První zprávy ze setkání v Chrudimi (nejčerstvější vydání v Čechách HI)




Než začnu mentorovat nad atmosférou a stavem našeho radioamatérského hnutí, dovolte abych popřál tomuto webu  hodně zdraví a to zvláště jeho redaktorům. Má to smysl ten, že zde se i neúčastníci dozvědí novinky několik dnů po skončení setkání. V různých časopisech pak vidíte podobné fotografie třeba i s půlročním zpožděním. Pochopitelně (a to je dobře) třeba i s jiným pohledem na problematiku. Je to logické a každý si zcela jistě domyslí, proč tomu tak je. Na druhou stranu to mělo význam v dobách, kdy jsme neměli tyto prostředky. Pak takové "opožděné" čtení mělo smysl. Dokonce i forma některých časopisů s poznámkami na zajímavé prameny, ručně malovaná schémata atd., mělo svůj význam a byla to dostupná a dobrá literatura pro naše studia a seznamování se s něčím novým. Bohužel doba jde rychle dopředu. Technika se vyvíjí šílenými kroky. Bude někdo hledat něco nového v těchto časopisech? Těžko. To zpoždění je obrovské. Co by tedy mělo být hlavní náplní (podle mne)? Vše to, co má trvalou hodnotu, má rysy experimentátorství, netradičního využití, netradičního měření, porovnávání. Pro trvalou hodnotu je třeba se vrátit k technice a ne třeba k "vyřizování" si účtů s někým, kdo z ryze amatérského hlediska vlezl do pole profesionálních zájmů někoho jiného. Tedy technické časopisy by měly ve svých příspěvcích mít precisovaná témata, oproštěná od elementárních chyb autorů. Koneckonců za cenu takového časopisu v té ceně platím profesionálním redaktorům, že mne ochrání před balasty, které se mohly nachytat po různých webech. Osobní weby je nutno pak chápat tak, že je to rychlý nástroj pro "zápisníkové" sdělování něčeho zajímavého. V zápisnících mohou být chyby, které autor v rámci rychlosti si dokonce neuvědomil, nebo v dané chvíli nemá ani tak hluboké znalosti. Dokonce někteří autoři to i přiznávají a v preambulích svých webů píšou:

* Pozor, tato soukromá web stránka vyjadřuje osobní názory autora, které se nemusí shodovat s názory ostatních

Je tam vlastně i zašifrovaně napsáno to, že vlastně autor i plno věcím nerozumí. Jen hlupáci se pak mohou vyvyšovat a psát, jak jsou dokonalí. Ne nejsou, jsou jen v poznání v určité oblasti dál, než autor  soukromého webu.
    Abych to shrnul. Pokud mám za něco platit, pak mne nezajímají stále stejné stránky o organizaci něčeho, vůbec mne nezajímají staré fotografie a popis nějakého setkání. Je to vlastně nezajímavé a na druhou stranu to přichází příliš pozdě. Tedy je to k ničemu a pokud za to mám platit, pak začnu zákonitě přemýšlet, zda ano, či ne. Když už za něco dobrého chci zaplatit (použil jsem zvláštní řešení, nápad, vysvětlení...), pak se celosvětově zavádí pojem - příspěvek na kávu. Málokdo z nás má takové znalosti, aby dokázal "znásilnit" nějaký program k užitku svému. Když to někdo udělá zdarma za mne a já to použil a líbí se mi to, proč bych mu přes paypal (např) neposlal 10Kč. Nebojte se, každý takový autor Vám poděkuje (pokud není sklerotik) a většinou se k němu přiblížíte a máte zde dveře přiotevřeny pro své úvahy, svá přání, své dotazy.
Třeba stále ještě někdo neví o čem se tu mluví. Zkusím tedy být konkrétnější. V poslední době jsme si za 590 Kč koupili Kvašáka a líbí se nám, že někdo vymyslel to, že to umí telegrafovat. Zvětšil tedy užitnou hodnotu tohoto TCVR. Ten člověk co to vymýšlel, však vypil hodně kávy, než to vymyslel. Třeba ten Fabricio.

Quansheng UV-K5 - Manuale dei Firmware IJV • ITA-ENG (universirius.com)

Těšíme se, až nám vymyslí versi 3.0. Víte, co to dá za práci jen napsat schopný manuál? Víte kolik je to kávy? A tak (pokud jste mi alespoň trošku porozumněli) mu pošlete příspěvek na kávu. Když si dáte v hospodě kávu, tak vás bude stát 35 Kč (stanek v Chrudimi). Proč tedy Fabriciovi neposlat 1EU? Víte, slyšel jsem i názory jako: "Proč bych to měl dělat? Sám mám problémy a ještě někomu něco posílat?". V tom případě po zamyšlení, Vám musím odpovědět. Ano chápu Vás a není to Vaše povinnost. OK máte problémy, nic neposílejte. Mohu Vám však zdarma poradit, jak si vylepšit Vaši finanční situaci. Nekupujte si další ručku, uspoříte. Od toho se to vše jmenuje "příspěvek na kávu".

Tak to byl nesouvislý úvod k popisu setkání OK QRP Chrudim. No možná bychom měli říkat i OKOM QRP Chrudim. My totiž vůbec nejsme zatíženi problémy našich politiků. Taky se omlouvám svým slovenským kamarádům, že jsem omylem popisoval podmínky OK QRP závodu a měl jsem asi správně napsat OK OM QRP závodu. Možná by pak byla větší účast OM stanic. Kluci, příště a omlouvám se.

Jak to bylo

Vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem se o nějakém OK QRP klubu dozvěděl. Muselo to být začátkem devadesátých let, kdy mi Franta OK1JMF říkal, že byl v Chrudimi na setkání QRPistů a že to bylo super. Prý zajímavé povídání, nádherná a zajímavá parta. Franta stále má členské číslo 124 i když radioamatérskou licenci již nemá. Pak jsem ještě totéž zaslechl od Karla OK1JRU a Jana OK1IR (ex. OK1DRR). Pak jsem jednou omylem se zúčastnil OK QRP závodu a to se zařízením RSI z doby po mé OL činnosti. Jen jsem naladil Pi článek na druhou harmonickou a vysílal s tím. Na konci byla EL81 a mohlo z toho lézt něco kolem 1W. Honza pak odjel na setkání a přivezl mi cenu za moje 3. místo v podobě diplomu a čepice (Nějaká reklama na svářečky či co). Bylo to pro mne velice milé překvapení. Když mi někdo poslal čepici, pak to musí být parta lidí, která si svých členů váží. Pak jsem jednou poslouchal vysílání stanice OK1CZ (doufám, že už to byla ta nová značka). Vysílali se tam zprávy o stavu "unie" a i jiné zajímavosti. Bylo to modem CW a já měl dětinskou radost, že jsem tomu rozumněl a dokázal jsem to přečíst. Začal jsem té partě říkat Douděrovci. Když jsem pak měl spojení s Karlem OK1AIJ a ten mne pozval na setkání, měl jsem opravdickou radost. Karel byl totiž člověk "nabitý" pozitivní energií. S každým mluvil jasnou "nenafoukanou" řečí a dokázal poradit i začínajícím QRPistům. Nemluvil v jinotajích a člověk měl vedle něj dobrý pocit. Stali jsme se pak přáteli na celý zbytek jeho života. Byl jsem zřejmě i posledním HAMem, který před jeho těžkými problémy s ním trávil chvíle na jedné zábavě v oblasto jeho chaty. No, Kájo R.I.P. Pak jsem jednu chvíli zkoušel, co to je QROpíčko. Zkrátka měl jsem PA stupeň se 4xGU50 se ztrojovačem ze sítě. Zdroj byl měkký a tak z toho lezlo cca 280W out. Zesiloval jsem s tím můj ručně vyrobený stroj KONTUR 80 (stavebnice z Minsku za 45 Rublej). S touto mašinou, jsem hravě na 80m se dostal přes 100 zemí DXCC (drát). Okoštoval jsem, co je to QRO. Šel jsem na to i rafinovaně. Věděl jsem, že můj signál není tak kvalitní, jak by měl být a taky jsem věděl, že moje kolmo vyzařující anténa nebude to ono. Udělal jsem si spousty DX kamarádů jen tím, že jsem jim posílal direct QSL lístky a řekl jim, že mám špatnou anténu, ale toužím po DXech. Požádal jsem je, zda při jejich DX voláních nemohu být pod ními schovaný. Naučil jsem se poznávat, kdy NVIS anténa má DX schopnosti (spíš schopnostičky). Někdo z kluků mi tenkrát poradil (ještě ve starém QTH), že existuje anténa zvaná "Marhovka". Zkrátka půlvlný dipol napájený žebříčkem. Hltal jsem všechny články kolem a nakonec ji postavil. Byl to pro mne DX zázrak. Ta anténa patřila mezi pár antén, které skoro každý večer dokázaly na 80m vyvolat JA pileup. Moje skore za použití této antény se během roku zvýšilo na 187 potvrzených DXCC. Začal jsem studovat literaturu ON4UN a vnikat do tajů Grey line a ještě nějakých jiných pro mne neznámých druhů šíření, kdy to fungovalo jen mně HI. Myšlenka byla jasná. Proč blbnout s QRP, když se s tím blbě dovolává? Má to QRP nějaký smys? Vždyť přeci se chceme dovolat co nejdál a to zleva doprava i obráceně. Nejlíp až na Mars (což v té době by pro mne asi nebyl problém). Pak jsem zjistil, že ta anténa je naprosto bezkonkurenční v oblasti pásma 18MHz. Tam jsem zažíval to, kvůli čemu spousta lidí staví větší a větší PA. Zkrátka první dovolávání i na těžkou expedici, či nekonečné pileupy W a JA stanic v období rozdělení Československa. Daly se lovit i ryby. Tedy jen tak sám si dát výzvu a sklízet originální DX. Dodnes si pamatuji na spojení se ZF1 stanicí (80m), kdy jsem neměl zapnutý PA, jen jsem jel na 2W. To tenkrát šlo. Lovení ryb byla úžasná věc a sbírání zemí taktéž. Byl jsem posedlý DXy a poslouchal jsem různé DX zprávy (OK1ADM a dalších). No a pak jsem se přestěhoval. Na střechu jsem nebyl připuštěn a tak jsem stavěl antény, jak se dalo.

Slunce, prak, sex, antény... | Český Radioklub (crk.cz)

S DXy jsem se mohl rozloučit. Když už jsem si zvykl na to, že 100W je tak akorát dobrejch na to, že se dovolám po republice, tak najednou nic. Přitom jsem i zjistil, že většina barevných televizorů Tesla Color 110 není přívětivá a kompatibilní s mojí vysílačkou. Ten konstruktér by měl být ještě dnes souzen za neznalost obce radioamatérské a za porušení všech teorií kompatibility. Zkoušel jsem několik antén z okna na sloupy a zjistil jsem to, že najednou v domácích závodech jsem na tom lépe než předtím. Moje okno v paneláku bylo ve výšce cca 16m. Chápal jsem, že to nějak musí souviset s tou anténou. Studoval jsem teorii NVIS a dospěl k názoru, že je to vlastně taky fajn. Neplatím tolik za proud a po republice je to slyšet taky dobře. Ale to už nastala doba FT817 a my jsme byli nadšení z toho nadčasového stroje. Doba plnění diplomů "Letiště České republiky" a vysílání z nich, mne naplňovaly nádhernými zážitky. Ještě nebyly soty a další "přírodní" aktivity a já už si vymýšlel takové akce, jako vysílání z kvadraturních bodů. Jo vy nevíte co to je? To je bod, kde se stýkají čtyři sousední lokátory. Vezměme třeba příklad z mého okolí.



To červené je lokátor JO70MR



To červené je lokátor JO70MS



To červené je lokátor JO70LR




To červené je lokátor JO70LS

No a pokud to porovnáte, tak naleznete bod, který je společný 4 lokátorům. Bod je vzácný a jedinečný a má tu vlastnost, že když se do něj postavíte, roztáhnete nohy, otočíte tělo o 90 stupňů a rozpažíte, pak části Vašeho těla jsou ve 4 sousedních lokátorech. Není to nádhera? Má to ten smysl, že plnit diplom malých lokátorů nejde. Vysílat ze všech malých lokátorů, jako je JO70LS, JO70MS, JO70MR a JO70LR z celé republiky nejde. Je jich strašně moc. Když ještě bývaly QRA čtverce, jako třeba v Liberci HK16E, pak šlo vypsat diplom za spojení se všemi čtverci s OK. Byl to vzácný diplom a splnitelný. U lokátorů to však již nešlo. Pokud však budeme vysílat z kvadraturních bodů, pak si to vše docela vhodně podělíme.



To vlevo dole je kvadraturní bod z lokátorů JO70LS, JO70MS, JO70MR a JO70LR. Zde vychází na lesní pěšinu. Pokud dáme rozptyl cca 50m (kružnice přesnosti GPS), pak to bude souviset i s určitým Geocashingem. Jsou samozřejmě místa, kde to asi nepůjde vysílat (když to vyjde na prostředek rušné křižovatky, tak tam asi anténa postavit nepůjde). Kdyby se našel někdo chytrý, který by udělal seznam těchto kvadraturních bodů, dalo by se to zapracovat do slušného a možná i zajímavého diplomu. No uvidíme, třeba se někdo ozve.

A zase jsem nějak z té Chrudimi odbočil. Pojďme už zanechat vzpomínek a vysvětlování "proč QRP" a vraťme se do středu QRP dění. V letošním roce se slaví 40 výročí vzniku OK QRP klubu. To je tedy vznik v roce 1984. První předseda (a současný předseda), tehdy měl cca 28 roků (totální mladík z dnešní pohledu). Parta kolem (Franta OK1DCP, OK1AIJ, OK1DZD, OK2BMA a další) byli vlastně mladíci s obrovským potenciálem něco rozhýbat. To se jim za 40 roků téměř povedlo. Proč říkám "téměř"? No nepovedlo se jim (jako skoro na celém světě) propojit generaci 80. let až do současnosti. Jinými slovy, Ham hnutí je "staré", ochraptělé, nemocné a dožívající (sakra teď mne napadla definice imperialismu od jedné známé nabalzamované mrtvoly). Letos jsem se rozhlížel po sále a bohužel jsem moc mladých (vlastně nikoho) neviděl. Udělal jsem i průzkum bojem a nabídl jsem, že kdo bude mladší 18 let a řekne mi definici co je to efektivní hodnota napětí, tak tomu věnuji digitální osciloskop. My jsme se učili o efektivní hodnotě na průmyslovce v 1. ročníku. Tedy neměl by to být problém. Bohužel se nikdo nepřihlásil. Z toho jasně vyplývá, že naše dění není mladými sledováno. Kde ti mladí jsou? Oni existují, ale nechtějí se moc bratříkovat pro ně s asi divnou organizaci. Zkuste však někdy sledovat PMR kanál č. 7. Tady z Ještěda tam vysílá plno mladých. Jejich komunikace je sice divná (z našeho hlediska), někdy s jasným náznakem malé zkušenosti a znalostí, ale jejich nadšení je obrovské. Parta kolem PMR je asi v takovém stádiu, jako byla parta OK v letech osmdesátých. Nenaznačuje to něco? Neprošvihli jsme mezigenerační propoj a nebo nám to bude jedno. Koneckonců průměrný věk dožití mužů je v Česku asi 78 roků, tedy to ještě těch 5 let vydržme a pak už si domlouvejme provoz s Péťou nahoře.

    Vyrážím vlakem Arriva ve 1205 SEC z Liberce. Jsem domluven s naším žákem CW školy Frantou OK1FH, že se v Turnově přidá. Vymyslel jsem si takovou hru, že mu před Turnovem na kmitočtu 144.060 MHz spustím maják a ten bude dávat značku OK1IF/X. To X však bude znamenat ve kterém vagonu ve směru jízdy sedím. Samozřejmě ze 3 vagonků volím ten druhý a rychle do Kvašáka zapisuji svoji volací značku jako OK1IF/2. Ještě se tradičně fotím. A Frantovi mobilem posílám fotografii.



Maják spouštím ve stanici Doubí u Liberce. Při majákovém vysílání je mezera 30sec a tak předpokládám, že Franta potvrdí příjem toho druhého vagonu. Vysílám a kontroluji svoji polohu pomocí GPS v mobilu. Ovšem je mi divné, že v tom proklatém vlaku se GPS nechytá, dokonce zde nejde ani mobil (řádně). Že by něco odešlo? V Turnově na nádraží přelaďuji (podle domluvy) na liberecký kmitočet 145.250 MHz. A zase nic. Teprve těsně před zastavením vlaku slyším, jak Franta (ubrečený), volá naslepo, že nic neslyší a nastupuje do 2. vagonu (intuici kluk má). Přemýšlím proč mne neslyší a docházím k závěru, že to jeho rádio ohluchlo. Naštěstí se setkáváme a vše je v pořádku. Nastupuje i Vláďa OK1TPG se svojím APRS zařízením. Vláďa v tom proklatém vagonu ztrácí GPS signál a já konstatuji, že signál GSM asi těžko bude tak slabý, jak mi to mobil ukazuje. Dospíváme k závěru, že vagony Arriva mají nějaká pokovená okna a vlastně skoro nic tu nefunguje.

Zleva OK1TPG, OK1IF a náš smajlík Franta OK1FH ve vlaku.

Vše probíhá podle plánu. Ubytování, pivo a večerní setkání. Jsem nadšen z elánu nás dědků. A tak se střídavě objímám se starými kamarády a povídáme si o Austrálii, Borneu, Šumavě a vůbec o životě. Je to super posezení. Nebudu popisovat lidi na fotkách, ale zajisté známé tváře poznáte (já při svoji skleroze bych to musel poslat Honzovi OK1MNV, který má fantastickou paměť. Prý to dělá ten 6 po sedmdesátce HI.

Tedy Pell-mell

OM3TY v plne sile.mp4


Karel OK1DWF je znám tím, že každý OK QRP závod jede na nově postavené zařízení. Nyní to sice nebyl TCVR, ale jen TX, zato s měničem, aby splnil podmínky bateriového napájení. Přesto si můžete prohlédnout, že "zatápěl" jiným borcům.




Naše telegrafní škola byla zastoupena celkem 5 stanicemi (OK1USP - nejlepší výsledek, OK1JRU, OK1IF, OK1FH a OK1DU. Ovšem rektor naší školy pro příští rok plánuje rozšíření týmu o nové tváře OK1FUN a další. Jak říkáme u nás v Sudetech - Hyn sa hukáže.

Dvě známé tváře.

Navštívil nás i známý konstruktér "Šaňo OM3TY", který přinesl na ukázku i některé ze svých starších projektů. Binaurální příjem pileup znám, ale má KX3 to neumí tak krásně, jako Šaňův stroj. Dost mne to oslovilo a dá-li pánbůh....HI
Poprvé v životě jsem viděl na vlastní oči i jeden úplně nový stroj z dílny Elecraft, který jsem si okamžitě zamiloval.



Předváděla ho tam jedna nejmenovaná firma (až někdy přispěje do tomboly, tak ji zde udělám reklamu HI). Mluvčí této firmy na otázku "za kolik", nejednoznačně odpověděl - bude to drahé. Tedy jako důchodci na to mít asi nebudeme. A upřímně řečeno toho to rádio zase tak moc neumí. A tak jsme Elecraftu hodili do obličeje rukavice s tím, že mu ručně vyrobíme konkurenci HIHI. Ale je to fakt pěkný. Petr nám vypravoval, jak si to vzal sebou na běžky do Krkonoš a jak byl spokojen. No.....šetřím HI.
Milan OK1IF pak představil "novou konstrukční krev, ve formě Zdeňka OK1KDL". Je to skrovný, technicky velice erudovaný konstruktér. Škoda, že mu to letos nevyšlo, ale jak se říká...Hyn.

Na závěr setkání již pravidelně přítomné rozesmával svýma příhodičkama Jožo OM6TC.



Z jeho zkušeností jsem si vzal ponaučení. Klubko drátu se nesmí nechat osamocené, nebo ti to ukradnou opice. Těch je dost i na Šumavě. Pokud bych měl závěrem shrnout to o čem se dočtete v časopisech za asi 6 měsíců, mohu prohlásit: "Tady je svět ještě v pořádku" HI.

Zapsal strašně neseriózní redaktor tohoto listu

Jožo Fero