Ještě jednou k Sherwood tabulkám
5.11.2025

Karel OK2BWB je v oblastí rádií profesionál. Nějak jsem vše popletl a nedal jsem sem jeho vysvětlení pořadí. Karel píše:

Ahoj Milane,

píšu na obranu pana Sherwooda. Netroufl bych si tvrdit, že Rob Sherwood je vůl. Jednak je to dosti chytrý a docela příjemný pán a jednak z toho, co píšeš, je zřejmé, že jsi jeho tabulku, respektive její dnešní význam, příliš nepochopil. Vůbec nejde jen o seřazení podle izolovaného parametru IP3, i když podle něčeho se to objektivně třídit musí. Pořadí v tabulce určuje dosti vypovídající kombinace parametrů, protože to hodnotící IP3 je bráno blízkosignálově - tedy je v něm velmi dobře zahrnut i degradační efekt reciprokého směšování a tím i kvalita LO. Dále je tam u SDR bez i s IF offsetem zahrnut efekt 1/f šumu, projevy kvantizačních chyb a celá řada dalších efektů (třeba integrální a dynamické nelinearity RX ADC) a fázový jitter vzorkovacího generátoru. Takže ten parametr je docela robustní - přestože původně ho asi ani pan Sherwood takto komplexně neviděl, protože nic jako SDR ještě neznal. Ale ono to do sebe zapadá jaksi přirozeně, když se nad tím člověk zamyslí hlouběji. Souhlasím ale s tím, že značný díl užitečných vlastností rádia se týká příjemnosti jeho poslechu a zde například AGC hraje velkou roli a že dynamické parametry rádií nejvyšších tříd pro radioamatéry jsou zbytečně dobré. Ale každý rád nějak soutěží - Ty nás na svém webu učíš závodní taktice (rád si to čtu, zní to logicky, jednoduše a funkčně), někdo jiný se zase zabývá vymýšlením co nejvýkonnějších rádiových obvodů, to přece také není špatná činnost. A je jasné, že ty poslední decibely jsou vždycky nejdražší a že podobný vývoj se musí zaplatit, i když hodně profituje z poznatků z profesionální oblasti. Doufám, že jsem Tě tímto nenaštval - už jsem v řádném důchodu, ale půl úvazkem se ještě pořád snažím věnovat se rádiím, vysílačům a jejich architektuře, naplňuje mě to pořád endorfiny, stejně jako chůze lesem po dešti (zvlášť když si k tomu dám ještě kvalitní hořkou čokoládu, HI).

Srdečně zdravím

Karel

Toto je vysvětlení odborníka, kterému musíme věřit. Moje omluva a omluva za nemístný humor. Jsem neznalec a rádia stále porovnávám jen podle DR. Celá úvaha spočívala v tom, že skutečně pro běžný provoz a srovnání rádií, z neznalosti stačí měření IP3. Z mojí zkušenosti vím, že v této oblasti nějaké rozdíly kolem 2dBm, vůbec nemohou ovlivnit výsledky ze závodů. Máme halt s Karlem trošku složitější komunikaci, která z mojí strany někdy vede až k nemístnému humoru.

Co je to intermodulační neodolnost rádií? Má to fatální destrukční vliv na naše výsledky v závodě a nebo při našem DXování?
Kdy to začíná být strašný problém?
5.11.2025

Věřte mi, že v pracovní versi o závodu CQ WW SSB jsem měl uvedeno, že Sherwood je vůl. Snad všichni to pochopili (viselo to na webu cca 14 hodin, než slovo vůl, zmizelo). Nikdo z nás nepochybuje o měřících schopnostech pana Sherwooda. Ano nezabývá se výškou ladícího knoflíku nad deskou stolu, ale kdo to nezažil, tak neví, jak je to důležité v závodě u TCVR, mít domyšlenu ergonometrii ovládacích prvků. Pár začátečníků se mne ptalo, co to je, jak se to měří a co to znamená, když jejich TCVR Kenwood TS-480 je v tabulce Sherwooda na 94. místě. No popsání intermodulační neodolnosti najdete zcela určitě v různé literatuře. Je to denní chleba profesionálů, např. v telefonní technice, v síťových strukturách atd. Tam se to musí šíleně hlídat a tak malinkaté rozdíly už znamenají těžké (i finanční ztráty). Ale pro začátečníky. Dnes už nikdo z Vás nezažije to, co jsme zažívali kdysi my. KV pásma byla plná KV signálů, rozhlasové stanice s výkony stovek KW a do pořádných profesionálních anténních systémů dokonce vysílali na kmitočtech výhradně určených pro amatérskou službu. A tak při DXování v pásmu 40m jsme klidně měli na kmitočtu 7087 kHz profíka se stovkou KW s modulací AM. Lajcky řečeno, intermodulační neodolnost se u špatného rádia pozná tak, že slyšíte něco, co tam ve skutečnosti není a tvoří se Vám to ve Vašem neodolném příjímači. Už jsem tady pouštěl tisíce nahrávek různých jednoduchých rádií, co se stane, když... Ukazoval jsem to na případu pileupu v závodech a většinou na směšovači s NE612. Vznik intermodulačních produktů u CW provozu je zajímavý jev, který se projeví tak, že vám tam něco lupe, jakoby dělá kliksy, vznikají jakoby morse značky, ale divné, kde nedokážete určit od koho to je. Nedá se ani určit, zda je to čárka, tečka. Jednou mi jeden velice úspěšný účastník (bijec) o tomto povídal, že se to vyskytovalo v pásmu 2m. Ano, tam je to totální průšvih. Jestliže se objeví tento výše popsaný jev, pak věřte, že je to na Vaší straně a způsobují to třeba 4 big guns stanice v okolí. Jestliže vysílají s výkonem 3kW (legálně - no legálně, nesměli by v tom případě vysílat do jiných směrů), pak při průměrném zisku jejich antén 18dB, je v ideálním případě Vaše anténa zasažena (prosím není to tak jednoduché a berte to jako úvod do laické problematiky). 18dB znamená výkonový zisk 64x. Tedy Vaše anténa je jakoby ozařována vysílačem s výkonem 192kW. Pokud jsou rušivé stanice poblíž a ztráty po trase minimální, pak je to peklo. Kdysi tady byla diskuse o tom, zda něco takového může nastat na KV. Tak to opravdu asi ne. Pokud to není morse signál, pak je to taky peklo s tím, že lajci a začátečníci tomu říkají, že někdo prasí. Nejsem odborník a profesionál v této oblasti. Ale většina problémů, které vznikají, si amatéři "bijci" zasloužili sami a to povolením vyšších výkonů a speciální závodní taktikou. To je taktika, kdy se vysílá do více směrů současně a furt.... Dříve to bylo jednoduché. Mohl jsem spoléhat na směrovost antén a to jak vysílacích, tak přijímacích. Když jsme se někde na sebe tvrdě nasměrovali, pak řešením bylo to odsměrovat. To u fixně nastavených antén nejde. A tak v dnešní době asi už nikdo nebude jezdit na náš dětský Svazarmovský sen a to na FT-225RD. Většina zařízení dnes je ve formě superodolných transvertorů k super odolným KV zařízením. A stejně ty problémy budou vznikat. Z podstaty intermodulačního jevu. Než začnete kritizovat, pak si připravte útlumový člen (např. -20dB) a zařaďte ho hned na vstup. Pokud vám při jeho zařazení to divné prasečení zmizí, případně se projeví třeba tím, že poklesne o dvojnásobek útlumu, pak se zamyslete, zda už ta FT817 ještě stačí v dnešní době.
Ale vraťme se raději na KV. Pokud byla pásma plná rozhlasových stanic, pak Vás ujišťuji, že třeba TS520 TCVR (to je historie), neslyšela večer v pásmu 40m skoro nic. Jediná šance byla, si tam dodělat útlumový článek. Intermodulační produkty klesají ne přímo se zařazeným útlumem (je to složitější), ale dejme tomu dvojnásobkem. A najednou začnete slyšet. Bohužel s tím útlumem to má jednu vadu, že si snižujete intenzitu užitečného signálu.
Dobrá, nechme lajckého hodnocení co to je. Proč jsem "humorně" nazval Sherwooda volem. On totiž dělá tabulku, která v nás vyvolává pocit, že pokud si nekoupíme něco z toho čela, tak nic neuslyšíme. (Nechci tady říkat, že se nabízí v tabulce i jakási reklama na něco, co si vlastně ani neužijeme). Ale opět lajcky to převeďme na bijce. Bijcové několikrát zvítězili ve světovém závodě. Kdysi používali TCVR ICOM-756PROIII. Na kolikátém místě u Sherwooda toto zařízení je? Ano máte pravdu, je u chvostu na 75. místě. Tedy propadák. Propadák, když někdo téměř o level porazí konkurenci? Zase je to složitější, nebudeme zde mluvit o anténách atd. Ale pojďme si říci něco jiného. Já používám KX3. To je rádio, které kdysi bylo na prvním místě a dnes kleslo na místo 11. Pak mám (pod ubrouskem) schovanou TS480, která je na 94. místě Sherwoodovi tabulky. Nejsem DXman a abych je rozčiloval, tak říkám, že mi k udělání expedice stačí, když ji slyším a udělám si další čárku. Mám tím více času pro život, protože pak už je to jen o fyzikálních zákonech. V současné době je aktivní expedice na Sierra Leone 9L8MD. Vyprovokoval jsem Tomáše OK1RU, ať to zkusí na 20m udělat s výkonem QRP do směrové antény. Já používám NVIS a poloha expedice a vzdálenost je tak pro mne výhodná, že jsem věděl, že ji musím udělat. Nechtěl jsem dlouho čekat a tak jsem použil 100W (Jak říkají bijci - QRP). Čekal jsem 3 minuty na udělání. Byl tam docela slušný pileup ve většině případů UP 2kHz. Dá se tedy předpokládat vznik intermodulačních produktů. Rádio jsem odblokoval (bez ATT) a provedl nahrávku. Znovu upozorňuji, že TS-480 je na 94 místě tabulky Sherwooda. No poslechněte sami, co jsem slyšel.

9L8MD_20m_NVIS_LW33m.mp3

V nahrávce nelze najít typické znaky příjmu intermodulačních produktů. Tedy pokud bych nahrávku poslouchal na KX3, pak to bude to samé, možná s jinými audio znaky (šířka filtru, nastavení equalizéru). Tím samozřejmě nezpochybňuji měření pana Sherwooda. Zcela určitě má pravdu. Pro DXování však je špičkové rádio s co nejvyšším DR zbytečné. Jen platím více za něco, co zvládne i TS480. Tedy máte-li hodně peněz, kupte si rádio za 200.000 Kč a budete spokojeni. Jste-li začátečník, klidně si pořiďte starší TS480 a vynikajícím analogovým CW filtrem a uslyšíte v 99 procentech totéž a můžete rodině koupit třeba ojeté zánovní auto. Když nezávodíte, pak na zemičky si kupte třeba i dnes už šunku FT857 a budete také spokojeni. A to jsem vlastně chtěl říci i když někteří "nehumoristé" to nepochopili.