Z kulinářského umění toho, který toho mnoho nedokázal, aneb jak na CQ WW CW Contest

Na našem včerejším BP jsme se opět bavili o CQ WW. Proč? Řekl bych, že účast v CQ WW je něco, co by se dalo nazvat účastí v olympijské soutěži. Zkrátka žádný amatérský závod není na takové výši jako CQ WW. Myslím si dokonce, že i v OK je velice málo amatérů, kteří by si alespoň neposlechli, či neudělali pár krásných spojení v tomto závodě. Ale o tom si zde snad nemusíme povídat. Účast obrovská, plno krásných stanic. Nevěříte? Zkuste se podívat na:

http://www.ng3k.com/Misc/cqc2005.html

Opravdu je zde obrovská šance "udělat" nádherná spojení. Dokonce někteří amatéři se zúčastňují jen z tohoto důvodu. Sami se nazývají "závodící posluchač". Zobnou, poslechnou.....vypnou. Někteří se však zúčastňují a již předem vědí proč. Znám jednoho a ten vždy na CQ WW vyžene rodinu z domu. Nechá si pak navařit řízky s celerem a závodí někdy i v leže.... Nikdy nejede "naplno", ale ten zážitek z řízků a klidu v domu... Ale proti gustu žádný dišputát.

Toto by měla být asi základní podmínka. Jak by Vás např. těšilo vítězství v LP kategorii, pokud byste používali např. 1500W? Snad si zde zopakujeme, co velice často porušuje:

V kategorii Single Operátor je zakázáno používat DX clusterů ( jinak musíte závodit v kategorii Single Operator with DX Spotting Net

Všechny antény ( i přijímací ), musí být fyzicky zakončeny v TCVR

Zákaz sebeanoncování

Více samozřejmě naleznete zde:

http://www.cq-amateur-radio.com/WW%20Rules%208102005.pdf

Tak to samozřejmě musí každý zvážit sám. Výběr kategorie asi velice hodně ovlivní náš anténní systém. Někdy rozhoduje i to co nás baví. Jsme-li skalní QRPisté, pak je výběr jasný. Půjčí-li nám Jirka OK2RZ jeho anténní systém na 80m, spolu s PA, pak asi taky nebudu váhat ani minutu. Máme-li problémy vydržet 48 hodin závodit, pak není nic lepšího než závodit na 10m. V noci si můžete jít lehnout a ve dne s láskou budete točit svojí 2x3 EL YAGi.

Opět jednoduchá odpověď. To naše...HI. Případně si skákněte do půjčovny průmyslového zboží a vyberte si TEN TEC ORION... HI. Zde bych však chtěl přeci jenom podotknout. Někdy se z určitých typů zařízení dělá "mocná zbraň". Nevěřte báchorkám. Jestliže budete mít mizernou anténu, pak Vám výsledek neudělá ani IC7800. Naopak, jestliže Vaše anténa bude kvalitní, pak při určitých zásadách, lze závodit i na FT857. Jaké jsou ty zásady?

Zde občas se nestačím divit jaké chyby se dělají:

Tedy musím si být vědom kvalit svého rádia. Hlavní problém většinou činí intermodulační neodolnost. Laicky řečeno... Vlivem nelinearity obvodů v mém rádiu, vznikají na těchto nelineárních obvodech  směšovací produkty. Rádio jako by poslouchalo něco, co tam ve skutečnosti není. To něco je právě "brajgl" těchto produktů. Zde vám většinou již nepomůže nic. Nejde to odfiltrovat a díky tomu je vlastně i maskován užitečný signál, který chci poslouchat. Co proti tomu mohu udělat?

Jediná známá věc je snížit úroveň vstupních signálů, které mne tyto produkty vytvářejí. Jak?

Jednoduše. Zkrátka vždy mám vypnut předzesilovač ( v moderní terminologii mám zapnuto IPO ) a zapnut attenuátor. Zkrátka rádio zatlumím na nejvyšší možnou míru. Pokud užitečný signál se mi zdá příliš slabý, pak zkusím tento attenuátor vypnout. Jestliže se stanice stane čitelnější - pak JUPíííí, nechám to na tu chvíli tak. Jak poznám, že nějaký zázněj ( brajgl ) je způsoben intermodulačními produkty? Zkusím zapnout a vypnout attenuátor. Většinou ATT jsou dnes u laciných rádií typu FT897D nastaveny na 10 dB. Pokud tedy při zapnutí ATT mi signál poklesne o 10 dB, pak je to většinou užitečný signál. Pokud mi tento signál spadne o 20 dB, pak to byl intermodulační produkt. Někteří z Vás namítnou: " dobrá, ale zapnutím ATT klesá citlivost mého rádia". Tak to máte pravdu.... Z tohoto bludného kruhu není východiska... Proto FT1000 je 4x dražší než FT857. Ale nezoufejte, většina Big Guns produkuje tak silný signál, že ho uslyšíte i při zapnutém ATT.

Skutečně dnes koncentrace stanic v závodech typu CQ WW je tak obrovská, že je téměř ( říkám téměř ) nemyslitelné poslouchat na SSB filtr. Přesto však s určitou nostalgií vzpomínám, jak jsem i já jezdil CW závody na SSB filtr svého doma dělaného zařízení. I zde to jde. Pozor však na jednu věc. Neužitečný signál, který vnikl do  filtru spolu s užitečným signálem, by mohl ovlivňovat AVC. Díky tomu bychom toho mnoho neslyšeli... Sám jsem to řešil tak, že moje zařízení nemělo AVC, ale mělo jen limiter na NF a ruční řízení citlivosti. Občas mi tedy tento silný a neužitečný signál "trhal" uši. Bývá zvykem u některých závodníků ( patřím mezi ně ), že sluchátka mají nasazena na ušních boltcích jen z poloviny. Jejich posouváním pak řeší problém "trhání" uší a redukce "šumu". Je to však věc zvyku. Sami si musíte najít způsob jak na to.

Tedy filtr... Sám dávám přednost filtru 330 Hz. V dnešních závodech totiž běžný 500 Hz filtr se zdá již trošku široký. Ve své dřívější FT900 jsem používal i filtr 270Hz. Byl skutečně vynikající pro systém S & P. Pro RUN však někdy otravoval. Zkrátka občas se mi někdo netrefil do mého filtru. Musel jsem to pak řešit prolaďováním pomocí RITu, což mírně unavovalo. Přesto lze však říci, že v závodech typu CQ WW není problém ( právě díky tomu že všichni používají CW filtr ), že by se stanice nevolali na stejném kmitočtu. Taky se to dá říci obráceně. Jestliže nemáte zařízení, které vysílá tam, kde poslouchá, pak vaše šance na dovolání se protistanice je mizivá. 

A co DSP?

Víte, patřím mezi ty, kteří z DSP používají jen NR a to jen v rozumné míře. A vůbec v TCVR typu FT857 a FT897 ( asi dnes nejrozšířenější laciné TCVR ) je DSP jen hračkou pro ty, kteří nikdy nezávodili. Ono totiž něco dělá, ale většinou v závodě je na nic a poslech zhoršuje. Proč? Tak tedy:

DSP u těchto TCVR je bráno až z NF signálu. Nemá tedy vliv na řízení AVC. Tím je jednoznačně řečeno, že zapnutí šíře DSP třeba 120 Hz je k ničemu. Regulační smyčka AVC mi totiž reaguje i na rušivý signál, který pronikl do filtru. Ten s AVC "hýbe" a tudíž DSP nastavené na frekvenci užitečného signálu je k ničemu. Teoreticky by mohlo pomoci jen vypnutí AVC a ruční řízení citlivosti. Protože však toto DSP nemá onu "řádnou" dynamiku, většinou z toho vznikne "brambora". Ale to si každý musí vyzkoušet sám. Vzpomínám, jak jsem asi před 3 roky jel od jednoho kamaráda závod Plzeňský pohár. Jel jsem to s kilowatem a kamarád mi půjčil TS570. Zapnul mi tam DSP a zužil mi šíři filtru. Byl na mne pileup, který ve mne vytvářel šílený pocit.  Volali mne současně i 3 SSB stanice. Já je registroval, ale ani zaboha nemohl přečíst. Domníval jsem se, že tento efekt je vytvářen intermodulačními produkty. Podvědomě jsem sahal po ATT. Ono to však nepomáhalo. Až pak mne napadlo, že by to mohlo dělat DSP. 16 bitové DSP v TS 570 je skutečně hračka pro děti. Ano něco to dělá. Nejkrásněji se to demonstruje u bezvadně čitelných signálů. Ale v závodě....okamžitě vypnout.

Zrovna tak prosím u laciných TCVR DSP raději nepoužívejte.

No.. To je právě to kulinářství.  Upřímně řečeno závod typu CQ WW je pro většinu z nás méně náročný. Proč? Nepředávají se tam žádné kódy a tak naše povinnost je jen přečíst značku. Přesto však něco ze základních pravidel.

Zvykněte si poslouchat nízký zázněj. Já osobně preferuji 500 Hz. Proč? O tom už zde bylo psáno asi 100x. Jestliže bych měl např. nastaveno BFO v TCVR na výšku zázněje 1000 KHz a používal jsem úzký CW filtr 300 KHz, pak vlastně do filtru mi proniknou signály s výškou zázněje od 850 Hz do 1150 Hz. ( Zjednodušeně řečeno ). Jestliže já tedy poslouchám užitečný signál 1000 Hz a ruší mne neužitečný signál výšky 1100 Hz, pak poměr kmitočtů je 1100/1000=1.1 Tyto dva vzniklé tóny mi ucho obtížně rozezná. Jsou u sebe moc blízko..... 

Jestliže já mám nastaveno BFO na výšku zázněje 500 Hz, pak rušivý signál je 600 Hz. Poměr zde již je 600/500=1.2 

To je pro ucho daleko výhodnější. Docela dobře mi je od sebe samo rozdělí ( ušní filtr HI ). Jinými slovy muzikantů. Oktáva je zdvojnásobení kmitočtu. Tedy 440 Hz a 880 Hz je právě malé A a A1.

Ale oktáva je i 220Hz a 440 Hz. Velké A a malé A. Jak vidíte zde je rozdíl oktávy 220 Hz, ale v předchozím případě 440 Hz.

A co další vymoženosti? IF shift.... Ale ano, filtrování neužitečných signálů na boku křivky je velice dobrá věc. Skutečně pomocí IF shiftu můžete i v případě poprvé udávaném ( 1000 Hz a 1100 Hz ) ten neužitečný značně potlačit. Ale.... Máte kromě RITu další ovládací prvek s kterým je nutné točit. Jinak zaboha nic nepřečtete. V případě nastavení BFO na nízký zázněj tento efekt můžete vyvolat vlastně lehčeji jen za pomocí RITu. Čím více "kráčíte" do oblasti nízkých kmitočtů zázněje, tím více se ucho stává citlivější k rozeznání dvou signálů. Pak máte ještě šíleně mocnou zbraň. Tou je CW revers. I na FT857 je to na knoflíku, který je přímo dostupný. Tím si vlastně otočíte signály. Ten neužitečný, který byl např. dříve dole ( hlubší ), se otočí a nyní bude nahoře ( vyšší zázněj ). Pozor však na rozladění vysílaného signálu. Jestliže budete přesně QZF, pak při zapnutí CW revers se nic nestane. Jestliže jste však byli naladěni vedle, přepnutím CW revers změníte i vysílací kmitočet. Doporučuji za domácí úkol si toto rozmyslet. Na toto však nemusíte dávat pozor, jestliže jedete RUN. Přepnutím CW revers vysíláte zase tam, jako před tím. 

Opět kulinářství. Jestliže budete pracovat z CT3, pak prosím nic velikého nevymýšlejte. Zkrátka jste jediný násobič ( pravděpodobně ) a tak si Vás svět najde. Váš úkol je pouze co nejlépe zvládat pile up a být na správném bandu ve správné době. Těch pár násobičů o které přijdete metodou RUN...Hmmm. Stejně každé Vaše spojení s Evropou je za 3 body a tak...čert ho vem. Mlaťte to a mlaťte to...  

Ale co my normální OK amatéři? Jo pánové.... Co mohu doporučit. Jeďte závod z IH9, či CT3, 7X.... vždy uděláte výsledek takový, který nikdy nemůžete v OK vyrobit. Jaký to paradox. Zkrátka při vysílání z Evropy na tom nejsme dobře. Přitom každý z Vás, který pojede z CT3, pak pravděpodobně udělá velice slušný výsledek. Dokonce již naši západní sousedi jsou na tom lépe. Milan OK1IW při stanovování taktiky letošního CQ WW dělal rozbor průměrného počtu bodů na 1 spojení. Jednoznačně nám v OK to vychází podstatně hůře než např. Angličanům. Přeci jenom ta dálka do USA, Karibiku atd..dělá své. Jak tedy mám závodit? Jakou mám zvolit taktiku? 

Babo raď.  Přesto by nám mělo být jasné jedno. Kolik nám asi přinese po závodě jedno spojení a kolik přinese jeden nový násobič. Jsou to kupecké počty a tak vás s tím nebudu otravovat. Zkrátka, jestliže na  80m v QRP kategorii vím, že pravděpodobně budu dělat asi 50 násobičů ( např. 44 zemí a 6 zón), pak při odhadovaném počtu spojení ( myslím, že mám rekord asi 650 QSO ) a průměrném počtu bodů na 1 QSO např. 1,04, mi pak nový násobič přinese asi 650x1.04=676 bodů. Ale při 50 násobičích mi jedno spojení do Evropy přinese 50 bodů. Tedy asi 13 jednobodových spojení je ekvivalentní jednomu násobiči. To někdy v kategoriích QRP a LP nemusí být zas až tak hrozné. Na tomto např. byla vybudována moje taktika v posledních ročnících. Zkrátka taktika "vybrání Evropy". Soustředil jsem se více na "mlácení" spojení než na pracné dovolávání se na násobiče. Dokázal jsem podle statistik např. udělat více stanic z Evropy než OK2RZ HI. 

Přesto však doporučuji si vhodnou taktiku vymyslet sám. Podle výsledků a rozboru deníků různých stanic, bych měl mít jednoznačně jasno, kde asi podle plánu mám být a kde jsem. Nezapomeň: "CQ WW je závod o násobičích".

V kategorii LP je to velice obtížný úkol. Ten výkon není zase tak malý, aby všechny moje šance byly předem ztraceny... Jak tedy?

Tedy předně mi musí být jasno, že určité násobiče udělám snadno. Většinou jsou to Evropské běžné stanice typu F, G, GM, EA, DL.... Pak samozřejmě stanice typu IH9, CT3... Ty jsou dělatelné, ale většinou na ně bývá veliký pileup. Kdy je tedy volat? Vycházíme-li z předpokladu, že NESMÍME používat DX cluster ( soutěžíme v kategorii Single Operátor ), pak si každý násobič pracně musíme najít sami. Já např. používám taktiky PCS. Jinými slovy Piš Co Slyšíš. Zkrátka vedle počítače mám velký kus papíru, kde si píšu vše, co by mohlo být platné jako násobič. K tomu si píšu i kmitočty, kde jsem to slyšel a poznámku o slyšitelnosti. Tyto potenciální násobiče dále dělím na normální a omezené. Co to je? Podle 

http://www.ng3k.com/Misc/cqc2005.html

Zjistím, zda stanice jede v kategorii Single band a nebo např. Multi Single. Proč? Příklad:

Např. v letošním CQ WW je anoncován 4L8A. Jede kategorii SOSB 40m. Tam je opravdu obrovská pravděpodobnost, že o něj "budu zakopávat". On nemá jinou šanci než pracovat do zblbnutí jen v pásmu 40m. Co ale 4X0G? Ten pojede MS. Bude tedy vždy mít jen jeden signál a bude vždy jen na jednom pásmu. Klidně se může stát, že než se odhodlám ho zavolat, tak se mi přeladí na jiné pásmo.

Pravidelným závoděním si musíme vypěstovat cit pro to, kdy asi volat. V kategoriích LP a QRP se skutečně těžko budeme prosazovat proti BIG GUNs. Nemá tedy smysl se s nimi prát hned po zahájení závodu. Proč? Jen ať si "vymlátí" big guns. Já budu volat příští den. Zde pro násobiče je důležité jedno pravidlo. Nikdy nekončete závod třeba hodinu před oficiálním koncem. Jo to se mi to radí, ale kolikrát já už nemohl, proklínal jsem celý svět a říkal, že již nikdy nepojedu s 5W. Ale... Jestliže vydržíte, pak zjistíte, že třeba v poslední čtvrt hodině se lehce dovoláte na něco, co se Vám před tím nepodařilo. Ostatní stanice už jsou na tom jako vy a při prolaďování najednou zjistíte, že ona kýžená násobičová stanice si klidně dává výzvu a nikdo ji nevolá. Jojjjj, to je ono. Vesele do ní. Nastupuje efekt t. zv. "prvního Lizu". Najednou to jde...

Tento efekt nastává i u operátorů, kteří používají vysoko zářící antény ( např. nízký drát ).  Zde prosím pozor na období kolem východu a západu sluníčka. Překvapení se může stát...

Zde je právě vhodné kontrolovat slyšitelnost onoho násobiče pomocí finty MAJ ( Mrkni A Jdi ). Zkrátka mrknu jestli se slyšitelnost nezměnila. Jestliže konstatuji, že signál najednou vzrostl o 8 dB, pak se něco stalo a jdu "bušit". Moje šance je větší než byla před tím.

Zrovna tak si musím uvědomit, kdy je dovolání možné. BIG GUNs většinou používají vynikající antény a výkonu na max. povolené hranici. Jestliže onu stanici slyším tak, že ji jen tak slyším a ona stále má co dělat. Pak to klidně zabalte. Váš LP nebo QRP signál asi slyšet nebude. Jestliže však registrujete signál 599 +5dB, pak tato stanice většinou nebývá rušena signály z té oblasti, kde jste i Vy ( Evropa ). Jestliže na ní není pile up tak silný, pak "bouchám a bouchám".

Zkusme odhadnout, jaká šance je např. se dovolat na stanici 3DA0NW, kterou jsem včera v 21 UTC poslouchal na 40m bandu? Poslechněte si následující ukázku:

3DA0NW.mp3 ( 220 KB)

Náhody mohou být. Ale... signál je někde nad hranicí šumu. Operátor jede svižně v RUN modu. Má stále co dělat. Naše šance je zde malá. Asi bychom ztráceli čas. Je výhodnější metodou MAJ se tam občas vrátit. Při prvním náznaku zlepšení poměru S/Š bych to zkusil jindy. Jestliže je předpoklad, že stanice je na bandu stále, je dobré si teoreticky zjistit i GREY line.

A co takhle tento signál:

HS0/G3NOM.mp3 ( 30kB)

Tak tato nahrávka pochází z roku 2003. Tato stanice volala výzvu v pásmu 80m. Nikdo z Evropy ji nevolal. Všimněte si charakteru signálu, který jakoby "vystřeluje". Tak to je naše šance. Tato nahrávka pocházela z doby, kdy v HS zrovna vycházelo sluníčko. To je něco na moji anténu...buch a bylo to. Nejprve četl jen IF, pak OK1 atd. Až se to podařilo. Zřejmě i můj signál mu tam "vystřeloval".

Nejsem mistr světa. Nemohu dávat rady, kdy a jak a co... Třeba to dělám úplně špatně. Nebyl jsem v IH9 ani na CT3. Většinou závodím sám se sebou a nebo s kolegy... Přesto mne to vždy bavilo a baví. Hlavní mojí zbraní je i to, že většinou "vydržím". Nepodceňujte odpočinek. Před závodem se vždy řádně vyspěte. Jestliže do poslední chvíle budete budovat své anténní systémy a stále se prát s počítačem, který jako naschvál šifruje, pak vězte, že to nemůže dobře dopadnout. My v Liberci někdy i závodíme proti sobě. Zkrátka je to úžasná zábava ... A tak:

Hodně úspěchu v závodě

přeje

Jožo Fero OK1IF ( OL4W)