Pendrek pro KV ano nebo ne

Pendrek pro KV ano nebo ne ?

Asi před půl rokem jsem psal o možném použití antény typu miniflex (pendrek) v radioamatérském provozu na krátkých vlnách a slíbil jsem, že se s Vámi podělím o své poznatky z provozu s tímto typem antény.

Přesto, že od počátku mého experimentování uplynulo hodně vody ( tím nemám na mysli letošní povodně ), mnoho času na „amatéření“ jsem neměl. Tak alespoň něco, abych učinil svým slibům zadost.

Případným zájemcům bych chtěl ještě doporučit velmi pěkný a celkem výstižný článek o tomto typu antén od Jindry OK1VR publikovaný v A Radiu – konstrukční elektronika (modré) č. 3 / 2002.

Nyní však již k mým zmíněným poznatkům.

Jak jsem psal již dříve impedance antény je závislá na všem možném i nemožném. Při příjmu to příliš nevadí ale horší je to při vysílání. Nejde však ani tak o změnu impedance vlastní antény ale o změnu impedance na svorkách (konektoru) TCVRu, kde musíme brát v úvahu také protiváhu. Tady se uplatňuje vše co je k TCVRu připojeno – napájecí zdroj a s čím a jak je spojen, kabel k mikrofonu, klíči popř. ke sluchátkům, jejich rozmístění, a ani vlastní tělo operátora nelze pominout. Vzhledem k tomu, že ideální uzemnění lze těžko realizovat používám kus drátu o délce cca lambda/4 volně pohozený po zemi a připojený k zemnící svorce TCVRu jako protiváhu. Výrazně se tím eliminují výše jmenované rušivé vlivy na únosnou mez. Použitím protiváhy sice omezíme to pravé „kouzlo“ ale v mnoha případech to nevadí. U zařízení s reflektometrickou ochranou koncového stupně nám nepřizpůsobení zapříčiní omezení a někdy téměř úplné snížení výstupního výkonu. Je lepší použít zařízení které tuto ochranu nemá a ochrana koncových prvků je zajištěna jejich potřebným předimenzováním. V profi zařízeních u kterých se uvažuje s použitím podobných antén jsou výstupní obvody řešeny tak, že koncový stupeň je schopen dodat potřebný výkon v širším rozsahu impedancí.

Vlastní anténu jsem zkoušel v pásmech 28 a 21 Mhz. S ohledem na uvažovaný účel použití tj. ve víceméně „polních“ podmínkách jsem ke zkouškám využíval svých letních a podzimních toulek přírodou . K porovnání mi sloužila jednoduchá anténa GP (lambda/4 drátu, pověšený většinou na stromě, s dvěmi až čtyřmi protiváhami pohozenými po zemi).

Při poslechu stanic byly signály s použitím „pendreku“ o jedno až několik „S“ slabší. U bližších evropských stanic byly rozdíly většinou menší i když jako vždy výjimky potvrzovaly pravidlo. Při dobrých podmínkách byly celkem dobře slyšet stanice z JA i W. Z poslechových zkoušek mi vyplynulo, že pro nenáročný poslech v terénu a zjištění toho co se na pásmu děje mi „pendrek“ celkem vyhovuje.

Při vysílání byly poznatky obdobné až na ty DX-y z těch se mi nepodařilo udělat nic. Žádná kvanta spojení jsem sice nenadělal ale to mi nevadí. Zjistil jsem, že pokud nejsou velmi dobré podmínky šíření a pokud neslyším protistanici alespoň 599 nemá cenu se o spojení pokoušet a i tak není zaručeno,že Vás protistanice uslyší. Reporty jsem dostával většinou 559 nebo 579.(Výrazný vliv má použití protiváhy).To odpovídá i mým zkušenostem z provozu. Pokud Vás stanice slyší dobře dostanete 599, pokud hůře 579 a když Vás bere „jen tak tak“ tak dostanete 559.

No a když to všechno shrnu tak jsem u toho co jsem předpokládal na začátku. Tento typ antény lze použít pro nenáročný, spíše nouzový poslech na pásmu. Pokud se Vám povede udělat nějaké to spojení doufám, že budete mile překvapeni a potěšeni tak jako já.