Co rozhoduje v CUCu o dobrém umístění?

To je otázka. Samozřejmě veliký vliv má to, jaký signál dokážeme u našich protistanic vyprodukovat. Abychom tento vliv vyloučili, vymysleli jsme právě kvůli tomu omezení na 5W a 500mW. Nechceme totiž porovnávat naše PA, ale chceme se porovnávat v tom, jak to umíme. Pokud máme stejný výkon (je to naše stavovská čest ho doržovat), pak záleží na vertikálním vyzařovacím úhlu naší antény, dále na výšce odrazné vrstvy, na našem QTH (na jeden skok by mělo být v okolí co nejvíce stanic), dále na "fokuzační" schopnosti ionovrstvy a v neposlední míře i na tom, co je mezi židlí a TCVR.
Ta poslední podmínka v CUCu by měla být stěžejní. Vzal jsem  vzorek stanic a pomocí skimmer přijímačů jsem pro stejný časový okamžik vybral síly signálů. Zkrátka rozdíl mezi 5W a 500mW je obrovský a je roven 10dB (téměř 2S). To se v CUCu nedá ničím dohnat. Samozřejmě jsou skimmer přijímače od nás různě vzdálené a tak jsem jich vybral více, aby bylo možné určité srovnání. Pepík OK1FKD doplnil do grafu vzdálenosti stanic od skimmer přijímačů.

DL0LBS         JO50TK

DK9IP           JN48EX

 

OK1IF           JO70MS

OK1DOL       JN69OS

OK1JX           JO70EX

OK1FKD/Q   JO60PJ

OK2PDT/Q   JN89HF



Dostal jsem zajímavý graf. Barvy v grafu nám označují skimmer přijímače DL0LBS, TF4M, LA5EKA, DK9IP a SV8RV. Na horizontální ose jsou vzorky 5W stanic OK1IF, OK1DOL, OK1JX a 500mW stanice OK1FKD a OK2PDT. Svislá osa je síla signálu v dB, kterou onen RX skimmer přijímač naměřil a to jako odstup signálu k šumu. 

http://www.reversebeacon.net/

Zkusím toto sledovat v příštích závodech.
Včera jsme na téma tohoto měření diskutovali s Jirkou OK2RZ. Pokud skutečně se jedná o stabilní podmínky a ne nějaký přechodový jev, jestliže se jedná o skutečné NVIS antény (kopule přímo nad hlavu), jestliže ve svém okolí nemáme něco, co by nám znatelně "sežralo" energii, pak měření musí být srovnatelné.  Tedy srovnávali jsme dvě antény - NVIS lambda půl ( moje @12m) a Jirkův nízký dipól. Tedy z hlediska účinnosti směrem kolmo nahoru skoro totéž. Podle měření skimmer přijímačů byli mezi námi rozdíly kolem 2 až 3dB (většinou v můj prospěch). To je polovina výkonu a dá se přičíst na menší účinnost  ant. To samé měření jsem prováděl v ruském minicontestu a testoval to na stanicích OK5MM, OK1HMP a OK1IF.  Zkrátka zákon zachování energie musí fungovat. Jestliže nám jde o "bramboru" vyzařující nahoru, pak skutečně tam mohou být rozdíly řádově dB, ale v žádném případě desítky dB (jednoskok). To už by muselo být vyvoláno něčím jiným. Samozřejmě toto vše neplatí u DX antén. Tam je to o něčem jiném.   Zajímavé za stabilních podmínek je i sledovat CUL. Skutečně podstatné rozdíly u 5W stanic nejsou. Ale těch 10dB mezi 5W a 500mW je již šíleně znát. Zkusím tedy pro příští CUC vyhodnotit podle měření skimmer RX první tři stanice. Uvidíme, jaké rozdíly budou naměřeny.

Martin OK1HMP mi k problému napsal:

Ahoj Milane,
dnes jsem cetl tvoje radky o systemu reversebeacon.net. Rad bych ti sdelil moje poznatky, ktere jsem pozoroval hlavne pri testovani anten v nasem radioklubu OL3Z.
Tedy hlavne to, ze mereni urovne signalu skimmerem je velmi osidne. Jakztakt funguje, kdyz stanice dava na volnem kmitoctu vyzvu, pricemz "CQ" je celkem dulezite, nebot sw skimmeru je vetsinou tak nasteveny, ze posila spoty stanic prave jen pri soucasnem dekodovani "CQ". Pokud ale ceqici stanici nekdo zavola, uz udaje o sile signalu nejsou presne, nebot skimmer uz nerozlisi od koho signal je a vetsinou uvede ten silnejsi. Abych mohl ziskat nejake relevantnejsi hodnoty, musim mereni provadet dlouhodobe a vzdy z cele mnoziny hodnot vyskrtat minima a maxima. Merit silu signalu timto systemem v zavode typu CUC je myslim proto temer nemozne a proto jsi asi dospel podle mne k mylnym vysledkum.
Ale mozna se pletu, kdo vi.
Mej se hezky a diky za organizovani CUCu. Je to bezva zabava.
73 Martin OK1HMP

Já osobně myslím, že to CQ není potřeba. Např. v závodu CUC jsem nikde nepoužil CQ (maximálně test) a skimmer mne zachytil mnohokrát. Jinak samozřejmě má Martin pravdu a je mnoho věcí, které by mohly vést ke špatným závěrům, zvláště pokud neznáme algoritmy vyhodnocování. Osobně teď vyhodnocuji svůj signál majáku v oblasti pracovního kmitočtu pod Fkr. Je to velice zajímavé. Přesto určitou vypovídací hodnotu to má. Zajímavé bude právě porovnávání signálů od 2 stanic ve stejném QTH (otestuji to s Honzou OK1IR v příštím CUCu).