ATS-3B - první radosti a první zamyšlení..
Manuál a schéma je ke stažení na stránkách Dana OK1HRA http://ok1hra.nagano.cz/
Většina lidí co mne zná ví, že jsem příšerný hračička. Pokud si pořídím novou hračku, pak se z ní dokážu radovat po dlouhou dobu. Musím se přiznat, že i TCVR ATS-3B nosím v kapse u saka. Když se chci potěšit - sáhnu a prohlédnu HI. Jo Jožo Fero, už se ti vrací dětství. Ale upřímně řečeno se za to nestydím. Je to taková krása v tomto zpolitizovaném divném světě. Ale pojďme se podívat na to, co se testovalo včera.
Zkoušel jsem nastudovat manuál
Tak zde nastalo takové malé rozčarování. KD1JV je skutečným velikánem a dovedu si představit, kolik práce mu tento návrh dal. Není divu, že se pak občas projeví "Ošibky". Naštěstí jde radio upgradovat pomocí změny firmware. Budu se muset podívat, jak se to vlastně dělá. Ale pojďme od začátku. První co je nefunkční, je zjištění verse firmware. V návodu se píše - stiskni a drž tlačítko MENU a zapni napájení. Hmmm "ošibka 1". Další a to velmi podstatnou závadou tohoto firmware je mod DFE v pásmu 80m. Je totiž nefunkční. Ale zapomněl jsem vysvětlit, co je to DFE (direct frequency enter ). Tedy, jak si všichni mohli všimnout, ladí se TCVR pomocí tlačítek UP DOWN. Po jednotlivém stisku je nastaven step na 50 Hz. Jestliže tlačítko držíte, změní se krok na 100 Hz a přelaďuje se rychlostí 700 Hz za vteřinu. KD1JV píše, že je to určitý kompromis, ale optimalizovaný na to, abyste při prolaďování nepřeskočili vzácnou DX stanici. Skutečně to mohu potvrdit. Ladění je celkem pohodlné a dá se na něj docela rychle zvyknout. Ačkoliv koncepce rádia je téměř shodná s koncepcí K1 či SW, dá se říci, že 4 krystalový příčkový filtr hlavní selektivity je docela účinný. Oproti SW80+ , která má v příčkovém filtru 3 krystaly, lze konstatovat, že tento 4 krystalový filtr na 4.1952 MHz je daleko kvalitnější. ( SW80+ má filtr dělán na 8 MHz). Přidáním jednoho krystalu a změnou kmitočtu filtru na 4.1952 MHz je dosaženo daleko vyššího stopbandu filtru a je docíleno příznivější propustné křivky. Skutečně při prolaďování ATS-3B neslyšíte nic a najednou vyskočí tlustá stanice. Na výstupu je pak doplněn ještě NF filtr. Ten je však (z mého hlediska) naladěn dosti nešťastně vysoko a to na 600 Hz. Na moje ucho pak výstupní signál je "nazvoněn". Přesto však poslech docela ujde.
Jestliže jsme říkali, že prolaďování probíhá rychlostí 700 Hz za sekundu, pak je jasné, že proladění od 3500 do 3600 KHz bude trvat 143 sekund. To je velice dlouhá doba. Právě k urychlení naladění slouží mod DFE, kde požadovaný kmitočet vkládáme pomocí číslic zahraných na pádlo. Systém pak kontroluje, zda zadaný znak je číslo a zda nezadáváme kmitočet mimo rozsah. Zadávají se postupně stovky KHz, desítky, jednotky a pak stovky Hz. Zadání kmitočtu na 3542.0 KHz je pak vlastně zadáním následujících číslic: 5 4 2 0. Zde právě je ve firmwaru chyba a systém po načtení posledního čísla zareaguje vysláním písmene X, což značí zadání neplatného kmitočtu. Na všech ostatních pásmech však zadávání pracuje správně. Další BUG v pásmu 80m je při používání RITU. Ten při změně kmitočtu směrem dolů funguje bez problémů, ale při změně směrem nahoru se někdy systém "kousne". Je pak nutné vypnout a znovu zapnout RIT. Systém XIT je pak v pásmu 80m naprosto nefunkční. KD1JV však o této chybě již ví a vypracoval novou versi firmware. Dosti problematické je i nahrávání textu do paměti. Tady je vyloženě algoritmická chyba. Pokud např. nedodržíte přesně mezeru mezi písmeny, je následující znak "přilepen" k předchozímu. Tedy chcete nahrát např. DE -.. . A tečku vložíte dříve než je optimální znaková mezera, pak Vám z toho vznikne písmeno B. V systému je sice zabudována indikace, která ukazuje odeznění přesné meziznakové mezery, ale jakmile mezeru uděláte delší než je mezislovní mezera, pak se tato automaticky vloží. Je to skutečně velice nepohodlné. Naštěstí nahrávání textu do paměti neděláme tak často. KD1JV dává k dispozici zdrojový kód programu a tak zřejmě očekává spolupráci jiných dobrovolných programátorů, kteří mu firmware zdokonalí. Nepříjemná je i skutečnost, že v Beacon módu ( systém opakovaného spouštění výzvy) je mezera pevně nastavena a nedá se změnit. Celková paměť pro vkládaný text je dána velikosti flash paměti. Ta je nezvykle malá a umožňuje vložit maximálně 124 znaků. Systém sice umožňuje vložit až tři samostatné texty, ale vkládání je nepraktické. Vše musíme vkládat zaráz a při ukončení první zprávy musíme vkládat 7 nebo více teček. To je povel pro systém, že se nahrává druhý text atd. Při editování textu tedy musíme vkládat vše znovu. Nahrané až tři samostatné texty pak máme možnost samostatně spouštět. V systému je sice zabudována možnost změny klíčování z Jambic A do B, ale klíčování je nějaké divné. Zdá se mi, jakoby občas procesor zblbnul a začne šifrovat. Tento stav však nastává pouze u klíčování pomocí dvoj pádla. Při jednoduché pastičce to funguje. Systém nemá možnost nastavení WEIGHT a při vyšších rychlostech klíčování se mi zdá, jakoby zkracoval mezery mezi jednotlivými tečkami a čárkami. Možná se to tak projevuje jen v příposlechu, to ještě zjistím. V každém případě však klíčování při maximálně možném nastavení na 35 WPM je dosti nepohodlné. Trnete strachy, co to udělá HI.
Intermodulační odolnost
Rádio založené na obvodu NE612, asi nebude super odolné. To všichni vědí. Bohužel však koncepce je založena na tom, že není možné do výměnných bandových modulů vkládat něco, co by způsobilo dodatečnou atenuaci. Jinými slovy. To rádio se chová asi jako stará FT101, či TS520. V pásmu 40m ve večerních hodinách je to k nepoužití. Abychom se tohoto problému zbavili, je nutné zařadit v pásmu 40m dodatečný attenuátor a to nejméně 16 dB. Tím bychom dosáhli snížení intermodulačního rušení asi o 32 dB a to již by byla hodnota asi použitelná. Jak se říkalo u starých rádií. Nejdůležitější knoflík je attenuátor. Koneckonců zkuste si pustit třeba FT817 na 40m pásmu bez útlumu 10 dB a se zapnutým předzesilovačem. Také toho mnoho neuslyšíte. Jestliže FT817 za standardních podmínek (5 KHz) má IP3 někde kolem -5 dBm, pak toto rádio má (můj odhad) tak něco kolem -15 dBm. To však neznamená, že je nepoužitelné. Zkusíme s Rudou OK1FFI něco pro pásmo 40m vymyslet. Na ostatních pásmech to zase tak moc nevadí. Důkazem nechť je následující porovnání poslechu majáku SK6RUD ve večerních hodinách na kmitočtu 3542,6 KHz. Maják má 500mW a vysílá do FD4 ANT.
SK6RUD srovnávání TCVR (*.wav 400 KB)
FT1000 samozřejmě musí zvítězit, ale pokud si uvědomíte, že měla zapnutý NR, dále DSP a úzký filtr 250 HZ a je vybavena speciálním Roofing filtrem, pak jen za tento filtr se dá více peněz, než za celý ATS-3B. Přesto ten rozdíl je dosti malý. Zkrátka jak říká klasik. Drahá rádia Vám toho mnoho nepřináší. Za každé zvýšení dynamického rozsahu tvrdě zaplatíte. Daleko více Vám přinese např. nová speciální poslechová anténa HI. Jinak na maják SK6RUD jsem narazil poprvé. V době Peaku jsem ho včera na ATS-3B poslouchal téměř dokonale.
Stránky majáku jsou velice zajímavé. Zvláště ona vysílací anténa pro 80m na zádech HI, to je věc.
http://www.radiorud.se/index.asp
Pokračování.....