Bastlit či nebastlit? Máme z čeho? Proč QRP?
Z dopisu jednoho čtenáře webu:
Sleduji Tvoje "blbnutí" s QRP. Docela mne to chytlo, zvláště Tvoje vysílání z přírody. Škoda, že nemám peníze na FT817. Přeci jenom pro studenta je 16000 Kč trochu moc.
Těžko se na toto odpovídá. Názor na QRP je různý. Existují dokonce zastánci "tvrdých teorií", kteří nadšence QRP zahrnují mezi radioamatérský "plebs". Podle nich není QRP to správné radioamatérské odvětví. Jejich zkušenosti jsou prý otřesné. Naštěstí tyto lidé většinou vůbec neví o čem mluví. Proč QRP stále více "přitahuje"?. Asi by se to dalo shrnout následovně.
Spojení dělaná z přírody jsou svoji atmosférou určitě zajímavější, jak s kilowatem od krbu. Limitem u těchto spojení bývá skoro vždy "výdrž" baterií. To automaticky vede k používání QRP zařízení.
Postavit si docela slušné QRP zařízení není dnes problém. Pro malé výkony je daleko výhodnější používat CW modu spojení.
CW mod spojení nám podstatně obvodově zjednodušuje stavbu QRP zařízení.
A dá se s tím někam dovolat?
Jedna amatérská poučka říká. Jsi-li začátečník, potřebuješ se "vyjezdit". Zkrátka udělat co nejvíce spojení. Pak asi alternativa QRP není ta nejvýhodnější. Spojení prováděná s malým výkonem na jednoduchá zařízení by vás mohla otrávit. Je to skutečně náročnější jak se 100 W a pořádným TCVR. Ještě před několika desetiletími byla např. osmdesátka plna CW signálů od rána do noci. CW mod byl základem spojení. Dnes, kromě závodů na bandech spíše uslyšíte profesionální stanice než amatérské signály. Přesto nadšenecká skupina zájemců o QRP se stále více objevuje kolem t.zv. QRP kmitočtů. Např. 3560 KHz, 7030, 14060 KHz atd. Zde Vaše šance na spojení jsou daleko vyšší. Protistanice je totiž připravena na slaboučký Váš signál, očekává ho.
Jak tedy začít?
Podle mého názoru QRP vytvořené snížením výkonu 100 W TCVR, je k ničemu. Kazí to tu opravdickou radost. Zkrátka pravé QRP spojení by mělo být děláno vždy na jen a pouze QRP zařízení.
Kde je výkonový limit QRP zařízení?
Celosvětově se to ustálilo na 5W výstupního výkonu. Přesto stále více je dnes možno slyšet, že stanice používají 3W, 1W a i méně. Proč tomu tak je?
Vemte si takovou FT817. Pokud budete používat plného výkonu, pak odběr při vysílání bude někde kolem 2A. Vaše baterie by asi dlouho nevydržely. Upřímně řečeno, právě ta FT817 do přírody není ten ideál. Odběr při příjmu kolem 300 mA je také zbytečně veliký.
A co si mám tedy postavit?
Vývoj zařízení v této oblasti se dnes jasně ustálil. Asi nikdo již dnes nebude stavět TCVR typu PIXIE a pod. Jsou to skutečně již přežitá zařízení. Při lehké dostupnosti moderních prvků, asi nikdo z Vás již nebude používat tranzistorů OC170. Bylo by to něco takového, jako si stavět vysílač s RV12P2000. To snad skutečně jen z nostalgie a ze zábavy. Přesto se dá takový QRP TCVR postavit docela snadno.
Co potřebuji vůbec k tomu, abych mohl poslouchat CW signálky?
Velice málo. Dnes u jednoduchých zařízení se ustálilo několik osvědčených a relativně nenáročných a dobrých zapojení. Jedno velice nenáročné se dodává se stavebnicí typu Rock - Mite od americké firmy Small Wonder Labs. Je to snad to nejjednodušší a nejméně náročné zařízení na stavbu QRP zařízení, které existuje. Podívejme se na schéma přijímače:
Výrobce této stavebnice koncepci vyřešil tak, že nepotřebujete navinout jedinou cívku. Popis celého TCVR najdete třeba zde.
Přesto musím upozornit, že kvalita příjmu na tento jednoduchý TCVR není zázračná. Jedná se o t.z. přímosměšující přijímač, který má tu vadu, že poslouchá i druhý "falešný" signál, vzdálený od přijímacího kmitočtu o dvojnásobek výšky přijímaného zázněje. V praxi se to pak může projevit tak, že Vás v příjmu ruší signál stanice, která vysílá např. 1.2 KHz mimo Váš vysílací signál. To by mohlo u začátečníků dělat problémy. Přesto však existuje několik fint, jak si s tímto signálem poradit. Lze to zajistit t.z. reversním příjmem. Zkrátka Rock Mite má tlačítko, kde se pomocí ovládací logiky dá zajistit přehození vysílacího a přijímacího kmitočtu. Zjednodušeně řečeno je to plnohodnotný "dvoukmitočtový" TCVR, i když používá jen jeden Xtal na oscilátoru. Jak to funguje je právě popsáno na výše uvedeném odkazu. Ačkoliv se zdá, že použití Xtalu ve vstupním obvodu je to nejlepší co může být, pak zase tak úplně to pravda není. V určitých situacích dochází i k rušení příjmu od silných krátkovlnných profesionálních stanic. Jak bychom tedy shrnuli výhody a nevýhody?
Výhody:
Nenáročné na stavbu - dodává se jako stavebnice s profesionálně vyrobeným tištěným spojem a sadou součástek
Není nutné vinout cívky
Vynikající kmitočtová stabilita daná použitím Xtalu na oscilátoru
Zabudovaný Jambický klíč. Při náhradě PICu obvodem od N0XAS ( za 200 Kč ), možnost využívat i CW paměti a modu majákového vysílání.
Vynikající cena - asi 800 Kč
Velice nízká spotřeba - dlouhá výdrž baterií
Nevýhody:
Málo kvalitní přijímač, možnost poslechu parazitních signálu
Malý výstupní výkon - typicky kolem 500 mW
Nemožnost rozladění
I přes tyto veliké nedostatky patří Rock Mite mezi mé oblíbené hračky. A jak to asi poslouchá?
Naschvál jsem vybral záznam, kde je rušení od parazitního zázněje. Zařízení nemá žádné AVC a tak si musíte zvyknout i na určité zkreslení, ke kterému dochází při limitaci na NF zesilovači. Zkrátka - nádherná hračka, ale pozor pro úplné začátečníky. Je to spíše zařízení pro "trénink" příjmu CW signálu a trénink Vašich uší ( ušní filtr HI ).
Co teda jiného?
Asi nejvíce všem vadí onen jednoduchý přímosměšující RX. Proto se dnes u jednoduchých QRP zařízení ustálila koncepce použitá např. ve stavebnicích SW+, nebo třeba ve stavebnici TCVR KX1 od firmy Elecraft.
Zapojení RX TCVR SW+
Zapojení RX KX1
Schéma těchto přijímačů je téměř identické. Zkrátka po vstupních obvodech následuje první směšovač na obvodu NE602, následovaný již CW mezifrekvenčním příčkovým filtrem. U KX1 s možností zužování šířky filtru ( dvojice varicapů 1SV149). Samozřejmě, že musí následovat další směšovač jako product detektor a BFO.
Blíže byla funkce TCVR typu SW+ popsána např. ZDE.
Podle schéma se dá předpokládat, že jak SW+, tak KX1 asi budou poslouchat stejně. KX1 se však dodává jako stavebnice s mnoha doplňkovými funkcemi, danými použitím DDS obvodů. Umožňuje ve své funkci pracovat až na 4 amatérských pásmech ( s doplňkovým modulem KBX3080 ). Pro začátečníka však asi bude rozhodující cena. Více na stránkách Elecraft. Jinými slovy:
KX1 bez anténního tuneru nás přijde asi na 370 USD, to jest asi na 9500 Kč. Naši prodejci však základní stavebnici ( na 2 pásma ) prodávají za cenu asi 11500 Kč. V provedení na 4 pásma pak s doplatkem asi 1800 Kč. To je celkem někde v okolí 13 a půl tisíce Kč. Jak sami uznáte, při současné ceně daleko lépe provedené FT817, je tato stavebnice asi dost těžko prodejná. Asi tedy bude výhodnější si objednat stavebnici SW+. Můžete si samozřejmě vybrat typ na Vámi preferované pásmo. Vyrábí se pro pásma 80m, 40m, 30m a 20m.
Cena v USA je 60 dolarů. To jest někde v okolí 1450 Kč. Za tuto cenu ( 1450 Kč ), si ji můžete objednat u Petra OK1RP. Více najdete třeba ZDE. Na těchto stránkách doporučuji se i zaregistrovat. Po registraci se dostanete k zajímavým souborům, jako schémata zapojení, fotografie atd.
A jak SW80+ poslouchá?
Tak to je např. ZDE nebo ZDE při prolaďování.
Jak sami uznáte, je to již docela slušně poslouchatelný signál.
No dobrá. Koupil jsem si tedy stavebnici, sestavil jí, vyzkoušel a co dál. Co mne na tom má bavit?
Tak o tom bychom si mohli popovídat třeba příště. Už jenom to, že jste si zařízení postavili vlastníma rukama u Vás zřejmě vyvolá krásný pocit. Když někomu vypravuji, že vedle odpočívá FT1000 a já si jezdím na Rock Mita, pak vždy se najde nějaký rozumbrada, který mi nebude věřit. Prý "ryzí" amatér si musí udělat spojení co nejtěžší, aby byl důvod se radovat. Prý malý výkon a podprůměrný přijímač je nutností. Pokud možno k tomu musí být ještě blbá anténa.
Ale vyzkoušejte si to sami. Ano o tu radost tady jde především. Ale prosím nezapomeňte:
S QRP se do blbé antény nedá vysílat. Neuděláte žádné spojení. Ale když si někdo myslí opak, pak mu to brát nebudeme.