Úvod:

„ Všechny cesty vedou do Říma „

Jan Werich

Tuším, že tak nějak začíná kniha našeho velikána. Po mých prvních zkušenostech z pobytu v Miláně ( výstava textilních strojů 1975 ) se mi do Itálie ani moc nechtělo. Bohužel člověk za svůj život nemůže poznat vše. Návštěva Říma by však měla být povinností. Čert ví, zda v nás nakonec nekoluje i kus římské krve. Jo, kdyby to šlo zjistit.

Je to vůbec jeden z mých snů, zjistit kdo byli mí předkové. Mám jednoho kamaráda, který toto zjišťování má jako svého koníčka. Tuším, že má zjištěn rodokmen až někde do roku 1814. Bohužel je to už tak náročné, že pokračovat dál snad ani nemá smysl. Stálo by to spousty času a energie.

Ale k věci. Podívat se do Říma – to byl úkol pro letošní rok. Nesnáším prudké slunce a vůbec vysoké teploty. Doba návštěvy tedy byla jasná. Musí to být někdy v září. Po zvážení všech možných termínů byl zvolen čas od 13. září. Upřímně řečeno nejsem pověrčivý, ale pátek a ještě k tomu 13….to malinko zvedalo tvorbu adrenalinu. Taky trošku jsem byl zvědavý, jak se v této oblasti dají chytat vlny. Ono vůbec…co si sebou vzít za radia. S 5W a FT817 asi žádnou díru do světa neudělám. Nakonec však padlo rozhodnutí, že vezmu sebou jen moje „ základní „ portáblové vybavení. FT817 a jako zdroj jen 2 kusy baterií 3 Ah. S anténami jsem si nikdy hlavu moc nelámal. Proti mým zásadám však v kufru skončil i dipol 2 x 20 m a 20 m RG58. Koneckonců, pokud někoho zajímá ten zázračný plán WW817FT, tak si mne stejně najde.

WW817FT

Co to je? Abych nalákal své kamarády, pravidelně ze svých dovolených vypisuji soutěž o soukromý diplom WW817WT. ( Worked with FT817 wood trip ). Tentokrát se jen prohodilo písmenko a vznikl nový diplom „ Worked with FT817 foreign trip „. Zkrátka, kdo bude sledovat moje vysílání a naváže se mnou spojení, pak prvních deset stanic bude odvděčeno „ speciálním „ diplomem. Jak už jsem kdysi prohlásil, je to nejtěžší diplom na světě. Vlastně už je těžký tím, že o něm nikdo neví.

Letos jsem sice „ udělal „ malou reklamu na PR, ale tam jsou stejně zajímavější jiné rubriky.

Třeba: „Kritiky všeho a všech „ či „ válka proti ČRK „. Až jednou budu „ zapšklý „ amatér, pak určitě tyto nekonečné románky budu číst. Nevím, kde ti chlapci na to berou energii, ale… proti gustu žádný dišputát.

Zatím však amatérismus vnímám stále ještě pozitivně a dokonce jsem i rád, že ještě o sobě nemusím vytrubovat do světa, že jsem špička ( já to přeci vím HI ). Už jednou jsem prohlásil, že používáním špičkového zařízení a špičkové kóty způsobí samo o sobě to, že na předních místech je schopno se umístit dalších 30 Hamů této republiky. Dokonce i ti „ nešpičkoví „ udělají slušný výsledek. Chce-li se přesto někdo „ prát „, pak pojďme si to rozdat za naprosto stejných podmínek, třeba za použití různých počítačových programů. To by nám ubylo „ špiček „.

Ale… Popisovat cestu z Liberce přes Brno… to snad nemá smysl. Únava obrovská. Kdykoliv jsem v noci usnul, pak mne probudilo vlastní chrápání a pohled několika párů očí. Zřejmě ve svém životě tyto zvuky ještě nikdy neslyšeli. Dokonce mám i takový pocit, že na mne řidič jednu chvíli troubil. Jak jinak si vysvětlit, že na dálnici, kde nikdo nejel, spustil svoje fanfáry. Cesta byla skutečně únavná. Kdybych to byl tušil, asi bych příště použil jiného dopravního prostředku.

Pro nás amatéry je však zajímavé to, že při scanování po celém dvoumetru, bylo možno zachytit jen pár převaděčů. Žádná direktní spojení se mi nezdařila.

Dorazili jsme do Říma kolem 14. hodiny v sobotu 14.9.. Podle domluvy jsem se pokoušel odeslat o našem příjezdu SMS. Bohužel jsem však na svůj mobil dostával stále hlášku: „ SMS neodesláno „. Co to? Až později jsem zjistil, že dcera má OMNITEL a ten nemá s T-MOBILEM roamingovou smlouvu. Nedalo se nic dělat. Musel jsem volat se zpětným voláním. To kupodivu fungovalo skvěle ( za 65 Kč HI ). Nakonec vše dobře dopadlo a shledali jsme se. V Holicích jsem dcerce koupil malý dárek. Pár stanic PMR. Nakonec jsme tyto PMR kmitočty používali všichni. I když můj IC E90 a Janiččin IC TH7E zde nejsou homologovány. Na dvoumetru jsem zaslechl jen jediný převaděč na 145.775. Ale kluci italští se semnou stejně nechtěli bavit. Jejich znalost angličtiny je totiž ještě horší jak naše. To bylo asi největší zklamání. Zkrátka Angličtina se zde nenosí. Při příjezdu na naše dovolenkové místo přišlo i další zklamání. Je zde jen jedna palma a tak vůbec nevím, kde natáhnout anténu. Vše jsem nakonec řešil velikým kompromisem. Natáhnout dipól 2 x 20 m zkrátka nešlo.

Udělal jsem bleskové rozhodnutí a kus antény jsem zkrátka odstřihl. Vznikl nový dipól 2 x 10.3 m. a ten rezonoval na 40m 1:1. A tak věšák na prádlo a nedostavěný domek v okolí se staly jedinými úchytnými body. Ještě že jsem sebou vzal RG58 osmičku. To že budu vysílat i na jiných bandech, se pomalu stávalo snem. Podle propočtů by však v 19. hodin SELČ měl být tento kmitočet na spojení do OK použitelný. Koordináty našeho místa jsou:

41 deg 36.290 North 12 deg 32.088 East ( díky Mageláne ).

Večer se jdeme podívat na moře. Nikdo se již nekoupe, jen my. Moře 23 stupňů a tak koupel byla skvělá. Dáváme si i pivo za 1.5 EURo a vzpomínáme na naše pivovary.

Po návratu okamžitě zapínám rádio. Zkusím se krátce doladit a… Jak ten Vláďa OK1DVX vždy ví, že jsem to já. Skutečně kluk jeden poslouchá skvěle. A už to jede..

No spíš kulhá. Dělám postupně ještě Honzu OK1IR a OK2SA. Vláďa OK1IVU je zde jak moucha v baňce. Pokud jsem na dovolené u Berounky tvrdil, že jsem vyvolal pile up, tak tady je to čajový odvar. Spíš by se dalo „ naředěná „ sodovka. Ale co bych jen chtěl. Je to přeci jen 1000 km daleko a to jen s 5W do špatné anény. Zdravím se s kluky a vypínám…

Pokračování…..příště

…