RockMite TCVR
První spojení v OK s RockMite na 80m uskutečněno
Jo tak vy nevíte co je to RockMite aneb TCVR za zlámanou grešli? Pak si zkuste přečíst něco na:
http://www.c-a-v.com/content.php?article.248
Musel jsem stránky trošku udělat zajímavější, než jsou. Já totiž vůbec nevím, jestli Petr OK1RP dovezl do OK RockMite 80. Ale mám takové tušení, že dovážel jen samé 40m a 20m. Kdybych se tedy vytahoval moc, prosím oznamte mi, kdo byl v OK první. Popis tohoto zařízení je viz. výše. Nemá tedy cenu to opakovat. Snad jen můj osobní postřeh:
Vždy jsem si přál, mít TCVR v krabičce od sirek. V minulosti Rudolf OK1FFI zkoušel PIXIE 2. Bohužel se strašně špatným výsledkem. Toto zařízení je však geniální. Už jen to, že dokážete rozeznat falešný a správný zázněj ( problém přímosměšů ). A nebo to, že v TCVR je zabudován plnohodnotný Jambický klíč. Kde jsou ty doby, kdy jsme to stavěli s MH7400 HI.
Při prvním zapojení mi nekmital oscilátor. Chyba byla banální. Zapomněl jsem osadit jeden rezistor HI. Pak vše fungovalo na první zapojení. S napájecím napětím 12.5 V jsem naměřil 700 mW výstupního výkonu.
Asi bude nutné ještě před NF zesilovač zapojit oblíbené "Sašovy" tlumivky. Ve večerních hodinách tam skutečně prolézají rozhlasové stanice. A jak jsem udělal první spojení? To úplně první bylo dnes 10.8.2005 ve 3.26 UTC s Toníkem OK1AHB. Report od něj 519. Další pak ve 3.48 UTC s Rudou OK2PRM za 559 a další s Vilémem OK2BDA ve 3.51 UTC za 579. Spojení s Rudou OK2PRM jsem vám nahrál ( promiňte klíčování, vf lezlo do záznamníku ). Kmitočet jsem zatím osadil na 3560 KHz.
1. QSO RockMite80 v OK (155 KB MP3 )
Co to je ten shift u Rock Mite?
Dostal jsem několik dotazů, co že to ten shift je a jak to vlastně pracuje. Možná začneme troškou teorie. U přímosměšujících TCVR je nutná podmínka pro navázání spojení to, že musím vysílat tam, kde poslouchám. Jinými slovy. Pokud budu mít oscilátor jen jeden a ten naladěn např. na 3560 KHz, pak při vysílání mojé přerušovaná nosná vlna ( CW ) je přesně na kmitočtu 3560 KHz. Pokud bych přešel na příjem a můj oscilátor v přijímači by byl zase na 3560 KHz, pak bych odpověď protistanice na stejném kmitočtu (3560 KHz ) nemohl slyšet. Ten by totiž vytvářel při příjmu nulový zázněj. K správné funkci tedy při příjmu musí být můj přijímačový oscilátor naladěn o výšku zázněje mimo z kmitočtu 3560 KHz. Aby se nám to lépe počítalo, tak třeba při 500 Hz zázněji, musí být oscilátor naladěn na 3559.5 KHz.
Jak se toho jednoduše dosahuje?
Podívejme se na schéma Rock Mite a to na tu část kolem oscilátoru.
Při jednom stavu je na výstupu 3 ( shift )obvodu U3, logická nula. Tím je rozepnut tranzistor Q2 (2N7000) a vlastně varicap D6 připojen přes rezistory R9 a R10 na napájecí napětí. Jeho kapacita je minimální a krystal pracuje na jednom kmitočtu . Při druhém stavu se na výstupu 3 ( shift ) změní stav logické nuly na jedničku. Spínací FET Q2 sepne a na varicapu D6 se objeví nulové napětí. Varicap zvětší svoji kapacitu a oscilátor začne kmitat na druhém kmitočtu. Oscilátor tedy střídavě kmitá buď na 3560 KHz, nebo na 3559.5 KHz. Pomocí tlačítka shift tedy můžeme ovlivnit zda při příjmu bude kmitat na 3559.5 KHz nebo na 3560 KHz. Při vysílání je tomu naopak.
Pokud nás tedy volá nějaká stanice přesně na našem vysílacím kmitočtu ( 3560 KHz ), pak ve sluchátkách slyšíme 500 Hz zázněj. Vše je tedy v pořádku. Pokud nás však stanice zavolá nesprávně na kmitočtu 3559 KHz, uslyšíme ten samý zázněj 500 Hz. V tomto případě je nám to jedno. Spojení uskutečníme.
Co se však stane, pokud stanice bude vysílat na 3559 KHz a my ji chceme zavolat. Naší snahou je vždy to, abychom se kmitočtově vždy co nejblíže přiblížili k volající stanici. V normálním režimu slyšíme 500 Hz zázněj, ale volali bychom na 3560 KHz. To je již o 1 KHz od kmitočtu volající stanice. V tom případě bychom asi těžko navázali spojení. Pokud však krátce zmačkneme tlačítko ovládání, změní se funkce signálu shift obvodu U3. Při příjmu tedy bude oscilátor pracovat na 3560 KHz a při vysílání na 3559.5 KHz. Ve sluchátcích tedy dostanu 1000 Hz zázněj. A to je celý fígl...
Jakmile někoho chci zavolat, vždy zkusím stisknout tlačítko shift a zvolím ten stav, kde slyším vyšší zázněj. V tom případě totiž můj vysílací kmitočet bude blíže k vysílací stanici.
Podobný stav nastane, jestliže vysílající stanice bude vysílat na 3560.5 KHz. V normálním režimu ( můj oscilátor pracuje na 3559.5 KHz) slyším 1000 Hz zázněj. Jestliže bych zmačknul tlačítku shift, pak mi bude pracovat při příjmu oscilátor na 3560 KHz a ve sluchátku uslyším však 500 Hz zázněj. Pokud bych tento stav nechal, pak budu vysílat na 3559.5 KHz, což by bylo již o 1 KHz vedle.
Základní pravidlo tedy je u Rock Mite následující:
Při volání výzvy je mi jedno, kde jsem. Pokud mne někdo volá, pak mne určitě slyší a to že vysílá mimo moji frekvenci je jeho věc. Použitím tlačítka shift, si mohu odpomoci jen vzniklým problémům s příjmem stanic na "odvráceném" postranním pásmu příjmu. Jakmile však přecházím na vysílání, nesmím zapomenout se vrátit do toho stavu, kde jsem byl při volání výzvy. Jinak bych přijímané stanici mohl "vyskočit z filtru".
Jestliže číhám na mém jediném kmitočtu a čekám, že někdo zde začne dávat výzvu, pak vždy pomocí tlačítka shift se snažím nastavit stav, kdy uslyším jeho VYŠŠÍ zázněj. Tím se přibližuji k jeho vysílacímu kmitočtu a mám větší naději, že se spojení zdaří.
Pokud jeden zázněj je nulový a druhý je 500 Hz ( při přepínání shift), pak je to ideální stav. Shift nechám takový, abych stanici slyšel ( zázněj 500 Hz ) a vím, že ji budu volat přesně na jeho kmitočtu.
Jestliže v jedné poloze shiftu je přijímaný zázněj např. 1000 Hz a v druhé ještě větší. Pak pravděpodobnost navázání spojení je malá. Nedokážu se totiž svým vysílacím kmitočtem přiblížit k vysílající stanici na méně než 500 Hz. Ale i zde se spojení může podařit, pokud vysílací stanice nás najde svým RITem
Doplněk:
Rock Mite díky shiftu není jednokmitočtový TCVR, ale vlastně dvoukmitočtový. Dokáže totiž vysílat na jednom nebo druhém kmitočtu. V mém případě 3559.5 KHz nebo 3560 KHz. To je velice praktická věc. Např. Je-li na kmitočtu 3560 KHz provoz, přepnu se na 3559.5 KHz ( vysílám tedy o 500 Hz níže ), přičemž ona rušivá stanice pracující na 3560 KHz je v mém nulovém zázněji ( neslyším ji ). Ještě snad doplněk jak se obvod U3 chová po resetu ( obnově napájení ). Na jeho výstupu 3 je log 0 a FET Q2 je tedy zavřen. Varicap D6 má tedy minimální kapacitu.
Rock Mite má za sebou již 67 spojení a navázal spojení s pěti zeměmi DXCC
Rock Mite 500 mW DXCC list: OK, SP, DL, LY, OM
Tady vidíte typický příklad dětské radosti. Pokud by tuto zprávu četl náčelník radioklubu Járy Da Cimmermana, pak by vůbec nevěděl o co se jedná. Byl by touto zprávou tak zmaten, že by si možná myslel, že ona spojení byla uskutečněna v pásmu 248 GHz. Ani ve snu by ho nenapadlo, že se nějakej hračička může radovat z takových pitomostí HI. Je to něco podobného, jako žebříček stanic podle zemí DXCC. Zajímá Vás to? Snad jen, že nejlepší v OK na 160m již není OK1DOT. Pak se zamyslíte a v duchu si řeknete. Asi má Petr "slabší" koncový stupeň HI. A o tom to je. Ale v QRP HI. Nikdy neuděláte všechny země. Stále tedy máte co dělat HI. A přitom můžete vylepšovat jen antény.
Zkušenosti:
Stavebnice je "vymakaná". To znamená, že při správném pájení funguje na první zapojení.
Stavebnice nemá slabých míst. Žádné zhotovování cívek. Výstupní indukčnosti jsou již dodávané.
Výkon asi 500mW
Citlivost ( odhadnuto porovnáváním ) asi 2 uV na 10 dB S-S
Dva pracovní kmitočty, vzdálené od sebe asi 500 Hz
Kmitočet řízen Xtalem - vysoká stabilita
Zabudovaný Jambický klíč, rozsah asi 5-35 WPM ( u mého vzorku )
Možnost shiftu ( viz. dále )
Téměř QSK ( nastaveno asi na 150 ms )
Pozor na "prolézání rozhlasových signálů". ( Bydlíte-li v Liblicích, pak si to určitě nekupujte HI.)
Pokud jste fajnšmekři a máte peníze, pak si tuto stavebnici NIKDY nekupujte. Byli byste šíleně zklamáni. Výkon 500 mW nezaručuje pile-up. Proč? Pokud máte dobrou anténu, pak je vše OK. Ale pozor. Co je to dobrá anténa na QRP? Zde většina hamů dělá obrovskou chybu. Snaží se budovat antény s nízkým vyzařovacím úhlem. To je ta chyba. Na QRP prosím budujte antény s vyšším vyzařovacím úhlem. Proč? Jde vám o navazování spojení. Největší pravděpodobnost je tedy, pokud váš signál bude přicházet s co nejmenším útlumem. A to se dá zaručit pouze při vysokých úhlech vyzařování ( útlum v nižších vrstvách ). A nebrečte... s vysokým úhlem vyzařování se dá udělat i DX. Potřebujete však šíření IONO dukty. Tam je pak výhodnější, pokud do duktu Váš signál vstupuje pod vyšším úhlem.
Ale čistě teoreticky. Pokud s 50W Vás někdo přijímá 599 , pak při použití 500 mW Váš signál poklesne o 20dB. To je o 3 a půl S. A to je už dosti. Protistanice by pak měla hlásit report 559 a půl HI. Většina z nás však má problémy s místním rušením a tak tento signál již třeba zapadne do rušení od BPL HI.
Jak poznám jestli moje anténa je vhodná pro QRP? Toť otázka. Já na to mám t.zv. Jožo Ferův Theorém. Zkrátka...
Jestliže s 5W dáváte výzvu a stále vás někdo volá, pak je vše v pořádku. Jestliže ani na 5W nedokážete navázat spojení na výzvu a jediná možnost pro Vás je - volat, pak Vaše anténa je asi špatná. Pak zapomeňte na Rock Mite. Nikam se nedovoláte. Ale zkuste si to sami. Nalaďte si OK0EN na 3600 KHz. Maják má 150 mW a vysílá do docela slušného dipólu. Váš signál u protistanic bude asi takto silný.
Přesto je Rock Mite velice podařená stavebnice. Bohužel však na pásmu 80m v poslední době není takový provoz, jak tomu bylo v minulosti. Doporučoval bych tedy koupit si TCVR pro pásmo 40m. ( Ty operátor třídy A, já operátor třídy A - všichni můžeme všude ).