RAH, SRH, batůškářství a QRP, jak v roce 2023?

Je rok 2023 a já konstatuji, že jsem již 10 let v penzi. Musím prohlásit, že posledních 10 let jsem si skutečně užíval. Bohužel příroda je tvrdá a naprogramování našeho "hlavního organizátora světa" je nastaveno tak, že nikdo z nás zde nebude věčně (zaplať pánbůh HI). Organizátor nám ten programový END připomíná pomalu, ale jistě. Je to efekt "lásko mně ubývá sil". Když jsem ještě před 12 lety lezl po nouzových tábořištích, pak na zádech jsem nosil Alici a měla hmotnost cca 23kg. Denní dávka byla cca 20km. Zvládal jsem to a měl jsem z toho radost. Půjde to do nekonečna? Ne nepůjde. Testosteron se netvoří, tedy nelze vytvářet novou svalovou hmotu a člověk žije z toho, co si v minulosti stvořil. Zkrátka ať chceme nebo ne, naše fyzické síly klesají. U někoho rychleji u někoho pomaleji. V žádném případě však vyšším tréninkem nevytvoříme vyšší fyzické schopnosti (údajně to jde tak do 50 let našeho věku). Tedy nejsme schopni zopakovat naše výkony z dob nedávno minulých. Kdo si chce dokázat, že to není pravda, dělá hroznou chybu, která ho může stát hodně. K regeneraci organismus potřebujeme stále delší a delší dobu. Tedy zabalíme to? Dává nám pobyt a námaha v přírodě ještě něco?

Ale každý z nás cítí, že vůbec pobyt v přírodě nás omlazuje, regeneruje a vytváří nádhernou pohodu a nádherné myšlenky. Jen musíme trošku více šetřit síly. Možná si musíme odpovědět na jednu základní otázku. Je Šumava stejná, jako byla před třeba 12 roky?




Schválně jsem vytáhl z archivu jednu fotku. Je z Boubína (SOTA) a ukazuje oba směry možného příchodu turistů. Takto jsem si tam krásně vysílal. A co teď? Efekt "lásko mne ubývá sil" vedl ke vzniku nových cyklo elektro turistů. Většina kol je elektrických a tak není problém na Boubín vyjet na kole. Je to hrůza. Křik rušící ten nádherný klid, vznikající popeliště odpadků.... Bude mne to lákat tam zase pěšky lézt a vysílat odtud? Ne nebude. Netoužím pokračovat v soutěži SOTA.
Ale efekt "lásko mne ubývá sil" zasáhl i mne. Jak jsem to řešil? No koupil jsem si skládací elektrokoloběžku a jsem schopen se do vzdálenosti cca 30km přemísťovat na ní. Hlavní důvod, proč jezdím do přírody, však je ten, že poslouchám ptáčky, sleduji flóru. Opravdu nemám zájem se dostávat do míst, kde to hučí (většina vrcholů sot).
Také jsem zjistil, že organizovat a uměle dávat dohromady party pro společný pobyt, je k ničemu. Každý máme svoje problémy, ať je to tělesná schránka, nebo nový pes, či ..... Vlastně to stojí jen energii. Stejně platí sociologické zákony a víme, že veliká parta se vždy rozdělí na diády a triády. Nikdy nelze najít shodu ve větší skupině. Bylo to hezké, ale RAH a SRH skončilo. Abych si to užil, tak k tomu nikoho jiného nepotřebuji. Snad kromě dobrého mobila a nabité baterie. Dokonce jsem zjistil, že i ve dvojicích to není ono. Většinou se zde vyskytuje efekt "tak ahoj". Co to je? No je to jen taková věc, která vás někam orientuje, mění vaše plány a nakonec to končí touto větou. Mám z toho vždy duševní kocovinu a vzpomínám na doby, kdy jsem se pohyboval "volný jako pták".

Tedy jak letos?

Neplánuji a nechci plánovat diády a triády. Už těch SRH tolik nebude a tak si to chci užívat sobecky jen sám. Chci si měnit plány podle nálady, sluníčka. Chci se dívat na hvězdy z míst bez světelného smogu. Nemám zájem koketovat s C2H5OH (opravdu toho bylo v mém životě již dost). Tedy kamarádi odpusťte. Pokud se někde setkáme, říkám fajn a bude mne to těšit. Ale společně s Vámi odmítám cokoliv dalšího plánovat.

Ale miluji CW, QRP a vlny.....

Tedy bez Vás se nemám s kým spojovat. Potřebuji Vás. Musím tedy alespoň rámcově něco naznačit.