Byl jsem na SOTĚ Tábor - OK/LI-027 

Musím se přiznat, že se nesmírně těším, až dosáhnu oné 500 bodové mety. Ten diplom je skutečně "rajcující". Bohužel zjišťuji, že některé 1 bodové SOTY jsou daleko náročnější na výstup, jak některé 10 bodové. Minulý týden jsem byl např. na SOTÉ Sokolí Vrch US-053 a věřte, že jsem se skutečně velice nadřel.

Když to pak porovnám se SOTOU Ještěd, kde výstup ze sedla Výpřež je docela jednoduchý, pak se skutečně nedá tvrdit, že 10x výstup na Sokolí Vrch se rovná jednomu výstupu na Ještěd HI. A po těch jednobodových sotách to naskakuje opravdu pomalu. Ale nezoufejme, až sleze sníh z Jizerek, tak se to opět urychlí. Tentokrát jsem se rozhodl pro SOTU Tábor, odkud ještě nikdy nikdo na KV nevysílal. Auto jsme nechali v obci Kněžice a dále jsme postupovali po turistických cestách.

Nádherná procházka jarní přírodou.

Krásný pohled byl i na Allainovu věž. Nahoře jsme potkali i nějakého cyklistu. Já ho nemohl poznat, byl takový nějaký zarudlý. Jana ho však poznala hned, prý to byl "Jenda polívka". Zkrátka kolega z polévkového poháru. Poznali jsme to i podle toho, že si dal dvě česnečky za sebou. Teprve potom dostal normální barvu a poznali jsme v něm Honzu OK1MNV. Podle nepotvrzených zpráv Honza přišel omrknout moje zázračné pádlovky. Dokonce se na její stavbě i podílel. Vysílací místečko bylo tentokrát typu "de luxe".

Zpět jsme se dostali po červené a žluté.

Allainův kříž

Kritický kmitočet byl opět někde kolem asi 4,5 MHz a tedy nebyla šance udělat spojení po OK. Přesto jsem si doma nechal aktivní maják se 100mW. K mému velikému překvapení jsem ho na vzdálenost 37km bezpečně slyšel.

Maják (*.wav 250KB)

Skutečně se dá tvrdit, že pásmo 7 MHz je pro výkon asi 500mW a povrchovou vlnu, použitelné asi do vzdálenosti 30 Km. Přeci jenom anténa vychází na 40m kratší jak na 80m. A tak možná naše Šumavská expediční krátká spojení se budou uskutečňovat i na 40m.