14. den 29.7.2005

Včera jsme se vnutili k mladým. Přeci jenom grilované masíčko je grilované masíčko. Pokud se k tomu přidá i dobré pivko, nemůže to mít chybu. A děcka? Pro ty to musí být skutečný zážitek. Při cestě zpět jsme se stačili ještě vykoupat. Zkrátka nádherné. Trošku jsme sice nervózní ze zpráv, že má přijít fronta a přívalové lijáky. V noci je skutečně příšerné vedro. Chvíli přemýšlíme a pak během chvilky je rozhodnuto. Odjedeme už dnes. Balení nebylo tak hrozné, jak se na první pohled zdálo. Janička chce využít naši novou dvouměsíční dálniční známku. Jedeme tedy nejkratší cestou zpět.

Chci Janu střídat, ale odmítá. A tak bez zastávky profrčíme Prahou a valíme to po dálnici směrem na Liberec. Nelíbí se mi, že můj GPS ukazuje 113 km/hod. To přece naše škodověnka vyrobená v roce 1986 nemůže vydržet. Jana je jak posedlá, předjíždí a honí se s kamiony. Nevím kam spěchá. A pak se to stalo. Těsně před Libercem se rozsvítila kontrolka mazání. Nějak mne to neznepokojilo. Domů to máme ještě asi kilometr. Zastavujeme a vlévám dovnitř litřík oleje. Bohužel se však nic neděje. Myslím si: "asi porucha čidla". Dojeli jsme až domů, ale divné zvuky nevěstily nic dobrého.

Ano přátelé. Skutečně došlo k vydření ojničního ložiska. A tak jsme k celkovým nákladům na dovolenou ( 16488 Kč ) museli připočítat i náklady na opravu a generálku motoru ( naštěstí jen 8000 Kč, ještě že nemáme třeba Hondu HI ).

Jinak dovolená skvělá. Celkem jsme ujeli 1030 Km a našlapali 125 Km. Navázal jsem celkem 215 QSO. Škoda, že všechno jednou musí skončit. A tak

Ať žije dovolená 2006