Old ham 2026

Byla ta expedice Old Ham 2026 již naše poslední?
29.6.2026

Je to tvrdé, ale musíme přiznat úbytek sil. Ať chceme nebo nechceme, tak ještě před cca 20 roky se šlapalo daleko lépe, než teď. Proč tomu tak je, je nám jasné. Náš organismus je naplánován jen na omezenou dobu a pro všechny (zaplať pánbůh) to skončí vždy stejně. Znám pár hamů, kteří si neuvědomují biologické hodiny a domnívají se, že když celý život se nehýbali a netrénovali, že po sedmdesátce vše dohoní. Nějak si zapomněli nastudovat příručku o zdraví a tak mají pocit, že aktivitou po sedmdesátce jim začne sílit svalová hmota, kosti se budou rovnat, hlava bude lepší a .... Bohužel to tak nefunguje. Po úbytku testosteronu již není šance na tvorbu nové svalové hmoty. Ta by se měla získat v mládí. Pak při správné údržbě vydrží docela dlouho, ale.... A tak na základě těchto faktů tušíme, že jednou již na břehu Vltavy sedět nebudeme a nebudeme se dívat na Vegu, Velký a Malý vůz a nebudeme si povídat o těch krásách, které jsme zde prožili. Přesto po expedici Old Ham 2026 všichni prohlašujeme:

Přežili jsme to, bylo to krásné a slibujeme, že expedice Old Ham 2027 zcela určitě bude.

Kdysi jsem zde popisoval den po dni a hodinu po hodině, co člověk krásného zažil. Od jisté doby to již dělám jen sám pro sebe. Jezdím do této oblasti (Soumarský Most) již od roku 1978. Majitelku znám ještě jako holčičku a tak zde mám slušné vztahy. Trošku jsem však podcenil to, že se nesmíme chovat tak, jako že nějaký OK1IF má cestovní kancelář a všichni ti ostatní jsou zde k ničemu. To letos vyvolalo malé problémy. Účastníci expedice (někteří) nerespektovali určitá slušnostní pravidla. Vše se pak dosti špatně napravuje. Vše však bylo nakonec vysvětleno. Tak jak to probíhalo? Opravdu se mi nechce tomu věnovat čas a psát podrobnou kroniku. Mám však pár fotek a videí, kde pozorný čtenář zcela určitě pochopí, co je to krása přírody. Zkusím to zde uveřejnit a nebudu to kazit komentáři (a nebo jen malinko). Tedy.....
Jak se pozná úspěšná expedice? No tělo je mírně zhuntované, ale mysl říká, že třeba večerní povídání o životě, tak to byl zážitek. Oddych, relaxace, nádhera.

Den první - 20.6.2026

Kvůli dopravní špičce vyrážím již kolem 6 hodiny ranní. Navigace mne chce navést na nejrychlejší trasu na Písek a přes Prachatice. Já však vždy jezdil přes Strakonice. Tedy kašlu na tebe navigace a jedu jen podle mých vzpomínek.

Prahu jsem projel nádherně. V mládí jsem zastavoval na Cukráku. Tentokrát však svoji "bezpečnostní" zastávku dělám až u pumpy Skalka. Beru sebou i elektrickou koloběžku. Vloni mne zklamala deset let stará baterie v autě. Z ní dobíjím přes měnič koloběžku. Letos jsem raději zakoupil baterii novou (vyplatilo se).

Dávám si kávičku a sleduji, jak parkoviště je prázdné. Vloni jsem zde potkal slavíka. Bohužel letos už zde nezpívá.

Dostávám VIP povolení k postavení stanu v zavřené oblasti pravého břehu.

Kamarádům ještě posílám ofocený jídelní a pitní lístek. Jo celkem to ujde.

Stan postaven. Setkávám se zde i s Vláďou OK1TPG.

Den druhý - 21.6.2026

Po zkušenostech z loňského roku mám tentokrát sebou dva spacáky. Jeden lehký do 15C a druhý do 5C. Naštěstí jsem zvolil variantu do 15C a světelný budík mi při rozbřesku hlásil 14,6C. Tedy naprosto krásné spaní. Snídám svoji oblíbenou kombinaci polévky s vepřovou konzervou a kávičkou. Jsem první aktivní ranní táborník a tak kachničky se stahují a žebrají o chleba.

Nejodvážnější dvojice přichází až na vzdálenost cca 1m.

Tábor se pomalu probouzí a já sleduji ranní sluníčko.

Tentokrát mám v úmyslu výlet přes České Žleby. Pochopitelně na elektrokoloběžce. Vloni jsem měl problém s 10 let starou automobilovou baterií, která mi nakonec vypověděla službu. Raději jsem tedy letos zakoupil úplně novou.

Stačím ještě zkontrolovat můj oblíbený hotel, kde budeme trávit týden s Janou v půlce července.

Vracím se pomalu do restaurace u Němečka a dávám si místní specialitu - Uzené s bramboráčky a zelím.

Po dobrém obědě se vracím do tábora.

Tam na mne už čeká Franta OK1FH s jeho úplně novým stanem.

Franta tuto expedici pojal jako zkoušku před SM expedicí. Hurá tak se pomalu scházíme.

Den třetí - 22.6.2026

Dnes má přijet zbylá část expedice. Libor OK1DU se má přiblížit přes SOTU Javorník. Jsme předběžně domluveny na tom, že já a Franta OK1FH tam dorazíme kolem desáté. Jedeme přes Vimperk a zastavujeme se ve Staších. Bohužel nevyrazila v místním parku ani jediná houba.

Nakonec Franta zůstává pod vrcholem a my s Liborem vystupujeme na jednu z nejlépe dostupných 10 bodových sot. Typická ukázka, jak "anglická" změna sot je udělána velice špatně.

Asi takto vypadá práce ze SOTY. Pivo zakoupené v místním stánku, stoleček a židlička připravena. Úchytný bod antény jasně znám z minulosti. Skoro se za ten komfort stydíme.

Po Javorníku přejíždíme na další "lehkou" 10 bodovou sotu a to Přilbu.

Video Přilba.mp4

Trošku se začíná zatahovat. Spěcháme tedy do základního tábora, kde na nás čekají již ostatní. Pavel OK1OO nás rozmazluje a přiváží čerstvě natrhané třešně. Je to kvalita, kterou už nikde nekoupíte. Nádherné a zdravé "křupky".

Video Kamarádky.mp4

OK1OO Pavel

Moje kachní kamarádka mi přišla ukázat i svoje ratolesti (odměna za můj chléb)

Den čtvrtý - 23.6.2026

Rozhoduji se, že tentokrát půjdu s Jirkou OK1DDQ na Jelenskou Horu. Jirka to má naplánované tak, že se auto odloží na parkovišti v Pěkné.

V Pěkné je výstupní místo pro vodáky. Celé je to zde upravené. V Pěkné kdysi ještě stál poslední americký most z 2. světové války. Zrovna tak, jako na Soumaráku. Je to t.zv. Bailey Bridge. Při opravě komunikace však původní most byl odstraněn a je nahrazen novou kopií.

Výstup v takovém horku byl velice náročný. Nahoře nás čekalo veliké překvapení ve formě much.

Jelenská hora.mp4

Po návratu nás navštívil Martin OK4MR s Rudou OK1PW. Diskutovali jsme o stavebnicích TCVR.

Martin předvedl americkou stavebnici, která údajně bude inovována. Zajímavý projekt.

S Rudou OK1PW jsme vzpomínali na naše OL léta. Tehdy jsme s Petrem OL2AIO byli velice aktivní.

Den pátý - 24.6.2026

Tento den je zasvěcen tomu, co se mi nikdy moc nelíbilo. Zkrátka "honění" sot a to dokonce za pomoci speciální dopravy pomocí HS (Libor je bývalý člen horské služby). Je vedro a tak je to šíleně vyčerpávající. Těším se na večerní posezení. Má přijet i Vláďa OK1TPG.

Příroda u Křemelné.

Večer u ohníčku jsme zkoušeli i vyrábět elektřinu ze švestek. Povedlo se.

Libor v této vědecké disciplíně má bohaté zkušenosti. Pomalu se vše blíží závěru. Předpověď tvrdí, že hlavní vedra přijdou v sobotu a v neděli. Raději se rozhoduji, že odjedu v sobotu brzy ráno.

video1.mp4

video2.mp4

Den šestý - 25.6.2026

Jsem už ze sluníčka dost "vyšisován". Vůbec se mi nechce lézt na kopce a raději volím nenáročnou cestu (na koloběžce) do Lenory. Nastavuji autopilota na 10km/hod a vyloženě se "kochám" nádherou šumavské přírody. Kupuji v Lenoře chleba a také nádherně vychlazené Kozlíky. Jsem uvědomělý řidič, ale toto se nedá vydržet. Tedy jednoho do sebe šoupnu. Za trest nastavuji autopilota na rychlost 5km/hod a kochám se ještě více. Na zpáteční cestě (jen na turistické stezce) potkávám ještě bráchu s Hankou. Ti jdou se projít do Lenory a zpět jen tak pěšky. Zkrátka jsme tentokrát vše pojali jako lenošící den našeho pobytu. Večer sedíme u ohýnku a vzpomínáme na naše kamarády, kteří letos už neměli sílu nás navštívit (Roman) zkrátka zlenošili.. Jirka OK1DDQ zítra odjíždí.

Video.mp4

Den sedmý (poslední) - 26.6.2026

Přemýšlím, jaké počasí by muselo být, abych prohlásil - "bylo to optimální a nádherné". Když nám bylo dvacet, tak jsme toto ani nestudovali. Teď už je to obtížnější. Teploty přes 40C se fakt nedají vydržet. Tady naštěstí je to ve výšce 750 m a tak teplota takových extrémů nedosahuje. Za to však může přinést silné bouřky a povodně. Povodní jsem si tu užil docela dost. Rozhoduji se, že odjedu brzy ráno v sobotu, aby mne nezasáhla dopravní špička přes Prahu. Tedy celý pátek je ve znamení lenošení. Jen Libor chce ještě zdolat Jelenskou horu. Má sebou i dvě 10W ručky (moderní trend a fakt ty 3dB navíc fungují). Domlouváme se tedy na tom, že zkusíme mu udělat partnery na FM pásmu. Kupodivu to funguje dobře. Odpoledne se otevírá pravá část břehu a k tomu i hospůdka u Kotvy. Není zde zavedena elektřina a tak je zde v činnosti generátor. Bohužel je vše tak rozpálené, že pivo šíleně pění a taky se nedokáže dochladit. A ještě k tomu se jedná o pivo Platan, které kdysi bývávalo dobré, ale pod japonským vedením se z toho stal "Patok". A tak trpíme a moc mne to nechutná. Naštěstí se zde utvořila místní kapela, která snad muzikanstsky by snad mohla být dobrá, ale nemá výrazné zpěváky.

Video1.mp4

Video2.mp4

Cesta domů v sobotu dopadla dobře. Tedy bez karambolů a s plno zážitky. A tak - povedlo se. Co říci závěrem? Ať žije expedice Old Ham 2027 (možná).

Vláďa OK1TPG si zahrál hru
19.6.2026

Po roce činnosti bylo potřeba z oblasti Soumarského Mostu a Volar vyzvednout dataloggery teplot a maják MIB40 u kterého se pravděpodobně vyskytl nějaký problém. Napětí baterie bylo OK, ale nezapnul se ranní mód přechodu do dne. Tedy maják byl trvale zapnut do modu nočního provozu s neúplně předávanými daty. Protože však jeho činnost byla stejně u konce (je nutné zkontrolovat vše včetně baterií), Vláďa ho demontoval. MIB40 tedy ke dni 18.6.3026 ukončil svůj provoz.

Demontovaný maják MIB40

U majáku vidíte i datalogger, který byl umístěn přímo v tábořišti a ve své eeprom má uložena data z celé zimy 2025-2026. Současně ještě jeden datalogger byl umístěn ve Volarské pánvi pod Bobíkem, kde se očekává příští teplotní rekord. Byl uložen na souřadnicích JN68WW63CB. Trošku to Vláďovi dalo zabrat, ale i tuto hru vyhrál a našel ho.

Teplotní datalogger v pánvi Volary

Až se vrátím z dovolené, tak přečtu data a vše zkontroluji. Pak jedu po 19.7. opět na Šumavu, tak ho opět někam umístím a nechám ho sledovat teploty od 1.12.2026 (bude tak naprogramován). Vláďo díky.
P.S. Pravděpodobně při své návštěvě Šumavy (po 19.7.) rozmístím pro děcka nějaké blikavky. Je to hezká zábava to dohledávat. Tak se těšte. Možná i vymyslím něco náročnějšího, kde budete potřebovat liškový přijímač. Uvidíme.