Den sedmý 30.07.2004

Nádherné jasné ráno. Teplota 4 stupně. Ano to dokáže Soumarák. Dnešní plán je jasný. Nafukuji gumák a po Vltavě se pouštíme směr Pěkná. Bohužel lodí je tolik, že snad ani okamžik nejedeme sami. Probůh lidi neblbněte. To není kolotoč, ale zábava pro lidi, kteří mají vztah k přírodě a dokáží si ji vážit. Komercionalizace a půjčovny lodí na každém kroku....fuj. Na loď usedají úplná střeva a mlátí se po kamenech a převrací a hlučí.... Asi už stárnu, ale já se snad dám k ochranářům. To skutečně není možné. Vzpomínám na své vodácké začátky. Vše mělo svůj čas, vodák byl vždy pořádkumilovný. Dokázal se zaposlouchat do přírody, sledovat ptactvo, živočichy... Dnes? Banda neznabohů, řvoucí jak na plovárně. Do Pěkné přijíždíme asi kolem 14.30. Vyfukujeme člun a přesouváme se na nádraží. Šumavským pacifikem pak jedeme do Volar. Zde na nádraží si dáváme náš oblíbený guláš a zpět na Soumarák. Večer plánujeme další trasu. Ne, už to nebude po vodě. Jdeme spát až kolem desáté. V tom přijedou nějací mladí pitomci. Zapnou autorádio a dělají si diskotéku až do 4. hodin. Patřím mezi Berany a tak si říkám, ještě že nemám žádnou zbraň, asi bych po nich střílel. Chovají se podivně. Mám pocit, že jsou zfetovaní, nejde jim domluvit.