Jak je to s tím skimmer měřením?
Již
několikrát jsme říkali, že porovnávání signálů pomocí skimmerů je
velice ošemetná věc a to zvláště, pokud se měření provádí na krátkou
vzdálenost a jeden skok. Skutečně těch proměnných je tolik, že nejsme
schopni sestavit stavovou rovnici, která by nám dokázala exaktně
stanovit vyzařovací diagram naší antény.
Tedy prosím berte naše porovnávání jen jako něco, co se může i mýlit.
Krásný příklad je změření signálu Pepíka OK1FKD/Q. Tam se na tom
podepsala Es vrstva. Před vyslovením jakýchkoliv závěrů, bychom
potřebovali ještě další měření a to pokud možno z více směrů. Ale i
tady si musíme uvědomit, že měření je vždy relativní jako poměr k
základnímu šumu. Tedy stačí např. to, aby z relativně klidného pozadí
nám něco zvedlo základní šum (třeba QRM) a naměřené výsledky jsou tímto
značně ovlivněny. Podívejme se třeba na obrázek z ostatních dostupných
skimmerů (závod CUC52).
Kdyby si Pepík OK1FKD/Q koupil nového
Jánošíka, pak určitě by se to projevilo na výše uvedeném grafu. Zrovna
tak i velice podezřelé hodnoty u Vaška OK1DCS, již zde nevypadají tak
katastroficky. Co nám tedy může totálně rozhodit naše teorie? Pojďme si
říci jaké stavové veličiny budou mít asi vliv na sílu změřeného signálu.
- Naše poloha vúči skimmeru
- Naše vzdálenost od skimmeru
- Útlum ve vrstvě D
- Intenzita ionizace odrazné vrstvy
- Výška odrazné vrstvy
- Fokuzace odrazné vrstvy
- Vznik Es vrstvy
- Kritický kmitočet případné Es vrstvy
- Kritický kmitočet naší odrazné vrstvy
- Vyzařovací diagram naší antény
- Výkon našeho vysílače
- Účinnost naší antény
- Polarizace naší antény
- Další............
A další a další. Pokud bychom dole
uváděné grafy brali vážně, pak jako bychom prohlašovali, že vše se dá
zanedbat (je stejně platné pro všechny stanice) a vliv na to má jen
výkon. To je určitě nesprávné a zavádějící prohlášení. A tak skutečně
pozor na nějaké "tvrdé" teorie. I když......dlouhodobé srovnávání je
taky k něčemu užitečné. Trošku více vypovídající schopnost má např.
porovnávání signálů stanic ze stejného QTH (např. pro CUC52 stanice
OK2RJC/P a OK1IR). Tam se dá říci, že plno stavových parametrů je
stejných a dominantní vliv bude mít skutečně použitý výkon a vyzařovací
vlastnosti antény. Ale poj´dme si udělat z CUCu52 jednoduchou tabulku.
|
DL0LBS |
|
|
|
|
DL2CC |
|
|
|
|
LA5EKA |
|
|
|
|
OL5Q |
|
|
|
|
|
km |
SNR |
Odchylka |
Azimut |
ALFA |
km |
SNR |
Odchylka |
Azimut |
ALFA |
km |
SNR |
Odchylka |
Azimut |
ALFA |
km |
SNR |
Odchylka |
Azimut |
ALFA |
OK1DCS |
250 |
25 |
1,87 |
313 |
63 |
372 |
8 |
1 |
269 |
53 |
1193 |
7 |
1 |
349 |
23 |
160 |
35 |
1,55 |
349 |
72 |
OK2RJC/P |
244 |
38 |
0 |
263 |
64 |
479 |
12 |
0,44 |
245 |
46 |
1008 |
15 |
1,25 |
345 |
26 |
100 |
41 |
0 |
243 |
79 |
OK1IR |
244 |
20 |
3,63 |
263 |
64 |
479 |
10 |
2,5 |
245 |
46 |
1008 |
12 |
0,5 |
345 |
26 |
100 |
26 |
3,02 |
243 |
79 |
OK1DOL |
135 |
18 |
2,94 |
304 |
75 |
316 |
13 |
0 |
250 |
58 |
1090 |
12 |
2,4 |
352 |
25 |
77 |
28 |
2,78 |
32 |
81 |
OK1MNV |
277 |
21 |
2,03 |
271 |
61 |
500 |
0 |
0 |
250 |
45 |
1048 |
11 |
4 |
344 |
26 |
125 |
24 |
3,43 |
264 |
76 |
U jednotlivých
stanic je stanovena vzdálenost ke skimmeru (km), azimut ke skimmeru
(Azimut). Hodnota SNR je zprůměrovaná hodnota změřená v době trvání
závodu. K tomu je určena směrodatná odchylka měření (Odchylka). Bohužel
statisticky je to celé na vodě, protože při malém počtu měření je tato
hodnota v tabulce uvedena jako 0. Současně je v tabulce uveden ještě
úhel ALFA. Co to je? Vezmeme-li za základ dole uváděný ionogram, dá se
v průměru říci, že odrazná vrstva v Průhonicích byla ve výšce kolem
250km. (To však nemusí platit pro trasu šíření např. ke skimmeru
LA5EKA). Pokud však nesprávně předpokládáme, že je nad střední Evropou
skutečně těch 250km, pak pro jednoskokové ideální šíření je stanoven
ideální vyzařovací úhel naší antény právě tak, aby spojení bylo právě
na jeden skok. Znovu však připomínám, že je to zidealizovaný požadavek.
Tedy konkrétně např. u stanice OK1DCS je vzdálenost k LA5EKA 1193 km s
azimutem 349° a při výšce odrazné vrstvy 250km by bylo nejvýhodnější,
aby anténa měla co největší zisk ve vertikálním vyzařovacím úhlu
ALFA=23° (pro ideální jeden skok). Pro skimmer OL5Q zase 72°. V tabulce
jsou uvedeny ještě zprůměrované hodnoty SNR. Aby nám v tom bylo
jasněji, skutečně bych potřeboval, aby někdo byl ochoten spustit maják
500mW a nechal ho běžet celých 24hodin. Porovnáním více majáků bychom
byli opět o něco chytřejší (Chytří nebudeme nikdy HI). Přesto však se
zdá, že skimmer měření má skutečně dobrou vypovídací schopnost. Pokud
je měření prováděno ve stejném časovém okamžiku, z jednoho místa a na
stejnou anténu, pak zvyšování výkonu např o 6dB je při měření skimmerem
velice přesně kopírováno. Zkuste si to. Dejte výzvu třeba s 5W na
jednom kmitočtu, pak se nepatrně přelaďte a zvedněte výkon na 100W.
Rozdíl u stejných skimmerů by měl být právě oněch 13dB. Dokonce bychom
toto mohli odzkoušet i u Vaška. Těsně po CULu by Vašek mohl zvednout
výkon na 100W. Všechny skimmery by to měly registrovat.