Pomalu
se řítíme do věku, kdy i ty nejtěžší otázky, bude řešit někdo, kdo tomu
vůbec nerozumí. Nebudeme schopni v písemné komunikaci poznat, zda
myšlenky partnera jsou jeho a nebo centrálního mozku lidstva (to je z
jednoho filmu). A tak např. oteplování planety (na tom se vědci shodli)
bude napadáno svatými bývalými předsedy vlády. Ti budou tvrdit, že
existují jen jedny zákony a ty jsou jen ekonomickými. Vše ostatní je
jim podřízeno. Budou se živit vydáváním "modré" literatury, kdy budou
tvrdit, že je to vše jinak a planeta je stále modrá. Budou se ohánět
geniální pamětí, jen v případech Švýcarska jim jen malinko vysazující.
Zkrátka čeká nás zajímavá doba manažerů AI. Přitom vlastní AI už nemá
co studovat. Požrala veškeré vědění lidstva.
Byl jsem dotázán, k čemu je vlastně MIB dobrý. Tvrdá
otázka. Odpověď je jasná. Chci si něco zkusit, co se zdá naprosto
jasné. Chci si na vlastní uši ověřit zvýšený útlum ve vrstvě D, který
pravděpodobně si způsobujeme sami (sluníčko nechám na pokoji, nerozumím
mu). Snažím se k tomu používat citlivé prostředky, kterými nikoho
nebudu otravovat. Zkrátka jsem na konci svého HAM věku a jasně cítím,
že se něco mění. Můžou za to krávy a naše špatná výživa? Ne nesmějte
se. Opravdu na tom asi něco bude. Pojďme se zeptat AI kolik lidí žilo
na planetě v roce 1958 a kolik nyní? Porovnávám tedy sluneční cyklus 19
se současným 25.
Zde je její odpověď.
Porovnání světové populace: rok 1958 vs. 2025
Tady je stručný přehled, jak se změnil počet lidí na Zemi během těchto dvou let:
Rok
Počet obyvatel Země
Zdroj dat
1958
~2,91 miliardy
2025
~8,23 miliardy
Sakra, to je nárůst skoro 3x. Aby se
to uživilo, tak zákonitě je asi více krav a všeho dalšího. Aby se
ohřálo, pak asi vzniká více exhalací. A my, co máme řidičský průkaz od
roku 1966, tak víme, že v tom roce, když jsem jel do Říčan z Liberce,
tak jsem za celou cestu potkal 2 náklaďáky. Kolik dnes potkáváte
vozidel? Ten nový smrad musí něco dělat. Ovlivňuje to i našeho koníčka?
Opravdu se nesmějte. Pojďme položit otázku naší AI, ať nám pomůže.
Vznesl jsem otázku a AI mi odpověděla. Viz. dále.
Proč v minulých jedenáctiletých cyklech byl menší útlum v ionosféře (vrstva D) jak nyní. Může to způsobovat značištění ovzduší?
📡 Šíření rádiových vln a útlum v ionosféře
je silně ovlivněno sluneční aktivitou, stavem atmosféry i lidskou
činností. Tvoje otázka je skvělá a zasluhuje detailnější rozbor.
🔭 Co víme o cyklech a útlumu v ionosféře
Jedenáctiletý sluneční cyklus ovlivňuje ionizaci horních vrstev atmosféry. Při maximu sluneční aktivity je ionosféra hustší, což obvykle zlepšuje šíření krátkovlnných rádiových signálů.
Současný cyklus (č. 25)
se vyvíjí trochu nečekaně. Například podle dat ze SolarHam je v
červenci 2025 vyšší počet slunečních skvrn (137) a vysoký solární tok
(SFI 156), což by teoreticky mělo přát rádiovému provozu.
Ale...
⚠️ Proč je nyní útlum větší?
Ionosférická absorpce
(D-vrstva) se může zvyšovat kvůli více častým malým slunečním erupcím
(C-flares), které zvyšují ionizaci nižších vrstev, kde dochází k
většímu útlumu rádiových vln.
Změny ve složení atmosféry, zejména zvýšené množství CO₂, metanu a aerosolů, mohou ovlivnit teplotní profil,
což nepřímo mění výšku a hustotu ionosférických vrstev. Některé studie
naznačují, že znečištění může snižovat efektivní výšku ionosféry, čímž
se zvyšuje útlum.
Lokální elektromagnetický smog (např. více vysílacích zařízení, mikrovlnné technologie) může rušit měření i reálné šíření rádiových signálů.
📘 Doporučená literatura a data
Web nabízí historická srovnání slunečních cyklů.
Portál ti umožní porovnat ionogramy z předchozích cyklů např. z české stanice Průhonice (PQ052).
Doporučuji sledovat i zprávy z , kde je aktuální vývoj sluneční aktivity včetně Kp-indexu, CME, absorpce v D vrstvě a předpovědí.
Chceš
se podívat na konkrétní roky z minulých cyklů, třeba 2014 nebo 2003, a
porovnat je s letošním? Můžu ti pomoci vytáhnout ionogramy nebo stručně
shrnout trendy. 👀📈
Prosím srovnej sluneční cyklus z roku 1958 s tím dnešním
🌞 Srovnání slunečního cyklu 19 (1958) vs. cyklus 25 (2025)
je jako porovnávat bouřlivý koncert s klidnou meditací. Cyklus 19 byl
nejintenzivnější v historii měření, zatímco cyklus 25 je aktivní, ale
zatím ne tak extrémní.
🔬 Základní srovnání
Vlastnost
Sluneční cyklus 19 (1954–1964)
Sluneční cyklus 25 (2019–?)
Vrchol aktivity
1958
2024–2025 (probíhá)
Max. relativní číslo skvrn
~285
~215 (srpen 2024)
Počet slunečních skvrn
Nejvyšší v historii měření
Nadprůměrný, ale ne rekordní
Sluneční erupce
Časté X-class, silné CME
Silné X-erupce, ale méně časté
Geomagnetické bouře
Výrazné, ovlivňovaly technologie
Silné, ale zatím méně destruktivní
Dopad na ionosféru
Výborné podmínky pro šíření KV
Proměnlivé, s vyšší absorpcí v D vrstvě
🧭 Co je zajímavé:
Cyklus 19 (1958)
byl tak silný, že se stal referenčním bodem pro všechny další cykly.
Byl spojen s extrémními geomagnetickými bouřemi a výbornými podmínkami
pro krátkovlnné spojení.
Cyklus 25 (2025) zatím překvapuje vyšší aktivitou, než se původně čekalo. V květnu 2025 došlo k několika silným X-erupcím, což naznačuje, že maximum je buď právě teď, nebo velmi blízko.
🌍 Může za to i klima?
Znečištění
ovzduší a změny v atmosféře mohou ovlivnit výšku a hustotu ionosféry,
což se projevuje větším útlumem rádiových vln. Ale hlavní roli stále
hraje sluneční aktivita.
Chceš se
podívat na konkrétní ionogramy z roku 1958 a porovnat je s letošními?
Můžu ti pomoci najít data ze stanice Průhonice nebo jiné. 📈🔍
ano prosím porovnej to
📊 Porovnání ionosférických dat: rok 1958 vs. rok 2025 (stanice Průhonice PQ052)
Rok 1958 byl vrcholem slunečního cyklu č. 19, zatímco rok 2025 je uprostřed maxima cyklu č. 25. Důležité rozdíly se odrážejí ve struktuře ionosféry, zejména v vrstvě F2, která je klíčová pro šíření krátkovlnných rádiových signálů.
📡 Ionogramy stanice Průhonice (PQ052)
🔙 Historický pohled – rok 1958
Pro tento rok nejsou přímo dostupné digitalizované ionogramy ve veřejné databázi IonoWeb.
Studie z 60. let (např. publikace z URSI nebo ČSAV) uvádějí, že:
foF2 dosahovala hodnot až ~14 MHz během dne.
Výška vrstvy F2 (hmF2) byla stabilní a vysoká – často kolem 300–350 km.
Absorpce v D-vrstvě byla nižší kvůli menšímu množství aerosolů v ovzduší.
Výborné podmínky pro DX spojení na pásmech 20 m, 15 m i 10 m.
🔁 Současnost – 25. červenec 2025
Podle měření z IonoWeb pro PQ052 (Průhonice):
Počet měření: 79 (každých 5 minut od půlnoci do 06:30 UT).
Hodnota foF2 kolísá mezi 6–9 MHz v ranních hodinách.
Výška hmF2 se pohybuje kolem 280–310 km.
Absorpce v D-vrstvě je zvýšená, patrně kvůli přetrvávající sluneční aktivaci (C-flares).
Můžeme
se podívat i na konkrétní ionogramy pro dnešní ráno, nebo se podívat na
jinou stanici (např. Chilton v UK nebo Boulder v USA) pro porovnání.
Chceš to vidět vizuálně, třeba jako graf? 📈🛰️
Tedy
zajímá Vás tato otázka? Už malinko chápate proč MIB? (Micro Ionospheric
Beacon). Už víte, proč mi stačí jen několik poslechů, abych poznal na
vlastní uši, že se něco děje (i na sluníčku). Už chápate k čemu jsou
dobré Kiwi SDR a že používat je pro poslech na kmitočtu 3766.5 kHz,
když to slyším na svém RX je nevhodné (Obsazuji kanál pro někoho, kdo
tuto možnost nemá). Už chápate, proč je MIB strašně citlivý na změny
(ano on pracuje s malinkatým výkonem a tak je měření strašně citlivé).
Lehce rozpoznám změny kolem 1dB. To u silných signálů moc dobře nejde.
Tím, že mám k dispozici plno SDR přijímačů, pak se dá ve vhodnou chvíli
sledovat třeba i rychlost pohybu Es a směr pohybu. Ale pojďme si
demonstrovat rychlost nárůstu kritického kmitočtu foF2 a
hmF2. Maják MIB40 má druhé vysílací okno, které se spouští cca 3.5
hodiny po ukončení 1. vysílacího okna (to startuje s východem sluníčka,
tedy každý den jinak). Dnes 25.7.2025 tedy okno startovalo někdy kolem
850 SELC. Zachytil jsem pro Vás signál majáku na jednom SDR ve
vzdálenosti cca cca 350km (směrem na JV).
Tady můžete sledovat vývoj. Nádherný ušní důkaz. Pro tento účel je
úplně jedno, co maják vysílá. Tím však, že vysílá konkrétní hodnoty
něčeho (které se mění), tak Vás utvrzuje o tom, jaká je vlastně
čitelnost. Podle toho rozeznáte náhlé QSB a změny signálu už od 1dB.
Jak jsem říkal. Napřímo ten signál není schopno zachytit 95 procent z
Vás. KIWI SDR je však plno. Sami podle příjmu si jasně poznáte, které
jsou k ničemu. Zkrátka někdo si udělal SDR ze zábavy a pak k tomu
připojí kus drátu. Nic to neslyší. Ale jsou samozřejmě i SDR, které umí
slyšet trávu růst. Ty si však musíte najít sami.
Vítám Vás v klubu příznivců MIB. Než se nám cykl 25 zase zhorší,
vyrábíme s bráchou OK1USP MIB pro pásmu 28MHz. Jeho výkon bude někde
kolem 2mW a bude určen pro měření útlumu na krátké vzdálenosti a pak i
pro indikaci vysokých Fkr. Ale o tom, až potom.
A ještě jednu radu:
Aby maják byl k něčemu, pak nesmí být za normálních okolností
slyšitelný. Nedopus´tme, aby se nám objevovaly na pásmu slyšitelné
majáky. To opravdu k ničemu není a jen to otravuje. Dovedu si snad
představit maják na 160m s výkonem 100mW. Ale tam je to nutnost.
Děkuji