Není v CUCu co dělat?
To je velice častá Vaše
připomínka. Aby nám v tom bylo jasno, udělal jsem rozbor
posledního závodu CUC44. Tentokrát se zúčastnilo
58 stanic. Pro udělání všech stanic potřebujete za
30 minut udělat téměř 116 spojení. To je 3.87
spojení do minuty, nebo-li na jedno spojení máte
čas 15.5 sec. Tedy např. rozbor času je následující:
4sec výzva - 3 sec volání protistanice - 5 sec
předání kódu - 5 sec předání
kódu protistanicí - 1 sec potvrzení - 5 sec
přeladění
Tedy zde bychom spotřebovali 23sec na spojení. Jsme tedy schopni
udělat při sprintu jen teoreticky 78 spojení za půl hodiny.
To stále však neuděláme všechno.
Musel bych vysílat ještě rychleji a protistanice by mne
nesměla zdržovat. Za domácí úkol si
spočítejte, kolik znaků vlastně musíte vyslat. Pak si
vezměte tyto časy a je Vám jasné, že tempem 10WPM to
nejde zvládnout. Tedy nastupuje další taktika a to
je ta, že určité notorické zdržovače spíše
nevolám... Tak ono to zase nebude tak zlé, ale teoreticky
to tak vychází. Ale to jsem tomu dal..... Prosím
Váženou HAM obec, aby mi tu teorii odpustili.
Již zde vidíte, že tento závod má
jeden z nejvyšších závodních
potenciálů v domácích závodech. Pokud by
každý udělal vše, pak by muselo probíhat 224
spojení do minuty. To samozřejmě asi nepůjde. Kolik tedy v
jednotlivých minutách probíhá v CUCu
spojení? Výmluvně je to vykresleno v
následujícím grafu.
Tento parametr v závodě je dán onou modrou křivkou. Je to
vyhlazená křivka, kde vidíte, že průměr se pohybuje kolem
50 spojení za minutu. Jinak řečeno se v každé minutě
spojuje asi 100 stanic (je nás jen 58, tedy někdo dělá do
minuty i 2 spojení). Zbylých potenciálních
asi 124 teoretických spojení do minuty se
neuskuteční (asi polovina ). Tyto stanice buď
dávají výzvu a nebo
vyhledávají. Zajímavý je pokles grafu kolem
42. minuty. Ten je dán tím, že většina stanic
horečně vyhledává 5 bodové stanice. V tu
chvíli jsou pile up stanice na roztrhání:
| 1841 |
OM3KAP |
599031 |
OK2BWJ |
599011 |
| 1842 |
OM3KAP |
599032 |
OK2BTK |
599010 |
| 1842 |
OM3KAP |
599033 |
OK2BYW |
599009 |
| 1842 |
OM3KAP |
599034 |
OK1HDU/Q |
599010 |
| 1842 |
OM3KAP |
599035 |
OK1DDP |
599011 |
| 1843 |
OM3KAP |
599036 |
OK2ABU |
599006 |
| 1843 |
OM3KAP |
599037 |
OK2BND/Q |
599008 |
| 1843 |
OM3KAP |
599038 |
OK2KFK |
599009 |
Krátkodobý nedostatek
stanic se okamžitě projeví i v grafu fialovém a
červeném vítězné stanice. Pokud jste
skutečně neudělali zásadní chybu, pak Váš
graf by měl vytvářet přímku. Ale pojďme si
demonstrovat stejný graf z počátku našeho
závodění. Tedy z období někde CUC00 až CUC10.
Počet zúčastněných stanic byl přibližně stejný. O
čem mluví tento nevyhlazený graf? Průměrně se zde
dělalo kolem 28 spojení do minuty. Tedy jednoznačně se
úroveň závodníků zvyšuje. Tímto
okamžitým nárůstem se nám jakoby
ztrácejí stanice. Není skutečně tolik
"volných" stanic pro potenciální spojení.
Přesto však nikdy nedojde (ani papírově) k saturaci, ke
které dochází např. v ostatních
domácích dvouhodinových závodech. Proto se
závodu CUC říká závod třídy F1 mezi
domácími závody. Zkrátka má
nejvyšší závodní potenciál.
Je nám jasné, že některým
začátečníkům se tento "frmol" moc nelíbí.
Ale jak říká klasik: "Učit se, učit se, učit se". Co
doporučit začátečníkům? Pokud děláte za
závod v průměru 20 spojení, pak na jedno spojení
potřebujete 1.5 minuty. Hlídejte si tento čas a nebojte se
dávat více výzvu v segmentu 3555 až 3560 KHz.
Opravdu se nic neděje, pokud Vás např. 2 minuty nikdo
nezavolá. Je to naprosto normální a třeba
Vaším vyhledáváním
ztrácíte ještě více. Ale to už si
musíte ze svých grafů zjistit sami.
Další otázkou zústává, jestli
nám úsek 20KHz pro závod stačí?
Pojďme uvažovat podle CUCu44. Kolem 3550 -3553 KHz je nějaké
profi rušení. Zbývá nám
teoretických 17 KHz. Jestliže v průměru vysílá 50
stanic, pak při rovnoměrném rozložení
vychází na 1 spojení 17/50=0.34 KHz. Tedy
"napáskujeme se s roztečí mezi signály kolem 350
Hz.. Ono to spíše bude více. Proč se tedy
více nerozlést? Samozřejmě by to šlo. Ale CUC je
stvořen k nácviku závodních spojení.
Jestliže časem začátečník začne se zúčastňovat
závodů typu CQ WW, pak by nebyl řádně připraven.
Musíme si na to zvykat. Jak? Jsou "borci", kteří i v
tomto závodě jezdí na široký SSB filtr
(OK2RRR, OK1MNV a mnoho dalších...). Oni tedy současně
slyší ve svém širokém filtru až 3
stanice zaráz. Mají to však tak
natrénováno, že jim to vůbec nevadí. Je to
skutečně otázka zvyku. Pozor však na zapnuté AVC.
To by Vám mohlo "rozhoupat" přijímaný kanál
a požadovanou stanici byste právě kvůli zapnutému AVC
vůbec nemuseli číst. Tedy v tomto případě se doporučuje
vypnout AVC a přejít na ruční řízení
zesílení. Jestliže však ve svém
okolí máte kolegu (např. já asi 1km
vzdáleného), pak hrozí, že Vám občas
"utrhne" uši. Z tohoto důvodu já např. AVC
nevypínám, ale používám metodu
zpož´dovaného AVC. AVC tedy zapnuto, rádio
maximálně zatlumeno (vypnut předzesilovač, co
největší attenuace) a zesílení nastaveno
tak, že AVC začne "zabírat" až asi od 599 +10dB.
Zkrátka při vyndané anténě
zesílení nastaveno tak, že S metr v klidu ukazuje na 599
+10dB. Ale je to věc každého z Vás. Jestliže někdo
říká, že ho full BK nesmírně rozptyluje a unavuje,
pak já říkám, že daleko více mne
unavují "šlupky" při vypnutém AVC. Sám
též nepreferuji široký filtr. Více zatěžuje
"výpočetní" systém mého mozku.
Ideálem v CUCu je tedy klasický "široký" CW
filtr 500Hz. Anyway, četl jsem nějaký test, kde se dotazovali
skutečných borců, jaký je pro ně ideální CW
filtr. Většina závodníků se shodla na tom, že
ideální je "neostrý" filtr 350Hz (je to i můj
názor). Ale proti gustu žádný
dišputát. Co vám ještě zaručí
úzký filtr? Snižuje riziko Vašeho "blbého"
naladění. Ale o tom už zde byla řeč. Už si uvědomujete proč je
tak důležité být QZF? Tak to je jasné už
každému. Musím svým signálem se "trefit" do
třeba i úzkého filtru té stanice, kterou
volám. Samozřejmě existují i jiné finty,
které se používají zvláště při
volání stanic, na které je pile up. Zde si
musíte uvědomit (a zkuste si to), že jakmile vás přesně
QZF zavolají třeba tři stejně silné stanice současně, pak
nemáte šanci to přečíst. To zkrátka ani
teoreticky nejde. Jak z toho? Kromě ne zrovna korektní metody
"dlouhého" volání, přichází zde
ještě jedna možnost. Zkrátka v pile upu se snažím
z QZF malinko "uhnout", abych se od těch ostatních stanic
odlišoval. Už jsme si říkali o tom, jak je ucho
citlivější v oblasti nižších
akustických kmitočtů. Zkrátka rozeznat rozdíl
kmitočtu 50 Hz v oblasti výšky zázněje 400Hz je
celkem hračka. To samé však při výšce
zázněje 1000 Hz moc nepomáhá. Tedy na pile up
stanici se malinko rozladím tak, aby mne ta stanice
slyšela v nižším zázněji než ty stanice,
které volají současně. Ano někteří z Vás
teď namítnou,: "A jak mám vědět jestli poslouchá
CW USB a nebo CW LSB? (Kde má umístěno BFO...pod a nebo
nad?). V dnešní době toto přece každý
moderní TCVR umožňuje. I na FT817 přeci mám
knoflík CWR (reverz). Tak odpověď nechám již na
Vás. Jinými slovy, jestliže to moc na 80m pásmu
nezabírá při CWLSB (standardní nastavení),
pak to zkusím pomocí CWR na druhém
postranním pásmu. Ale nyní se
obávám, že jsem začátečníkům zamotal hlavu.
Pokud uskutečníme QRP minisetkání ve
Starých Splavech, zkusíme si to předvést prakticky
v simulovaném minicontestu.
Omlouvám se "starým" borcům za opětovné
"babské" rady. Snad bychom si příště mohli
zkusit něco říci o dynamickém rozsahu přijímačů a
vůbec o vlastnostech TCVR. Na neodolné rádio se skutečně
špatně závodí. ě nevíte jak se
projevuje totálně špatný dynamický rozsah
rádia? Ale to už tady bylo. Poslechněte si jak se
závodí na přímosměšující TRX
Rockmite 80, bez attenuátoru. Ukázka je ze závodu
CUC40. Pile upová stanice OK1IF.
Rockmite (wav 7MB)
Ale CUC je z tohoto hlediska tak nenáročný závod,
že toto asi nebude náš hlavní problém. Na
našem BP (beer party) vždy začátečníkům
říkám: "Vždy si nejprve zatlum rádio na maximum,
jak to jde". U neodolných zařízení typu NE612 na
směšovači, si vždy zabuduj attenuátor. Ten
attenuátor ti vůbec nezlepší dynamiku
rádia, ale umožní ti provést takové
opatření, že alespoň něco slyšíš. To
samozřejmě platí i pro laciná rádia typu FT857,
FT897, ATS3B, PFR3, a mnoho dalších. Totiž u těch
velikých a strašně drahých beden
platíš tvrdě za kadý dBm. Kdysi jsem si vymyslel
teorii (nebude daleko od pravdy), že pokud místo FT1000 použiju
laciné FT857, pak přibližně (díky intermodulační
neodolnosti) udělám asi o 5 procent spojení méně.
Zkrátka někdy něco nepřijmu napoprvé a musím si to
nechat u laciného rádia zopakovat. Jedna poučka
též říká, že jestliže máš blbou
anténu, pak tě drahé rádio nespasí.
Máš-li dobrý anténní systém a
používáš-li BVGs ve světových
závodech, pak snad ani zas tak dokonalé rádio
nepotřebuješ. Ty beverages odvedou daleko více
práce než K3.
