25.6.2006

Den druhý

Vzpomínám, jak v prvopočátcích mého vodaření, jsem sjížděl úsek Lenora - Nová Pec. Měl jsem nový krásný fotoaparát Zenit s objektivem Helios 44. Nádherná ruská zrcadlovka. Byl jsem na ten fo´ták nesmírně hrdý. Nevím, proč mne tenkrát napadlo, že si ho vezmu na vodu a budu fotit. Asi tušíte jak to dopadlo. Utopil jsem ho. I když jsem ho téměř okamžitě otevřel a nechal sluníčkem zasušit, již nikdy řádně nefotil. Od té doby mám na vodu a foťáky určitou fóbii. Zkrátka, když jsem na vodě, nikdy foťák  sebou neberu. A tak druhý den naší expedice není fotograficky zdokumentován.

   Probudili jsme se do příjemné ranní teploty 12 C. Zapínám ještě Rock Mita a v  půl osmé dělám spojení s Jardou OK1MKX. ( 80m byl jediný možný způsob spojení - 2m nefungoval ).  Domlouváme společný postup při našem pokusu o River mobile ( /RM ) spojení.  Marek OK1JX za námi přijede na základnu Soumarák. Bude tvořit háčka pro Radka 1VRR. Další loď je jasná - já a Jana. Lubošovi OK1UN se nakonec podařilo přesvědčit Alenu, že pojedou spolu. Rychle kontroluji snímek z Meteosatu 8. Nevypadá to nejhůře, ale asi 150 km jihozápadně od nás se vytváří silná bouřková činnost. Odhaduji, že máme asi 5 hodin pokoj. To stojí ještě za to. Domlouváme tedy s půjčovnou lodí, že budeme končit v Pěkné. Teoreticky je to plavba asi na 3 hodiny. Pokud se někde hodinu zdržíme, pak se dá předpokládat, že to vyjde. Jarda OK1MKX má v plánu, že se vydá na vrch Stožec. Bude tedy od nás vzdálen tak maximálně do 7 km. Na tuto vzdálenost by se nám první historické /RM spojení mělo povést. Současně nám Jarda s lepší anténou bude vyrábět "předhazovače". Odesílám zprávu do rubriky Ex o pokusu vysílat přímo z vody. Jsme domluveni na 13 SELC. Situační mapka je zde:

Vše probíhalo podle plánu. Snad jen malou připomínku. Pokud jste v minulosti byli vodáky, važte si toho. To co jste zažili, bylo něco nádherného. Dnes díky "komerčnímu" charakteru vodáctví,  je to o něčem jiném. Zkrátka v okolí Lenory naleznete hned několik půjčoven lodí. Vzpomínám, jak jsem jednou v televizi poslouchal "chudinku" podnikatelku, která "investovala" peníze do své živnosti a nyní ji nějací ochránci chtějí omezovat. Lodě se půjčují běžně lidem, kteří vůbec nevědí, co to vodačina je. Pádla drží jako "vařečky". Soustavně se točí do kola a narážejí na vše, co jim přijde do cesty. Sledovat tuto vodáckou partu při jízdě je zážitek. Jo Jožo Fero stárneš. Vždyť tento kapitalistický svět je přeci o penězích. Tak co se bráníš? Vždyť je to jejich právo podnikáním bohatnout. A ti "slušní" lidé si přeci loď půjčili a řádně zaplatili. Mají tedy v ceně i tu vodu po které plují. A přeci odhozené PET lahve neohrožují životní prostředí. Nevadí ani rybám. Jen si někam zajedou do kouta a tam si šplouchají a šplouchají. Ten hodný kapitalista přeci za jejich peníze určitě všechny tyto lahve posbírá. A co ceny? Ale nechme toho. Co je to cena?  Je to něco, co někdo je ochoten zaplatit. Tak proč né ještě vyšší a vyšší.... Vždyť ti chudáci musí lodě zalepovat, a těch zlámaných pádel. To přeci taky není zadarmo. A pak taky to musíme brát tak, že sezóna trvá 2 měsíce, pak ještě 2 měsíce polosezóna a pak chudinky podnikatelé ( kteří určitě řádně platí daně ) si musí vytvořit zdroje pro zbytek roku. No jinými slovy...byznys. Čím více lodí pošlu do chráněné oblasti, tím vyšší byznys a větší daně pro stát. Tak co se Jožo Fero tomu divíš. Zkrátka půjčovné na jednu loď je dnes 450 Kč. K tomu ještě zaplatíte za zpětný odvoz ( Vás ). Je to málo? Je to hodně? Asi je to akorát. A tak koryto Vltavy je permanentně plno řvoucích "taky" vodáků. Těch vodáků, kteří Vám klidně vysypou PET lahve na ohníček. A strašně se diví, co po nich chcete, když na ně řvete. Asi nám nějak více chybí těch organizací typu: Junák, Skaut, Sokol. Zkrátka těch, kde se odjakživa předávala láska k přírodě. K tomu, co se nedá ani těmi nejvyššími penězi koupit.

Ale nechme mentorování.

Luboš s Alenou se nádherně "udělali". Pro nevodácké typy snad je třeba vysvětlit, že - "udělat" se na vodě, znamená loď převrhnout a nedobrovolně se vykoupat. Tato dvojice je pak středem narážek svých kolegů.

Původní záměr našeho /RM spojení mělo být toto: Pokusit se přímo z kánoe vysílat. Jedna část dipólu se tedy měla koupat přímo ve Vltavě, druhá část dipólu měla být udržována nad vodou pomocí druhého pádla. Ano přátelé již Roňa Rudakov popisuje ve své knize "fantomové" ponorek tento způsob spojování. Jde o t.zv. spojení typu " z nouze ctnost". Zkrátka něco, co odporuje zdravému rozumu. Ano a to je právě ono. Expedice OL1EXP vlastně byla uskutečněna, aby v celém svém počínání dělala jen věci "odporující" zdravému rozumu. Bohužel přátelé musím konstatovat, že na soutoku Studené a Teplé Vltavy jsme napočítali kolem asi 30 zaparkovaných lodí. Náš původní záměr se tedy nezdařil. Jen tak tak, jsme z lodi vylezli. V ruce jsme třímali konce našeho dipólu ( bez koaxu ) 2x 20m. K dispozici byl jen Rock Mite. Původně jsem chtěl konec dipolu alespoň zachytit o nějaký vyšší keř. Bohužel při pokusu o proniknutí do přísně chráněné oblasti křovin zvané "Mrtvý luh", jsem šlápl bosou nohou do lidského ještě teplého excrementu. Poprvé v životě jsem měl pocit, že musím vystoupit ze všech neužitečných organizací a vstoupit do skupiny "ochránců přírody". Pokud možno ještě navíc do strany zelených. Po tomto "stoupnutí", kdy mi teplý excrement "přebublal přes prstíky mojí pravé nohy, jsem pocítil tu nenávist na celý svět. Něco jako nenávist QROistů nad QRPisty, nenávist PLCáků nad radioamatéry. Nenávist alkoholiků nad mlékaři.... Zkrátka vyhubit vše, co kazí radost mně.

Nakonec jsem se musel i koupat. ( Těžko jsem přemlouval Marka OK1JX, že je horko, ten rozumný člověk okamžitě pochopil, že se tu jedná asi o něco jiného.) Jak tedy mohla naše vodni anténa vypadat? Vzteky jsem to mrsknul mezi keříky a nechal volně ležet na zemi. ( Až při balení drátů jsem zjistil, že mi to stejně někdo označkoval, žádný pejsek to však nebyl ). Jak vidíte přátelé i pokus o Guinessův rekord, může být tak banálně překažen. Dipol 2x 20m tedy byl v klubech ( nerozmotán ) hozen volně do kleče. Přizpůsobení žádné. Již Roňa Rudakov ve své knize popisuje, že "fantomové" ponorek rádi vysílají na nepřízpůsobené dráty, pokud možno kolmo do nebe vyzařující. Ano přátelé. Musím se přiznat, že moje teorie říká, že útlum do 20 dB je ještě docela dobrý. Proč tedy přizpůsobovat antény, když naším krédem je  nebýt slyšen.

Přesně ve 13. hodin zapínám Rock Mita. Rychle jsem si poslechl všechny tři rozhlasové vysílače dostupné v té době ve sluchátkách. Zajímavé bylo i to, že Rock Mite je naprosto vyvážené radio. Ve stejnou dobu mi poskytlo jak zprávy v ruštině, tak i v angličtině a italštině. A v tom slyším naprosto jasně signál mé řídící stanice OL1EXP/ST. Jarda mi sděluje, že se vrátil na základnu a vysílá na dokonalejší anténu. Slyším i zřetelně Vláďu OK1IVU. Bohužel se však nedovolávám. Jíme čerstvě otevřenou horkou paštiku "Majka", která nevím proč mi připadá viskozně úplně stejná, jako ono vono. Chceme již balit anténu. Nedá mi to však a dávám poslední výzvu. U zbytku vodáků vzbuzuji silnou zvědavost. Při mém pokusu jim vysvětlit, že ty dráty, konektory a pádla tam mám kvůli tomu, že se nutně potřebuji dovolat do Stožce, mi je nabízeno hned několik mobilních telefonů. Když jim říkám, že mne nezajímá řeč, že chci jen morse code signály, očividně jejich zájem opadl. Jak říká Roňa Rudakov. Zkrátka vůbec nepochopili, co je to opravdová "sádlová" komunikace. I já jsem jimi pohrdal. Nestojí mi holoubkové za to. V tom jasně slyším:

OL1EXP/RM de OK1DAM

Tak pánové, tomu se říká radost. Řvu nad celým soutokem. "Radku, Luboši, Marku, Aleno, Jano, Hynku, Sultáne, Tyrle...., mám ho". Samozřejmě chápejte - Pepíka OK1DAM. Pepík naprosto normálně reaguje na moje dotazy. Chválím jeho "přijímačku". Postupně se pereme o sluchátka a posloucháme ten rajský zvuk morse code. Tak super. Naše vodácké spojení se zdařilo. Doma jsem ještě sledoval ionosondu. V tu dobu se zrovna profilovala Es vrstva. Pepík byl na ideální vzdálenosti od nás.

Postupně dráty balíme a pokračujeme v jízdě. Při dojezdu do Pěkné je již vidět hrana bouřkové fronty. Tak tentokrát mi předpověď z meteosatu vyšla. Půjčuji si mobilní telefon a volám "podnikateli - půjčovateli lodí", že jsem již dorazili. Dostávám příkaz, ať spočítám, kolik "jeho lodí" tam je. Po oznámení počtu, laskavě sděluje, že už jede.

Doráží. Vlek má na 8 lodí. Je mi to divné. Většinou se do lodi vejdou 2 lidé. 8*2=16. Opatrně se ho ptám, kolik lidí se vejde do jeho auťíčka. Říká deset. Když vidí moje obavy, číslo mění na dvanáct.  Koukám na osm člunů. Je to inteligentní chlapík. Pochopil moji obavu. Odpovídá tedy naprosto jednoznačně: " A nebo jich beru podle potřeby". Jako profesionální organizátor si tajně připravuji zasedací pořádek. Vymýšlím, jak tato blondýna si sedne na mne, jak támhleta tlustá bude dobrá pro Luboše, jak Jana vezme na klín Marka... Stále však nechápu, kam se vejdou ještě 4 člověkové. Jana si dělá legraci a povídá něco o světovém rekordu, kdy prý do nějakého osobního auta se namačkalo asi 40 lidí. Přijíždí poslední loď. Z ní vytahují jednonohého zadáka a slečnu v jiném stavu. Uprostřed lodi mají ještě další dvě malé děti. Tak to je konec. Jsem pevně rozhodnut. Dobrovolně ( ať vidí, co je to OK ryzí radioamatér ) odejdu na vlakovou zastávku a pojedu vlakem. Mezi tím však začíná silně pršet. Jo jo, to to vyšlo. Ta v jiném stavu vlezla řidičovi na klín, ten s jednou nohou se přitáhl na sedačku vedle řidiče. Radka a Marka jsme nohama zastrkali do kufru a na klín jim hodili obě zbylá děcka. Já na jedno koleno dostal Janičku a na druhé nějakou ropuchu a jedeme... Za jízdy se občas ozývá " vzduch, dejte mi vzduch". Jen můj výkřik: " Radku neboj, bude pivo" vše řeší. Řidič, vědom si prekérní situace dělá co může. Ano za této situace je asi nejlepší jeti rychleji a ještě rychleji. A tak projíždíme Volary 120 km rychlostí. Řidič nás uklidňuje: "Nebojte, zavezu Vás k mému známému, má dobré studené pivo". Jo jo, tomu se říká "kapitalistické propojení". Při vystupování někdo vtipkuje a říká, za to by nám měl zaplatit. Takovou jízdu jsme ještě nezažili. Ale opak je pravdou. Řidič nás každého ještě "kasíruje" o 20 Kč jako příspěvek na naftu. Nenašel se jediný, komu by to vadilo. Jsme rádi, že jsme naživu. Odcházíme do hospůdky a dáváme si pivko a langoše. Všem nám to hrozně chutná. Jen Luboš má toho česneku prý málo. Však si ho taky zapamatovali a příště mu to řádně osolili HI. Přestává pršet. Přicházíme do tábora. Nahrávám majákový text a sděluji celému světu naší zprávu o /RM spojení. Jo holenkové, OL1EXP - to je expedice. QRN je však příšerné. Pileup se spouští nějak pomalu. Brzy nám dochází dech. Velice nás však překvapil Andy SP1JX. Ten nás sledoval již vloni. Letos nás volá a říká, že z majákového textu nemůže vše rozluštit. Pozdravuje nás a přeje méně QRN. Jak milé. Usínáme. Byl to krásně prožitý den.