Co to jsou vlastně "dobré podmínky"?
17.8.2024
Spousta z nás termín
"dobré podmínky" zná a dokonce je podvědomně dokáže určit. Zkrátka
zapne rádio, naladí nějaké pásmo, připojí k tomu anténu a proladí to.
Pokud slyší svoje kamarády dobře, pak prohlásí - jsou dobré podmínky.
No jo, ale co když Váš kamarád jde s dobou a mezitím si pořídil takový
malý PA stupeň, dejme tomu 1500W. Jsem schopen rozeznat, čím je ten
dobrý signál způsoben? Je to těmi dobrými podmínkami a nebo tím
zvětšeným výkonem?. Už několikrát jsme zde psali, že nejjednodušší
způsob, jak si vyrobit dobré podmínky je to, že přidám na výkonu. Pokud
toho výkonu mám hodně, pak dokonce i nějaké ztráty mé antény mne vůbec
nemusí zajímat. Snad jen v tom případě, kdy mi ta anténa začne hořet.
Ve svém životě mám jednu velikou smůlu a to je to, že vlastně ani
nevím, jak se takový QRO dělá. Můj největší výstupní konektor u mých
zařízení je PLko. Ale nikdy jsem se vlastně ani teoreticky nezabýval
tím, jaký konektor tam musím dát, pokud mi z toho leze 10KW HI. Slyšel
jsem od různých kamarádů z pásma 160m, že to není úplně tak jednoduché,
zvláště pokud nějaký konektor použiju ve venkovním prostředí. A to už
vůbec nemluvím o tom, že zrovna mrzne a prší HI. Někdo z Vás namítne,
že stále platná vyhláška č. 156/2005 Sb jasně říká, že za určitých
podmínek (pokud jsme někde na samotě a probíhá mezinárodní závod), pak
operátor třídy A může použít i 3kW výkonu. Ovšem neznám závod, který by
nebyl výkonově omezen. A tak pokud vezmeme třeba neoficiální
mistrovství světa CQWW, CQ160, pak je výkon omezen pravidly soutěže a
to vždy na max. 1500W. Jinak v novodobých dějinách je operátorem třídy
A i ten, co vůbec neví jak funguje vysílačka a otázky u zkoušek opsal z
taháku.
§ 4
Třídy operátorů
(1) Operátor je na základě úspěšného složení zkoušky podle zvláštního právního předpisu zařazen do třídy A nebo do třídy N.
(2) Maximální výstupní výkon ve třídě
a) A
je 750 W v kmitočtových pásmech uvedených v příloze č. 1 k této
vyhlášce v tabulce č. 1, pokud status uvedený v tabulce nestanoví výkon
nižší,
b) N je 10 W v kmitočtových pásmech uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce v tabulce č. 2.
(3) V
mezích kmitočtových pásem uvedených v tabulkách přílohy č. 1 k této
vyhlášce může operátor pro jednotlivé druhy provozu použít pouze
kmitočtové úseky podle doporučení Mezinárodní radioamatérské unie (IARU
– International Amateur Radio Union) pro Region 1.
(4) Na
mezinárodním radioamatérském závodě nebo při spojení využívajícím
pasivní odraz od mimozemských objektů může operátor třídy A obsluhovat
stanici o maximálním výstupním výkonu 1500 W v intravilánu a 3000 W
mimo toto území.
(5) Výkony
uvedené v odstavcích 2 a 3 nesmí být překročeny v součtu výkonů
jednotlivých vysílacích zařízení při jejich současném provozu na jednom
kmitočtu a modulovaných z jednoho zdroje.
(6) Maximální výstupní výkon neobsluhované stanice je 50 W.
Tedy
pokud zaslechnete někoho, že udává, že tu expedici volal s nedobuzeným
PA stupněm a že tam měl jen 1500W, pak je to sice sympatické, že nelže,
bohužel se však vystavuje možným problémům od ČTU.
Už jsem jednou někde psal zážitek z mého jediného závodu CQ160, který
jsem sledoval na letišti v Liberci. Bylo to někdy v době cca 1986.
Odposlechové služby ještě fungovaly a tak jako operátor třídy C jsem
byl požádán ať zdůvodním, proč jsem vysílal na kmitočtu 3516 kHz, když
céčkaři musí vysílat jen v segmentu 3520 až 3600 kHz HI. Tenkrát na
letišti se provozoval PA o výkonu cca 1000W (bylo oficiálně povoleno na
160m bandu jen 10W). Za závodními klíči se střídali "borci" vyrostlí
tehdy z OLáků. My ostatní, co jsme jen pomáhali stavět antény, jsme se
dost nudili. Nevím koho to tenkrát napadlo, ale byli jsme na chodbě
vedle tohoto vysílače a povídali si. Někdo přinesl Boubína a tak jsme s
ním zkusili spojení přes OK0B (tehdy ještě na Štěpánce). Fungovalo to
na kus drátu. V alkoholovém rozmaru nás nenapadlo nic jiného, než dělat
spojení tak, že domluvil jeden, předal mikrofon druhému a tak na
stejném zařízení jsme vysílali přes převaděč asi v 5 lidech. 5m od nás
byl 1KW na 160m a typické závodní klíčování prolejzalo do Boubína.
Boubín to pak přenášel na OK0B. Po závodě jsme dostali žlutý lístek a
naše kolektivka OK1KFQ byla požádána, ať zdůvodníme ten obrovký výkon,
že jsme dokonce prolézali z Liberce až do převaděče OK0B. Tam si teprve
člověk uvědomil, kdo to byla ta odposlechová služba HI. No na blbou
otázku se dalo odpovědět jen blbou odpovědí. Napsali jsme zdůvodnění,
že skutečně tam výkon byl, ale ten byl legálně vyvolán testy naší YAGI
na 160m, která měla zist kolem 20dB a bohužel směrovala přímo na OK0B.
Tato odpověď stačila a byl pokoj HI.
Tedy posuzovat podmínky jen podle slyšitelnosti
nějaké stanice nejde. Jestliže tam někdo má 100W a někdo 3000W, pak ten
rozdíl je cca 15dB. Pokud nám majitel 3kW PA stupně bude tvrdit, že tam
má jen 100W, pak můžeme reagovat jen andělskou větou - tedy tobě to
dělá ta mokrá louka. Ta Tvoje anténa chodí.....
Další věci jako ionogram, nebo předpovědi šíření podmínek jsou
zajímavou a někdy pravdivou hříčkou, ale.... Opravdu těch věcí kolem
šíření je strašně moc a kromě vzdálenosti od poslouchané stanice na to
má vliv i plno dalších věcí, jako vyzařovací úhel antény, polarizace
atd. Samozřejmě geniální (a stále ještě někdy používané pomůcky) jsou
třeba tyto.
Jak jednoduché, zkrátka v noci je to dobrý až do 15m a ve dne od 15m do
10m. No jo, ale co to znamená, že je to dobrý? Dnes, kdy díky PA
stupňům má 300 zemí DXCC skoro každý (kromě mne), pak pro DXmany
vytváří úplně novou situaci. Dávám výzvu se 100W, jsem v USA slyšet na
SDR bombasticky a stejně mne nikdo nezavolá. Zkrátka spojení se už
nedělají typu Random. Pro ty DXmany už je zajímavé jen to kolem expedic
a pak možná ještě mluvení o tom. Ale halt, taková je doba. Jiní (jako
já), milují CW závody a tak je vymetají HI. Trošku tím vzniká efekt, že
CW už je slyšet jen v závodech a tak pojďme vypisovat více a více
závodů. Noví členové už se asi CW nenaučí (nemají od koho). A taky jsou
strašně líní. Raději budou kupovat nová rádia, která budou mít v sobě
všechny ty DMR, D-Stary a další blbosti. Bez Lory se nedá žít a
odcizená počítačová spojení typu FT8 jsou tím nejlepším, co nás mohlo
potkat (zvláště, pokud to znásilníme a pustíme do toho 5kW).
Ale nezoufejte. Dobré podmínky se dají poznat i
podle majáků (nejlépe podle Vašeho QRPP majáku, který vysílá do Vaší
antény). V rámci projektu PIXID začínají vznikat i algoritmy určování
kritických kmitočtů, které jsou šity přímo na Vaši anténu. Znovu a
znovu však musíme upozornit. Prosím s majáky nesmíte rušit a někoho
omezovat. Jestliže jsme zvolili za základ výkon 400mW, pak i zde musím
konstatovat, že je to někdy mnoho. Ve versi V1.00g firmwaru tedy umíme
nastavit i menší základní výkon, třeba na 4mW. Lepší je tedy nastavit
menší základní výkona a pak v měřících čárkách projet veškeré výkony od
400mW až do 400uW. My totiž potřebujeme jen ty 5s měřící čárky a to
křoví kolem (značka a další data) to nemusí troubit tak silně HI. Ale
pojďme si pustit jak vypadají dobré podmínky v pásmu 80m (17.8.2024 cca
0416 UTC). Maják vysílá se základním výkonem 400mW, pak v čárce dává
postupně 400mW/40mW/4mW. Z nahrávky je jasné, že je tam velké QRN,
které se jeví jako rušivé pozadí, které i zavírá AVC SDR přijímače. Je
slyšet bez problémů i výkon 4mW a tak je útlum v ionosféře malý. Verse
majáku PIXID BEACON, bude umožňovat vysílat čárku i s výkonem 400uW.
Jak už jsem kdysi psal, je to podle mého názoru hodnota minima, kdy
dokážu uchem ještě přijímat CW. Pokud v budoucnu někdy zaslechnete těch
400uW, pak lze tvrdit, že conds jsou vynikající (pravděpodobně to půjde
jen přes Es a nebo směrnicový efekt).
DR.vebík.mp3
Jak už zde bylo naznačováno, systém PIXID BEACON, bude umožňovat
porovnávání antén. Bude mít synchronizaci času (buď automatickou a nebo
jen dočasnou ruční). Kdokoliv z Vás bude moci vytvořit "Leader beacon".
Tedy na určitém kmitočtu spustit základní maják u kterého bude vysílat
i údaj, kolik dalších majáků se může do mini sítě zapojit. Připojení je
jen pasívní, bez jakékoliv centrálního řízení. Majáky pak při
synchronizaci vysílají synchronizovaně za sebou a to na jednom
kmitočtu. Pomocí různých SDR, pak můžete porovnávat Vaše antény,
případně spolehlivě srovnávat třeba Vaše 2 antény ve stejném QTH.
Ale.....vše zatím vzniká.