Jak s anténami a přizpůsobováním na Portable?

Vysílat se dá skoro na vše. Skutečně i na "mokré opratě". Problém je však v tom, že vyzářená energie je strašně malá. Koneckonců i experimenty s krátkými mobilními anténami jsou zajímavé, ale skoro vždy jde spíše o určitou legraci. 

Ve Starých Splavech jsme si dokázali, že i tato anténa dokáže něco vyzářit ( tak zvaná "opraťovka")

Pokusy s krátkou mobilní anténou

Na jaké antény tedy vysílat na portable? Sám jsem začínal s dipóly a až postupně jsem dospěl k anténám Lambda půl. Proč? Jak už bylo několikrát dokazováno, účinnost nízko umístěných dipólů je vždy dosti malá. Martin OK1RR na webu ČAVu napsal na toto téma zajímavý článek, vycházející z modelování.

http://www.c-a-v.com/content.php?article.574

Pokud si tento článek řádně prostudujeme, pak dojdeme k závěru, že ztráta "pádlové antény" oproti dipólu ve výšce např. 10 m je obrovská. Těch 10 dB se zdá být "šílených". Ano máte pravdu. Ale pokud nemáte jinou možnost, než natáhnout anténu mezi dvě pádla, pak jsou zde ještě jiné otázky. Jedna z nich je např. použít jinou dobu pro spojení, případně využít anomálií při šíření ( Es..). Koneckonců 10dB je stále jen necelých 2S. Pokud druhá strana o spojení stojí....HI.

Skoro pokaždé jsou však problémy s úchytnými body. Pro dipol potřebuji mít minimálně dva a být přibližně ve středu. Impedance dipolu v malé  výšce, je určitě jiná jak 50 Ohm. Pokud používám napájení koaxiálním kabelem, na jehož konci je přizpůsobovací člen, pak se dopouštím dalšího prohřešku proti přírodě. ( Více v článcích OK2BUH o ztrátách v napaječích). Hmotnost koaxu ( i když je to jen RG58), není také zanedbatelná. Z těchto a jiných důvodů se mi tedy velice osvědčilo používání běžných drátů typu LW, délky lamda půl. Zde většinou postačí jeden vysoký strom v okolí a zemnící kolík. Jak se to dá lehce přizpůsobit? Sám používám anténu, která byla součástí ruského zařízení Molybden. Není to přesně Lamda půl pro 80m ( je to tak krásné, že se mi to nechce střihat) HI, ale při měření této antény, zavěšené ve výšce asi 15m, jsem naměřil 466 +j182 Ohm (3550 KHz). Přizpůsobení L článkem je pak prosté.

Pokud tedy budeme přizpůsobovat tyto vysokoimpedanční antény, pak můžeme použít přizpůsobovací obvod např. takový, který publikoval na svém webu KD1JV.

http://kd1jv.qrpradio.com/alt/ALT.HTM

Přepínání indukčnosti pomocí jednoduchých Jumperů, se zdá být příliš komplikovaným. Ale není to pravda. Máme k dispozici 31 možných indukčností odstupňovaných po 0,5 uH. Pokud používáme vhodný ladící kondenzátor, dá se předpokládat, že se nám u těchto antén vyladění určitě podaří. Nezapomínejme ještě na jednu důležitou věc. Ztráty v přizpůsobovacím článku jsou závislé především na kvalitě Q cívky. Použití kvalitních materiálů ( Amidon) je předpokladem úspěchu. Nezapomínejte na to....