Majáčku MIB40, měl jsem tě rád, ale Tvoje dny jsou sečteny
21.11.2025
Díky Frantovi OK1HH, se stále
více amatérů zaobírá šířením vln. Jeho přednášky, na rozdíl od
přednášek jiných, skoro vždy jsou v Holicích obsazeny. Ačkoliv to někdo
nemá rád, tak skutečně existuje silná korelace mezi činností sluníčka a
děním kolem nás. Díky velkému množství dostupných SDR přijímačů, si
každý z nás může vyzkoušet činnost obsluhovaného majáku. A to třeba
tím, že dá několikrát za sebou výzvu. Pochopitelně jsou jevy na
sluníčku, které se nedají přesně odhadnout kdy vzniknou. Ty jsou
sledovány v HAM pásmech profesionálními výzkumníky (Akademie
věd). Nejznámější systém sleduje např. Mirek OK1DUB a můžete plno
zajímavostí najít na jeho stránkách.
Doppler monitoring of OK0EU beacons on 3594.5 kHz
Také na kmitočtu 7038.5 kHz
Doppler monitoring of OKXX beacons on 4649.5 kHz
Maják OK0EN milujeme všichni, kteří
rádi vysíláme z přírody (3.600MHz). Umožňuje nám velice přesně
odhadnout kvalitu našeho signálu pro spojení v pásmu 80m a to na
krátkou vzdálenost. Daleko pro nás zajímavější jsou však obsluhované
majáky super malého výkonu (pod 10mW). Mají tu výhodu, že jsou pro
většinu HAMs téměř neslyšitelné a neruší. Jejich signál je na úrovni
šumu z pásma a tak jsou velice citlivé na změny šíření. Jedním z těchto
obsluhovaných majáků byl i OK1IF/B. O něm toho zde bylo napsáno již
mnoho. Bohužel jeho výzkum pomalu končí a to pro nedostatek energie
baterií.
MIB40
přestane fungovat asi koncem roku 2025, kdy se sám uspí. Když byl nedávno
jeho panel nasměrován znovu na JV, pak nárůst napětí od jasného
dne, byla cca 0,04V za den, což byl vynikající nárůst. Mezitím však se
zde objevují podzimní mlhy a výkon panelu klesa. Panel je schopen
za kolmého dopadu paprsků slunce na jeho povrch, dodat 50mA. Je však
nastaven na zimu, tedy s úhlem 20 stupnu nad horizont. To v letních
měsících snižovalo jeho dobíjecí proud cca na 15 až 20mA. Při svitu
sluníčka cca 8hod, tedy panel byl schopen dodat minimálně 150 mAh. To
převyšuje spotřebu a vše bylo OK. Pokud není slunečný den v létě, je
dobíjecí proud cca 5mA. I to dodá cca 40mAh. To sice již nestačí dodat
výkon takový, aby nahradil ztráty od vysílání, ale pokles je celkem
dobrý. Bohužel v zimním období a mlhách je dobíjecí proud ještě nižší
jak 5mA. Za 5 posledních dní se vykazuje pokles napětí cca 0.016mV.
Tedy pokud nepřijdou slunečné jasné dny, bude pokles do hodnoty 3,30V
za cca 18dní. Určitě někdy se slunířko objeví, ale teoretický odhad
života majáku bude tak do konce roku. Pak nastane stav ve firmwaru
označený jako SAVEKill. Procesor se uspí. Vypne veškeré monitorovací a
měřící funkce a přejde do režimu 24 Wakeup. Běží nepřesné hodiny času,
které mohou mít chybu až 15 procent času za den. Tedy maják se
rozsynchronizuje s východem sluníčka a vlastně ho již nemůžeme
sledovat. Teoreticky se však bude probouzet jednou za cca 24 hodin
(bude to asi za 20 hodin. Poslední zbytky energie v baterii použije k
změření napětí baterie. Pokud to bude někde kolem 3,4V, pak se jeho
provoz obnoví včetně synchronizace s východem sluníčka. Tedy možná
někdy na jaře (duben) při slunečných dnech začne fungovat (možná). Jeho
výkon teď může být tak kolem 5mW. Přesto za klidných dnů, je slyšet
velice solidně. Dnes např. se signálem -118dBm, což je cca S1 až S2
podle amerického S metru (Elecraft). Pokud někomu z Vás ukazuje S metr
třeba trvale (s připojenou anténou) cca S3, pak nemáte šanci ho
zaslechnout. Tento experiment přinesl silné podměty pro úpravu
firmwaru. Za celou dobu činnosti, nebyl maják nikdy lokalizován v USA a
ani dále jak cca 600km od jeho satnoviště. To je pro mne veliké
překvapení (pro anténu NVIS) a budu si to muset vše ještě ujasnit. Systém
měření kritického kmitočtu se osvědčil. Velice zajímavé bylo sledování
CME. Následné měření útlumu ve vrstvě D, bylo velice zajímavé, včetně
přibližného sledování Doppler efektu. Kolem majáků však v poslední době
je plno emocí. Největší hloupostí jsou myšlenky na zakázání majáků v
HAM pásmech podporované i v Česku. Podle mne je největší hloupost
provozovat majáky s výkonem vyšším jak cca 30mW. (150mW). Čím je maják
více slyšitelnější, tím více ztrácí smysl.
Po
odmlčení tohoto majáku, zcela určitě s výzkumy (nesmírně zajímavými)
nekončím. Jedno je však jisté, pravděpodobně využiji jiných
kmitočtů v HF spektru.

Poslední kontrola majáku před odmlčením.
A proč obsluhovaný maják?
Maják poskytuje stabilní výstupní výkon do stabilní stále stejné
antény. Systém vlastního firmwaru Vám umožňuje měřit něco, co jiný
maják Vám třeba není schopen poskytnout. Berme to jako systém
"samovzdělávání", které přímo souvisí se smyslem amatérského vysílání.
Znovu upozorňuji, že maják nesmí rušit ostatní.
Zde je jedna z posledních odeslaných telemetrií.
Díky věem aktivním posluchačům. Jinak znovu oznamuji, že na kmitočtu
7022.82 kHz vysílá něco, co nemá identifikaci a vysílá morse znaky E I
E S atd. Je to slyšitelné až v Tambově pod Moskvou a dokonce i v USA.
Nemá to nic společného s neslyšitelným majákem MIB40 (5dBm), který se
identifikuje a nevysílá stále. Také je cca 50Hz kmitočtově výše.
Co vysílá MIB40 maják a proč?
30.10.2025
Možná jsem neměl
o majáku MIB40 vůbec mluvit. Dokonce někteří pravidelní čtenáři tohoto
webu říkají, že je to vůbec, ale vůbec nezajímá. Je to obrovská chyba.
Těžko někoho nutit do poznávání podmínek a upozorňovat je na něco, co
se dá využít pro poznávání zvláštních jevů. Je to vlastně jednoduchá
metoda sledování podmínek a to vlastně i útlumu ve vrstvě D (i když na
tomto kmitočtu již ne tolik jako v pásmu 80m). Protože erupce se měří
desítkama metod a to dokonce i v oblastech, kde to přímo nemá vliv na
Zemi (velké Z), pak tyto metody (nepřímé) někdy potvrzují jen
něco. Víte, to mne stále děsí, že je to jako u počasí. Máme
tisíce počítačů, měřičů čehokoliv, ale stejně někdy zmoknu a oni tvrdí,
že jsem neměl. A tak v tu chvíli věřím své panence v domečku, která mi
to řekla lépe. A zrovna tak je to s majákem MIB40. On totiž pracuje s
něčím, co je nesmírně citlivé na změny. Je tam i kus nějaké, možná
špatné teorie, ale ta teorie je moje a vychází z pravděpodobností tak
52 na 48 procent (ty 2 procenta jsem zfalšoval a stejně mi to nikdo
nedokáže HI). Zkrátka než se něco přenese po Internetu z těch přesných
měření, tak já díky MIB40 o tom vím. Než se změní K a rychlost
slunečního větru a..... Pak já si myslím, že to zjistím dříve.
Už jsem mnohokrát vypravoval tu příhodu, jak spojenci se připravovali
na vylodění. Úspěch celé operace závisel na dobrém a výhodném počasí v
den vylodění. Kvůli tomu posbírali po světě ty největší meteo odborníky
s tím, že půl roku před vyloděním budou studovat specifické podmínky
počasí a budou se učit v určité oblasti to předpovídat. Osobní záštitu
nad tím přebral Churchill.
Winston
Churchill byl britský politik, státník, spisovatel a voják, který se
proslavil jako premiér Spojeného království během druhé světové války.
Když jednou
osobně šel tuto jednotku meteorologů zkontrolovat, tak jim položil
otázku, jak jim to jde a s jakou pravděpodobností to počasí, v tajné
zóně vylodění, již umí předpovídat. Dostal odpověď, že to nastudovali,
ale umí to předpovídat tak s pravděpodobností 40 procent. Churchill se
zamyslel a řekl památnou větu: "Tak to vždycky říkejte opačně a bude to
s pravděpodobností 60 procent".
A tak asi jsem na tom i já v předpovědí šíření na základě MIB40. Už to
opravdu nebudu zde připomínat a mluvit o tom. Stokrát jsem vysvětloval
časové schéma, k čemu je ten burst E I a taky princip, jak nádherně z
něj nepřímo určuji kritický kmitočet v oblastech a dokonce i (nepřímo),
vyzařovací úhel antény. Je to jenom jakýsi nápad, který je možná
zvrhlý. Nechci tady otevírat některé problémy, ale občas se najde
někdo, kdo mne silně upozorní, že pokřivuji mládež, která neví, co to
je a odkazuje mne na závěry studia třeba pana Heavisideova.
Heavisideova
vrstva (označovaná jako vrstva E nebo Es) je část ionosféry, která
hraje klíčovou roli v šíření rádiových vln, zejména na krátkých vlnách
(HF). Vrstva Es je specifická forma této vrstvy, známá jako „sporadická
E“.
Základní charakteristika:
Vrstva E se nachází ve výšce přibližně 90–150 km nad zemí.
Je pojmenována po Oliveru Heavisidovi, britském fyzikovi, který předpověděl existenci ionosféry.
Obsahuje ionty (např. O₂⁺, NO⁺), které vznikají ionizací slunečním zářením.
⚡ Vrstva Es (sporadická E):
Je to nestabilní a proměnlivá forma vrstvy E, která se objevuje nepravidelně.
Může odrážet rádiové vlny na velmi dlouhé vzdálenosti, i v pásmech VHF (např. 50 MHz).
Vzniká vlivem větrné cirkulace, geomagnetických sil a plazmatických nestabilit.
V noci může přetrvávat déle a klesat až o 5 km, což ovlivňuje rádiovou komunikaci.
🌍 Význam pro rádiovou komunikaci:
Vrstva E je důležitá pro šíření krátkovlnných signálů (např. amatérské rádio, letecká komunikace).
Vrstva Es umožňuje nečekané dálkové spojení, často i mezi stanicemi, které by se za běžných podmínek neslyšely.
Ano ten člověk má pravdu. Já si něčeho
všimnu, pracovně si to označím a hledám korelaci, zda je to pravda.
Většinou jsou to slepé uličky. Přesto my dědkové v důchodu to máme rádi
a myslíme si, že rozumíme něčemu víc, jak týmy vědců. Opak bývá
pravdou, ale co kdyby? A v tom je ta krása mikrovýzkumů, za pomocí
prostředků, které nikoho neomezují a mohou pomoci. Když jsem hledal
kmitočet pro MIB40. Našel jsem doma krystal z PIXIE. Ten jsem použil.
Bohužel jedna stanice z SV9 ho použila taky a opravdu nevím jaký je
jeho výzkum. Ale od mého se liší tím, že neprobíhá s 10mW. Pak na mou
hlavu padá něco, co já nedělám. Dokonce teď můj maják je v modu SAVE1,
kdy si zrušil meteo výzkum v oblasti a tak se dobrovolně odmlčel v noci
a po druhém vysílacím okně. Má nedostatek energie, sluneční panel
nestačí dobíjet a napětí baterií pokleslo pod 3,7V.Tedy vysílá jen po
vzniku greyline ráno, pak měří a hledá kritický kmitočet 3,5 hodiny,
pak přehraje telemetrii (vyšle mi data) a pak se odmlčí až do dalšího
předání dat, a to je při západu slunce.

Sakra, nějak se mi ten obrázek nepovedl. Vlevo je blbnutí SV9,
nepravidelné tečky bez identifikace. V pravo těsně vedle (40Hz) maják
MIB40. Vždy s identifikací a burst pro měření kritického kmitočtu vždy
jen každých 53 sec (neotravuje).
Naposled tedy uvádím, jak vypadá telemetrie s 10mW (95 procent z Vás ji nikdy nezaslechne, protože neví jak na to).
Telemetrie MIB40 30.10.2025 1722 SEC.mp3
Na konci nahrávky 2:10, jsem přeladil na blbnutí SV9 stanice. Podle
mých výpočtů používá oproti mně 20dB (1W) navrch. To je opravdu již
rušivé. Tedy prosím naposled. Tečky (divné) vysílané na kmitočtu
7022.83 kHz nepatří mně. Mám i jednu zajímavost, zítra se ve dvou
oblastech Šumavy, budou aktivovat (možná HI) dvě sběrné sondy pro
měření minimální teploty v oblasti. Upozorňuji, že nejsou vybaveny
vysílačem (zatím HI). Mají mi jen pomoci proměřit a hledat
pravděpodobné místo minimální teploty na Šumavě (vezmeme rekord té
Slati HI).
A nezapomeňte. Kdo si hraje - nezlobí (Škoda že ten Brazilec PU2TIN je pirát).
Moudrosti z Internetu
Josef Marečka - pět perel moudrosti
1) Za peníze si štěstí nekoupíš, ale je lepší brečet v limuzíně než v autobuse.
2) Nepříteli odpusť, ale jméno toho hajzla nezapomeň.
3) Pomoz někomu, kdo má problém... a on si vzpomene, až bude mít další.
4) Spousta lidí je naživu jen proto, že je nelegální je zabít.
5) Chlast problémy neřeší, ale mlíko taky ne.
Zpráva o životě majáku MIB40
1.10.2025
Současné podmínky nejsou
nejvýhodnější. Útlum je veliký a tak ani systém SDR neumožňuje dobře
maják sledovat. Naštěstí (jak jsem již psal), mné poslechové podmínky
po ukončení činnosti LW42m se podstatně vylepšily. Jsem nyní schopen
monitorovat MIB40 napřímo a dokonce při porovnání s českými SDR, velice
úspěšně. Maják je teď ve večerních hodinách slyšitelný cca od 1858
SELC. Poslední nahrávku z dnešního dne je ZDE.
MIB40 1.10. .mp3
Zkuste to přečíst. Je to posloucháno na LW33m a na TS480. TCVR nastaven
tak, že využívá krystalový filtr 270Hz a za ním DSP 50Hz a zapnuté DNL
na stupeň 3. Citlivost nastavena na RF Gain 86.
Kdo to nepřečte, tak zde je telemetrie:
| 29.09.2025 |
| 1909 |
| 110 |
| 3,77 |
| 0,1 |
| 5 |
| -3 |
| 110 |
| -3 |
Jak si můžete všimnout, tak napětí
baterie je již jenom 3.77V (Pokles od spuštění cca 0.23V. Tedy v tomto
režimu vysílání panel 250mW nestačil kompenzovat spotřebu. Vypadá to,
že můj odhad vypnutí některých funkcí nastane zřejmě kolem 15.10. Pokud
přejde do režimu SAVE1 (napětí baterie nižší než 3.7V), pak hlavně
vynechá oznamování aktuální teploty po každých 8 minutách. Zatím vše
funguje a tak po 110 dnech bezproblémové činnosti, můžeme prohlásit, že
zatím dovnitř se nedostala vlhkost. Maják ráno 1.10.2025 naměřil zatím
nejnižší teplotu a to -3C. Tedy "moloděc" se zatím drží HI.
Deficit energie MIB40 se za cca 1 měsíc projeví přepnutím do režimu SAVE1.
30.8.2025

Když jsme maják spustili, bylo mi záhadou, proč napětí baterie
hlásíl cca 4.03V, když stoprocentně to mělo být 4.3V. Pak jsem si
uvědomil, že jsem na zprovoznění asi moc spěchal a dosadil jsem do
programu špatnou konstantu pro použitý dělič napětí (rozptyl hodnot
součástek kompenzuji softwarovou konstantou). Naštěstí chyba se projeví
pozitivně a energie v baterii je více, než kolik hlásí. Přesto však
použitý panel 5V/50mA je u majáků novinkou. Většinou jsem používal
panel s větším napětím a tedy mohl jsem si dovolit větší ubytek na
ochranné diodě. Panel je směrován na jih a pod horizontálním úhlem 20
deg. Tedy je nasměrován pro maximální energii v zimním slunovratu. V
červenci toto nastavení stačilo při dlouhých slunečných dnech k
doplňování energie. Bohužel se dny zkracují a tak nastává efekt.
Negativní:
- Zkracuje se čas osvětlení panelu
- Přibývá plno neslunečných dní
Přesto pár jevů je pozitivních:
Pozitiva:
- Klesající úhel sluníčka nad horizontem zvyšuje úhel dopadu paprsků na panel
- Poklesem napětí klesá spotřeba (bohužel i výkon majáku). Výstupní výkon totiž není stabilizován (záměrně) smyčkou zpětné vazby.
Asi největší problém však způsobil
programátor. Využil zkušenosti s podobným majákem, který za 3,5 roku
bezchybného provozu nikdy neměl energetické problémy. Programátor tedy
neudělal pořádnou analýzu spotřeby a doplnil do programu tyto prvky,
které neúměrně zatěžují baterii.
- Doplnil měřící burst EI který je
vysílán mezi 1. a druhým vysílacím oknem telemetrie. Tento BURST je
vysílán v tomto okně každých 53 sec. Používá se na nepřímou metodu
určení kritického kmitočtu vrstvy F02. Nepřímá metoda pracuje s mnoha
SDR přijímači a pracuje s max. vyzařovacím úhlem z antény a znalosti
vzdálenosti mezi MIB40 a SDR přijímačem. Kupodivu při jednoduchosti (a
předpokládané nepřesnosti), výsledky jsou velice dobré. Vztahují se
však na bod, který je přibližně v půlce vzdálenosti mezi MIB a SDR.
Tedy jednoduchou metodou (méně přesnou) mapují široký prostor kolem
MIB40. Tedy z tohoto hlediska možná udávají zajímavější údaje, jak
jeden údaj např. z IONOSONDY Průhonice (Měření v bodě nad Průhonicemi.
- Programátor předpokládal
přebytek energie a tak doplnil do programu i tak zvané "odfouknutí
energie". Tedy každých 8 minut vyslal data o aktuální teplotě.
- Toto se ukázalo jako nedomyšlené vzhledem k 250mW slunečního panelu.
Kdo MIB sleduje, pak si všímá stálého poklesu napětí.
Pokud vezmeme ukázku dat, pak vidíme toto:

Data vertikálně odshora znamenají:
Datum, Čas v SELC, Počet dnů od zapnutí (tedy aktuální datum měření),
Napětí baterie, Osvětlení, Aktuální teplota, Minimálně naměřená
teplota, Den naměření minimální teploty, Minimální naměřena teplota za
posledních 24 hodin.
Pokud se soustředíme na baterii, pak vidíme, že ve dnech 19.8. až 20.8.
bylo slunečné jasné počasí a tak napětí baterie stouplo. Bohužel od
26.8. až do součastnosti trvale poklesá (zataženo, deštivo). Co se
stane, jestliže dojdeme k hranici 3.70V?. Podle odhadu asi někdy koncem
října. Programátor nechce přijít o data a tak pomocí firmwaru zapne mód
SAVE1. Ted vypne funkci Burstu E I a současně vypne funkci "odfukování
energie" v podobě vysílání aktuální teploty každých 8 minut. Tím by se
měl energetický stav silně vylepšit. Pokud ne, pak máme ještě další
silný stupeň úspory energie a to je režim SAVE2, kdy už nebude fungovat
skoro nic a vše je podřízeno zachování případné další životnosti sondy.
Jakmile se baterie dobije, nastane opět automatické spuštění v režimu
SAVE1. Pokud se dobije ještě více, spustí se i BURST pro měření F02.
Stejně mne to však mrzí, že jsem nevěnoval více pozornosti energii.
Jinak baterie jsou zde Eneloop 1900mAh. Tedy průmyslový typ určený pro
trvalé dobíjení - vybíjení. V tomto režimu má tato baterie udávanou
životnost 2000 dobíjecích cyklů. Tedy minimálně 5 let života v
nejdrsnějších podmínkách (odzkoušeno na MIB, který sloužil 3,5 roků a
musel být demontován jen z toho důvodu, že průhledné víčko nad
slunečním panelem zdegradovalo od UV paprsků - jev moderních aut a
jejich reflektorů.
Na další průšvih jsem si zadělal u dvou sond dataloggeru, kde jsem blbě
vypočítal spotřebu v režimu sleep procesoru. Obě sondy byly umístěny do
přírody začátkem července s tím, že nastartují měření od 1.12.2025. No
nejsem si však jist, zda k tomu dojde. Obsahují baterii CR2032 (cca
200mAh), ale spotřeba procesoru v režimu sleep je 10uA- No uvidíme.
Něco by tam snad mělo zústat. A tak držte palce. Na jaře prozradím
souřadnice sond a uděláme si hledání pro mne cenné datové kešky.
No a jak autonomně si MIB40 vysílá? Záznam Telemetrie ze dne 30.8.2025 ve 9.40SELČ.
MIB40.mp3
Příjem na SDR šíře filtru 60Hz.