CQ WW SSB 2011 - Opět maso a nebo jen slabá polévka?

Zůčastňovat se závodů CQ WW v QRP kategorii je samo o sobě hrdinství. Pokud by člověk chtěl jet skutečně "naplno" a prosedět u toho 48 hodin, pak se neustálým přelaďováním a marným voláním z toho musí zákonitě zbláznit. A to zvláště tehdy, pokud je závod v módu SSB a na jednom pásmu. Pokud to zrovna není pásmo 40m, kde to funguje celých 24 hodin, pak se dá určitě i mírně odpočívat. V minulosti jsem se zařekl, že závody SSB už jezdit nebudu. To není o závodním umění, ale převážně o použitém výkonu. Jestliže je dnes standard OM Power 4KW a několik kusů, pak při použití 5W se dostáváme do oblasti, že jsme minimálně o 25 dB slabší. Jediná naše výhoda může spočívat snad v tom, že nebudeme používat DX antén, ale NVIS, kde v Evropě na jeden skok máme šanci být alespoň někde v okolí slyšet. Když jsem tak listoval ve starých závodních denících, řekl jsem si, že v pásmu 40m by to bylo velice náročné. Zkrátka když to chci zkusit, pak jedině osmdesátku. Tam se přes den mohu věnovat něčemu jinému. Udělal jsem si rozbor takového deníku, kde jsem jel naplno v noci. Došel jsem k závěru, že ta noc zase tak výživná nebyla. Dala mi sice pár dobrých násobičů, ale na druhou stranu obrovskou únavu. Vymýšlel jsem tedy způsob, jak si zazávodit a přitom se neunavit (je Jožo stárneš a nebo konečně přicházíš k rozumu HI). Celou taktiku jsem tedy shrnul do následujících bodů:

• Začátek závodu přenechám BIG GUNS. Oni totiž po začátku jsou strašně rozdivočelí a každý si myslí, že musí jet RUN. Je z toho pak dokonalé ZOO a příšerné rušení. V této fázi pak s 5W se opravdu těžko dovolává. Vstanu tedy až se vyspím.
• Nesmím promarnit šedé zóny v závodu a efekt "klamání okolí" relativně silným signálem při jednoskokových spojeních. Tedy při nástupu denního světla a naopak při nástupu noci. Zde je téměř jediná šance, jak si zkusit RUN. Zde je nutné sledovat výšku odrazné vrstvy a vývoj Fkr.
• Nehonit se zbytečně za "nereálnými" násobiči. Skutečně není problém sledovat signály DX stanic, ale s 5W nemá smysl ztrácet čas. Šance dovolat je pouze v případě IONO duktu. A ten musím poznat a dokázat ho využít. Pouze zde má výhodu vysoký vyzařovací úhel NVIS antény.
• Dále jsem se rozhodl, že jakmile mne to přestane bavit, pak okamžitě přestanu závodit. Ze zkušenosti vím, že stejně na SSB s 5W na 80m nejsem schopen udělat více než 50 násobičů. Jednobodové spojení mi pak dá celkově asi 50 bodů. Jeden násobič při předpokládaném počtu bodů asi 250 dá 5x tolik. Tedy zkusím "nahnat" jednobodová spojení módem RUN na jeden skok. Znamená to využít potenciálu DL stanic a to zvláště v době, kdy se při výzvě udržím vůbec na kmitočtu.
• Penalizace v CQ WW je tvrdá věc. Mockrát jsem na ni v tomto závodě doplatil. Přestal jsem tedy věřit na zázraky a jakmile jsem jasně neslyšel potvrzení svoji značky, tak jsem spojení škrtl.
  

No a jak to dopadlo? Naprosto v pohodě jsem překonal svůj osobní rekord a dostal se k hranici 15000 bodů. Absolutně jsem nebyl unaven a závod i s jeho chrchláním jsem si užíval. S hrůzou jsem sledoval OK stanice, jak bezostišně volají na kmitočtech vyšších jak 3830 KHz (asi se z toho stala móda). Přitom to nebyla vina únavy a přehození splitu, jak jsem si původně myslel, ale jasný úmysl. Dokonce jsem natočil video, kde je jasný důkaz. Ale nebudu ho zveřejňovat, jen bych si vyrobil nepřátele. Probůh lidi neblbněte......
No a jak to vypadá v kategorii QRP? Nejopotřebovanější kolečko je ladicí knoflík.

Záznam kusu závodu (wav)

A výsledek?
Celkem 268 spojení a 53 násobičů (45 DXCC a 8 zón)

Průběh závodu
Země
Zóny

Není to vůbec žádný ohromující výsledek, ale docela dobře jsem se s těmi 5W vyblbnul.