Den desátý 2.7.2007 - Chceme se koupat

Kupodivu po ránu jsme jako rybičky. Vstáváme a snídáme spolu s Lexou a Zorkou. Zorka nám připravuje snídani "na vidličku". Trošku si připadáme divně. Zorka má 16.7. rodit a ještě aby se starala o nás. Přesto jsme se tady cítili velice příjemně, zkrátka hezky prožitý den dovolené. S Janou se domlouváme kam dál. Počasí po ránu je nějaké divné. Vypadá to dokonce na déšť. Těchto dní jsme však v našem životě při různých expedicích zažili mnoho. Vzpomínám, jak jsme vloni byli v Novohradských horách. Jakmile je proudění z jihu, pak skoro vždy tam prší. Jakmile však popojedete kousek na sever, jakoby zázrakem je tam sucho a teplo. Však taky Suchdol nad Lužnicí znamená Suchý důl nad Lužnicí. Zkrátka sucho. Asi je tam nějaký srážkový stín. Jakmile jsme někdy chtěli do sucha, pak jsme automaticky zamířili do tohoto krásného kraje.

Odjíždíme a já automaticky scanuji všech 16 kmitočtů, uložených v paměti mé GM300. V tom na převaděči OK0G slyším, jak mne volá Lexa. Prý jsem si tam zapomněl čepici ELIX a další věci. Copak čepice, ale ten rum HI. Ale snad nebude hned taková zima. Cesta probíhá celkem v klidu. Teprve v Českých Budějovicích se dostáváme do nějaké zácpy. U naší borůvky nefunguje ventilátor chladiče a tak řidič při těchto situacích musí sledovat i teplotu vody. Jakmile je to přes 100°C, automaticky zapínáme topení HI. Tato situace nastala i tentokrát. trošku se opotíme, ale jedeme dál a to je hlavní HI. Do kempu přijíždíme kolem jedenácté hodiny. Skutečně nás vítá teplo a sucho. Nádhera. Dokonce v kempu jsou jen asi 3 stany. Vybíráme si krásné místečko a stavíme stan.

Okamžitě natahuji anténu. Kolem poledne se ukáže i sluníčko. Ještě se stačíme v místní restauraci najíst. Pouštím na 3559.5 KHz maják a Vláďa OK1IVU hlásí jeho příjem 339. No co, slyšet to je, uvidíme večer. Jdeme se ještě projít po okolí. Voda v písáku se zdá být dobrá.

Ještě stačím nahrát QTC 10. Bohužel se obloha opět zatahuje a podle studia Meteosatu a bleskových dat je mi jasné, že dnes to bude šíleně práskat. Fronta přechází někam do Polska, ale rachot je příšerný. Nedá se nic dělat, dnes sked vynechám. S blížícím se koncem dovolené nastává takový divný pocit. Zkrátka vše jednou končí. Rozebíráme s Janou téma, jak by se nám líbilo procestovat celé léto. Vymýšlíme i teorie, že v důchodu se přemístíme na pozemek syna Petra ( na Ohři ), tam si necháme dopravit přívěs, budeme si rozdělávat ohníčky, lovit ryby, chodit, číst, hlídat vnoučky a učit je ptákovinovému způsobu života. Já budu vyrábět elektřinu slunečním článkem a sřílet prakem nové a nové antény, vysílat na SW80+ ( telegrafem HI)...... ale hlavně - celé léto HI. Přemýšlíme, že bychom tam mohli udělat takový radioamatérský kemp, pro opuštěné zestárlé radioamatéry s vnoučky. Vymýšlím, že bychom bobříka odvahy dělali jen pomocí GPS a Rozkmitů. Zkrátka děti by si museli natáhnout anténu, telegraficky zavolat řídící stanici. Ta by jim sdělila GPS souřadnice místa, kde by našli vepřovou konzervu. Jestliže nebudou umět navázat spojení, nebudou znát souřadnice jídla a mají smůlu..... pokračuji, ale je mi divné, že Jana neodpovídá. Jo je mi to jasné, aby to nemusela poslouchat, tak si raději usnula HI. Jdu tedy spát taky. Ale stále přemýšlím, že vnoučkovi je už 7 let, sice to psaní ještě není rychlé, ale možná s výcvikem CW bychom již mohli začít. Utíká to....