Den první 23.6.2007

Dovolená, dovolená..... Potřebujeme ji? Není lepší být doma a nechodit do práce a ráno někam vyrazit? Večer se vrátit, spát ve své posteli?... Znám i takové HAMy, kterým toto stoprocentně vyhovuje. Koneckonců, pokud se zamyslím a zavzpomínám, pak takto trávili dovolenou naši rodiče. A byli nespokojeni? Myslím, že ne.  Dokáže někdo definovat, co je to spokojenost? Myslím, že po všech těch únorech, sametech a podobně jsme zjistili asi totéž co naši předkové. Zkrátka asi absolutní spokojenost nikdy nenastane. Oni měli hlad a za spokojenost považovali se najíst. Další generace po únoru hlad neměla, ale vadila jim přistřižená křídla. Naše posametová generace má téměř vše na co si zamane. V kapitalismu není omezení a tak si člověk může dopřát vše. Bohužel za peníze. A tak někdo svoji spokojenost váží počtem peněz ve stružoku. Až když je uvězněn v ráji o kterém vždy snil ( třeba na Seychelách ), pak si jasně uvědomuje, že mu stále něco chybí.... třeba jen taková základní věc, bez které se nedá žít. Co to je? No třeba kamarádi. A tak teprve ve zralé části svého života zjišťujeme, že jsou věci, které se zkrátka koupit nedají. Nebo můžete si koupit zpěv ptáků, vůni přírody, krásné pohledy, volnost, sluníčko, ptákoviny?

Jestliže někdo prohlásí, že ano, pak ho srdečně lituji. Vůbec to nikdy nezažil a tak si myslí, že přesně toto mu zajistí libovolná cestovka. Ale nechme toho. Už přes 13 let si svoji dovolenou organizuji sám a vždy musí obsahovat několik zásadních prvků, aby to byla "dovolená".

Možná si někdo z Vás všiml, že je to nějaké neúplné. Máte pravdu, ale nejsem si jist, jestli tyto řádky nebude číst i moje Janička. Nemohu zde přeci psát o rumu, pivu, žvatlání, požárech, průtržích mračen, Sotách, vysílání, přejídání, houbách.... To vše je zkrátka schováno v tom termínu "Ptákoviny".

Kámoše si také nevybíráme my. Je to složitý problém a musí to fungovat i obráceně. Kámoši si musí vybrat i nás. To je proces zdlouhavý a aby fungoval, musí být dlouhodobě ověřen. Zkrátka dobrého kamaráda nesmí naštvat moje krátkodobé "menstruace". Jak říká klasik, dobrých kamarádů máme za život jen tolik, že se dají spočítat na prstech jedné ruky. Měl jsem na svých dovolených asi veliké štěstí, ale vždy jsem je konal s dobrými kamarády. Pokud to nebyla Janička, Radek, Luboš, Jarda, Marek či někdo jiný, pak dlouhou dobu byl mým "kámošem" můj Bertík. Ale o tom zde již bylo mockrát psáno. Ne nepodceňujte psí kámoše. Naši předkové na vyzpovídání ( to je ta pokora, při které si musíme sami uvědomit, že jsme něco nezvládli, že jsme někoho urazili, že jsme něco neudělali dobře..) používali kostel a faráře. Některým z nás stačí na stejný úkon kámoš pes. Bertík by mohl povídat. Věřte, rozuměl mi...

    Sakra, zase jsem se rozpovídal úplně o něčem jiném než jsem chtěl. Ale ono to možná i do té dovolené patří. Tak pojďme zpět a povídejme si o naší letošní dovolené. 

Letos jsme se s naší loňskou partou domlouvali na "hřacím dnu" ve Starých Splavech. Bohužel, jak už to tak bývá, vyskytlo se pak několik problémů. Marek OK1JX byl vytížen v práci. Jarda OK1MKX měl určité pohybové problémy, Radek zase zvažoval, jestli si má opravit byt a nebo jeti ( je mladší jak my a tak si nechtěl dát poradit HI). Richard OK1XMS neměl dovolenou atd. Zkrátka nakonec to dopadlo tak, že na startovní čáře jsem stál já s Janičkou a Luboš OK1UN s Alenou. Koneckonců tato parta již jednou přežila ptákoviny a to v roce 2002.

Ale pojďme na to:

 

Pokud někdo chce slyšet i "zdravý zvuk" naší borůvky, pak je to zde:

http://www.youtube.com/watch?v=nj-8HTtRBnk

 Tímto obrázkem to vždy začíná. Zkrátka naše "Borůvka" musí vždy s námi. Janička je spolehlivý řidič a já zase nespolehlivý navigátor. Jak nádherné spojení HI. Letos jsme se však rozhodli, že nevezmeme přívěs. Měli jsme sice stan, ale v plánu bylo spíše využívání chatiček v campech... A tak přesně podle plánu opouštíme Liberec asi kolem 6. hodiny ráno. Jak se stává již tradicí, volání na OK0C nikoho moc nevzrušilo. Už si nepamatuji, kdo nás zavolal. Ale opravdu jsme nebyli zvědavi na report 59 a konstatování, že je docela hezky s 12 C a na 73, pronesené v jedné větě. A tak snad jen trošku poklábosení s Pavlem OK1AIY nám přineslo malé uspokojení. Přes Prahu jsme se dostali až na dálnici na Plzeň. Scan mé Motoroly GM300 objevil i kroužek stanic na OK0AC. Bohužel jsme se tam nedostávali. Pozdravili jsme se jen s Tomem OK1DXD, který na tento den připravoval nějakou SOTU u Blanických rytířů. Docela to příjemně ubíhalo. Provoz téměř žádný...paráda. Na 145.550 MHz se ozývá i náčelník a vedoucí operátor naší expediční volačky - Jarda OK1MKX. Stačíme si vyměnit jen pozdravy. Možná v hlase Jardy je malinko tušit truchlivost nad tím, že se ptákovin letos nezúčastní. A tak než jsme se rozbrečeli, přestává spojení fungovat. Pak ještě nám volá Luboš OK1UN telefonem ( jaká to potupa ) a sděluje, že jsou někde před námi a že si dávají kávu. Vůbec jsem Lubošovi nerozuměl, proč si sebou nevzal ručku na baterie. Přeci vůbec nejde o to, jestli je to přes mobilní telefon spolehlivější, přeci jde o "radioamatérskou čest". Ale na tuto otázku si Luboš musí odpovědět sám. Kdyby dobrou ručku neměl, pak bych to snad i chápal.. Před Plzní navazujeme spojení s klukama z Plzně. Vláďa OK1IVU patří již několik let k pilotním stanicím našich expedic. Domlouváme večerní sked a vyměňujeme "gorjačie pozdravlenija". V Přešticích zastavujeme u Supermárketu a jdeme si koupit vynikající Jiho RUM s plachetkou. Při té příležitosti kupujeme i jiné blbosti, jako chleba atd.

Těsně před Nýrskem dávám na 145.550 MHz výzvu. Ozývá se Luboš a sděluje, že je již v campu a že obydluje chatičku. Dojíždíme těsně před desátou hodinou. Stará paní Hošťálková je velice upovídavé stvoření. Pokud říkám "stará" myslím tím jen to, že camp vlastní její dcera. A tak si musím vyslechnout vše. Během přednášky zjišťuji i cenu piva a další nutné podrobnosti. Ještě než vyndáme věci z auta, znaleckým okem pozorujeme okolní stromy. Zkrátka pádlovka je pádlovka.

http://www.youtube.com/watch?v=zEDKtIvobL8

http://www.youtube.com/watch?v=NnisWrG0ldY

 

 

Natahuji svoji oblíbenou LW 42m a to dokonce v nezvyklé výšce 10m. ( OK1MKX se už nemohl dívat na mé pádlovky a tak se po naší dovolené rozhodl, že mi věnuje prak HI). Zapínám přibližovací maják na 3559.5 KHz a posílám o tom zprávu do Nagana. Vláďa OK1IVU mi okamžitě posílá SMS, že je to slyšitelné. Dokonce i Honza MNV říká, že je to dobré. Uvidíme, snad to bude šlapat. Luboš zatím staví svoji "separátní" pádlovku. Ale video z jeho akce máte zde:

http://www.youtube.com/watch?v=vB7bQNeynPE

 

Přemýšlíme, kolik to asi bude mít reálných Ohmů a kolik těch nereálných HI. Sázíme se o to, jestli ta anténa bude mít 18 a nebo 20 Ohmů. Bohužel můstek zde nemáme a tak naši besedu ukončujeme v příjemné restauraci.

Tak tyto obrázky snad nepotřebují komentář. Snad jen to, že na obrázku je Jana OK1JVF a že ty knedlíky stály 39 Kč HI. Super... Proti svému přesvědčení přelaďuji kolem 17 SELC na SSB. Kmitočet 3773 KHz a tam jasně slyším. "Petře, teď by tady někde měli být kluci z Liberce. Neslyšel jsi je?" Ještě než se Petr stačí nadechnout, lezu do spojení a zdravím Maxima. Domlouváme se, že nás navštíví.

Nahrávám text QTC a přelaďuji na 3542 KHz. Mezi tím se malinko zatáhlo a tak si povídáme před chatičkou. Přesně ve 21 SELC se ozývám. Volá nás v tom příšerném QRN asi 16 stanic. Předávám klíč Lubošovi. Bohužel někteří méně odolní Hamové již nevydrželi. Konstatujeme, že to funguje. Dáváme si ještě hlt rumíčku a jdeme spát. Ještě se stačím podívat na synoptickou situaci. Jsem přesvědčen, že zítra bude hezký den a že je potřeba udělat nějakou "super tůru".