Anténa typu "pádlovka", nebo-li NVIS, je anténa, kde její vertikální vyzařování je s maximem "nad hlavu". Někdy se jí říká "ohřívač" mraků. Pokud bychom se chtěli seriózně věnovat DXingu na "dlouhých" vlnách, pak je to ta nejméně vhodná anténa. Určitě jste si všimli, že v závodech Váš soused s vertikálem dělá krásná spojení a vy na pádlovku nic. Zkrátka MUF je dán kritickým kmitočtem poděleným sinem Vašeho verikálního úhlu vyzařování. No někdo namítne, že vlastně i NVIS září někde pod 60 stupni. Ano, ale již se ztrátou třeba 20dB. To se pak opravdu strašně blbě něčím dohání. Ovšem existují podmínky, kdy i na "pádlovky" se dá skutečně velice efektivně DXovat. Jak už jsem říkal, jsou to vyjímky, ale jsou. Co se vlastně děje. Na naší pádlovku vyzářená energie se při průchodu zionizovanou vrstvou zakřiví, ale bohužel energie se již neusměrní tak, aby se vrátila zpět k zemi. Jestliže je Fkr vyšší než pracovní kmitočet, pak se vrátí, ale vzdálenost "jednoskoku" od našeho QTH je příliš blízko. Je sice pravda, že se může odrazit opět zpět. Ale k dosažení DX stanice postupnými odrazy ztratí tolik energie, že je to k ničemu. Ale co v případě "šedé zóny"? (Grey line). Tak tam je to o něčem jiném. Tedy pokud v době rovnodennosti prochází šedá zóna ze severu na jih, pak je to nádhera. Ono vůbec šíření ze severu na jih (přes oblast s vyšším Fkr) nepotřebuje tak ideální nízký vyzařovací úhel. Pan Devoldere uvádí tabulku, kde píše, že optimální vyzařovací úhel při šíření přes rovník je kolem 30 stupňů (mluvíme stále o našem oblíbeném pásmu 80m). Zrovna tak je úspěšná NVIS anténa tehdy, pokud se na trase udělají ionodukty. No to je pak paráda...
Proto já tak miluji březen až duben. Je to pádlovkářská sezóna. Zkrátka při ranní kávičce je "šedo" a to je ono HI.
Dnes (9.3.) byl docela slušný pile up na 8P9RY. Na dovolání mi stačilo 10W (volal jsem asi 5x). A jak byl slyšet? Nic moc. Ale poslechněte si nahrávku.
8P9RY (wav 300KB)
Kdy jsou ideální "pádlovkářské" DX podmínky?
Pojďme se podívat na dnešní ionogram (10.3. v 05.00 UTC)
Již při našich pokusech QRPP jsme poznali jeden druh podmínek, kdy útlum na trase byl minimální. Nazvali jsme ho "směrnicovým efektem". Zkrátka směrnice ionokřivky na pracovním kmitočtu je nekonečná (na pracovním kmitočtu je ta křivka svislá). Jako bychom nedokázali určit řádnou výšku odrazu. To je skutečně naše "pádlovkářská" šance. V 6.00 je to stále ještě v šedé zóně. D vrstva se teprve vytváří. A jak v tu chvíli jsou slyšet DXy?
6Y9V (wav 300KB)
No zkrátka paráda, náš signál ze šedé zóny má šanci "proniknout" a být v tu chvíli silnější jak signál našich kolegů na západ od nás. Zkrátka šedá zóna svým lomem nám usměrnila náš signál do správného DX úhlu. Jsme na tom dokonce lépe, jak naši kolegové z OK, vysílající na vertikál. Ale zkuste si to.