Den druhý 24.6.2007
Krásné probuzení do nádherného dne. Pryč jsou ty doby, kdy jsem přesvědčoval místní usedlíky, že určitě dnes bude hezky, když oni tvrdili opak. Dnes se ze mne stal meteorolog amatér a to díky mobilnímu telefonu a připojení na Internet. Ale o tom zde již bylo psáno. Zkrátka jak pohled na Meteosat 8, tak studium proudění jasně dokazovalo, že bude nádherný den. Měl jsem připraveno několik variant tras. Jedna z nejtěžších předpokládala, že pojedeme vlakem na Špičák. Vyjdeme na vrchol Pancíře a dále vrcholovou cestou až do základního tábora. Zkrátka "samozničující tůra" kolem 35 km. Chtěl jsem ji absolvovat hned na začátku, abychom si dokázali, že jarní příprava v podobě odchozených asi 300 km, byla k něčemu dobrá. Pro naše "nevychozené" partnery jsem měl naplánovanou žlutou turistickou, kde by ušli v pohodě asi 7 km zpět na Špičák.
Příprava byla celkem jednoduchá. Do batohu jsem zabalil pití a radiové vybavení v podobě mini TCVR Rozkmit 80. Pochopitelně jsme se s Lubošem museli vyfotit v našich nových tričkách OL1EXP s nápisem Šumava 2007. Zajímavé, že zvláště onen nápis OL1EXP vyvolával mnoho dotazů. Je až zarážející, jak o amatérech se toho málo ví. Pokud někdo řeší křížovku, pak obvyklá otázka zní - značka na Českých letadlech. To ví každý, ale že existují nějací amatéři - o tom nikdo nic neví. Na vysílačky v době mobilních telefonů je pohlíženo asi jako kdybyste si sebou na dovolenou vzali kolo značky Ukrajina. Je to naše chyba.
Expedice Šumava 2007 se však musí přiznat, že k propagaci našeho koníčka udělala mnoho.
No nic, vyrážíme:
http://www.youtube.com/watch?v=x1SvixtbV3E
Čekání na vlak
Na nádraží v Nýrsku jsme se seznámili s nějakými Holanďany. Paní neskrývala uspokojení z dovolené v Čechách. Když jsem se jí ptal, co se ji zde líbí, odpovídala téměř jedním dechem, že kromě přírody vřelý a upřímný vztah Čechů k nim. Tomu jsem dost dobře nerozuměl. Ptal jsem se jí tedy jak to myslí. Dokumentovala to na našem rozhovoru. Říkala, že u nich by něco takového nezažila. Tím, že jsme ji oslovili a zeptali se kam jedou, jestli nepotřebují pomoc - tak to je prý to ono, co v Holandsku není. Zajímavé. Moje zkušenosti jsou asi trošku jiné, ale když to tak vidí, přeci jenom jsem Čech a tak jsem byl "hrd" sám na sebe. Paní byla velice příjemná, její angličtina byla na úrovni mé a tak se nám hezky povídalo. Zato její manžel byl asi nějaký "suchar", jen poslouchal, ale nic neříkal. Občas sice vyslovil nějaké to Chrr, frr...ale to bylo vše. A tak jsme se společně vyfotografovali.
Cesta vláčkem byla velice příjemná. Objevili jsme dokonce i určité typické charakteristiky krajiny a tak jsme si pojmenovali některé železniční zastávky po svém. Např. zastávce Dešenice, jsme v našem kódování přiřadili název - Rychnov u Jablonce. Vláček měl sice nepatrné zpoždění, ale to nám nevadilo. Dorazili jsme do stanice Špičák. Podle dobré tradice bylo rozhodnuto, že v nádražní restauraci si dáme jedno pivo t.z. "zavlažovák". Je to jediné pivo, které si mohu dát, aniž by velitelka našich zdravotnic a samaritánek - "Jana OK1JVF", neměla k tomu komentáře.
Expedici se nechce pěšky na Pancíř a tak volíme cestu lanovkou přes Hofmanky. Jana se nechává fotit u turistické cesty.
http://www.youtube.com/watch?v=w0cCt8a0MCA
Zatímco my s Lubošem "klábosíme" na FMemce, Jana s Alenou lezou na rozhlednu a fotí.
Jana se vrací se "zaručenou" zprávou. Prý na Pancíři nabízejí ubytování za 280 Kč na osobu a noc a to i se snídaní. Sakra, to by bylo docela dobré. Ani nevím, jak je Pancíř v současné době obsazován na VKV, ale zkuste si něco podobného na Ještědu. Tam Vás nádherně oškubou. Nedokážu si to vysvětlit. Možná je to dáno tím, že Hofmanky nabízejí vyšší standard. Dokončujeme spojení v Vláďou OK1IVU. Domlouváme se, na spojení v pásmu 80m. Je to trošku troufalost. Není totiž Eska a tak naše vlny budou silně tlumeny. Ale přeci jenom povrchová vlna by taky něco mohla umět. Plzeň není zase tak daleko. Natahujeme typickou českou anténu - "pádlovku" asi ve výšce 2m.
Ještě stačím odeslat zprávu do Nagana a už je tu "pileHup". No, snad jen Vláďa OK1IVU má dobrý přijímač. Zkrátka pádlovka a 500 mW - skutečně to je jen pro experty. Přesto se spojení daří a zde je důkaz videový.
http://www.youtube.com/watch?v=6SQ6UtJY_nE
Vydáváme se po červené. Jako samozvaný náčelník přesunu, dávám příkaz naší "nevychozené" části expedice, aby se po žluté vrátili na vlak.
Jsem zřejmě špatný velitel a tak mne vůbec neberou vážně. Nemají sebou vodu, nemají mapu, funí a chtějí na tůru přes 30 km. Nechci se v budoucnu cítit jako turistický vrah. Nedá se nic dělat. Z Můstku dávám příkaz, že se vrátíme všichni. Přece v tom Luboše nenechám.
Normálně celkem jednoduchý sestup do Brčálníku, se však ukazuje jako velice obtížný. Přeci jenom Kyril zde hezky řádil. Je nám z té "vraždy" stromů docela smutno. Cesta je silně "zarůbaná", jde to dosti obtížně.
Myslím, že obchodníci s dřevem mají Kyrila rádi. Je to šílený pohled. Krásné stromy v chráněné přírodě se mění na klády.
http://www.youtube.com/watch?v=4FJ8dqOpzCY
Nakonec se však vymotáváme a dostáváme se na silnici k Brčálníku. Ještě se vyfotíme u nádherného stromu a již nás začíná otravovat pocit hladu. "Nebojte" slibuji, zde na mapě jsou malovány penzionky a hotely. Dáme oběd, pivko a bude nám dobře.
První na ráně byl nějaký penzion ( tuším, že mu říkají statek). Kolem samé kozy. Hezký pohled. Vcházím dovnitř. V jídelně ani noha. Nějaká mladá dívka zde myje nádobí. Ptám se, zda je možné se zde najíst. "Zde ne, my sem jídlo dovážíme jen pro ubytované. Běžte ale dál, tam je hotel a tam se najíte". Stále jsme ještě plni optimismu. Ani nám ta zamítavá odpověď nevadí. Skutečně asi po kilometru vidíme hotel, který byl zřejmě ještě budován v dobách "prosperity socialismu". Nádherně veliké ubytovací středisko. Nemůžeme sice najít vchod, ale Luboš ho nachází jen čichem. Stoupáme po schodech do restaurace. Vcházíme dovnitř a máme divný pocit. Nikde ani noha, jen tři kuchaři sedí u jednoho stolu a hrají karty. Na náš dotaz, zda mají něco k jídlo odpovídají jasně: "vůbec nic". Přitom vynáší dalšího filka. Zkoušíme se domluvit. Přeci tady musí mít nějaký knedlík, či brambor. K tomu nám mohou udělat kus masa a my to královsky zaplatíme. No jo... To by však museli vstát a něco dělat. Mariáš je určitě zajímavější. Oni jsou zde zřejmě za trest a jejich plat je fixní. Proč by tedy nějakým turistům něco dělali. Hmmm, tak Luboši, sem ten kapitalismus ještě nezavítal. Socialismus už odešel ( to bychom dostali studený guláš ). V těchto krizových situacích se vždy chovám zkratově. Většinou něco vykřiknu a pak mne to mrzí. Prudce se tedy otáčím a bez pozdravu odcházím. Nedá se nic dělat, nádraží je odtud asi kilometr a vlak jede za jednu a půl hodiny. To přežijeme. V Nýrsku si pak dáme nějakou mňamku a zapijeme to spoustou chlazených piv.
Je docela horko. S lubošem si nacházíme krásné místečko v místní čekárně a v rámci úspor energie okamžitě přecházíme do spací polohy.
Docela slušně chrápeme ( prý..HI). V tom přichází nějaká slečna. Jakmile nás vidí, je jí to naprosto jasné. Raději si jde sednou na lavičku k našim dámám. Dámy tuší legraci a tak rozehrávají krásnou Ptákovino-tvornou hru.
Alena tomu předsedá. Okamžitě s mladou dámou přechází do hovoru.
"Tam raději nechoďte, spí tam nějací opilci. My když jsme přišli, tak se strašně motali a obtěžovali nás. Jak se někdo může takhle udělat v pravé poledne". Mladá dáma je silně nervózní a jedním očkem nás pozoruje. Přeci jenom má život ještě před sebou a nerada by byla obtěžována těmito individui. Koneckonců, možná, že jsou i evidováni. Mají na tričku napsáno OL1EXP. Možná to bude nějaká léčebna. Mladá dáma si dokonce myslí, že bychom mohli být i ufetovaní. A tak rozvádí svoje zkušenosti z různých diskoték. Jedním uchem to poslouchám, ale stále mi nedochází o čem a o kom se baví. V tom je slyšet přijíždějící vlak. Vyskočím jako mladík, pozdravím onu dámu a beru Janu za ruku. Ona mladá dáma vytřeští oči a pomalu ji začíná docházet, že se stala obětí "Ptákovinotvorných lidí".
Hladoví, vyžíznělí se vracíme do základního tábora. Pijeme jako velbloudi. Dávám si i vynikající masovou směs v bramboráku ( 103 Kč). Luboš dělá dokonce i nějaká spojení SSB. Ještě stačím nahrát QTC2. Na malou chvilku usínám, probírám se až po dotazu Jany, zda dnes nebudeme vysílat. Jejda, já který si zakládám na přesnosti skedů a já zaspím. Většinu našich "chaser" to asi otrávilo. První spojení dělám až v 19.04 a to s Honzou OK1MNV. Asi je v TV nějaký pěkný film. Zkrátka účast je mizerná. Náladu mi vylepšuje snad jen Andy SP1JX, který hlásí, že dnes nás bere jen 259. Zkrátka nás jen tuší. Luboš ve vedlejší chatce usnul. A tak musím odjet i směnu za OL1EXP. QRN je však šílené. Stačím se ještě podívat na Meteosat 8. WX nevěstí nic dobrého. Asi zítra bude pršet. Jdeme spát.