NZ400 je za námi
16.2.2025

Asi největší uspokojení je v tom,  pokud nám to udělá radost. Může to být třeba i v "lovení holek", nebo  v sebevzdělávání a čert ví v čem dalším. Musím se přiznat, že třeba i závidím těm, kteří při cestě do zaměstnání dostanou u Mladé Boleslavi hlad a přesně vědí, kde si dají tlačenku. Také chápu, že závod (mimochodem vymyšlený mnou a Jirkou OK2RZ) někomu přináší obrovskou radost a není to nuda. Bohužel ten závod je ojedinělý a tak se v něm zdokonalovat a trénovat je opravdu jen pro zábavu. Ostatní závody vyžadují něco jiného. Třeba u malého výkonu to, kdy volat, kdo dobře poslouchá a podobně. Např. v závodu MWC mohu v pásmu 40m zavolat na PA3AAV s 5W a vím, že se dovolám. Avšak v pásmu 80m je to pro mne ztráta času a vím, že to půjde ztuha. Zkrátka trénovat na světové závody v závodech typu sprint, už nehodlám (mám to za sebou). S nástupem RBN se i pro QRP stanice otevírají obrovské možnosti učení se různých taktik (a vymýšlení). V tom je to zajímavé a krásné. A tak chápete, že NZ už pro mne není tím hlavním závodem. Přesto jsem pozvání na NZ400 přijal, jako emeritní vyhodnocovatel. Luboš OK1FGD dokonce nelitoval finančních nákladů a přijel mne osobně pozvat. Když dorazil i v úterý podruhé a donesl mi prkénko (ví se o mně, že mne papírové diplomy nebaví, ale prkénka sbírám), pak jsem zjistil, že Luboš má talent na předávání originálních darů.
 Dostal jsem od něho jednou propisku a mohu potvrdit, že psala naprosto dokonale a já ji miloval. V dalším roce jsem si ji od něj koupil. Nyní jsem dostal  prkémko. Mám jich doma hodně a některá prkénka jsou opravdu vzácná. Fakt Luboši je to vymyšleno krásně. Mám i prkénka za 1. místa na světě, ale na ně se práší na skříni. Lubošovo prkénko jsem si pověsil na chodbě, jako jedinné. Je nádherné a dokonce ani nevadí, že je vedle dveří s nápisem lavatory. I Janě se líbí. Luboši, ještě jednou díky.