Jaký vliv má vrstva D na lokální (blízké) spojení?
5.10.2024

Bráchova anténa je nejnižší anténou nad zemí (cca 4m). Při klasickém modelování vychází největší ztráty. Moje anténa v 18m takové ztráty nemá. Při modelování se mne program neptá jaká je denní doba a třeba jaké je SFi. Jednoznačně však můžeme dokázat, že tam, kde jsme slyšet oba, tak ta nízká anténa produkuje silnější signál a to nezávisle na směru a vzdálenosti. Ptáme se tedy. Proč modelové programy na antény nežádají takové parametry, jako je denní doba (vrstva D a její útlum), nežádají i další věci. Co tedy dostávám modelováním za výsledky, když má být o 6dB slabší a on je o 6dB silnější (proti modelu chyba cca 10dB). Máme to zobecnit a tvrdit že: Při silné vrstvě D snižujte výšku své antény dolů, budete silnější? Platí teorie Joži Fera z letiště Domažlice? Kde se dole říká, že nejlepší na spojení s vyvinutou vrstvou D, je výška antény 1m nad zemí? (Pádlová anténa?) Samozřejmě, že to musí souviset s rozptylem ve vrstvě D a vlivu zemní roviny. Ale jak? Nebo to způsobuje vznikající Es vrstva?



Zde vědci z Průhonic už několik roků nevědí, jaký je vztah mezi UTC a letním a zimním časem. Tedy pro neznalce. Kašlete na údaj LT na ionogramu a sledujte jen ten UTC, ten je dobře. Možná, že někdy nám to vědci i opraví. Oni totiž ten ionogram k ničemu nepotřebují a my je jen otravujeme a prudíme.


 Věřím, že toto už někdo dávno má vyřešeno, jen já o tom samozřejmě nevím. Ale od toho to zde otevírám, aby mne někdo poučil a dal mi ten správný odkaz.

https://youtu.be/MqHIXPr-89A