Nejtěžší diplom světa aneb, kdo je Tonda Nauč OK1AHB 

Liberec někdy kolem vánoc 2004. Vracím se z práce a koukám, že ve schránce mám nějaký větší dopis. Prohlížím si odesílatele a nestačím se divit. Co mi Toník chce? Trhám obálku a....

Tak to mne mile překvapilo. Tonda byl vždy srandista i když někdy mu moc do zpěvu nebylo. Začal jsem vzpomínat. Poprvé se jeho značka objevila v mém posluchačském deníku někdy kolem roku 1965. Je to k nevíře, ale nikdo mne nikdy neučil telegrafii. Možná to bylo dáno i dobou, kdy telegrafie kralovala a z cizích jazyků jsme uměli snad jen základy ruštiny. Na věčné časy HI.. Tak s tím jsme měli vystačit až do komunismu. Až do totálního vítězství těch správných myšlenek nad těmi nesprávnými HI. Možná bychom si mohli z tohoto vzít poučení. Asi nejsou úplně správné myšlenky a zase nejsou úplně špatné. Ale vraťme se k Tondovi OK1AHB. Když jsem se někdy v roce 1965 nabažil poslechu AM signálů ( kraloval tehdy OK1MF, OK1GC a další...), začalo mne zajímat, co je pod těmi čárkami a tečkami skryto. Začínal jsem úplně obyčejně. Podle "šedivé" knihy "Radioamatérský provoz" jsem si vyhledal, z čeho se vlastně skládá spojení. Naučil jsem se nazpaměť  "GE DR OM TNX FER CALL UR RST IS 579...". Vyrobil jsem si jednotranzistorový bzučák s tranzistorem 103NU70 a učil jsem se naučený text vysílat. Časem jsem toho zvládl docela dost a dostal jsem se na slušnou úroveň. Pamatuji si, že i při procházce po městě jsem si v duchu vysílal. Ano...nápis SAMOOBSLUHA pro mne byl inspirativní. V duchu jsem si dával ty dy dy    ty tá..... No jo, ale co poslech.... Začalo to asi tím, že jsem dokázal rozeznat CQ... Vyhledával jsem tedy ono CQ. Pak jsem věděl, že nutně bude následovat DE. Pak s největší pravděpodobností OK, pak nějaké číslo atd...

Zkrátka Tonda OK1AHB patřil mezi první stanice CW v mém posluchačském deníku. Asi to bylo také tím, že dával "majestátně", zkrátka žádné klukoviny... Během asi 3 měsíců jsem bral bez problémů asi 60 znaků. Začal jsem tedy asi od roku 1966 docházet do kolektivky OK1KFQ. Tam měli tu nádheru.... RM31 v plné parádě. Zkrátka s měničem, akumulátory, anténní skříňkou... Pamatuji se, jak mne vedoucí operátor OK1ZV ( Houdek Milan ) vyzval, abych si udělal nějaké spojení. Jakmile viděl, že nejsou problémy, vícekrát mne již nekontroloval. A tady opět... mezi prvními "ostrými" spojeními kraloval opět Tonda OK1AHB. Pamatuji si, jak už tenkrát mi vypravoval, že používá ECO/PA. No a pak přišla první licence OL4AJF a od roku 1969 OK1JJF. Pamatuji si, jak jsem vyladil RSI jen Pí článkem na 80m. A opět první spojení OK1AHB.... A tak to šlo až do roku 1972, kdy mi byla licence odebrána. Upřímně řečeno jsem se nedostavil podvakrát na přezkoušení ( posrpnová konsolidace ). Nějak se mi nechtělo vyplňovat formuláře...HI. Pak nastala moje muzikantská éra. Moc mne to bavilo.... ale rodina, děti, zaměstnání. A tak, jak to přišlo, tak to i odešlo. Moc jsem ten amatérský život nesledoval. Pak jsem se služebně dostal na západ ( Francie, Německo, Itálie, Řecko, Indie a Filipíny...). Tajně jsem si doma schovával dolárky ( sice to bylo trestné, ale...). Pak jsem v Tuzexu uviděl tu nádheru. Nějaké rádio mělo digitální stupnici a knoflík označený BFO. Že by to bylo to BFO na příjem CW? Bylo rozhodnuto a mé dolárky se přeměnily v přijímač Panasonic. Nedočkavě jsem ho doma zapnul na 80m.....koho myslíte, že jsem zaslechl prvního? No samozřejmě že Toníka OK1AHB. V té době jsem potkal i mého kamaráda Frantu OK1JMF. Pamatuji se, jak ještě někdy v roce 1966 jsem černil na jeho značku OL4AEJ. Nenápadně jsem se ho zeptal, zda bych si nemohl doma odzkoušet anténu. Franta souhlasil a tak jsem ze sklepa vyndal svoje RSI. Jako přijímač Panasonic. Krásná chvíle..první CQ CQ DE OK1JMF. Opět první spojení a kdo? Samozřejmě Tonda OK1AHB. Já na toho kluka mám nějaké štěstí. No a pak to šlo ráz naráz.... Začínal jsem opět od píky. RO C/ RO B / PO C......atd. V roce 1991 jsem Tondu při své služební cestě  dokonce navštívil doma. Pamatuji si, jak Tonda neměl nic, čím by mne pohostil. Pamatuji si jak za posledních 10 Kčs koupil dvě "žbrďa" ( to je jeho termín pro lahváče ) a tak jsme si je u něj v Hamshacku vypíjeli. Byla to krásná chvíle.  Dodnes, když slyším jeho kuňkavého ECO/PA, tak neodolám. S Tondou si máme vždy co říci. Dokonce i Janička OK1JVF pozná jeho tón. Jo to je náš Toník...

Tak a teď všichni víte, že jsem dostal nejtěžší diplom světa. Je to odměna za moje celoživotní vysílání. A hned ta pocta největší...diplom Nr. 1. A tak Toníku, ať ti to stále vysílá, ať ti to stále dělá radost, ať tě baví HAMspirit... Přeju ti hodně zdraví.