Den šestý 28

Tak zítra zde končíme. Musím se přiznat, že při plánování různých dovolených je to stále stejné. Vytipuji místo a domnívám se, že se tam dá vydržet celý týden. Bohužel má povaha je taková, že neustále potřebuji změnu. I ta nejkrásnější příroda se dá procourat za týden. Pak už máte problémy nacházet stále nové a nové trasy. Už v roce 2002 se nám osvědčil systém - dvě noci a pryč. Má to svoje výhody. Stále se něco děje a za dva dny projdete ty nejkrásnější trasy. Dokonce v poslední době se vyhýbám turistickým značkám a plánuji trasy svoje. Má to svoje výhody, ale i nevýhody. Já zkrátka i s pomocí GPS bloudím vždy a všude. Možná, že nějaký můj předek byl Holanďan a to bludný HI. Ale pojďme se vrátit ke dni šestému.

Ráno bylo úplně stejné jako rána předtím. Zataženo a 11°C. K tomu všemu se přidává i silný vítr. V umývárně si povídáme se sousedem o dnešních trasách. Je to téměř domorodec. Jeho táta do této oblasti přišel hned po válce. Po vyhnání německého obyvatelstva, prý zde bylo strašně moc volně pobíhajícího dobytka. Prý hlavní úkol v té době bylo, tento dobytek shromáždit a ustájit. Organizaci této činnosti se prý ujali lesníci a myslivci. Při ochraně tohoto dobytka museli ochraňovat i svoje a cizí majetky před nájezdy zlatokopů. Až později tuto úlohu převzala armáda. Armáda ochranu postupně zdokonalila tak, že nám vznikly ostnaté dráty a minová pole HI. Přesto však můžeme konstatovat, že jen díky studené válce a těmto drátům, nám zůstala tato příroda zachována téměř v panenské podobě.

Povídáme a soused mi navrhuje trasu. Na Pajrek a po modré až na červenou. Odtud dolů a podle žluté domů.

Podobnou trasu jsem měl připravenu a uloženu v podobě landmarků v GPS. A tak navzdory nejistému počasí vycházíme. Bohužel máme starou turistickou mapu a tam jsou turistické značky zamalovány jinak než ve skutečnosti. Nechápu, proč se tyto změny dějí. Někdy mám pocit, že na nových vydáních chce někdo vydělat. Vůbec zelené turistické mapy vydávané v Harmanci pomalu, ale jistě ztrácejí glanc. V době ještě nedávno minulé, patřily tyto mapy mezi velice dobré. To bylo ještě v době, kdy se o kartografická data starala armáda. Harmanec měl po roce 1990 relativně čerstvé údaje. A jak to vypadá dnes? Údaje zestárly a stále v zelených turistických mapách je zakreslený stav odpovídající stavu před 20 lety. Skutečně je to úsměvné. Ale má smysl ještě mapy používat? Máme přeci Internet a tam to vše je, dokonce i jako letecký snímek. Ano je to veliký pomocník. Bohužel však zobrazení je plošné. Podle leteckého snímku Vám krajina připadá jako v ráji. Teprve když jste na místě, zjistíte, že je to téměř neschůdné. Přeci jenom papír je papír. Je to nádherně přehledné. Taky raději čteme noviny z papíru než z obrazovky.

Skutečně krásný kout. Postupně se dostáváme až pod Hraničář. Teprve v té chvíli si uvědomuji, že jsem nějak zapomněl na SOTY. Hraničář je PL023. Na direktním kanálu slyším Láďu OK1DLY. Je ve své maringotce v Sušicích. Povídáme si o životě, o QRP, o nových zájmech. Přeci jenom amatérismus je takový jaký je, ale skutečný koníček v podobě živého koně, to je o něčem jiném. Trošku Láďovi závidím. Skutečně živý kůň, to by bylo něco... Pod Hraničářem začal foukat silný nárazový vítr a spustil se déšť. Chvilku sedíme pod stříškou odpočívadla. Odesílám fotku do Nagana.

Nechce se nám však moknout a tak vyhledáváme nejkratší cestu k návratu. Asi jsme sympatičtí místnímu zajíci. Docela hezky si s námi hraje.

K obědu si dáváme něco na chilli. Celkem dobré. Luboš má dnes svátek, ale nějak jsme to nezaregistrovali HI. Ale co, toho alkoholu bylo stejně víc než dost. Tak zítra Luboš jede domů. Skoro mi to připadá, že se na ten domov těší. Přemýšlím, jestli jednou neskončím taky tak. Zahrabán na zahrádce ve svých okurkách a ředkvičkách. Zatím ale tento stav nenastal a ještě mne to "táhne" k novému poznávání. Volá nám i vedoucí operátor naší OL1EXP Jarda OK1MKX. Ptá se na další osud expedice. Odpovídám, že vlastně nevíme. Padnul dokonce i názor, že bychom mohli jednu noc přespat na mém oblíbeném Soumarském Mostě. Počasí je však tak nejisté a proměnlivé, že raději vyhledáme něco v suchu. Stan je dobrý, jen když je dobré počasí. Pomocí mobila surfuji po kempech v okolí. Vzpomněli jsme si i na Kemp u Nepomuku. Ten nám popisoval náš Petr. Volám tam, ale bohužel mají volné jen čtyřlůžkové chaty. Připadá nám to zbytečný luxus za hodně peněz. Nakonec se dohadujeme, že vyrazíme někam na východ. Necháme to vše na náhodu. K večeři si ještě dávám bramboráček. Nahrávám QTC6. Jsou velice dobré podmínky a tak i Andy SP1JX je spokojen. Nabízím mu, že na příští expedici ho vezmeme sebou. Smutně odpovídá, že je mu už 67 roků a na expedice si už netroufá. Sakra lidi co blbnete. Cožpak to číslo 67 Vám zakazuje dělat ptákoviny? Pokud udržím meč a moč...

Konecne odhalen vliv radiovych vln na pocasi! Ma ho na svedomi t.zv. Jozo F.-Cimrmanuv jev. Pracovnici ionosfericke stanice v Pruhonicich ve spolupraci s expedici OL1EXP - Sumava 2007 se domnivaji, ze destive pocasi na Sumave ma na svedomi vysilani QRP radiovych stanic. Malý výkon soustredeny do rady vysoce vykonnych impulsu, muze za urcitych okolnosti zpusobit ionisaci spodnich vrstev troposfery. Vytvorene ionty tvori pak kondensacni jadra, na kterych kondensuje vzdusna vlhkost a zacina prset. Zarizeni schopna koncentrovat energii do kratkych impulsu, jako na priklad SW80 - Enigma, maji nepatrne energeticke naroky, ale jejich vliv je vyznamny. V minulosti byl jiz popsan vliv kolmo vysilanych elektromagnetickych vln s vysokym vykonem na "vybouleni" ionosfery - vrstev F1,F2, zmenu LUF a MUF a zvyseni dosahu stanic.

73/PZ de MKX