Den devátý 1.08.2004

Ráno opět nádhera. Sedáme do vláčku a jedeme přes Volary do Ovesné. Zde po žluté nahoru na Perník, Jelení, kolem posledního medvěda.... Původní plán měl být takový, že dojdeme přes Dobrou až na Soumarák. Bohužel při výstupu na Perník nás zastihla jakási místní bouřka. Zjistil jsem, že se vlastně blesků na horách bojím HI. Přesto však nezapomenutelný zážitek.

Před deštěm a bouřkou se schováváme pod různými skalami.

Na chvíli se vyjasňuje a tak se odvažuji na vrcholu Perníku si i zavysílat.

Bohužel na direktu nikdo. Je to známý jev, navýšený i nevhodným profilem Šumavských kopců. Přes OK0AC mám spojení i s OK1HAM. Vypravuje mi, že ještě do roku 1953 plavil dříví. Prý těch pamětníků žije již velice málo. Bydlel přímo na Jelením v domku u lesa. Máme prý ten domek pozdravovat. Jelení je krásná vesnička. Fotíme se u Jeleního jezírka a šup na pivo.

Pokračujeme dál kolem poslední uštvané medvědice. Prý tu chudinku nahánělo spousta honců . Má zde krásný pomníček. Lidé zde pokládají i čerstvé květiny.

Místní mráčky nás však stále straší. Začalo i pršet. Těsně před nádražím v Černém Kříži dokonce opět začalo bouřka. Ještě že na nádraží čepují pivo. Nechceme riskovat a tak naše další cesta zpátky je už vlakem.

Janičku možnost dalšího deště tak vyvedla z míry, že už nechce spát pod stanem. Rychle tedy volám do Českých Žlebů. Ano mají volný pokoj a tak je rozhodnuto. Pojedeme opět do sucha a do teplé sprchy.