Havárie QCX mini

QCX mini je fantastickou hračkou. Kdo zná kvality TCVR typu QCX, zvláště ocení to, že vše z dobrých vlastností je zachováno, ale při daleko menších rozměrech. První série stavebnic v počtu 1000 Ks byla rozebrána během pár dní. Na diskusních fórech se však vyskytl problém, že pár stavitelům to shořelo. Hans G0UPL začal řešit problém a dospěl k názoru, že vše okolo "hoření" se vyřeší jedním 10uF tantalovým kondenzátorem na vstupu integrovaného obvodu ASL1117. Při dodávkách jsme ho měli přiložen v pytlíku. Nějak jsem tomu nevěnoval pozornost a říkal jsem si: "To se mne netýká, já probém se stabilizátorem nemohu mít, já jsem si tam již tantal zapájel". Bohužel na diskusním fóru přibývalo nadávek na špatnou konstrukci. Hans G0UPL se přiznal, že má z toho stres (ani se mu nedivím). V rychlosti vydal desky REV2, kde nahradil stabilizátor 1117 starým dobrým 78m05. Ovšem jak bude řešit ty staré desky, to opravdu nevím. Já jsem celkem bez problémů provozoval QCX mini asi 2 měsíce. Pak jsem připojil Hansův koncový stupeň 50W a najednou......

Ale pojďme si říci, co se vlastně děje. Z neznámých důvodů obvod stabilizace napětí 5V (ASL1117) se "probije" a svojí destrukcí se chová jako vodič, který spojí vstupní napětí s větví 5V. Z 5 V větve je napájen procesor, obvod 74ACT00, multiplex a SI5351. Žádný  z těchto obvodů napětí 12V nepřežije. Je z toho pak plno radosti, protože obvody jsou typu SMD a zvláště SI5351 s roztečí nožiček 0,625mm je paráda pájet. Tak to potkalo i mne. Zkrátka toto se Hansovi ale vůbec nepovedlo. Většina z uživatelů desek REV 1 má pak doma časovanou bombu. Sám jsem musel investovat dalších cca 460 Kč za nové součástky (procesor 328P má Hans zamčený a tak musíte od něj objednat nový). Jakmile mne vztek začal přecházet, přemýšlel jsem co s tím. Součástky pochopitelně musím vyměnit, ale v žádném případě nebudu vracet nový ASL1117, ale vrátím se k osvědčeným 7805. Na rádiu (které zatím neodešlo) Libora OK1DU (dělal jsem mu ho), jsem si ověřil opravu, která je zřejmá z obrázků.
 Obvod připájet na na plošky původního stabilizátoru, jen vstup přiletovat na diodu.



V místě nového stabilizátoru původně prochází distanční sloupek. Ten neosadíme. Vůbec nic se nestane, jedna strana vrchní destičky je pevně spojena přes konektor a na druhé straně distanční sloupek je zachován.




Vše vrátíme do krabičky. A že vše funguje, je vidět z obrázku měření výstupního výkonu (při cca 14V).



Jestliže patříte do skupiny prvních majitelů (verse REV 1), pak neváhejte ani chvíli. Celá úprava Vás přijde na cca jen 15 minut práce. Pokud se na to vykašlete a budete si hrát na hrdiny, pak věřte, že časovaná bomba tiká. Jakmile se to jednou stane, pak už to nejsou minuty práce, ale hodiny (možná desítky).
Věřte mi.