Díky SOTĚ OK/LI-032 Vlhošť, nalezen hrob Velikého Járy da Cimrmana  

Jsem nesmírně hrd, že jako členu korespondentu radioklubu Járy da Cimrmana, se mi podařilo objevit hrob našeho Járy. Ale pojďme od začátku. Poslední vývoj počasí skutečně umožňuje opět "rozhýbat" tu geniální zábavu - SOTění. Nepatřím mezi sběrače bodíků. To bych skutečně musel dělat plány na samé 10 bodovky. Většinou jsem velice rád, pokud mne výpravy za Sotami zavedou do krajů, které ještě neznám. Jedna z těchto oblastí je i Kokořínsko. S Janou jsme se rozhodli, že tomuto nádhernému kraji věnujeme letošní rok. Plán tedy zněl - najít nějakou SOTU v severní části Kokořínska. Původně jsem  vybral Vlhošť a Ronov.   Bohužel trasa přes Ronov a Vlhošť by se asi nedala lehce v jednom dni stihnout. Nakonec tedy plán byl následující:

Je to ta oranžová trasa, která povětšinou vede po turistických cestách. Auto jsme nechali v Holanech. Kolem kostelíka jsme se vypravili po značené turistické modré.

Z dálky Vlhošť vypadal jako naprosto nenáročný kopeček (613 m nad mořem)

Celkem nudná cesta po silnici a po poli nás nakonec zavedla do lesa. Bohužel až k hájence je i ten les takový divný a nezajímavý. Zkrátka bahňák. Teprve při změně turistické značky na žlutou, to začalo být zajímavé. Les se postupně změnil  na bučinu.

Na mapách není znázorněna žádná výstupová cesta. Vrchol je v oblasti rezervace. Samozřejmě jsem zvolil tu nejhorší výstupovou cestu a to z jihovýchodu. Jana odmítla a celkem pohodlně pak vyhledala severozápadní přístupovou cestičku. Na vrcholu je skalnatá rovinka.

Jak je mým zvykem, postavil jsem opět "pádlovku". Teorie říká, že na kamenitých vrcholech může být pádlovka i hodně nízko. Buď ta teorie nefunguje a nebo vrchol nebyl čistě kamenitý. Tentokrát jsem vyloženě cítil, že to tam nejde. Většinou se to pozná již poslechem na pásmu. Slíbil jsem , že se zkusím ozvat i na 2m. Asi ve tři čtvrtě na dvanáct jsem slyšel, jak mne tam volá OK1DXD. Bohužel na moji odpověď neodpovídal. Opravdu jsem měl pocit, že to z Vlhoště vůbec nefunguje (že by druhý Říp?) Tentokrát jsem poprvé na Sotě používal svůj nový sluneční panel.

Za asi 15 minut provozu jsem vyrobil 12 spojení (většinou to bývá až 3x více). Jakmile mini pajlap odezněl, vypnul jsem to, sbalil a šli jsme dál. Les se změnil na borový s nádhernými výhledy.

Postupně jsme se dostali až na jihozápadní stranu.

Pokračovali jsme po trojúhelníku cest -modrá, žlutá a zelená. Nádherná příroda, stále bylo na co koukat. Postupně jsme se dostali až pod Husu.

Na křižovatce žluté a zelené, jsme udělali obrovský objev - místo skonu Járy da Cimrmana. Jirka OK2RZ sice tvrdí, že to není to správné místo, že má ověřeno, že toto místo je nedaleko HHRR. 

Jak je všeobecně známo, Jára byl i vášnivým radioamatérem. Na místě jeho skonu jsem mu tedy za Vás všechny předal naše pozdravy a vysvětlil mu i novou strategii "pracovních skupin". Měl jsem pocit, že Jára mi porozuměl a říkal, že to je určitě Švanda. Většina dobrých věcí vždy vznikala na dobrých nápadech a se Švandou.

Samozřejmě závěr každé SOTY musí být.... hádejte kde?