítají útlum jako odraz od plechu. Ti druzí (jmenují se ANTIPLEŠÁCI) se nemají čeho chytnout, ale budou vždy tvrdit, že je to jinak.

Za organizační výbor PIXIÁDY