Jak jsem poprvé v životě viděl  polární záři

Je neděle 5.11.2023 kolem půl sedmé večer. Znuděně piju kávičku a poslouchám signály CW v pásmu 80m. Ještě předtím jsem trápil Honzu v jeho odpoledním vysílání. Již tam jsem si všímal nějaké anomálie. Signál měl zvláštní QSB. Teď však signály dostávají zvláštní tremolo, jasný to jev změn v ionosféře, nastávající většinou po směrnicovém efektu, kdy silně poklesne kritický kmitočet. Znuděně koukám na ionogram.



Kritický kmitočet je ještě vysoký (6.25 MHz). Tak co to blbne? Červená křivka fmin se však dostává pod pásmo 160m. No to jsem už dlouho neviděl. Zase jsem neposlouchal Frantu OK1HH a tak vlastně nevím, co se to děje. Okamžitě koukám na stránky solarham a začíná mi to být jasné.



No ta díra 67 je tedy šílená. Ve 20 hodin máme sked s bráchou. Ten je ode mne cca 7km vzdušnou čarou. I na výkon QRP zde bývá kolem 599 plus 10dB. Tentokrát je však tremolo i na něm. Jasný důkaz, že ne jenom složka přízemní vlny, ale i odražená. Bavíme se o tom a přemýšlíme, zde nás zasáhne nějaký Delinger, či ne. Jen tak v legraci si říkáme, co to je blackout a že se o něm v Česku v poslední době diskutuje tak, že je to jen otázkou času, kdy nás postihne. Připomínáme si v legraci expediční batoh a co má být v něm. Je sice pravda, že pro tento případ jsou zcela jistě připraveny plány, jak ho brzy zvládnout, ale zcela určitě to nebude během hodin a možná v blbé situaci ani dnů. Poslouchám ještě maják OK0EN. Dokonce i můj maják MIB má stavy totální neslyšitelnosti a pak jako zázrakem je slyšet pár sekund dobře. Koukám na solarhamu na předpověď. Vypadá to, že by mohla být vidět i polární záře v Česku. To není samozřejmě poprvé. Když to viděli až v Praze, tak já zde nepozoroval nic. Jdu spát. Kolem třetí hodiny mne příroda vytáhne z postele. Vzpomenu si na tu proklamovanou polární záři a jdu se podívat na balkon. Je to jediné místo, odkud mám volný směr na sever. Koukám jak blázen.



Nemám při ruce nic jiného, než foťák v mobilu. Fotka pochopitelně nekvalitní, ale průkazná. Jdu se podívat co tomu říká ionogram.



Fmin dosahuje až na 1.15 MHz. Tak to jsem ještě nikdy takový ionogram neviděl. Napadlo mne, co se děje v pásmu středních vln. Jen tak ze zvyku ladím na 1440 kHz, bývalý kmitočet Rádia Luxembourgh. Jejda tam to krásně hraje.

Poslech1.mp3
Poslech2.mp3
Poslech3.mp3

Samozřejmě to poslouchám na SDR přijímači v jižním Rakousku. To co je slyšet z nahrávek je regionální rádio v Kodani.



Podle databází tam mají výkon jak chudí amatéři TOPisté v Česku. Pouhých 500W. Poslech však postupně slábne. I pohledem je vidět, že polární záře je slabší.



Zkouším Rádio 208 naladit na FT817. Je to slyšet, ale slabě. Dělám si kávu a stále mám naladěno 1440 kHz. Asi kolem páté se probouzí Jana. Táhnu ji na balkon a k mému velikému překvapení to tam svítí docela dobře.



Jdu k FT817 a k mému překvapení slyším Rádio 208 velice dobře.

Rádio208 na FT817.mp3

Dělám si snídani a stále poslouchám Radio208. Jakmile hraje dobře, pak je krásně vidět i polární záře. Parádní shoda. Hledám maják OK0EN na 3600 kHz. Nic. Však taky není divu.



Tady je snad otevřena jen 160sátka. Tam slyším jen mohutný signál Wolfa DF2PY. Ladím zpět na 1440 kHz. Tam bohužel už jsou jen zbytky signálu Rádia 208. Tentokrát i přes vznikající svítání polární záře je stále vidět.



Paneláčníci pomalu vstávají a možná ani netuší o co přišli. Je mi jasné, že nemohu vidět všechny divy světa. Přesto však mohu hrdě prohlásit: "Viděl jsem Auroru nad Libercem". Zajímavé,  jsem spokojen HI.