A je to tu zas - CQWW CW 2019 z pohledu závodníka OL4W na volné noze





Účast v contestech patří pro většinu z nás k nejvyšším zážitkům. Zde se zúročuje to, co jsme se učili desítky let. Je to meta, ke které se dostáváme skutečně až po dlouhém tréninku. Samozřejmě musí závod být módem CW. Je to geniální mód, který stále ještě umožňuje si docela užít i s malým výkonem. Existuje i zajímavý úkaz. Uživatelé FT8 Vám budou ukazovat grafy, kde budou tvrdit o výhodnosti tohoto módu, zvláště v oblasti používání malých výkonů. To jsem musel uznat i já. Ale.... Všimněte si na svých SDR přijímačích jednoho efektu z poslední doby. FT8 už není FT8 HI. Jak to myslím? Pokud se na svém SDR přijímači podíváte na velikost používaných výkonů a srovnáte grafy s klasickým módem CW, pak lze konstatovat, že se svět zbláznil. Opět tam rveme to, co máme k dispozici. A tak mód vymyšlený pro rozumné výkony, se stává opět nerozumným. No dobrá, ale vraťme se k tomu CW. Kdo absolvoval CQWW SSB s 5W, tak po závodě je skoro zralý na Chocholouška. Jezdit módem SSB je vlastně zvrhlost. Závodit, ještě větší. Zkrátka každá stanice si uzurpuje velký kus kmitočtů, který tímto módem obsazuje. Tím vzniká hrozný guláš a požadavek na nárůst výkonů. Při CW je to paráda. Ty tam jsou doby, kdy při používání klasických CW filtrů nám nestačil úsek 100kHz a dokonce byly stanice slyšet i v segmentu určeném pro SSB. Dnes s rozvojem SDR se stalo tradicí používání filtrů např. 100Hz. Sám jsem odjel závod převážně s nastaveným filtrem na 100Hz a někdy dokonce na 50Hz.

Jak letos?

Stále stejná otázka. Pokud člověk něco nevylepší (antény, rádio), pak je to stále stejné. Možná je ještě rezerva v závodní taktice. Pokud však QRP jezdíte již převážně 20 roků jako já, pak i zde už je to stále stejné. Pomalu máte zenit za sebou. Dnes by Gambie asi těžko hravě vítězila ve světě. Dost se v poslední době projevuje i úbytek závodníků CW. Ano, pomalu a jistě vymíráme. Špičkoví operátoři CW již nejsou tak lehce vystřídáváni novou generací, jako tomu bylo ještě před 20 roky. Když jsem s QRP začínal, pak ještě nebyly skimmery a dokonce ani clustery. Vše si člověk musel natočit kolečkem. Vedle deníku byla i veliká plachta, do které se zapisoval seznam udělaných stanic. Šlo to ztuha. Ovšem tento způsob nevyvolával tak děsné pileupy na špičkové stanice. Dnes i ta malinkatá QRP stanice je spotována a zažije si v určité chvíli i malého pileupu. Staré pořekadlo říká - bez RUNu není vítězství. Ano to platí i nyní. Miluji závodní přípravy a tak v rámci těchto úvah jsem i malinko zavzpomínal.

Historie

K závodění jsem se dostal už v době, kdy jsem vysílal jako OL4AJF. Za vrcholový závod jsem vždy považoval telegrafní pondělek. Bohužel jsem ve svém okolí neměl "bijce - termín OK1RI" a tak jsem nechápal, proč některé stanice jsou silné a jiné slabé. Vždyť přeci na 160m je povolen maximální příkon 10W a to tam musí mít každý HI. Zajímavé bylo, že na některé silné stanice z té doby si pamatuji dodnes. Např. OK1MP (kdo by ho neznal, jak sedí na židli a nohy má krátké - fotka mladého Miloše v časopisu Krátké vlny). Můj problém v té době byl hlavně v teplotě okolí HI. Svůj hamshack jsem měl v nevytápěné místnosti, kde v zimním období byla teplota tak kolem +2C. Pamatuji si, jak jsem v nějakém závodě na počest nějakého sjezdu, si natáhl anténu do kuchyně ke kamnům. Tím pádem jsem závratně se dostal na špičku (myslím, že jsem byl čtvrtý HI). V jiných závodech jsem podcenil odpočinek. Dodnes si pamatuji, jak Martin popisoval svoje vysílání s IH9 a jak při vysílání stál a přesto usínal. Ano, tak to mám též za sebou. Hrůza je ta, když automatické volání výzvy volá a vy se najednou probudíte a vůbec nevíte kde jste, co to je ve sluchátkách slyšet a proč tam vůbec jste. Pamatuji se, jak jsem sbíral rady, jak na to. Někde jsem se dočetl, že je dobré u QRP vynechávat první noc, kdy je ještě veliký závodní potenciál. No to byla blbost HI. Ono vůbec vysílání s QRP je obrovská fyzikální ptákovina. Zkrátka váš signál bude vždy oproti 100W stanicím slabší o 13dB (2S) a oproti bijcům se mi to ani nechce počítat. A to ještě nemluvím o kvalitách antén. Když jsem v roce 2008 měl možnost vysílat od Jirky OK2RZ, nechtěl jsem věřit svým uším. Na holou FT817 mne volali na výzvu Amíci. Bez problému jsem na Jirkův vertikál dělal Japonce. (Mluvím o pásmu 80m). No a co s drátem, který má typické vlastnosti NVIS antény? Přesto jsem se naučil na NVIS vysílat a využívat její výhodu. Má nějakou výhodu? Ale ano.

Současnost

Mohu poradit. Začátečníci = nikdy nejezděte QRP. Mohlo by Vás to otrávit HI. I do blbých antén s vysokým vyzařovacím úhlem (ohřívače mraků), se dá úspěšně vysílat. Když do toho pustíte 20KW, tak uvidíte, že je to velice vhodná anténa. HI Bohužel Váš problém bude v tom, že toho mnoho z DX neuslyšíte. Jak z toho? Musíte se naučit poznat Vaši anténu. Zkrátka NVIS je výhodná pro místní spojení. Těžištěm Vaši práce tedy musí být EU spojení. Koneckonců být v Evropě je fantastická věc. Máme zde hodně stanic. Ale podívejme se třeba na graf z letošního CQWW. Je to z mého deníku.



Nejvíce stanic z EU je z Německa. To je většinou na jeden skok. No paráda. No jo, ale namítnete. Přeci CQ WW vyhrávají násobiče. Jak na ně? Ale nebojte, i s NVIS se dá občas ulovit nějaký DX. Bohužel při vysokém kritickém kmitočtu budete zaválcováni strašně silnou Evropou. Ale.... Výhoda NVIS je vždy v oblasti grey line a v oblasti směrnicového efektu. O tom už toho bylo napsáno strašně moc. Bohužel termín "směrnicový efekt" jsem si vymyslel já. Tedy to nepřekládejte a negooglujte hi. Nic pravděpodobně nenajdete. Zkrátka jakmile začne klesat kritický kmitočet, pak vlna vyslaná kolmo nahoru (to NVIS umí nejlépe ze všech antén) se neodrazí zpět, ale končí v mezihvězdném prostoru. Ovšem my víme, že ionosféra není kus odrazného plechu, ale médium, na kterém se vše také rozptyluje. Pokud existují ionodukty a tak vynikající prostředí jako grey line, pak vlastně nástroj NVIS je dokonalý. Já lehce dosáhnu s nejmenšími ztrátami do oblasti odrazu. Sice se mi to již nevrátí zpět, ale krásně se to vrhne na tu šedou zónu. je to trošku složitější, ale alespoň v kostce:

NVIS výhody

 Další výhodné taktiky pro QRP

Pokud nejedete svůj první CQWW s QRP, pak víte, že s Vaší anténou se dá udělat tak 80 násobičů. To při průměrném závodu říká, že 10 bodů za spojení (např. 10 stanic z EU) je vlastně adekvátní jednomu násobiči. Tedy dokud to jde, zbytečně neztrácejte čas únavným voláním na nový násobič, když si ho můžete nahradit deseti spojeními po EU. Ale každý závod je trošku jiný a jiné jsou i podmínky šíření a tak zkušenosti v podstatě nelze zobecnit. Ale nechme těch různých úvah, fint a pojďme si poslechnout pár věcí z nahrávek. Zde bych chtěl podtrhnout vlastnosti KX3. Moc ji v poslední době nepoužívám, ale v CQ WW vždy. Nemám lepšího rádia. V následujícím jsou nahrávky seřazeni v čase od zahájení závodu do jeho konce. Počty spojení přibývaly následovně:



Poznámka: Stanice OL4W je naučena na nízký offset. Tedy výška zázněje stanic je dosti nízká. Pokud chcete něco slyšet, použijte sluchátka a ne reproduktory PC.

OL4W pokus o RUN.mp3
CN3A.mp3
D4C.mp3
VY2TT
VP2MDN
8P9A
EA8DIG
RA9P
4Z5LY
CN3A
ZF1A
8P9A
OL4W pokus RUN2
RN9A
PJ2T
C6AGU
EA6FO
CN3A
UP0L
4Z5LY
PJ2T
C6AGU
V26K
ZF1A
CR3W
UP3DX
HK1MW
PJ2T
6V7A
D4C
8P9A
JT5DX
JT5DX
A44A
D4C
4Z5LY
TI7W
ZF9CW
TI7W
C6AGU
RM7M
Nocontest_HI

V letošním roce jsem připravil i další "malobijce" pro tento závod. Karla OK1JRU a Libora OK1DU. Brácha je už vlastně "malobijec stálice". Zkrátka, byl to hezký závod.