Never ending stories - QRP majáky......
Po CQ WW jsem byl
nadšen. Stále mi však vrtá v hlavě, kde jsou meze příjmu těch
slaboučkých signálků? Žijeme ve světě digitálních přenosů a tak už JT65
začíná napadat naše KV pásma. Koneckonců na 2m jsou spojení typu "píše
x nepíše" již samozřejmostí. Kde jsou ty doby Random spojení, dnes bez
chatu ani ránu. Děláme spojení, kde ucho to těžko dekóduje. Snad jen
při modu CW. Jak dlouho nám to CW ještě vydrží, když odliv telegrafistů
(smrtí stářím) je větší, než příliv? Ale nechme toho pesimismu. Pokud
něco děláme, baví nás to a neomezujeme (nevraždíme) druhé, pak je to
ušlechtilá zábava. Už dlouho jsem nedělal pokusy s micro majáky. Dnes
27.11. jsem však pokusy obnovil. Bylo to na základě ranního DXování s
Jirkou OK2RZ. Ověřili jsme si teorii, že rozdíl mezi DX anténou a
velice energeticky úžasnou anténou NVIS (na krátké vzdálenosti) je
rozdíl kolem 40dB. Zkrátka pokud jsem některý DX neslyšel lépe jak 579
podle Smetru, pak jsem se se 100W nedovolal. Existuje snad jen jediná
doba a to je kolem východu a západu sluníčka t.zv. "Šedivka". Tam ten
odstup již není tak veliký, ale o malinko menší HI. Dokonce když už
jsme v šedé zóně (podle programu N1MM), tak už to pro NVIS není ono.
Podle rozboru DXů v CQWW lze dokázat, že nejlepší doba na DXY je
ještě asi 45 minut než N1MM hlásí vniknutí do šedé zóny. Je to vlastně
logické a úvahy na toto téma nechám na vážené P.T. čtenáře. Ale vraťme
se k pokusům. Jestliže jsme s Jirkou před několika lety zkoušeli
microwatty na 80m, pak po dlouhodobém snažení (řádově měsíc) se
podařilo maják zaslechnout s 80uW (microwatt) a to jen když se
objevil "směrnicový efekt". Anyway, psal mi jeden ham, že to funguje
báječně, ale bohužel nenašel v anglické literatuře o "směrnicovém
efektu" ani zmínku. HI. Tak jsem rád, že jsem byl první HI. Tedy 80uW
byla naše mez.
Dnes jsem oprášil Rozkmita na 7028 KHz a zapnul 50uW. Jirka mne
poslouchal na 4EL Yagi směrem na USA. Bohužel při pokusu o nahrání byl
v telefonu jen šum. Přitom Jirka tvrdil, že je to téměř 100 procentně
čitelné, ale jen na filtr 2,4 KHz. Jakmile zúží filtr, pak čitelnost
klesá. Tento jev zná mnoho z nás. Sám jsem to jednou omlouval tím, že
máme "děravé" uši a potřebujeme pro náš počítač (mozek) více informací.
Pro mne například u rádií vůbec nemusí dělat funkci APF. Je to k
ničemu. Nebo existuje někdo, komu to pomáhá? Zkrátka podle mne je
nejlepší filtr 350 Hz, který mi dává více informací a mému počítači
(mozku) vylepší odstup signál šum. Dokonce se tím potvrzuje závěr
většiny světových perfektních závodníků a DXmanů, kteří říkají totéž.A
jsme zase u těch teorií, že digitály jsou na tom lépe... HI Jsem
přesvědčen, že výhoda např. PSK31 není vůbec žádná, snad jen v tom, že
za stejného rozeznávání slabých signálků mi PSK31 umožňuje předat více
informace (rychleji vysílat). Zkrátka CW v době vzniku bylo něco
nadčasového a sloužilo nám i v profi provozu až do osudného roku 1997
úplně geniálně.
Pokud tedy Jirka nebyl schopen dokázat (nahrát)
existenci majáku, pokusili jsme se o nepřímý důkaz. Jirka po skype
psal, co slyší. Zde je ten důkaz na you tube:
http://youtu.be/bJe0YRUGfW8
Všimněte si na videu v pozadí ionogramu. Zrovna vznikal nádherný směrnicový efekt.
Závěr:
V pásmu 40m lze očekávat lepší výsledky v experimentování s QRPPPP než
na 80m (to je novina co? HI). Tedy 50uW není limitující a určitě to
půjde ještě níže. Potřebuji však další dobré poslouchače. Až se vrátí Jarda OK1HDU z Bolívie, tak budeme
experimentovat dál.
Rozkmit v roli majáku